86,13 %
13,87 %
Ing. Radovan Karola starosta, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 1
10,36 % (593 hlasů)
Ing. Tomáš Štefanec technik, věk: 36 let
pořadí na kandidátce: 2
9,58 % (548 hlasů)
Ing. Vlastimil Světlík živnostník, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 3
9,26 % (530 hlasů)
Leoš Červenka živnostník, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 4
9,40 % (538 hlasů)
Kamil Válek ředitel společnosti, věk: 59 let
pořadí na kandidátce: 5
8,77 % (502 hlasů)
Vladěna Turečková jednatelka, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 6
9,00 % (515 hlasů)
Ing. Jiří Dobner manažer, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 7
8,25 % (472 hlasů)
Ing. Jan Hanzlík Ph.D. odborný asistent, věk: 31 let
pořadí na kandidátce: 8
8,67 % (496 hlasů)
Ing. Vlastimil Bělíček systémový inženýr, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 9
8,91 % (510 hlasů)
Ing. Martin Hrehuš energetický poradce, věk: 34 let
pořadí na kandidátce: 10
8,90 % (509 hlasů)
Ondřej Trecha OSVČ, věk: 40 let
pořadí na kandidátce: 1
12,37 % (114 hlasů)
Ing. Radovan Karola starosta, věk: 49 let
Ing. Tomáš Štefanec technik, věk: 36 let
Ing. Vlastimil Světlík živnostník, věk: 38 let
Leoš Červenka živnostník, věk: 50 let
Kamil Válek ředitel společnosti, věk: 59 let
Vladěna Turečková jednatelka, věk: 47 let
Ing. Jiří Dobner manažer, věk: 52 let
Ing. Jan Hanzlík Ph.D. odborný asistent, věk: 31 let
Ing. Vlastimil Bělíček systémový inženýr, věk: 41 let
Ing. Martin Hrehuš energetický poradce, věk: 34 let
Tomáš Břečka IT specialista, věk: 48 let
Ondřej Trecha OSVČ, věk: 40 let
Jiří Mati OSVČ, věk: 61 let
David Pivoňka vedoucí výroby, věk: 54 let
Jan Jurygáček programátor CNC strojů, věk: 62 let
Jaromír Tomanec řidič autobusu, věk: 61 let
Zbyněk Mikel OSVČ, věk: 56 let
Michal Mikel zástupce vedoucího výroby, věk: 35 let
Petr Maňásek nákupčí, věk: 34 let
Jan Pavlík operátor, věk: 43 let
Václav Pavlík OSVČ, věk: 36 let
Alena Javorinská prodavačka, věk: 56 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Představme si scénu jako vystřiženou ze samotného závěru filmu Marečku, podejte mi pero! Na konci teleskopického transportéru stojí s uctivým výrazem Martin Kupka, zatímco z vyvýšené velitelské kukaně na něj blahosklonně shlíží Vít Rakušan. Kupka udělá gesto rukou nahoru, transportér se rozjede a předseda ODS praví: „Tady jsem si pane Rakušane dovolil, poslat vám ze zahrádky pár našich zbývajících voličů
Starostové ukázali, že patří do první ligy a jsou lídři opozice, zhodnotil výsledky komunálních a senátních voleb bývalý ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ve vysílání CNN Prima NEWS. Podle něj se STAN dařilo i v regionech, kde se dříve hnutí netěšilo větší podpoře. Předseda ODS Martin Kupka ovšem jeho nadšení mírnil. „O lídrovi opozice rozhodne až klání ve Sněmovně a další volby,“ podotkl v Partii Terezie Tománkové.
Nejstarší zvolenou zastupitelkou je podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) opět 92letá pedagožka Sylva Knedlová, která zasedne v zastupitelstvu Fryštáku na Zlínsku. Tento primát jí patřil i při minulých komunálních volbách před čtyřmi roky.
Jak si vedli v komunálních volbách ti předsedové politických stran, kteří kandidovali? Předseda ODS Martin Kupka ovládl volby v Líbeznicích a získal mandát zastupitele, naopak předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka propadl spolu s ostatními Motoristy v pražských komunálních volbách hned dvakrát, kromě magistrátu neuspěl ani v Praze 5. Mandát pražského zastupitele naopak získal předseda Pirátů Zdeněk Hřib. V Hradci Králové kandidoval z posledních míst kandidátky šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel a mandát nezískal, uskupení Hradecký demokratický klub a TOP 09 s podporou Hradeckých kantorů a nestraníků ale volby ve městě vyhrálo.
I během napínavého sčítání hlasů si politici udělali čas na nevšední a záludné otázky pro CNN Prima NEWS. Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš například odpovídal, kdo by podle něj mohl vyhrát hru Zrádci. Bez váhání odpověděl, že by to byl jednoznačně jejich bývalý člen a současný zástupce ODS Jan Lipavský. Poslanec hnutí ANO Patrik Nacher poodhalil, jaký má rituál. Lídr pražské kandidátky Milan Urban z SPD pak řekl, jaký je jeho talisman pro štěstí a co dělá Tomio Okamura po příchodu z práce domů.
Volební komise pomalu finišují sčítání hlasů v komunálních volbách v Praze. Možností, jak může nové vedení hlavního města vypadat, je hned několik. Lídr Starostů a nezávislých Petr Hlaváček, jehož uskupení nejspíš v Praze zvítězí, si může partnery vybírat. Druhým nejsilnějším subjektem je koalice Spolu pro Prahu, která by společně se STAN teoreticky mohla poskládat většinu, byla by ovšem křehká. Do hry tak vstupují také Piráti, Praha sobě či hnutí ANO. Jak se rýsují jednání a kdo se koho štítí?
V obci Zádveřice-Raková rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení obecního zastupitelstva i vedení radnice. Zdejší osídlení se přitom opírá o dlouhou tradici, neboť první písemné zmínky sahají až do roku 1261. Místní občané budou mít možnost zhodnotit dosavadní směřování samosprávy a vybrat zástupce, kteří určí budoucí rozvoj vesnice.
Politické preference voličů se v této části Zlínska promítají do rozmanitých volebních soubojů na různých úrovních. Následující text mapuje dosavadní hlasování do zastupitelstva i výsledky celostátních volebních klání, která v minulých letech v tomto regionu proběhla.
Při hlasování do místního zastupitelstva v roce 2022 získalo nadpoloviční většinu hlasů uskupení SDR.PRO OBEC ZÁDVEŘICE-RAKOVÁ s podílem 52,57 %, což představovalo 4046 hlasů. Na druhém místě skončilo sdružení OBČANÉ PRO OBEC se ziskem 14,88 % (1145 hlasů) a třetí pozici obsadila kandidátka Sportovci pro obec, jež obdržela 12,14 % (934 hlasů). Pětiprocentní hranici překonalo také Sdruž. občanů Zádveřice-Raková se ziskem 9,15 % (704 hlasů) a uskupení SNK Raková s podporou 7,91 % (609 hlasů), zatímco Strana soukromníků ČR zůstala na 3,35 % při 258 hlasech.
Pro zájemce o širší regionální kontext nabízí souhrnný pohled přehled voleb na Zlínsku, přičemž komplexní situaci v celém kraji zachycuje krajský souhrn obecních voleb. Historii obecních volebních klání zachycují níže uvedené odkazy z jednotlivých let.
V celostátním měření sil představují významný mezník pravidelné volby do Poslanecké sněmovny, při kterých v roce 2025 zvítězilo hnutí ANO se ziskem 31,69 % (271 hlasů). Druhá příčka patřila koalici SPOLU, jež si připsala 21,40 % (183 hlasů), následovalo hnutí STAN s 12,16 % (104 hlasů) a hnutí SPD s 10,87 % (93 hlasů). Přes pět procent se dostaly také formace MOTO se ziskem 9,00 % (77 hlasů) a PIRÁTI s 8,65 % (74 hlasů), zatímco STAČILO! získalo 3,97 % (34 hlasů), PŘÍSAHA 0,58 % (5 hlasů) a shodně po 0,35 % (3 hlasy) zaznamenaly subjekty ČR1 a ŠVÝC. DEM. Vítězství hnutí ANO korespondovalo s celostátním výsledkem, kde toto hnutí rovněž vyhrálo se ziskem 34,51 % před koalicí SPOLU s 23,36 %.
V předchozích sněmovních volbách roku 2021 bylo pořadí na čele odlišné, neboť v obci zvítězila koalice SPOLU s 26,49 % (213 hlasů) před hnutím ANO, které obdrželo 23,88 % (192 hlasů), což odpovídalo celorepublikovému pořadí s triumfem koalice SPOLU (27,79 %) nad hnutím ANO (27,12 %). Místní výsledky přináší přehled sněmovních voleb v obci, přičemž regionální data nabízí souhrn za okres Zlín a širší pohled doplňuje výsledek za Zlínský kraj.
Při hlasování o postu hlavy státu přitáhly značnou pozornost přímé prezidentské volby konané v roce 2023. V úvodním kole získal v obci Zádveřice-Raková nejvíce hlasů Petr Pavel, jehož volilo 36,19 % zúčastněných (299 hlasů). Za ním se umístil Andrej Babiš se ziskem 30,02 % (248 hlasů), třetí Danuše Nerudová obdržela 13,31 % (110 hlasů) a čtvrtý Pavel Fischer dosáhl na 8,35 % (69 hlasů). Následovali Jaroslav Bašta se 6,29 % (52 hlasů), Marek Hilšer s 3,14 % (26 hlasů), Karel Diviš s 1,81 % (15 hlasů) a Tomáš Zima s 0,84 % (7 hlasů).
Rozhodující druhé kolo potvrdilo převahu Petra Pavla, který obdržel 60,92 % (516 hlasů), zatímco Andrej Babiš zaznamenal 39,07 % (331 hlasů). Detailní průběh hlasování ukazuje výsledek prezidentského klání v obci, přičemž zájemci mohou porovnat také okresní souhrn prezidentské volby či celkový krajský výsledek volby prezidenta.
Pravidelné regionální krajské volby proběhly v roce 2024 a v obci v nich dominovalo hnutí ANO, které obdrželo 35,64 % hlasů (149 hlasů). Druhou příčku obsadilo uskupení STAN PRO ZLK se ziskem 14,59 % (61 hlasů) a třetí byla koalice KDU-ČSL+Z21, pro niž hlasovalo 11,96 % voličů (50 hlasů). Dvouciferného výsledku dosáhla také ODS s 11,48 % (48 hlasů), zatímco Piráti získali 6,45 % (27 hlasů), STAČILO! 6,22 % (26 hlasů), SPD 4,78 % (20 hlasů), SOCDEM 2,39 % (10 hlasů), PRO 2022 2,15 % (9 hlasů) a Nez. HLAS pro ZLK 1,67 % (7 hlasů).
Údaje z tohoto hlasování shrnuje přehled krajských voleb v obci a pohled na širší okolí poskytují výsledky krajských voleb na Zlínsku. Zpětný pohled na proměny voličské přízně v minulých obdobích nabízejí záznamy z předchozích ročníků.
Vesnice leží v nadmořské výšce 264 metrů a rozkládá se na ploše 18 kilometrů čtverečních, přičemž poštovní zásilky sem směřují pod směrovacím číslem 763 12. Podle informací, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 1546 obyvatel, zatímco sčítání v roce 2021 zaznamenalo celkem 548 domů. V témže roce 2024 došlo k mírnému úbytku, neboť přirozený přírůstek činil 1 osobu a saldo migrace dosáhlo hodnoty -2 osob, což vyústilo v celkový přírůstek -1 obyvatele. Oficiální dění a aktuality samospráva zveřejňuje na stránkách zadverice-rakova.cz.
Kulturní dědictví místa dokumentuje Národní památkový ústav, v jehož rejstříku figuruje venkovská usedlost představující areál pasekářského stavení z první poloviny 19. století s navazujícími chlévy a krytým průjezdem, situovaný jižně od zástavby. Památkově hodnotná je rovněž stodola z roku 1907 vybudovaná z režného kamenného zdiva v západní části vsi. Věkové složení k roku 2021 vykazovalo 14,5 % dětí do 14 let (v ČR 12,9 %), 71,3 % obyvatel v produktivním věku 15 až 64 let (v ČR 69,7 %) a 14,1 % seniorů nad 65 let, což bylo méně než celostátní průměr 17,4 %. Z hlediska náboženského vyznání tvořili v roce 2021 věřící 35,4 % populace (oproti 22,2 % v celé zemi), osoby bez vyznání představovaly 34,5 % (v ČR 47,8 %) a 30,2 % dotázaných údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
V komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 61,76 %, což znamenalo znatelně vyšší podíl hlasujících než celorepublikový průměr, který tehdy činil 46,07 %. Místní voliči tak projevili o rozhodování o správě svého bezprostředního okolí nadprůměrný zájem.
Vyšší účast oproti celostátním číslům provázela i ostatní hlasování. Při sněmovních volbách v roce 2025 přišlo k urnám 75,28 % oprávněných osob oproti celostátním 68,95 %, přičemž v roce 2021 byla účast 68,88 % při republikovém průměru 65,43 %. V prezidentském klání roku 2023 hlasovalo v prvním kole 71,70 % voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole účast vystoupala na 73,02 % (v ČR 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 zaznamenaly účast 35,59 %, což bylo rovněž nad celorepublikovým údajem 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
