Komunální volby 2026 v obci Rtyně nad Bílinou: přehled a souvislosti
V obci Rtyně nad Bílinou určí nadcházející komunální volby nové složení místního zastupitelstva i budoucí směřování samosprávy. Zdejší prostředí se vyznačuje mimo jiné výrazným zastoupením obyvatel bez náboženského vyznání, které v celostátním porovnání řadí sídlo mezi přední místa v republice. Místní občané tak brzy znovu přistoupí k volebním urnám, aby rozhodli o rozvoji své vesnice na Teplicku.
Předložený přehled mapuje nejen historii hlasování do obecního zastupitelstva, ale nabízí také ohlédnutí za výsledky parlamentních, prezidentských a krajských voleb. Čtenáři si díky tomu mohou vytvořit ucelený obrázek o politických preferencích v tomto severočeském sídle.
Rozhodování o složení místní radnice
Při obecních volbách v roce 2022 se o hlasy voličů ucházela dvě uskupení. Jednoznačnou převahu získalo Sdružení nezávislých kandidátů, které obdrželo 93,11 % hlasů, což představovalo 2 081 odevzdaných hlasů. Zbývajících 6,89 % hlasů (154 hlasů) si připsala Komunistická str.Čech a Moravy.
Zájemci o širší regionální kontext mohou prozkoumat celkový výsledek komunálních voleb na Teplicku, případně si projít souhrnná data, jež nabízí krajský přehled komunálních voleb. Historii dřívějších hlasování v samotném sídle přibližují níže uvedené odkazy.
Hlasování do Poslanecké sněmovny
Ve volbách do zákonodárného sboru v roce 2025 se na prvním místě v obci umístilo hnutí ANO se ziskem 45,71 % hlasů (208 hlasů), čímž zvítězilo stejně jako v celé zemi, kde obdrželo 34,51 %. Druhá skončila koalice SPOLU s 10,32 % hlasů (47 hlasů), následovaná hnutím MOTO, jež podpořilo 9,67 % voličů (44 hlasů). Uskupení SPD získalo 9,45 % hlasů (43 hlasů), hnutí STAN obdrželo 8,57 % hlasů (39 hlasů) a uskupení PIRÁTI volilo 7,91 % příchozích (36 hlasů). Menší podíl hlasů zaznamenala uskupení STAČILO! s 3,29 % (15 hlasů), PŘÍSAHA s 2,63 % (12 hlasů), HOP HYDRA s 0,87 % (4 hlasy) a ČR1 s 0,65 % (3 hlasy).
Také při předchozím hlasování do dolní komory v roce 2021 v obci vyhrálo hnutí ANO se ziskem 37,85 % hlasů, zatímco celostátně tehdy zvítězila koalice SPOLU, která lokálně dosáhla na 16,97 %. Třetí místo obsadila koalice Piráti+STAN s 11,48 % hlasů a čtvrté SPD s 10,70 %. Následovala uskupení TSS s 8,09 %, ČSSD s 3,65 %, KSČM s 3,39 %, PŘÍSAHA s 3,13 %, Zelení s 1,82 % a Volný blok s 1,56 %. Kompletní přehled zachycují sněmovní volby ve Rtyni nad Bílinou, přičemž regionální data pokrývá okresní přehled parlamentních voleb a širší pohled doplňuje souhrn za volby do Poslanecké sněmovny v kraji. Celostátní souvislosti přibližuje rubrika věnovaná tématu volby do Poslanecké sněmovny obecně.
Volba hlavy státu v obci
V roce 2023 se pozornost občanů obrátila k přímému výběru prezidenta republiky. V prvním kole prezidentských voleb získal největší podporu Andrej Babiš se ziskem 48,97 % hlasů (215 hlasů), zatímco Petr Pavel skončil druhý s 25,28 % hlasů (111 hlasů). Třetí příčku obsadila Danuše Nerudová s 10,93 % hlasů (48 hlasů), za níž následovali Jaroslav Bašta s 5,46 % (24 hlasů), Pavel Fischer s 3,64 % (16 hlasů), Marek Hilšer s 2,96 % (13 hlasů), Karel Diviš s 2,27 % (10 hlasů) a Tomáš Zima s 0,45 % (2 hlasy).
Ve druhém kole zvítězil Andrej Babiš, kterému dalo hlas 55,45 % zúčastněných (249 hlasů), kdežto Petr Pavel obdržel 44,54 % hlasů (200 hlasů). Podrobnosti shrnují výsledky prezidentské volby v obci a regionální souhrn nabízí hlasování o prezidentovi na Teplicku. Širší krajský pohled přináší prezidentská volba v krajském měřítku.
Regionální souboj o krajské zastupitelstvo
Při hlasování do krajských zastupitelstev v roce 2024 se na prvním místě usadilo hnutí ANO, které obdrželo 37,23 % hlasů (70 hlasů). Na druhé pozici skončila koalice SPD+Trikol+PRO s 12,23 % hlasů (23 hlasů) a třetí byla ODS se ziskem 11,17 % hlasů (21 hlasů). Uskupení Spojenci pro kraj oslovilo 9,57 % voličů (18 hlasů), STAN PRO ÚLK získalo 9,04 % (17 hlasů) a uskupení STAČILO! podpořilo 8,51 % hlasujících (16 hlasů). Další hlasy připadly formacím PŘÍSAHA (3,72 %; 7 hlasů), Piráti (3,19 %; 6 hlasů), HLAS Regionů (2,65 %; 5 hlasů) a LEPŠÍ SEVER (1,06 %; 2 hlasy).
Kdo chce prozkoumat celou kategorii, může otevřít celostátní krajské volby, zatímco detailní místní údaje zachycuje odkaz na krajské volby ve Rtyni nad Bílinou. Regionální kontext v rámci okresu přibližuje přehled pro krajské zastupitelstvo na Teplicku.
Charakteristika a pamětihodnosti
První písemná zmínka o osídlení pochází z roku 1333. Obec Rtyně nad Bílinou se rozkládá na ploše 8,8 km² v nadmořské výšce 190 metrů a doručovací adresy obsluhují poštovní směrovací čísla 415 01 a 417 62. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 837 obyvatel a při sčítání v roce 2021 stálo na katastru 276 domů.
Demografický vývoj v roce 2024 vykázal celkový přírůstek 2 obyvatel. Tento mírný růst byl umožněn tím, že kladné saldo migrace ve výši 6 osob převážilo nad záporným přirozeným přírůstkem, který dosáhl hodnoty -4 osob. Věková struktura z roku 2021 ukazuje, že děti ve věku 0 až 14 let tvořily 14 % obyvatel (celostátně 12,9 %), produktivní věková skupina 15 až 64 let představovala 69 % (v ČR 69,7 %) a senioři od 65 let výše tvořili 17 % (v ČR 17,4 %). Ve stejném roce se k lidem bez vyznání hlásilo 61,9 % občanů (celostátní podíl byl 47,8 %), věřících bylo 9,1 % (v ČR 22,2 %) a zbývajících 29,1 % obyvatel kolonku nevyplnilo (v ČR 30,1 %).
Mezi významné památky zapsané v evidenci, již spravuje Národní památkový ústav, patří areál barokního kostela sv. Martina z roku 1662 obklopený bývalým hřbitovem a panský dvůr z roku 1744 se sýpkou s mansardovou střechou. Zprávy o místním dění přinášejí oficiální stránky obce Rtyně nad Bílinou.
Účast voličů při různých hlasováních
Při komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v sídle 54,46 %, což znamenalo vyšší zájem než v celostátním měřítku, kde k urnám přišlo 46,07 % oprávněných voličů.
U voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo volit 69,20 % voličů, což mírně překonalo celorepublikový průměr 68,95 %, zatímco v roce 2021 byla zdejší účast 60,66 % oproti celostátním 65,43 %. Prezidentské volby v roce 2023 přilákaly v prvním kole 68,32 % voličů při celorepublikové účasti 68,24 % a ve druhém kole účast stoupla na 71,09 %, což bylo nad celostátními 70,25 %. Při krajských volbách v roce 2024 dorazilo k hlasovacím schránkám 29,48 % voličů, což naopak zaostalo za republikovým průměrem 32,91 %.
