Komunální volby 2026 ve Vysokých Studnicích: přehled a souvislosti
V obci Vysoké Studnice určí nadcházející komunální volby nové složení místního zastupitelstva i směřování samosprávy pro další čtyřleté období. Zdejší prostředí se vyznačuje dlouhou historií, která sahá až k první písemné zmínce z roku 1342. Zároveň se toto sídlo vyznačuje nadprůměrným podílem věřících obyvatel ve srovnání s celostátními čísly.
Rozhodování o lokálních tématech představuje pro místní obyvatele důležitou událost, což potvrzuje nadprůměrná volební účast. Následující text přibližuje dosavadní komunální volby i to, jak se v této obci vyvíjely preference při volbě poslanců, krajských zástupců či hlavy státu.
Výsledky komunálních voleb a obsazení zastupitelstva
Při obecních volbách v roce 2022 vybírali voliči konkrétní osobnosti. Nejvyšší podporu získal RNDr. Pavel Ženčák s 99 hlasy, což představovalo 16,53 % odevzdaných hlasů. Na dalších místech se umístili Souček Milan s 91 hlasy (15,19 %), Imrich Vraník, který obdržel 90 hlasů (15,03 %), a Jaroslav Vrána s 88 hlasy (14,69 %). Hranici deseti procent překonali také Petr Munduch díky 84 hlasům (14,02 %), JAN VALIHRACH s 82 hlasy (13,69 %) a IRENA DÁŇOVÁ se ziskem 65 hlasů (10,85 %).
Volby do obecních orgánů probíhají samostatně v každém sídle, nicméně širší regionální souvislosti nabízí přehled za okres Jihlava. Zájemci o vývoj v rámci celého regionu mohou prozkoumat také souhrnné dění, jež pokrývá Kraj Vysočina.
Hlasování o složení Poslanecké sněmovny
Při celostátním hlasování, které představují volby do Poslanecké sněmovny, byl souboj v roce 2025 velmi vyrovnaný. Vítězství si připsala koalice SPOLU s 90 hlasy (33,83 %), které se těsně přiblížilo hnutí ANO se ziskem 87 hlasů (32,70 %). Dvouciferný podíl zaznamenalo ještě hnutí STAN s 28 hlasy (10,52 %). Z dalších kandidujících subjektů obdržela strana PIRÁTI 17 hlasů (6,39 %), hnutí SPD 15 hlasů (5,63 %), uskupení MOTO 10 hlasů (3,75 %) i formace STAČILO! s 10 hlasy (3,75 %). Pětici hlasů obdrželo hnutí PŘÍSAHA (1,87 %), uskupení GENERACE volili 3 lidé (1,12 %) a strana ČSSD dostala 1 hlas (0,37 %).
Zatímco ve vsi vyhrála koalice SPOLU, v celorepublikovém měřítku bylo pořadí na prvních dvou příčkách opačné, neboť hnutí ANO v celé zemi dosáhlo na 34,51 % a koalice SPOLU na 23,36 %. Při předchozím sněmovním klání v roce 2021 zde koalice SPOLU zvítězila se ziskem 26,03 % (63 hlasů) před hnutím ANO, jež mělo 24,38 % (59 hlasů). Třetí skončila koalice Piráti+STAN s 14,46 % (35 hlasů), následovaná hnutím SPD s 9,50 % (23 hlasů), hnutím PŘÍSAHA se ziskem 7,43 % (18 hlasů), stranou ČSSD s 4,95 % (12 hlasů), KSČM se 4,95 % (12 hlasů), formací TSS s 4,13 % (10 hlasů) a hnutím OtČe s 1,23 % (3 hlasy).
Místní voličské preference dokumentují přímo parlamentní volby ve Vysokých Studnicích. Širší rozložení sil přibližují také sněmovní výsledky za okres Jihlava a krajskou perspektivu zastupují sněmovní volby na Vysočině.
Volba prezidenta republiky
Přímé prezidentské volby v roce 2023 přilákaly k urnám početné publikum. V prvním kole se na čele usadil Petr Pavel s 88 hlasy (34,78 %), kterému konkuroval Andrej Babiš se ziskem 83 hlasů (32,80 %). Danuše Nerudová obdržela 31 hlasů (12,25 %), Pavel Fischer získal 25 hlasů (9,88 %), Jaroslav Bašta 12 hlasů (4,74 %), Marek Hilšer 10 hlasů (3,95 %) a po dvou hlasech (shodně 0,79 %) si připsali Karel Diviš a Tomáš Zima.
O postupujících rozhodlo celostátní hlasování a ve druhém kole Petr Pavel své vedení upevnil, když získal 160 hlasů, což odpovídalo 63,24 %. Andrej Babiš si připsal 93 hlasů (36,75 %). Celkový průběh zachycují prezidentské volby ve Vysokých Studnicích. Hlasování v okolních obcích ukazují prezidentské výsledky jihlavského okresu a pohled na širší region doplňuje krajský přehled pro prezidentské volby na Vysočině.
Rozhodování o krajském zastupitelstvu
Při hlasování o regionální reprezentaci, kterým jsou krajské volby, dominovalo v roce 2024 hnutí ANO se ziskem 49 hlasů (35,25 %). Na druhém místě skončila kandidátka Společně se Starosty, jež obdržela 42 hlasů (30,21 %). Třetí pozici obsadila KDU-ČSL díky 11 hlasům (7,91 %). Shodně po 8 hlasech (5,75 %) pak získaly formace STAN PRO VYS, SOCDEM a koalice STAČILO!. Zbývající část odevzdaných lístků připadla straně Piráti (6 hlasů; 4,31 %), hnutí LEPŠÍ ŽIVOT (3 hlasy; 2,15 %) a po dvou hlasech (1,43 %) uskupením SPD+Trikol+PRO a PŘÍSAHA.
Místní voličské chování přibližují krajské volby ve Vysokých Studnicích. Pro srovnání se sousedními obcemi slouží rovněž souhrnné krajské výsledky za okres Jihlava.
Charakteristika a demografický profil
Vysoké Studnice mají status obce a rozkládají se na ploše 6,7 km² v nadmořské výšce 568 metrů, přičemž místní pošta používá směrovací číslo 588 21. K roku 2024 zde žilo 418 obyvatel, přičemž podle údajů ze sčítání lidu v roce 2021 tvořilo zástavbu 138 domů. Z demografického pohledu zaznamenal Český statistický úřad v roce 2024 celkový úbytek o 9 osob, na němž se podílel přirozený přírůstek hodnotou -3 a migrační saldo úbytkem -6 obyvatel. Věkové rozvržení z roku 2021 ukazuje, že děti do 14 let tvořily 14,1 % (v celé ČR 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let zastupovalo 71 % obyvatel (celostátně 69,7 %) a skupina seniorů od 65 let představovala 14,9 % (republikový průměr činil 17,4 %).
Z hlediska náboženského vyznání se v roce 2021 označilo 37,8 % místních za věřící, což je hodnota přesahující celorepublikový průměr 22,2 %. Jako bez vyznání se identifikovalo 29 % obyvatel (v celé ČR 47,8 %) a zbývajících 33,2 % lidí údaj neuvedlo (v zemi 30,1 %). Tyto demografické ukazatele shromažďuje Český statistický úřad. Dominantou sídla je podle záznamů, jež spravuje Národní památkový ústav, kostel Nejsvětější Trojice se hřbitovem, jehož renesanční jednolodní stavbu s hranolovou věží doplňují tři hřbitovní kaple. Další památkou je pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z druhé čtvrtiny 19. století. Informace o samosprávě přinášejí oficiální stránky obce.
Zájem voličů a účast při hlasování
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast hodnoty 57,62 %. Zájem voličů byl vyšší než celostátní průměr komunálního hlasování, který činil 46,07 %.
Výraznější účast než v celé České republice panovala také při ostatních hlasováních. Do sněmovních voleb se v roce 2025 zapojilo 78,93 % voličů oproti celostátním 68,95 %, přičemž v roce 2021 činila místní účast 76,49 % proti republikovým 65,43 %. Prezidentské volby v roce 2023 vykázaly v prvním kole účast 77,44 % (v zemi 68,24 %) a ve druhém kole 77,61 % (celostátně 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 pak přilákaly k urnám 41,54 % oprávněných občanů, zatímco průměr za celou republiku dosáhl 32,91 %.
