100,00 %
Ing. Jaromír Vykypěl programátor, věk: 64 let
pořadí na kandidátce: 1
22,22 % (44 hlasů)
Petr Janda zemědělec, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 2
20,70 % (41 hlasů)
Jiří Chocholáč báňský úpravář vody, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 3
17,17 % (34 hlasů)
Marek Jokl řidič, strojník, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 4
19,69 % (39 hlasů)
Karel Orgoň instalatér, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 5
20,20 % (40 hlasů)
Ing. Jaromír Vykypěl programátor, věk: 64 let
Petr Janda zemědělec, věk: 45 let
Jiří Chocholáč báňský úpravář vody, věk: 45 let
Marek Jokl řidič, strojník, věk: 48 let
Karel Orgoň instalatér, věk: 53 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Představme si scénu jako vystřiženou ze samotného závěru filmu Marečku, podejte mi pero! Na konci teleskopického transportéru stojí s uctivým výrazem Martin Kupka, zatímco z vyvýšené velitelské kukaně na něj blahosklonně shlíží Vít Rakušan. Kupka udělá gesto rukou nahoru, transportér se rozjede a předseda ODS praví: „Tady jsem si pane Rakušane dovolil, poslat vám ze zahrádky pár našich zbývajících voličů
Starostové ukázali, že patří do první ligy a jsou lídři opozice, zhodnotil výsledky komunálních a senátních voleb bývalý ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ve vysílání CNN Prima NEWS. Podle něj se STAN dařilo i v regionech, kde se dříve hnutí netěšilo větší podpoře. Předseda ODS Martin Kupka ovšem jeho nadšení mírnil. „O lídrovi opozice rozhodne až klání ve Sněmovně a další volby,“ podotkl v Partii Terezie Tománkové.
Nejstarší zvolenou zastupitelkou je podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) opět 92letá pedagožka Sylva Knedlová, která zasedne v zastupitelstvu Fryštáku na Zlínsku. Tento primát jí patřil i při minulých komunálních volbách před čtyřmi roky.
Jak si vedli v komunálních volbách ti předsedové politických stran, kteří kandidovali? Předseda ODS Martin Kupka ovládl volby v Líbeznicích a získal mandát zastupitele, naopak předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka propadl spolu s ostatními Motoristy v pražských komunálních volbách hned dvakrát, kromě magistrátu neuspěl ani v Praze 5. Mandát pražského zastupitele naopak získal předseda Pirátů Zdeněk Hřib. V Hradci Králové kandidoval z posledních míst kandidátky šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel a mandát nezískal, uskupení Hradecký demokratický klub a TOP 09 s podporou Hradeckých kantorů a nestraníků ale volby ve městě vyhrálo.
I během napínavého sčítání hlasů si politici udělali čas na nevšední a záludné otázky pro CNN Prima NEWS. Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš například odpovídal, kdo by podle něj mohl vyhrát hru Zrádci. Bez váhání odpověděl, že by to byl jednoznačně jejich bývalý člen a současný zástupce ODS Jan Lipavský. Poslanec hnutí ANO Patrik Nacher poodhalil, jaký má rituál. Lídr pražské kandidátky Milan Urban z SPD pak řekl, jaký je jeho talisman pro štěstí a co dělá Tomio Okamura po příchodu z práce domů.
Volební komise pomalu finišují sčítání hlasů v komunálních volbách v Praze. Možností, jak může nové vedení hlavního města vypadat, je hned několik. Lídr Starostů a nezávislých Petr Hlaváček, jehož uskupení nejspíš v Praze zvítězí, si může partnery vybírat. Druhým nejsilnějším subjektem je koalice Spolu pro Prahu, která by společně se STAN teoreticky mohla poskládat většinu, byla by ovšem křehká. Do hry tak vstupují také Piráti, Praha sobě či hnutí ANO. Jak se rýsují jednání a kdo se koho štítí?
Ve Stříteži rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení obecního zastupitelstva. Obec na Žďársku se v celorepublikovém kontextu vymyká složením obyvatel, neboť lidé ve věku 65 a více let zde v roce 2021 tvořili plnou třetinu populace, což představovalo 35. nejvyšší podíl mezi 6254 sídly v celém Česku.
Kromě lokálního hlasování ovlivňují dění v tomto sídle i celostátní a krajská témata. Na této stránce jsou shromážděny dosavadní výsledky parlamentních, prezidentských i regionálních voleb, které ukazují, jakým směrem se politické nálady místních občanů dlouhodobě ubírají.
Při obecních volbách v roce 2022 získalo největší podporu uskupení Pro Střítež, které obdrželo 65,02 % hlasů. Mezi jednotlivými kandidáty uspěla Marcela Chocholáčová se ziskem 17,34 %, Roman Havránek si připsal 10,84 %, Jiří Chocholáč získal 3,72 % a Anna Orgoňová obdržela 3,10 % odevzdaných hlasů.
Politické rozložení sil v širším okolí přibližují komunální volby na Žďársku a souhrnný pohled nabízí také přehled pro komunální volby na Vysočině. Výsledky hlasování v samotné obci v minulých obdobích zachycují níže uvedené odkazy:
Celostátní volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přinesly v obci prvenství hnutí ANO, jež získalo 32,78 % hlasů, což korespondovalo s jeho celorepublikovým vítězstvím s 34,51 %. Druhá skončila koalice SPOLU s 16,39 % hlasů, třetí pozici obsadila formace STAČILO! s 14,75 % a hnutí STAN dosáhlo na 11,47 %. Pětiprocentní zisk překonala také uskupení SPD s 8,19 %, PIRÁTI s 8,19 % a hnutí MOTO s 6,55 %, zatímco kandidátka VÝZVA obdržela 1,63 % hlasů.
O čtyři roky dříve, v roce 2021, zde zvítězila koalice SPOLU s 21,62 % hlasů, která byla nejúspěšnější i v celém Česku se ziskem 27,79 %. Tehdy druhé hnutí ANO dostalo 16,21 %, následované stranami ČSSD a KSČM, které obě braly po 13,51 % hlasů, a hnutím SPD s 10,81 %, přičemž formace PŘÍSAHA i koalice Piráti+STAN obdržely shodně 8,10 % a uskupení Nevolte Urza.cz, OtČe a Moravané získala po 2,70 % hlasů. Podrobnosti o nejnovějším hlasování přinášejí parlamentní volby ve Stříteži, přičemž regionální data shrnují sněmovní volby na Žďársku a také přehled pro poslanecké volby na Vysočině.
V roce 2023 se konaly přímé prezidentské volby, v jejichž prvním kole si nejvíce příznivců získal Andrej Babiš se ziskem 41,42 % hlasů. Druhý skončil Petr Pavel s 22,85 %, Pavel Fischer obdržel 12,85 %, Danuše Nerudová zaznamenala 10,00 % a kandidáti Karel Diviš, Tomáš Zima i Jaroslav Bašta si shodně připsali po 4,28 % hlasů.
Ve finálovém druhém kole byl souboj mimořádně vyrovnaný a Andrej Babiš v něm zvítězil s 50,64 % hlasů (39 hlasů) před Petrem Pavlem, který obdržel 49,35 % hlasů (38 hlasů). Lokální čísla mapují prezidentské volby ve Stříteži, přičemž situaci v okolních obcích dokresluje přehled za prezidentské volby na Žďársku i celková krajská statistika pro volbu prezidenta na Vysočině.
V roce 2024 se uskutečnily krajské volby, v nichž se o první příčku podělila dvě uskupení se ziskem 19,04 % hlasů, a to Společně se Starosty a hnutí ANO. Třetí příčku obsadila koalice STAČILO! s 16,66 %, následovaná stranami KDU-ČSL a SOCDEM, jež získaly shodně po 11,90 % hlasů.
Z dalších kandidujících subjektů obdržela koalice SPD+Trikol+PRO 7,14 %, Piráti a STAN PRO VYS získali po 4,76 % a uskupení PŘÍSAHA spolu s DSZ-ZA PR.ZVÍŘAT zaznamenala po 2,38 % hlasů. Jak v regionálním klání hlasovali voliči přímo na místě, ukazují krajské volby ve Stříteži, zatímco celkový obrázek v rámci okresu nabízejí krajské volby na Žďársku.
První písemná zmínka o obci Střítež pochází z roku 1356. Vesnice leží v nadmořské výšce 563 metrů, její katastrální území má rozlohu 5,8 km² a místní obyvatelé využívají poštovní směrovací číslo 592 51. Podle údajů, které eviduje Národní památkový ústav, se na ostrohu nad Strážeckým potokem nachází zřícenina hradu Bukovec, z něhož se z poloviny 13. století dochoval příkop a pozůstatky válcové věže tohoto panského sídla, zmiňovaného již v roce 1504 jako pustého.
V roce 2024 čítala zdejší komunita 101 obyvatel, přičemž k roku 2021 zde stálo 54 domů, jak dokládá Český statistický úřad. V roce 2024 byl přirozený přírůstek 1 osoba a saldo migrace činilo -1 osobu, takže celkový přírůstek dosáhl hodnoty 0. Při sčítání lidu v roce 2021 tvořily děti do 14 let 8,2 % populace (v celé ČR 12,9 %), skupina ve věku 15 až 64 let představovala 58,4 % (v ČR 69,7 %) a lidé starší 65 let činili 33,3 % (v ČR 17,4 %). V otázce vyznání se v témže roce 41 % obyvatel označilo za věřící (napříč republikou 22,2 %), 23 % bylo bez vyznání (celostátně 47,8 %) a 36 % lidí údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %). Zájemci o aktuality z obecního života mohou navštívit oficiální webové stránky obce.
Zájem o věci veřejné byl ve Stříteži při komunálních volbách v roce 2022 mimořádně vysoký, když k urnám dorazilo 78,49 % oprávněných voličů, což výrazně převýšilo celorepublikový průměr 46,07 %.
Nadprůměrnou disciplínu prokázali místní občané i v dalších typech hlasování. Během voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2025 dosáhla účast 73,56 % oproti celostátním 68,95 %, zatímco při sněmovních volbách v roce 2021 činila 77,89 % při celostátním průměru 65,43 %. V prezidentských volbách roku 2023 přišlo v prvním kole 73,68 % voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole dokonce 80,21 % lidí (v ČR 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 přilákaly 45,65 % oprávněných osob, což bylo rovněž znatelně více než celorepublikových 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
