Rozhodování o nýřanské radnici: Komunální volby 2026 v souvislostech
V plzeňském regionu se město Nýřany připravuje na nadcházející komunální volby v roce 2026, které rozhodnou o novém složení místního zastupitelstva. Zdejší obyvatelé svými hlasy určí, kdo se ujme vedení radnice a jakým směrem se bude rozvíjet správa tohoto západočeského sídla.
Město se v celostátním měřítku vyznačuje mimořádně nízkým zastoupením religiózních obyvatel, neboť podle statistik se k víře hlásí necelá desetina místních občanů. Kromě lokální politiky se na této stránce můžete seznámit také s tím, jak zde lidé hlasovali v jiných typech voleb.
Jak dopadl minulý souboj o zastupitelstvo
Během minulého rozhodování o místní samosprávě v roce 2022 jasně dominovalo sdružení SNK Nýřany 2022, jemuž se podařilo získat nadpoloviční většinu 51,14 % odevzdaných hlasů. S výrazným odstupem pak skončilo Sdružení ODS a NK se ziskem 21,89 % a uskupení Nezávislé Nýřany a SPD, které oslovilo 18,56 % voličů, přičemž čtvrtá skončila Komunistická str.Čech a Moravy s výsledkem 8,41 %. Tento výrazný úspěch vítězného sdružení dal místní politické scéně jasný směr.
Pokud vás zajímá širší regionální kontext, můžete si prohlédnout také komunální výsledky na severním Plzeňsku a pro porovnání prozkoumat celkový přehled za Plzeňský kraj. Tyto regionální vazby dokreslují politické rozložení sil v širším okolí.
Jak hlasovali voliči do Poslanecké sněmovny
Při celostátním měření sil v roce 2025 vyzněly volby do Poslanecké sněmovny v Nýřanech především ve prospěch hnutí ANO. V Nýřanech toto hnutí dominovalo se ziskem 41,50 % hlasů, což výrazně převyšuje jeho celorepublikový průměr, který činil 34,51 %. Na druhém místě se s velkým odstupem umístila koalice SPOLU, která obdržela 17,27 % hlasů, zatímco v celé České republice získala tato koalice 23,36 %. Další příčky v místním hlasování obsadily subjekty STAN s 10,47 %, SPD s 9,58 %, PIRÁTI se 7,77 % a MOTO, které oslovilo 6,70 % voličů.
Srovnáme-li tyto výsledky s předchozím hlasováním z roku 2021, tehdy hnutí ANO také zvítězilo, avšak s nižším ziskem 30,36 %. Tehdejší druhá koalice SPOLU získala v Nýřanech 22,65 %, což ukazuje na proměnu voličských preferencí v čase. Pro podrobnější pohled na volební historii můžete využít sněmovní výsledky pro tuto obec, případně se podívat, jak dopadly volby v okresním měřítku Plzně-sever nebo v rámci celého Plzeňského kraje.
Volba hlavy státu a její výsledky
V lednu 2023 se konaly prezidentské volby, které se v Nýřanech konaly ve dvou kolech. V prvním kole v Nýřanech zvítězil Andrej Babiš se ziskem 40,12 % hlasů, zatímco Petr Pavel obdržel 31,75 % a Danuše Nerudová skončila třetí s 15,24 %. Ve druhém kole však nastal zvrat a v Nýřanech zvítězil Petr Pavel, který získal 53,87 % hlasů, zatímco Andrej Babiš obdržel 46,12 %.
Tyto výsledky dokládají, jak se nálada nýřanských voličů proměnila mezi oběma koly rozhodování. Podrobnější statistiky si lze prohlédnout, pokud navštívíte prezidentské výsledky za obec, případně můžete prozkoumat celková čísla za okres Plzeň-sever a porovnat je s výsledky v rámci celého Plzeňského kraje.
Krajská úroveň a její politická mapa
V roce 2024 se konaly krajské volby, které v regionu určily nové složení krajského zastupitelstva. V Nýřanech jednoznačně zvítězilo hnutí ANO se ziskem 44,97 % hlasů. Na dalších pozicích se umístila koalice ODS+TOP 09 se ziskem 12,82 %, následovaná hnutím STAN, které oslovilo 9,73 % voličů, a koalicí STAČILO! se ziskem 8,70 %. Pětiprocentní hranici zde překonala ještě koalice SPD+Trikolora s 6,65 % a Piráti, kteří získali 5,70 % hlasů.
Zájemci o volební historii mohou nahlédnout na krajské výsledky v obci a porovnat je s tím, jak volili lidé v širším okrese Plzeň-sever. Tyto srovnávací přehledy ukazují, jak se volební preference liší mezi Nýřany a okolními obcemi v okrese.
Charakteristika a demografický vývoj města
Západočeské město Nýřany se poprvé připomíná v historických pramenech k roku 1272. Rozkládá se na ploše 21,7 kilometru čtverečního v nadmořské výšce 336 metrů a jeho obyvatelé používají poštovní směrovací číslo 330 23. Podle údajů z roku 2024 zde žije celkem 6991 obyvatel, přičemž v roce 2021 bylo v obci evidováno 1346 domů. V roce 2024 byl zaznamenán přirozený přírůstek ve výši -18 obyvatel, což znamená, že počet zemřelých převýšil počet narozených, avšak díky kladnému saldu migrace ve výši 49 obyvatel město zaznamenalo celkový přírůstek 31 obyvatel.
Z hlediska věkové struktury tvořili k roku 2021 v Nýřanech děti do 14 let podíl 12,4 % (v porovnání s celostátním průměrem 12,9 %), obyvatelé v produktivním věku od 15 do 64 let představovali 70,9 % (celostátně 69,7 %) a lidé starší 65 let tvořili 16,7 % populace (oproti celorepublikovým 17,4 %). Pokud jde o náboženské vyznání, které bylo rovněž šetřeno v roce 2021, k věřícím se hlásí 9,5 % obyvatel (celostátně 22,2 %), bez vyznání je pak 59,1 % populace (v rámci celé republiky 47,8 %) a zbývajících 31,4 % dotázaných na tuto otázku neodpovědělo (oproti 30,1 % v celé České republice).
Mezi nejvýznamnější nýřanské památky se řadí pseudogotický kostel sv. Prokopa vybudovaný v letech 1903–1904 a také budova pseudorenesanční radnice či pomník zastřelených horníků připomínající hornickou stávku. Tyto i další historické stavby jsou evidovány Národním památkovým ústavem, zatímco demografické a statistické údaje pro tento přehled poskytl Český statistický úřad. Další informace a aktuality z každodenního života samosprávy naleznete, pokud navštívíte oficiální webové stránky.
Jaká byla účast voličů u volebních uren
Během posledních komunálních voleb v roce 2022 byla v Nýřanech zaznamenána volební účast 35,62 %, což představuje podprůměrný zájem ve srovnání s celostátním průměrem. V celé České republice totiž k těmto volbám tehdy přišlo 46,07 % oprávněných voličů, což znamená, že zájem místních obyvatel o složení zastupitelstva zaostal za republikovým průměrem o více než deset procentních bodů.
Podobná situace s nižší účastí provázela i další hlasování, neboť do sněmovních voleb se v Nýřanech v roce 2025 zapojilo 62,68 % voličů, přičemž celorepublikově to bylo 68,95 %, a v roce 2021 byla místní účast 58,18 % oproti celostátním 65,43 %. U prezidentských voleb v roce 2023 přišlo v prvním kole k urnám 64,15 % a ve druhém kole 66,37 % oprávněných občanů, zatímco celostátní průměry činily 68,24 % pro první a 70,25 % pro druhé kolo. Nejnižší zájem pak doprovázel krajské volby v roce 2024, kdy k urnám dorazilo pouhých 24,09 % místních voličů ve srovnání s republikovou účastí 32,91 %.