0,00 %
0,00 %
Ing. Jana Havlíková ředitelka bankovního sektoru, věk: 41 let
Martin Zelingr jednatel společnosti, věk: 55 let
Ing. Pavel Procházka výrobní ředitel, věk: 62 let
Pavel Vobořil OSVČ, věk: 40 let
Štěpán Dub řidič, věk: 22 let
Petr Sedláček manager logistiky, věk: 40 let
Zdeněk Kuklík OSVČ, věk: 43 let
Ing. Bohumil Bareš ředitel SPŠ, věk: 57 let
Jan Pohorský řidič, věk: 35 let
Ing. Eva Macešková specialista obchodu, věk: 48 let
Ing. Jiří Procházka projektant, věk: 64 let
Pavel Bobek obchodní ředitel, věk: 50 let
Ing. Michal Kakos zemědělec, věk: 35 let
Jiří Vobořil technik údržby, věk: 45 let
Mgr. Petr Tomek učitel, věk: 61 let
Ing. Ondřej Kuklík OSVČ, věk: 35 let
Lubomír Zvára OSVČ, věk: 47 let
Jiří Buchta vedoucí výroby, věk: 58 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
V Kondraci se v komunálních volbách 2026 rozhoduje o složení zastupitelstva této středočeské obce — a stránka, na které jsi právě teď, shromažďuje vše, co k nim potřebuješ vědět. Kondrac přitom patří k místům, která jsou ve věkové struktuře obyvatel nápadně mladá: podíl dětí a mladých do 14 let tu v roce 2021 dosahoval 15,2 %, což obec řadilo na 1 368. místo z 6 254 srovnávaných jednotek — mezi přibližně nejlepší pětinu v celé zemi, a výrazně nad celorepublikový průměr 12,9 %.
K tomu se pojí ještě jeden výrazný rys: seniorů je tu naopak méně než jinde. Obyvatel ve věku 65 a více let bylo v roce 2021 jen 14,9 %, zatímco celorepublikový průměr se pohyboval na 17,4 %. Kondrac je tedy obec s relativně mladým obyvatelstvem, které k volbám chodí nadmíru ochotně — a právě to dává místní volební tradici zajímavý ráz. Níže najdeš výsledky komunálních i dalších voleb a stručný portrét samotné obce.
V komunálních volbách 2022 se v Kondraci utkala dvě uskupení a výsledek byl poměrně přesvědčivý. Kandidátka ZA VODOU získala 54,65 % hlasů (1 040 hlasů), zatímco Za společenský rozvoj si odnesla zbývajících 45,35 % (863 hlasů). Přestože šlo o souboj jen dvou stran, rozdíl téměř deseti procentních bodů dává jasný obrázek o tom, na čí stranu se místní přiklonili.
Kdo chce sledovat, jak si v komunálních volbách vedou obce v celém okresu Benešov, může sáhnout po přehledu komunálních voleb za okres Benešov. Souhrn výsledků za celý Středočeský kraj pak nabízí stránka komunálních voleb Středočeského kraje, kde lze srovnávat volební výsledky jednotlivých obcí v regionu.
Nejnovější volby do Poslanecké sněmovny se v Kondraci v roce 2025 nesly ve znamení jasného vítězství ANO, které získalo 33,76 % hlasů (105 hlasů). Za ním skončilo SPOLU s 20,25 % a třetí příčku obsadil STAN s 15,43 %. S odstupem pak přišly SPD a STAČILO! shodně po 7,71 % a MOTO se 6,43 %. Výsledek v obci tedy kopíroval celostátní pořadí — stejně jako v celé zemi zvítězilo ANO s 34,51 %, jen těsněji, kondracký výsledek na 33,76 % byl o méně než jeden procentní bod nižší.
V předchozích sněmovních volbách v roce 2021 se tady dařilo jinak — o vedení se přetahovalo SPOLU (29,73 %) s ANO (23,52 %), přičemž stejné pořadí platilo i celostátně, kde SPOLU skončilo s 27,79 % před ANO s 27,12 %. Posun k ANO mezi lety 2021 a 2025 je tedy zřetelný jak v Kondraci, tak v celé republice, v obci byl ovšem výraznější: ztráta SPOLU na první místo narostla z přibližně šesti na více než třináct procentních bodů. Výsledky parlamentních voleb pro obec jsou přístupné přes stránku sněmovních voleb v Kondraci. Širší pohled na výsledky v celém okresu nabídne přehled za okres Benešov a srovnání v rámci Středočeského kraje pak krajský souhrn sněmovních voleb.
Prezidentské volby 2023 přinesly v Kondraci v prvním kole doslova výsledek na mince — Andrej Babiš a Petr Pavel dostali shodně po 93 hlasech, tedy přesně po 29,71 %, a o dalším postupu tak rozhodovali ostatní kandidáti. Danuše Nerudová skončila třetí se ziskem 18,21 % (57 hlasů), Pavel Fischer čtvrtý s 11,50 %. Výsledky prezidentských voleb v obci i v celém regionu jsou k dohledání přes příslušné stránky.
Ve druhém kole pak první kolo nerozhodnosti vystřídal jasný výsledek: Petr Pavel zvítězil s 60,64 % (188 hlasů) a Andrej Babiš skončil na 39,35 % (122 hlasů). Výsledky prezidentských voleb v obci jsou k dispozici na stránce prezidentských voleb v Kondraci. Jak dopadlo hlasování v celém okrese, ukazuje přehled prezidentských voleb za okres Benešov a krajský kontext pak výsledky prezidentských voleb ve Středočeském kraji.
V krajských volbách 2024 se v Kondraci tísnilo hned sedm uskupení, přičemž pořadí na čele bylo mimořádně těsné. ANO si odneslo 31,05 % hlasů (50 hlasů), zatímco STAN skončil hned za ním s 30,43 % (49 hlasů) — rozdíl byl doslova jeden jediný hlas. SPOLU obsadilo třetí místo s 16,77 % a dál pak přišly STAČILO! s 8,69 %, SPD+Trikol+PRO s 6,83 %, Piráti se 3,10 % a JAB s 1,24 %.
Krajský přehled výsledků za celý okres Benešov nabízí stránka krajských voleb za okres Benešov. Výsledky pro samotnou obec jsou dostupné na stránce krajských voleb v Kondraci.
Kondrac je obec v okrese Benešov ve Středočeském kraji, která se rozkládá na 12,8 km² v nadmořské výšce 416 metrů. K roku 2024 zde žilo 529 obyvatel v 172 domech (stav k roku 2021), přičemž obec je dostupná pod poštovním směrovacím číslem 258 01. První písemná zmínka o Kondraci pochází z roku 1318, a to přibližně z doby vrcholného středověku, kdy se obec pravděpodobně pomalu formovala jako sídliště na pomezí zemědělské krajiny středních Čech.
Z místních nemovitých kulturních památek zaevidovaných Národním památkovým ústavem si pozornost zaslouží zejména dvě stavby. Kostel sv. Bartoloměje je areál s románskými základy, který prošel gotickými i barokními úpravami a stojí obklopen zdí s brankami, márnicí a zbytky příkopu. Druhou pozoruhodností je vila Vítkova mlýna — zděná stavba ve stylu moderny s typickými třemi poloválcovými arkýři, kterou pro místního mlynáře Bořkovce navrhl architekt Kamil Roškot. Kondrac navíc nabízí ještě dva historické špýchary, jeden roubený z přelomu 18. a 19. století a druhý s kamenným přízemím a roubenou klenbou, obojí patrně z 18. nebo 19. století.
Demografická situace obce je v roce 2024 mírně kladná: přirozený přírůstek dosáhl hodnoty 1 (nepatrně víc narození než úmrtí) a saldo migrace bylo také 1, tedy přistěhovalí a odstěhovalí se téměř vyvažují s mírným plusem. Celkový přírůstek tak dosáhl 2 obyvatel, obec tedy velmi pomalu roste oběma kanály zároveň. Věková struktura z roku 2021, sledovaná Českým statistickým úřadem, ukazuje, že pracovní věk (15–64 let) zastupuje 69,9 % obyvatel — prakticky shodně s celorepublikovým průměrem 69,7 %. Ve vyznání se Kondrac v roce 2021 od celostátního průměru liší: k věřícím se hlásilo 34,9 % obyvatel (v ČR 22,2 %), bez vyznání bylo 25,8 % (v ČR 47,8 %) a zbývajících 39,3 % (v ČR 30,1 %) své vyznání neuvedlo. Podrobnější informace o obci najdeš na oficiálních webových stránkách Kondrace.
V komunálních volbách 2022 přišlo k urnám v Kondraci 63,82 % oprávněných voličů — to je o více než sedmnáct procentních bodů nad celorepublikovým průměrem komunálních voleb, který tehdy činil 46,07 %. Jde o výrazně nadprůměrnou aktivitu, která staví obec mezi lokality s mimořádně silnou místní volební kulturou.
Stejný vzorec se opakuje u všech ostatních typů voleb. Ve sněmovních volbách 2025 hlasovalo 75,18 % voličů, zatímco celostátně to bylo 68,95 % — kondracký výsledek byl tedy o více než šest procentních bodů vyšší. V roce 2021 byl tento rozdíl ještě výraznější: místní účast 77,89 % oproti republice s 65,43 %, tedy přes dvanáct procentních bodů. V prvním kole prezidentských voleb 2023 dorazilo k volbám 81,82 % kondrackých voličů (celorepublikový průměr 68,24 %), ve druhém kole pak 81,51 % (průměr ČR 70,25 %). Krajské volby 2024 zaznamenaly účast 40,05 %, přičemž celostátní průměr byl 32,91 % — tedy opět citelně vyšší zájem než ve zbytku země. Kondrac se tak napříč typy voleb konzistentně řadí k místům, kde obyvatelé svého volebního práva využívají nadprůměrně.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
