18,83 %
14,98 %
14,78 %
13,36 %
13,16 %
12,55 %
12,35 %
Jitka Smítková DAGMAR DUFKOVÁ PETR PŘITASIL JIŘÍ RÁSTOČNÝ JANA KUBÁLKOVÁ JIŘÍ MORAVEC Jiří Zeman
Jitka Smítková starostka obce, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (93 hlasů)
Dagmar Dufková sociální pracovnice, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (74 hlasů)
Petr Přitasil školník, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (73 hlasů)
Jiří Rástočný OSVČ, věk: 40 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (66 hlasů)
Jana Kubálková vedoucí lakovny, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (65 hlasů)
Jiří Moravec dělník údržby veřejného prostranství, věk: 40 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (62 hlasů)
Jiří Zeman řidič, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (61 hlasů)
Jitka Smítková DAGMAR DUFKOVÁ PETR PŘITASIL JIŘÍ RÁSTOČNÝ JANA KUBÁLKOVÁ JIŘÍ MORAVEC Jiří Zeman
Jitka Smítková starostka obce, věk: 38 let
Dagmar Dufková sociální pracovnice, věk: 49 let
Petr Přitasil školník, věk: 41 let
Jiří Rástočný OSVČ, věk: 40 let
Jana Kubálková vedoucí lakovny, věk: 46 let
Jiří Moravec dělník údržby veřejného prostranství, věk: 40 let
Jiří Zeman řidič, věk: 47 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Moravský Gangnam style, jak se dá přezdívat předvolebnímu tanečku z lidovecké dílny, mohl vypadat úplně jinak. O tom, že Grolich nakonec rytmicky třese koleny a hrozí prstem, nakonec rozhodl sám předseda lidovců. Lidovecký marketingový tým analyzoval internetové virály i Michaela Jacksona, muzikant se nechal inspirovat hitem Umbrella od Rihanny. Díky bizarnímu hitu se podařilo zasáhnout stovky tisíc lidí.
Hnutí ANO oznámilo v uplynulém týdnu první krok pro restart hnutí, o kterém v reakci na „katastrofální“ výsledky senátních voleb mluvil předseda ANO a premiér Andrej Babiš. Uspořádá do jara čtrnáct krajských sněmů, které si vyhodnotí výsledky voleb. Některé by mohly obměnit vedení krajů, pokud se tak rozhodnou. Podle primátora Plzně Romana Zarzyckého (ANO), který ve městě vyhrál, by se měl v hnutí každý zamyslet. Neúspěšný kandidát na primátora Prahy Jan Hušbauer (ANO) zase uvedl, že je třeba dát větší prostor mladým a mluví o sebereflexi.
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V obci Bernartice se v nadcházejících komunálních volbách 2026 rozhodne o novém složení místního zastupitelstva, které určí další směřování správy této lokality.
Podle demografických statistik z roku 2021 se toto sídlo vyznačuje mimořádně vysokým zastoupením starší generace, neboť obyvatelé ve věku 65 a více let tvoří celých 25,1 % místní populace, což obec řadí na 258. pozici z 6254 hodnocených územních jednotek v České republice. Kromě pohledu do současnosti nabízí toto místo bohatou historii sahající až do čtrnáctého století.
Poslední měření sil v obecních volbách, které se odehrálo v roce 2022, přineslo zajímavé rozložení sil mezi jednotlivými kandidáty. Nejvíce hlasů tehdy posbíralo uskupení Naše Bernartice, které si odneslo 23,17 % všech odevzdaných hlasů. S výraznějším odstupem za ním skončila Jitka Smítková ml. se ziskem 14,00 % a jako třetí nejúspěšnější se umístil JOSEF DUFEK, který obdržel 12,52 % hlasů.
Do zastupitelských řad se pokusili proniknout i další kandidáti, mezi nimiž JIŘÍ RÁSTOČNÝ oslovil 11,15 % voličů a DAGMAR DUFKOVÁ získala 9,91 %. Menší podíly si připsali JANA LEBEDOVÁ s 8,43 %, Jiří Zeman se 7,81 %, Lukáš Rástočný s 6,69 %, Michaela Bělská s 3,22 % a Milan Vít, který uzavíral pořadí se ziskem 3,10 % hlasů. Širší regionální souvislosti a srovnání v rámci celého regionu nabízí pohled na komunální politiku na Benešovsku, přičemž k dispozici jsou také ucelené výsledky pro celý Středočeský kraj.
Při posledním hlasování do dolní komory Parlamentu v roce 2025 v Bernarticích jasně dominovalo hnutí ANO, které zde získalo 36,23 % hlasů, což v porovnání s celorepublikovým vítězstvím téhož hnutí se ziskem 34,51 % znamenalo mírně nadprůměrný výsledek. Na druhé příčce skončila koalice SPOLU se ziskem 26,81 %, následovaná hnutím SPD, které obdrželo 13,04 % hlasů. Další místa v této obci obsadily koalice STAČILO! se 7,24 %, hnutí MOTO s 6,52 % a PIRÁTI, kteří si připsali 5,79 % hlasů. Pod hranicí pěti procent pak zůstala hnutí STAN s 2,17 %, VÝZVA s 1,44 % a HOP HYDRA s 0,72 %.
Tento výsledek představuje určitý posun oproti předchozímu hlasování v roce 2021, kdy v této lokalitě zvítězila koalice SPOLU s 29,93 % hlasů, před hnutím ANO, které tehdy získalo 24,48 %. Celorepublikově přitom koalice SPOLU zvítězila s 27,79 % a hnutí ANO obsadilo druhou příčku s 27,12 % hlasů. Třetí tehdy v obci skončila ČSSD s 11,56 %, následovaná SPD s 10,88 % a koalicí Piráti+STAN s 9,52 %. Podrobnější data z tohoto období nabízí přehled sněmovních voleb, přičemž regionální souvislosti lze sledovat na okresní úrovni.
Pro pochopení širších trendů je užitečné podívat se také na výsledky v rámci celého Středočeského kraje, nebo prozkoumat, jak celkově probíhají volby do Poslanecké sněmovny na celostátní úrovni.
Volba hlavy státu v roce 2023 ukázala zajímavou dynamiku v obou kolech. V tom prvním dali obyvatelé Bernartic největší důvěru Andreji Babišovi, který obdržel 34,22 % hlasů. Druhé místo překvapivě obsadil Pavel Fischer s 22,14 %, zatímco Petr Pavel skončil až třetí se ziskem 17,44 %. Čtvrtou nejúspěšnější byla Danuše Nerudová, která oslovila 16,77 % místních voličů, a s větším odstupem následovali Jaroslav Bašta s 6,04 %, Karel Diviš s 1,34 %, Tomáš Zima s 1,34 % a Marek Hilšer s 0,67 %.
Ve druhém kole se souboj zúžil na dva hlavní kandidáty a přinesl velmi těsný výsledek. Vítězství v této lokalitě nakonec obhájil Andrej Babiš se ziskem 51,74 % hlasů, zatímco Petr Pavel obdržel 48,25 % hlasů. Kompletní data pro toto území nabízí výsledky prezidentského klání.
Regionální pohled v rámci celého okresu přináší statistiky pro benešovský region, přičemž vývoj v celém kraji lze studovat přes středočeské výsledky. O tom, jakým způsobem a za jakých podmínek celkově probíhají prezidentské volby v celé zemi, pak vypovídá samostatný celostátní přehled.
Volby do krajských zastupitelstev v roce 2024 přinesly v Bernarticích přesvědčivé vítězství hnutí ANO, které získalo 42,22 % odevzdaných hlasů. Jako druhá nejúspěšnější síla se prosadila koalice SPOLU s 24,44 % a třetí místo obsadilo hnutí STAN, kterému dalo důvěru 14,44 % voličů. Další hlasy si rozdělily koalice SPD+Trikol+PRO se 7,77 %, uskupení STAČILO! se 4,44 %, a shodně po 2,22 % získaly strany PŘÍSAHA a SOCDEM. Po jednom hlasu, tedy 1,11 %, si pak připsaly ČISTÝ A BEZP. KRAJ a Piráti.
Pro srovnání vývoje v širším území slouží historie krajských voleb v této obci, která ukazuje proměny nálad voličů v čase. Jak volil celý okolní region, zobrazuje přehled za benešovský okres. Pokud vás zajímá fungování této úrovně samosprávy obecně, můžete navštívit sekci zaměřenou na krajské volby napříč celou republikou.
Obec Bernartice se rozkládá na ploše 10,1 kilometru čtverečního v nadmořské výšce 403 metrů. K roku 2024 zde žilo celkem 223 obyvatel, přičemž podle sčítání lidu z roku 2021 se v tomto sídle nacházelo 111 domů. Místní občané využívají poštovní směrovací číslo 257 65. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) vykázala obec v roce 2024 zápornou demografickou dynamiku, kdy přirozený přírůstek činil 0 obyvatel, ale kvůli stěhování, s hodnotou salda migrace -7, byl celkový přírůstek populace rovněž -7 osob.
Při pohledu na sociální složení obyvatelstva v roce 2021 tvořily děti do 14 let 14,8 % místní populace, lidé v produktivním věku od 15 do 64 let představovali 60,1 % a senioři starší 65 let tvořili 25,1 %. Co se týče náboženského vyznání, statistiky ČSÚ z téhož roku uvádějí, že bez vyznání bylo 21,8 % obyvatel, věřící tvořili 47,6 % a zbylých 30,7 % respondentů tuto otázku nezodpovědělo.
Bohatství této lokality dokládají také historické objekty zapsané v registrech Národního památkového ústavu (NPÚ). Mezi nejvýznamnější pamětihodnosti patří kostel sv. Petra a Pavla, což je orientovaný jednolodní kostel bez věže s ozdobnými štíty a užším pravoúhlým presbytářem z doby po roce 1700. Významným svědkem minulosti je také tvrziště Valy, představující dobře patrné terénní pozůstatky středověkého hrádku z 13. až 16. století, které dnes leží těsně při břehu vodní nádrže Švihov. Další praktické informace a aktuality z běžného života přináší oficiální web obce.
Obyvatelé Bernartic vykazují velmi vysokou volební účast, která výrazně převyšuje celorepublikový průměr. Při komunálních volbách v roce 2022 přišlo k volebním urnám 78,57 % oprávněných voličů, což je podstatně více než celostátní průměrná účast, která tehdy dosáhla pouhých 46,07 %.
Podobně aktivní přístup projevili místní lidé i v dalších hlasováních. V roce 2021 dosáhla účast při sněmovních volbách 79,57 % (v celé ČR 65,43 %) a v roce 2025 se udržela na obdobné úrovni 79,44 % oproti celostátním 68,95 %. Zájem o prezidentský úřad v roce 2023 přilákal v prvním kole k urnám dokonce 85,71 % voličů (celostátně 68,24 %) a ve druhém kole 81,25 % (v ČR 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 pak zaznamenaly účast 50,28 %, což rovněž citelně převýšilo celorepublikový průměr 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
