0,00 %
0,00 %
Ivana Sklenářová účetní, věk: 56 let
Marek Bečka zootechnik, věk: 34 let
Bc. Lukáš Lajda strážník, věk: 40 let
Mgr. Renata Jadrníčková ředitelka MŠ, věk: 49 let
Ing. Roman Vrzal zoolog, věk: 46 let
Ondřej Šimek traktorista, věk: 30 let
MVDr. Jaroslav Koplík veterinář, věk: 71 let
Romana Kneislová důchodce, věk: 63 let
Zbyněk Žákovský starosta obce, věk: 52 let
Ing. Dana Nevřalová DiS. referentka majetkové správy, věk: 44 let
Miroslav Minařík elektromechanik, věk: 52 let
Bc. David Večeřa jednatel firmy, věk: 36 let
Lucie Petrskovská účetní, věk: 45 let
Aleš Pumprla účetní, věk: 48 let
Ing. Olga Nedbalová manažer projektu IROP, věk: 56 let
Ing. Petr Lipner OSVČ, věk: 58 let
Ing. Kamil Zmeškal architekt informačních systémů, věk: 51 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
V Prusinovicích určí nadcházející komunální volby nové složení obecního zastupitelstva pro další čtyřleté období. Život zde má své specifické zázemí; obec se vyznačuje mimo jiné výraznou religiozitou, kdy se nadpoloviční většina obyvatel hlásí k víře, což představuje 341. pozici z 6254 sídel v republice.
Zdejší voliči v posledních letech chodili k urnám častěji, než činil celostátní průměr, a to při komunálních, sněmovních i prezidentských volbách.
Při hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 soupeřily dvě kandidátní listiny. Jasné vítězství si připsala KDU-ČSL, která obdržela 2306 hlasů, což znamenalo zisk 64,98 %. Zbývajících 1243 hlasů, tedy 35,02 %, získala Česká str.sociálně demokrat.
Pro zájemce o širší regionální souvislosti nabízí přehled také komunální volby v okrese Kroměříž a celkový pohled poskytují rovněž komunální volby ve Zlínském kraji. Starší hlasování v rámci obce zachycují následující odkazy:
V celostátním měřítku přitahují pozornost volby do Poslanecké sněmovny, v nichž roku 2025 v obci dominovalo hnutí ANO se ziskem 37,35 % hlasů (263 hlasů), přičemž zvítězilo i v celé zemi s výsledkem 34,51 %. Druhé místo v místním hlasování obsadila koalice SPOLU s 22,01 % (155 hlasů), následovaná hnutím SPD, kterému dalo hlas 12,64 % voličů (89 hlasů). Další příčky obsadila uskupení PIRÁTI (7,52 %), STAČILO! (6,96 %), MOTO (5,25 %), STAN (4,97 %), PŘÍSAHA (1,27 %), ČR1 (0,85 %) a GENERACE (0,42 %).
Oproti tomu v roce 2021 sice místní hlasování rovněž ovládlo ANO s 27,54 % hlasů před SPOLU (22,37 %) a SPD (15,06 %), avšak celostátně tehdy zvítězila koalice SPOLU s 27,79 % hlasů před hnutím ANO (27,12 %). Aktuální stav zachycují přímo sněmovní volby v Prusinovicích, přičemž regionální data reprezentují sněmovní volby na Kroměřížsku a také přehled pro sněmovní volby ve Zlínském kraji.
Zájem voličů provázel i prezidentské volby roku 2023. V prvním kole získal nejvíce hlasů Andrej Babiš (35,83 %, 239 hlasů) před Petrem Pavlem (24,58 %, 164 hlasů) a Danuší Nerudovou (15,59 %, 104 hlasů). Hlasy obdrželi také Pavel Fischer (11,69 %, 78 hlasů), Jaroslav Bašta (8,84 %, 59 hlasů), Marek Hilšer (1,94 %, 13 hlasů), Karel Diviš (1,19 %, 8 hlasů) a Tomáš Zima (0,29 %, 2 hlasy).
Druhé kolo přineslo mimořádně vyrovnaný duel, v němž Andrej Babiš obdržel 350 hlasů (50,57 %) a Petr Pavel 342 hlasů (49,42 %), rozdíl tak činil pouhých 8 hlasů. Místní výsledky přinášejí prezidentské volby v Prusinovicích, celkový kontext okresu ukazuje stránka prezidentské volby na Kroměřížsku a situaci v celém kraji přibližují prezidentské volby ve Zlínském kraji.
Rovněž krajské volby v roce 2024 ukázaly rozložení politických sil v regionu. První pozici v obci získalo hnutí ANO se ziskem 40,60 % (121 hlasů). Na druhém místě se umístila koalice KDU-ČSL+Z21, která dosáhla na 16,10 % (48 hlasů), a třetí skončilo uskupení STAN PRO ZLK s 10,40 % (31 hlasů).
Z dalších kandidátek oslovilo voliče uskupení STAČILO! (8,05 %), ODS (7,04 %), SOCDEM (6,04 %), SPD (5,03 %), Nez. HLAS pro ZLK (2,01 %), PRO 2022 (1,67 %) a Trikolora (1,00 %). Podrobnosti nabízejí krajské volby v Prusinovicích i přehled pro krajské volby v okrese Kroměříž.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349. Sídlo se rozkládá na ploše 10,7 km² v nadmořské výšce 263 metrů a využívá poštovní směrovací číslo 768 42. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 1181 obyvatel a v roce 2021 se zde nacházelo 411 domů. Celkový úbytek za rok 2024 činil 12 obyvatel, na čemž se podílel přirozený přírůstek v hodnotě -1 a saldo migrace s hodnotou -11.
Z hlediska věkového složení podle údajů ČSÚ z roku 2021 tvořily děti do 14 let 13,5 % (celostátně 12,9 %), obyvatelé ve věku 15 až 64 let představovali 70,8 % (v ČR 69,7 %) a lidé od 65 let výše 15,7 % (v ČR 17,4 %). Ve stejném roce se k věřícím přihlásilo 50,2 % obyvatel (celostátní podíl činil 22,2 %), podíl bez vyznání dosáhl 24,2 % (v ČR 47,8 %) a zbývajících 25,5 % obyvatel kolonku nevyplnilo (v ČR 30,1 %).
Z historického dědictví dokumentovaného Národním památkovým ústavem vyniká jednolodní kostel sv. Kateřiny na půdorysu latinského kříže se středověkým původem a úpravami z roku 1601 a mladšími, případně středověké tvrziště Hrádek ze 14. století. Informace o samosprávě i dění v místě přinášejí oficiální stránky obce Prusinovice.
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast 59,03 %, což výrazně překonalo celorepublikový průměr 46,07 %. Zájem o složení zastupitelstva tak byl v obci podstatně vyšší než ve zbytku země.
Nadprůměrná účast byla patrná i u dalších hlasování. Do Poslanecké sněmovny přišlo v roce 2025 volit 73,03 % oprávněných voličů oproti celostátním 68,95 %, zatímco roku 2021 to bylo 68,29 % při celorepublikovém průměru 65,43 %. U prezidentské volby v roce 2023 činila účast v prvním kole 69,91 % (ČR 68,24 %) a ve druhém kole 72,45 % (ČR 70,25 %). Pouze krajské volby v roce 2024 zaznamenaly účast 31,10 %, která skončila mírně pod celostátním průměrem 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
