0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Miluše Pokorná Mgr. Petra Svobodová Petra Ferda Fojtíková Roman Havlíček Marie Svobodová Mgr. Antonín Klusák Radovan Svoboda
Miluše Pokorná pradlena, věk: 52 let
Mgr. Petra Svobodová učitelka, věk: 56 let
Petra Ferda Fojtíková dělnice, věk: 48 let
Roman Havlíček skladník, věk: 48 let
Marie Svobodová účetní, věk: 49 let
Mgr. Antonín Klusák učitel, věk: 53 let
Radovan Svoboda strojník, věk: 48 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
V Zadním Zhořci se v komunálních volbách 2026 rozhodne o složení obecního zastupitelstva — a kdo tuhle malou obec na Vysočině zná, ví, že místní k volbám přistupují vážně. V komunálních volbách 2022 dorazilo k urnám 87,38 % oprávněných voličů, zatímco celorepublikový průměr se zastavil na 46,07 % — jinými slovy, zájem o správu vlastní obce patří v Zadním Zhořci k mimořádně silným stránkám místní komunity.
Obec čítá přibližně 149 obyvatel a zabírá rozlohu 4,1 km². Podle dat ze sčítání z roku 2021 se Zadní Zhořec řadí k místům s vysokým podílem věřících — 66,4 % obyvatel se hlásí k některému vyznání, což ho zařazuje na 41. místo z 6 254 obcí v Česku. Celorepublikový průměr přitom dosahuje pouze 22,2 %. Na těchto stránkách jsou vedle komunálních voleb přehledně zpracovány i výsledky parlamentních, prezidentských a krajských voleb v obci.
Výsledky komunálních voleb 2022 v Zadním Zhořci ukazují, jak se hlasy rozdělily mezi jednotlivé kandidáty. Nejvíce hlasů získala Mgr. Petra Svobodová s 11,24 %, těsně za ní skončil Mgr. Antonín Klusák s 10,49 % a Radovan Svoboda s 9,75 %. Výsledky byly mezi jednotlivými kandidáty velmi vyrovnané — dvanáctá a poslední v pořadí Simona Weinhőferová dosáhla na 5,25 %, takže rozdíl mezi prvním a posledním místem v celém poli čítal necelých šest procentních bodů.
Šíře komunálních voleb v regionu je zachycena v přehledu komunálních voleb okresu Žďár nad Sázavou, kde najdete výsledky dalších obcí v okolí, nebo v souhrnu za celý Kraj Vysočina.
V volbách do Poslanecké sněmovny 2025 získalo v Zadním Zhořci nejvíce hlasů hnutí ANO s 36,14 %, za nímž následovala koalice SPOLU s 20,48 % a STAN s 16,86 %. Celostátně ANO rovněž vedlo se 34,51 %, takže preference místních voličů se s celkovým výsledkem shodovaly jak co do vítěze, tak do pořadí prvních dvou míst — byť STAN na celostátní úrovni skončil na třetím místě s 11,23 %, zatímco v obci si polepšil na 16,86 %. Podrobnější výsledky pro obec jsou dostupné na stránce parlamentních voleb v Zadním Zhořci.
O čtyři roky dříve, ve volbách 2021, dopadl souboj ANO a SPOLU ještě těsněji — obě uskupení získala shodně 28,76 % a teprve třetí místo s 13,69 % obsadila KSČM, což bylo citelně víc než celorepublikových 3,60 %. Celostátně naopak zvítězila koalice SPOLU (27,79 %) před ANO (27,12 %) a třetí Piráti+STAN (15,62 %) — zatímco v obci Piráti+STAN s 6,84 % výrazně zaostali za svým republikovým výsledkem. Výsledky parlamentních voleb pro okres Žďár nad Sázavou shrnuje přehled za celý okres, pro Kraj Vysočina pak souhrn za celý kraj.
V prvním kole prezidentských voleb 2023 se v Zadním Zhořci odehrál těsný souboj na čele: Andrej Babiš vedl s 33,33 %, Petr Pavel mu šlapal na paty s 32,18 % a třetí Pavel Fischer získal výrazných 20,68 %. Ve druhém kole se pořadí převrátilo — Petr Pavel zvítězil s 57,14 % před Andrejem Babišem s 42,85 %. Výsledky prezidentských voleb v Zadním Zhořci jsou dostupné na samostatné stránce.
Výsledky za širší region zachycují přehledy pro celý okres Žďár nad Sázavou a pro Kraj Vysočina jako celek, kde lze porovnat, jak hlasovaly sousední obce a celý kraj.
Ve krajských volbách 2024 skončily v Zadním Zhořci dvě strany na naprosto shodném počtu hlasů: KDU-ČSL a ANO si každá připsaly 14 hlasů a 27,45 %. Za nimi se s rovněž shodným výsledkem umístily STAN PRO VYS a Společně se Starosty, obě se 7 hlasy a 13,72 %. Zbývající hlasy rozptýlily STAČILO! (7,84 %), SOCDEM (5,88 %) a Piráti a DSZ-ZA PR.ZVÍŘAT (každá po 1,96 %). Výsledky za obec jsou k dispozici na stránce krajských voleb v Zadním Zhořci.
Pro srovnání s okolím jsou k dispozici výsledky za okres Žďár nad Sázavou, které dávají hlasování Zadního Zhořce do regionálního kontextu.
Zadní Zhořec je obcí v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1446 a dnes zde žije 149 obyvatel (údaj z roku 2024) v 50 domech (sčítání 2021). Obec leží v nadmořské výšce 556 metrů a poštovní směrovací číslo je 594 44. Rozloha katastru činí 4,1 km². Demograficky obec v roce 2024 zaznamenala celkový úbytek 16 obyvatel — přičemž přirozený přírůstek byl záporný o 2 osoby (více úmrtí než narození) a saldo migrace dosáhlo −14, tedy odchod převážil nad příchodem.
Na území obce stojí venkovská usedlost, která podle evidence Národního památkového ústavu pochází patrně z počátku 19. století a představuje hodnotný příklad západomoravského typu lidového domu. Areál tvoří obytně hospodářská budova, roubený dřevník, zděná kůlna a úsek ohradní zdi s bránou a brankou. Co se týče věkové struktury, podle dat ČSÚ ze sčítání 2021 tvořily děti do 14 let 18,5 % obyvatel — ve srovnání s celorepublikovým průměrem 12,9 % jde o výrazný nadprůměr, který řadí obec na 200. místo z 6 254 obcí v Česku. Senioři nad 65 let naopak tvoří 15,1 %, což je pod celorepublikovým průměrem 17,4 %. Věkový profil tak obci dává poměrně mladou strukturu. Bližší informace o obci najdete na oficiálních stránkách Zadního Zhořce.
Náboženský profil obce je přitom výjimečný i v celorepublikovém měřítku: 66,4 % obyvatel se podle sčítání 2021 hlásí k víře, zatímco celostátní průměr dosahuje jen 22,2 %. Se svým 41. místem z 6 254 obcí patří Zadní Zhořec k vůbec nejvěřičtějším místům v zemi; bez vyznání se naproti tomu hlásí pouze 11,2 % obyvatel, zatímco v celé republice je to 47,8 %; zbylých 22,4 % vyznání neuvedlo (celostátně 30,1 %).
Volební účast v komunálních volbách 2022 dosáhla v Zadním Zhořci 87,38 %, což téměř dvojnásobně převyšuje celorepublikový průměr 46,07 %. Tak vysoká mobilizace v malé obci svědčí o tom, že místní věci a složení zastupitelstva jsou pro zdejší obyvatele skutečně důležité.
Nadprůměrná aktivita voličů se potvrzuje i u ostatních typů voleb. Ve sněmovních volbách 2025 přišlo do volební místnosti 83,17 % oprávněných voličů oproti celostátnímu průměru 68,95 %; v roce 2021 činila místní účast 71,57 % při průměru 65,43 %. V prezidentských volbách 2023 se v prvním kole zapojilo 84,47 % voličů (průměr ČR: 68,24 %) a ve druhém kole 84,85 % (průměr ČR: 70,25 %). V krajských volbách 2024 hlasovalo 47,66 % oprávněných voličů, přičemž celorepublikový průměr byl 32,91 % — i tady tedy Zadní Zhořec výrazně vybočuje směrem nahoru.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
