33,94 %
33,66 %
32,40 %
KDU-ČSL Nezávislí kandidáti za Sbor dobr… PRO Mysločovice – sdružení nezáv…
Petr Jurášek expediční technik, starosta, věk: 57 let
pořadí na kandidátce: 1
18,04 % (151 hlasů)
Mgr. Filip Mokrý pedagog, věk: 34 let
pořadí na kandidátce: 3
17,92 % (150 hlasů)
MgA. Jan Perout producent, věk: 35 let
pořadí na kandidátce: 6
14,21 % (119 hlasů)
Žaneta Holíková administrativní pracovník, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 1
17,22 % (143 hlasů)
Václav Utinek jednatel společnosti, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 4
19,39 % (161 hlasů)
Bc. Žaneta Šimíková mzdová účetní, věk: 40 let
pořadí na kandidátce: 1
17,27 % (138 hlasů)
Mgr. Petr Miklík marketingový ředitel, věk: 39 let
pořadí na kandidátce: 2
18,14 % (145 hlasů)
KDU-ČSL Nezávislí kandidáti za Sbor dobr… PRO Mysločovice – sdružení nezáv…
Petr Jurášek expediční technik, starosta, věk: 57 let
Tomáš Česnek zástupce vedoucího výroby, věk: 36 let
Mgr. Filip Mokrý pedagog, věk: 34 let
Bc. Amálie Jurášková administrativní pracovník, věk: 26 let
Ing. Marie Minaříková personalistka, věk: 64 let
MgA. Jan Perout producent, věk: 35 let
Ing. Roman Mezl závodní lomu, věk: 59 let
Rozálie Jurášková studentka, věk: 21 let
Žaneta Holíková administrativní pracovník, věk: 47 let
Pavel Žák místostarosta obce, věk: 55 let
Dušan Dosoudil živnostník, věk: 51 let
Václav Utinek jednatel společnosti, věk: 46 let
Libor Utinek živnostník, věk: 46 let
Lukáš Žák strojník - řidič, věk: 27 let
Ing. Radomír Večeřa agronom, věk: 27 let
Bc. Žaneta Šimíková mzdová účetní, věk: 40 let
Mgr. Petr Miklík marketingový ředitel, věk: 39 let
Ing. Markéta Jančíková referentka státní správy, věk: 43 let
Jan Stoklásek řidič, věk: 38 let
Ing. Vladislav Šimík programátor průmyslové automatizace, věk: 42 let
Bc. Jaroslav Stoklásek dispečer logistiky, věk: 46 let
Bc. Petra Zábojníková generální ředitelka, věk: 47 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V obci Mysločovice se při komunálních volbách v roce 2026 rozhodne o novém složení obecního zastupitelstva a vedení radnice. Zdejší obyvatelé se vyznačují výrazným sepětím s náboženskou tradicí, neboť podíl věřících zde dosahuje 39,3 %, což je výrazně více než celorepublikový průměr činící 22,2 %.
Zájem o veřejné dění dokládá nadprůměrná volební účast, která zde bývá standardem při rozhodování o všech úrovních politické reprezentace. Stránka se kromě blížícího se hlasování věnuje také podrobným historickým výsledkům a demografickému i památkovému profilu sídla.
Poslední komunální volby v roce 2022 přinesly v obci těsné vítězství lidovců, kdy první místo obsadila KDU-ČSL s podílem 35,76 % hlasů. V těsném závěsu za ní skončilo uskupení SDH Mysločovice, které si připsalo 33,73 % hlasů. Voliči v obci rozdělili své hlasy také mezi další lokální kandidátky. Třetí pozici si tak s podílem 18,76 % hlasů zajistilo SNK obce Mysločovice. Poslední příčku obsadila TJ Sokol Mysločovice se ziskem 11,75 % hlasů.
Pokud se chcete podívat na širší regionální souvislosti, můžete prozkoumat výsledky v okrese Zlín nebo nahlédnout do přehledu pro celý Zlínský kraj.
Historický vývoj volebních výsledků v obci nabízí pohled na stabilní i měnící se preference místních obyvatel. Volební data pro toto sídlo jsou k dispozici za posledních pět volebních období, což umožňuje sledovat dlouhodobý zájem o správu věcí veřejných.
V obci Mysločovice se při rozhodování ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 těšila největší přízni koalice SPOLU, která zde získala 31,09 % hlasů. Druhé místo obsadilo hnutí ANO se ziskem 26,86 % a třetí skončilo hnutí STAN, kterému dalo hlas 14,17 % místních voličů. Na dalších místech se umístila hnutí MOTO s 8,20 %, SPD s 6,96 % a PIRÁTI se ziskem 6,71 %. Zatímco lokálně zvítězila koalice SPOLU, celostátně v roce 2025 dominovalo hnutí ANO se ziskem 34,51 % hlasů, zatímco koalice SPOLU skončila v celé zemi druhá s 23,36 % hlasů. Pro srovnání, v předchozích parlamentních volbách v roce 2021 v obci rovněž zvítězila koalice SPOLU se ziskem 37,12 % hlasů, druhé bylo hnutí ANO s 20,70 % a třetí skončila koalice Piráti+STAN s 14,39 % hlasů. V celostátním měřítku tehdy v roce 2021 zvítězila koalice SPOLU s 27,79 % hlasů a těsně za ní skončilo hnutí ANO s 27,12 % hlasů.
Aktuální přehled sněmovních voleb ukazuje, jak se vyvíjely názory místních obyvatel v čase. Pokud vás zajímá širší regionální srovnání, můžete si prohlédnout výsledky za celý zlínský okres. Pro úplnost je k dispozici také souhrn ve Zlínském kraji, který doplňuje celkový obrázek o politické mapě regionu.
V obci se při volbě hlavy státu v roce 2023 odehrál zajímavý souboj. První kolo prezidentských voleb v roce 2023 přineslo v Mysločovicích vítězství Petru Pavlovi, který obdržel 35,89 % hlasů. Na druhém místě skončil Andrej Babiš se ziskem 24,70 % a třetí pozici obsadila Danuše Nerudová s 15,38 % hlasů. Čtvrtý pak v pořadí skončil Pavel Fischer, kterému dalo svůj hlas 13,98 % voličů. Ve druhém kole prezidentského klání se pak volba zúžila a Petr Pavel zde zvítězil s výrazným náskokem, když získal 68,72 % hlasů, zatímco Andrej Babiš si připsal zbylých 31,27 % hlasů.
Pokud se podíváte na podrobnější údaje, k dispozici je přehled prezidentských voleb přímo pro obec. Zajímavé srovnání nabízejí také souhrnné výsledky za zlínský okres. Stejně tak se můžete seznámit s tím, jak dopadlo hlasování ve Zlínském kraji jako celku.
V obci se v roce 2024 odehrály také krajské volby, které přinesly jasné vítězství koalice KDU-ČSL+Z21. Tato vítězná kandidátka získala v Mysločovicích celkem 35,17 % hlasů. Na druhém místě skončilo hnutí ANO se ziskem 23,11 % hlasů a třetí pozici obsadila koalice STAN PRO ZLK, pro kterou hlasovalo 15,57 % voličů. Čtvrtou nejúspěšnější stranou se stala ODS s podílem 8,54 % hlasů, následovaná Piráty, kteří získali 5,02 % hlasů.
Chcete-li prozkoumat podrobnější výsledky, je k dispozici přehled krajských voleb přímo pro obec. Pro komplexní představu o celém regionu se můžete podívat na data za celý okres Zlín, což vám umožní zasadit místní výsledky do širšího krajského kontextu.
Tato moravská obec se rozkládá na ploše 3,6 kilometru čtverečního v nadmořské výšce 210 metrů. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1397. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) z roku 2024 zde žije celkem 722 obyvatel. V roce 2021 se na území nacházelo 226 domů s poštovním směrovacím číslem 763 01. Pokud jde o demografický vývoj v roce 2024, celkový přírůstek činil 4 obyvatele, což bylo dáno přirozeným přírůstkem ve výši 1 osoby a kladným saldem migrace, které činilo 3 osoby.
Zajímavý je rovněž pohled na věkovou strukturu obyvatel k roku 2021, kdy děti do 14 let tvořily 15 % populace (v porovnání s 12,9 % v celé republice), lidé v produktivním věku od 15 do 64 let tvořili 71 % (celorepublikový průměr je 69,7 %) a senioři ve věku 65 a více let tvořili 14,1 % obyvatel (v celé ČR je to 17,4 %). Při sčítání v roce 2021 se také zjišťovalo náboženské vyznání obyvatel. Věřící lidé tvořili 39,3 % populace, lidé bez vyznání představovali 30,2 % obyvatel a zbylých 30,5 % dotázaných své vyznání neuvedlo. Pro srovnání, v celé České republice je podíl věřících 22,2 %, osob bez vyznání 47,8 % a neuvedeno zůstalo u 30,1 % obyvatel.
V obci se nachází několik historicky cenných objektů. Podle údajů Národního památkového ústavu (NPÚ) k nim patří kostel Nejsvětější Trojice z období kolem poloviny 18. století a také farní areál, kde stojí patrová fara z roku 1830. Pro více informací a aktualit můžete navštívit oficiální webové stránky obce.
Voliči v obci dlouhodobě vykazují vysokou účast u volebních uren. Při posledních komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Mysločovicích úctyhodných 67,75 %, což výrazně překonalo celorepublikový průměr, který činil pouhých 46,07 %.
Tento trend vysoké volební účasti se potvrdil také v dalších typech hlasování. Během sněmovních voleb v roce 2025 přišlo odevzdat svůj hlas 76,33 % voličů (celostátní průměr byl 68,95 %), zatímco v roce 2021 to bylo dokonce 77,89 % (v ČR 65,43 %). Při prezidentských volbách v roce 2023 činila účast v prvním kole 83,88 % (celostátně 68,24 %) a ve druhém kole dosáhla 81,15 % (celostátně 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 pak zaznamenaly účast 37,36 % oprávněných voličů, což je opět nad celorepublikovým průměrem 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
