Komunální volby 2026 v Berouně: přehled a souvislosti
Když se v Berouně rozběhnou přípravy na obsazení radničních křesel, místní obyvatelé dobře vědí, že nadcházející komunální volby v roce 2026 výrazně ovlivní každodenní život v jejich okolí. Historické město s kořeny sahajícími do druhé poloviny třináctého století se může pochlubit bohatou historií. Pestrá politická mozaika se ve městě formuje dlouhodobě, o čemž svědčí i výsledky dřívějších hlasování.
O přízeň voličů se v posledních komunálních volbách ucházelo deset uskupení. Politické preference se v průběhu let vyvíjejí, což se projevuje jak při výběru obecních zastupitelů, tak při celostátních volbách, jejichž přehledy pomáhají dokreslit celkový politický ráz této středočeské lokality.
Kdo dříve opanoval berounské zastupitelstvo?
Při minulém rozhodování o složení městské samosprávy v roce 2022 si největší přízeň voličů odneslo uskupení BEROUN SOBĚ, které získalo 25,81 % hlasů. Druhou pozici obsadilo hnutí ANO 2011 a NK se ziskem 17,71 %, těsně následované uskupením NEZÁVISLÍ BEROUŇÁCI, jež oslovilo 15,15 % hlasujících. Do rozhodování promluvily také tradiční strany, kdy Občanská demokratická strana obdržela 11,76 % a koalice SPOPRBER-Sta.nez.TOP09aKDU ČSL si připsala 10,58 % hlasů.
Do vedení města se chtěly prosadit i další subjekty, mezi nimiž Lepší Beroun získal 7,09 % a Lidé pro Beroun obdrželi 5,55 % hlasů. Zbývající uskupení jako Berounští patrioti s 3,01 %, Sdružení KSČM, NK s 2,03 % a Česká pirátská strana s 1,33 % již zůstala spíše na okraji zájmu. Pokud vás zajímá širší regionální kontext, můžete prozkoumat kompletní data na stránkách pro berounský okres nebo nahlédnout do přehledu za celý Středočeský kraj.
Které síly v Berouně bojovaly o křesla ve Sněmovně?
Poslední souboj o poslanecké mandáty v roce 2025 přinesl v Berouně neobyčejně dramatické a vyrovnané drama. Vítězem se stala koalice SPOLU se ziskem 27,48 % hlasů, avšak druhé hnutí ANO získalo 27,37 %, což představuje rozdíl pouhých jedenácti setin procentního bodu. Výrazný odstup pak zaznamenala strana STAN, pro kterou hlasovalo 14,51 % voličů, a PIRÁTI se ziskem 11,42 %. Hranici pěti procent překonaly také subjekty MOTO s 6,31 % a SPD s 6,18 %.
Tento výsledek se zajímavě liší od celostátní scény, kde hnutí ANO drtivě dominovalo s 34,51 % hlasů, zatímco v tomto městě byl souboj o prvenství zcela otevřený. Oproti tomu v roce 2021 byla situace jednoznačnější, když zde koalice SPOLU zvítězila s 32,54 % hlasů před druhým hnutím ANO, které obdrželo 22,48 %. Pokud vás zajímají kompletní statistiky z tohoto hlasování, navštivte stránku pro sněmovní volby v Berouně.
Celostátní trendy a historický vývoj můžete sledovat v sekci věnované volbám do Poslanecké sněmovny na celém území. Pro podrobnější regionální data je k dispozici přehled za celý berounský okres, případně se nabízí srovnání s výsledky v rámci celého Středočeského kraje.
Kdo uspěl v souboji o Pražský hrad?
Při volbě hlavy státu v roce 2023 měl mezi místními voliči jasně navrch Petr Pavel. V prvním kole prezidentského klání obdržel Petr Pavel 44,33 % hlasů, čímž výrazně předstihl Andreje Babiše, který získal 27,94 %. Třetí místo obsadila Danuše Nerudová se ziskem 14,11 %, zatímco Pavel Fischer oslovil 6,02 % hlasujících.
Ve druhém kole se dominance Petra Pavla ještě zvýraznila, když si připsal 67,24 % hlasů, zatímco jeho protikandidát Andrej Babiš získal 32,75 %. Podrobné výsledky přímo z města si můžete prohlédnout na stránce určené pro prezidentské volby v Berouně.
Zajímá-li vás celostátní perspektiva, navštivte hlavní sekci pro prezidentské volby napříč republikou. Pro regionální srovnání jsou k dispozici také výsledky za okresní území Berouna, přičemž se můžete podívat i na statistiky pro celý Středočeský kraj.
Které strany ovládly krajské zastupitelstvo?
Při volbách do zastupitelstva kraje v roce 2024 se přízeň místních voličů rozdělila zejména mezi tři silné subjekty. Vítězem se stalo hnutí ANO se ziskem 29,90 % hlasů, těsně následované hnutím STAN, které obdrželo 25,02 %. Třetí příčku obsadila koalice SPOLU, pro niž se rozhodlo 22,50 % hlasujících. Ostatní uskupení již zaznamenala výrazný odstup, kdy koalice STAČILO! získala 5,80 % a uskupení SPD+Trikol+PRO oslovilo 5,52 % voličů.
Pokud se chcete seznámit s kompletními výsledky hlasování v této lokalitě, navštivte stránku pro krajské volby v Berouně. Celkový kontext a přehled o situaci v dalších regionech přináší hlavní sekce o krajských volbách na celostátní úrovni. Pro zájemce o detailní výsledky z okolí je rovněž připraven přehled za celý zdejší okres.
Historické a demografické panorama města
Beroun je město ve Středočeském kraji. První písemná zmínka o tomto sídle pochází z roku 1265. Podle údajů z roku 2024 zde žije 21 521 obyvatel, přičemž město se rozkládá na ploše 31,3 km² v nadmořské výšce 235 metrů. Zástavba k roku 2021 čítala celkem 3 269 domů a pro doručování pošty slouží poštovní směrovací číslo 266 01.
Z hlediska demografické dynamiky v roce 2024 vykázalo město záporný přirozený přírůstek, kdy počet úmrtí převýšil narození o 52 osob. Tento pokles však byl bohatě vyvážen masivní migrací, neboť saldo migrace dosáhlo kladné hodnoty 301 obyvatel, což ve výsledku znamenalo celkový přírůstek 249 lidí. Pokud se podíváme na věkovou strukturu k roku 2021, děti do 14 let tvořily 14 % obyvatelstva, produktivní věková skupina od 15 do 64 let představovala 69,9 % a senioři nad 65 let tvořili zbývajících 16 %.
Složení obyvatel podle náboženského vyznání k roku 2021 vykazovalo 55,5 % občanů bez vyznání, zatímco k věřícím se přihlásilo 16 % obyvatel a zbývajících 28,6 % dotázaných tuto otázku nezodpovědělo. Mezi nejvýznamnější stavební památky patří mimořádně dobře dochovaný soubor městského opevnění pocházející z doby kolem roku 1300 a také neorenesanční Duslova vila navržená architektem Antonínem Wiehlem v roce 1891. Tyto historické klenoty doplňují data z Českého statistického úřadu a Národního památkového ústavu, přičemž další informace nabízí oficiální web Berouna.
Jak aktivní jsou místní lidé u volebních uren?
Volební chování v této lokalitě vykazuje různé úrovně zájmu podle typu hlasování. Při posledních komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast hodnoty 40,86 %, což bylo znatelně méně ve srovnání s celorepublikovým průměrem, který činil 46,07 %.
Při volbě do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo odevzdat svůj hlas 68,73 % oprávněných voličů, což je téměř na úrovni celostátního průměru dosahujícího 68,95 %. V předchozích sněmovních volbách v roce 2021 pak byla účast 66,31 %, tedy mírně nad republikovými 65,43 %. Zájem o prezidentský úřad v roce 2023 byl vysoký, když v prvním kole k urnám dorazilo 68,58 % voličů oproti 68,24 % v celé zemi, a ve druhém kole účast vystoupala na 70,92 % ve srovnání s celostátními 70,25 %. Nejnižší zájem pak doprovázel krajské volby v roce 2024, kdy hlasovalo 30,38 % oprávněných osob, zatímco celorepublikově se účast vyšplhala na 32,91 %.
