100,00 %
Ing. Stanislav Hýbner starosta, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 1
7,76 % (201 hlasů)
Jakub Drew vedoucí tech. sl., věk: 39 let
pořadí na kandidátce: 2
6,75 % (175 hlasů)
Ing. Jan Kodeš revírník, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 3
7,53 % (195 hlasů)
Mgr. Jana Gajdošová učitelka, věk: 55 let
pořadí na kandidátce: 4
6,95 % (180 hlasů)
Ing. Vlastimil Navrátil MBA ředitel VOP, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 5
6,25 % (162 hlasů)
Lenka Janků knihovnice, věk: 57 let
pořadí na kandidátce: 6
6,83 % (177 hlasů)
Lukáš Miho OSVČ, věk: 36 let
pořadí na kandidátce: 7
6,33 % (164 hlasů)
Marek Benda voják, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 8
5,98 % (155 hlasů)
Ing. Jaroslav Ďucha lesní správce, věk: 39 let
pořadí na kandidátce: 9
6,10 % (158 hlasů)
David Metnar OSVČ, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 10
6,56 % (170 hlasů)
Zdeněk Kudela podnikatel, věk: 39 let
pořadí na kandidátce: 11
6,56 % (170 hlasů)
Milan Köhler mechanik, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 12
6,64 % (172 hlasů)
Pavel Valenta řidič, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 13
7,06 % (183 hlasů)
Bc. Lenka Repáňová vedoucí pers. odd., věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 14
6,41 % (166 hlasů)
Radka Novotná uklízečka, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 15
6,21 % (161 hlasů)
Ing. Stanislav Hýbner starosta, věk: 50 let
Jakub Drew vedoucí tech. sl., věk: 39 let
Ing. Jan Kodeš revírník, věk: 38 let
Mgr. Jana Gajdošová učitelka, věk: 55 let
Ing. Vlastimil Navrátil MBA ředitel VOP, věk: 48 let
Lenka Janků knihovnice, věk: 57 let
Lukáš Miho OSVČ, věk: 36 let
Marek Benda voják, věk: 47 let
Ing. Jaroslav Ďucha lesní správce, věk: 39 let
David Metnar OSVČ, věk: 49 let
Zdeněk Kudela podnikatel, věk: 39 let
Milan Köhler mechanik, věk: 38 let
Pavel Valenta řidič, věk: 45 let
Bc. Lenka Repáňová vedoucí pers. odd., věk: 48 let
Radka Novotná uklízečka, věk: 50 let
Nejnovější příspěvky k tématu
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
Po výlovu lidovců v TOP 09 dostala spolupráce v opozici velkou trhlinu, aspoň si to myslí vedení liberálně konzervativní politické strany. Řada věcí se ale může také vyjasnit. Do úterka se totiž slovy jednoho z opozičních poslanců „čekalo, jak to s nimi bude.“ Topka nyní může po událostech na jižní Moravě směřovat ke spolupráci s ODS, což si vlivná pražská část topky přeje dlouho. V ODS se také rozjíždí debata o rebrandingu strany po vzoru lidovců. Tedy jakéhosi vytvoření nové identity, jména nebo loga. Podle informací CNN Prima NEWS se o tom poprvé hovořilo i na úterním zasedání klubu poslanců ODS.
Spojené státy čekají volby, a i když si v nich nebudou vybírat nového prezidenta, na zbytek mandátu úřadujícího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa budou mít zásadní vliv. Američané totiž na začátku listopadu u volebních uren rozhodnou o novém složení Kongresu, který může Trumpovi v případě neúspěchu republikánů začít házet klacky pod nohy. Kdo je favoritem a kdo může překvapit? A proč je pro prezidenta Donalda Trumpa v sázce celá jeho agenda na příští dva roky?
V Karlových Varech podepsali v úterý koaliční smlouvu na volební období 2026 až 2030 zástupci vítězného hnutí ANO, hnutí Karlovaráci a ODS. ODS ale nebude mít v radě zastoupení. Primátorkou zůstane stejně jako v posledních osmi letech Andrea Pfeffer Ferklová, prvním náměstkem bude dál Martin Dušek (oba za ANO). Dalším náměstkem za ANO zůstane Lubomír Kovář, náměstkem za Karlovaráky bude opět Miroslav Vaněk, druhým náměstkem za Karlovaráky nově Václav Skuhravý, bývalý profesionální hokejista. Koaliční partneři o tom informovali na webu města.
V Oskavě rozhodnou nadcházející komunální volby o složení obecního zastupitelstva. Život v Oskavě charakterizuje mimo jiné věkové složení jejích obyvatel. Podle dat ze sčítání lidu v roce 2021 tvořily děti do 14 let pouhých 10,5 % populace, což sídlo zařadilo na 5572. místo z 6254 hodnocených sídel v republice a podíl nejmladší generace se tak ocitl znatelně pod celostátním průměrem.
Obec s více než třinácti sty obyvateli se rozkládá na rozsáhlém katastru. Vedle obecních voleb se zdejší voliči v uplynulých letech účastnili také rozhodování o obsazení parlamentu, krajských orgánů i prezidentského úřadu, k nimž tato stránka nabízí přehledný historický kontext.
Při hlasování do zastupitelstva v roce 2022 byla situace v obci zcela specifická, protože se do volebního klání přihlásila pouze jediná kandidátní listina. Uskupení PŘÁTELÉ OSKAVY tak nemělo žádného soupeře a získalo plných 100,00 % odevzdaných hlasů, což v absolutním vyjádření představovalo 2522 hlasů rozdělených mezi jednotlivé kandidáty.
Zájemci o širší regionální souvislosti mohou nahlédnout na přehled pro komunální volby na Šumpersku, případně prozkoumat celkový souhrn, který přinášejí komunální volby v Olomouckém kraji. Následující seznam obsahuje archivní záznamy hlasování z minulých volebních období přímo v obci.
V celostátním měřítku přitahují tradičně velkou pozornost volby do Poslanecké sněmovny, v nichž při hlasování v roce 2025 v Oskavě jednoznačně dominovalo hnutí ANO. Získalo 337 hlasů, což odpovídalo 44,81 %, zatímco na druhém místě skončila koalice SPOLU se ziskem 112 hlasů (14,89 %). Hnutí ANO zvítězilo stejně jako v celé zemi, kde obdrželo 34,51 % hlasů, avšak v obci byl jeho procentuální zisk ještě o více než deset procentních bodů vyšší. Třetí příčku obsadilo hnutí SPD s 9,70 % (73 hlasů) a čtvrté skončilo hnutí STAN, které si připsalo 8,24 % (62 hlasů).
Také v předchozích sněmovních volbách roku 2021 se na první pozici v obci umístilo hnutí ANO se ziskem 34,50 % (225 hlasů), následované koalicí SPOLU, pro niž hlasovalo 21,31 % voličů (139 hlasů). Třetí tehdy skončilo hnutí SPD se 14,57 % (95 hlasů). Zatímco celostátně v roce 2021 zvítězila koalice SPOLU s 27,79 % před hnutím ANO s 27,12 %, mezi zdejšími voliči mělo hnutí ANO zřetelný náskok.
Kompletní data mapují sněmovní volby v Oskavě, přičemž regionální pohled nabízejí stránky zaměřené na parlamentní volby na Šumpersku a rovněž přehled zahrnující volby do sněmovny v kraji.
Přímé prezidentské volby v roce 2023 přinesly v prvním kole nejsilnější podporu Andreji Babišovi, který obdržel 341 hlasů, tedy 46,96 %. Druhý Petr Pavel zaznamenal 166 hlasů (22,86 %) a třetí Danuše Nerudová oslovila 98 voličů (13,49 %). Do konečného celostátního souboje postoupili první dva jmenovaní kandidáti na základě výsledků ze všech volebních okrsků v republice.
Ve druhém kole své vedení v Oskavě potvrdil Andrej Babiš, pro kterého hlasovalo 416 občanů, což představovalo 56,90 %. Petr Pavel si připsal 315 hlasů, tedy 43,09 %. Pro zájemce o detailní rozpis jsou k dispozici výsledky prezidentské volby v Oskavě, širší okresní souhrn poskytuje přehled pro volbu prezidenta na Šumpersku a krajská čísla shrnuje stránka pro prezidentské volby v Olomouckém kraji.
Při hlasování o regionální reprezentaci v roce 2024, kdy se konaly řádné krajské volby, podpořili voliči v Oskavě nejvíce kandidátku hnutí ANO. To zde obdrželo 142 hlasů, což činilo 45,07 %. Na druhém místě se umístilo uskupení STAN PRO OLK se ziskem 43 hlasů (13,65 %) a třetí skončila koalice Spojenci 24, kterou volilo 27 občanů (8,57 %). Čtvrtou pozici obsadila formace SPD+Tri+PRO+Svo se ziskem 24 hlasů (7,61 %).
Přehled o tom, jak se v obci hlasovalo v krajských volbách, poskytují podrobné krajské výsledky pro Oskavu, zatímco celkový obrázek v rámci regionu dokreslují krajské volby na Šumpersku. Starší hlasování mapuje níže uvedený seznam odkazů.
První písemná zmínka o obci Oskava pochází z roku 1344. Zdejší zástavba leží v nadmořské výšce 445 metrů a rozkládá se na ploše 59,5 km², přičemž obec využívá poštovní směrovací číslo 788 01. V katastru sídla eviduje Národní památkový ústav významnou památku, jíž je zřícenina hradu Rabštejn. Jde o pozůstatky hradu z počátku 14. století s dosud patrnou dispozicí a dochovanými pozůstatky zdiv. Hrad v minulosti sloužil k ochraně panství i cesty ze Šumperka do Rýmařova a dokládá důmyslné využití přírodního terénu staviteli. Aktuální dění a servis pro občany přinášejí oficiální webové stránky obce Oskava.
Statistické údaje Českého statistického úřadu ukazují, že v roce 2024 žilo v obci 1305 obyvatel. V témže roce byl přirozený přírůstek záporný s hodnotou -4, avšak díky kladnému saldu migrace, jež dosáhlo 13 osob, zaznamenala obec celkový přírůstek 9 obyvatel. Při sčítání v roce 2021 bylo v obci napočítáno 455 domů.
Demografické složení v roce 2021 doplňuje údaj o produktivní složce ve věku 15 až 64 let, která tvořila 69,2 % obyvatel (v celé ČR 69,7 %), a seniorech od 65 let výše s podílem 20,3 %, což přesahovalo republikový průměr 17,4 %. Otázku náboženského vyznání zodpověděli tehdy obyvatelé tak, že 50,6 % bylo bez vyznání (celostátně 47,8 %), 18,3 % se označilo za věřící (v ČR 22,2 %) a 31,2 % dotázaných údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Při komunálních volbách v roce 2022 zaznamenala Oskava volební účast 26,60 %, což představovalo výrazně nižší hodnotu ve srovnání s celorepublikovým průměrem, který dosáhl 46,07 %.
Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 byla naopak účast nadprůměrná a činila 71,88 % oproti 68,95 % v celé České republice, zatímco v roce 2021 přišlo hlasovat 60,89 % voličů při celostátním průměru 65,43 %. Prezidentské volby v roce 2023 přilákaly v prvním kole 68,70 % oprávněných občanů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 68,67 % (v ČR 70,25 %). V krajských volbách v roce 2024 pak volební účast dosáhla 29,88 %, což zaostalo za celostátním výsledkem 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
