15,08 %
13,69 %
11,51 %
10,71 %
9,33 %
9,13 %
8,53 %
7,94 %
5,95 %
Bc. DAVID BAČINA ZDENĚK BAČINA Ing. František Říha TOMÁŠ PAUL ROMAN MOTYČKA Jiří Jirsák PETR ZAMASTIL
Bc. David Bačina vedoucí nákupu, věk: 31 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (76 hlasů)
Zdeněk Bačina automechanik, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (69 hlasů)
Ing. František Říha jednatel společnosti, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (58 hlasů)
Tomáš Paul technolog, věk: 40 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (54 hlasů)
Roman Motyčka údržbář, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (47 hlasů)
Jiří Jirsák servisní technik, věk: 39 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (46 hlasů)
Petr Zamastil řidič, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (43 hlasů)
Bc. DAVID BAČINA ZDENĚK BAČINA Ing. František Říha TOMÁŠ PAUL ROMAN MOTYČKA Jiří Jirsák PETR ZAMASTIL Ing. Milan Vopařil, DiS. Roman Motyčka MILOŠ ŠULC Ing. LUKÁŠ PEŠEK
Bc. David Bačina vedoucí nákupu, věk: 31 let
Zdeněk Bačina automechanik, věk: 52 let
Ing. František Říha jednatel společnosti, věk: 45 let
Tomáš Paul technolog, věk: 40 let
Roman Motyčka údržbář, věk: 51 let
Jiří Jirsák servisní technik, věk: 39 let
Petr Zamastil řidič, věk: 52 let
Ing. Milan Vopařil DiS. projektant, věk: 37 let
Roman Motyčka dělník, věk: 28 let
Miloš Šulc OSVČ - kominík, věk: 43 let
Ing. Lukáš Pešek obchodní zástupce, věk: 39 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
Malá obec Stradouň se v těchto měsících připravuje na další důležitý milník ve svém rozvoji. Při nadcházejících komunálních volbách budou zdejší občané rozhodovat o novém složení zastupitelstva, což přímo ovlivní další směřování celé samosprávy.
První písemná zmínka o tomto malebném sídle pochází již z roku 1160, což z něj činí sídlo s dlouhou historií. Přestože se jedná o menší vesnici, volební účast zde ve většině sledovaných voleb převyšuje celostátní průměr. Pro komplexní pohled přinášíme přehled o tom, jak lidé v této lokalitě hlasovali v uplynulých letech.
Komunální volby v roce 2022 přinesly v obci velmi vyrovnaný souboj jednotlivých kandidátů. Nejvyšší počet hlasů tehdy obdržel Zdeněk Bačina, který si připsal podíl 15,56 %, v těsném závěsu pak skončil David Bačina s 15,33 %. Shodný výsledek 13,78 % zaznamenali hned tři kandidáti: František Říha, Tomáš Paul a Roman Motyčka. Dále následovali Milan Vopařil s 12,44 % a Jiří Jirsák se ziskem 11,11 %. Z uvedených kandidátů obdržel nejméně hlasů Lukáš Pešek, a to 4,22 %.
Regionální souvislosti a srovnání s okolními sídly nabízejí statistiky za okres Ústí nad Orlicí. Pokud vás zajímá ještě širší geografický kontext, můžete se podívat na data za celý Pardubický kraj. Tyto odkazy poskytují ucelený pohled na regionální trendy.
Poslední volby do Poslanecké sněmovny se v obci uskutečnily v roce 2025 a přinesly poměrně jasného vítěze. Nejvíce hlasů si odneslo hnutí ANO, které podpořilo 37,73 % hlasujících. Na druhém místě skončila koalice SPOLU se ziskem 22,64 % hlasů. V celostátním měřítku byla situace obdobná, neboť hnutí ANO vyhrálo se ziskem 34,51 % hlasů a koalice SPOLU obsadila druhou příčku s 23,36 %. Na lokální úrovni se výrazně dařilo hnutí MOTO, které získalo 16,03 % hlasů, což citelně převyšuje jeho celorepublikový průměr 6,77 %. Další hlasy si rozdělily subjekty STAN (8,49 % v obci vs. 11,23 % v ČR) a koalice STAČILO! (6,60 % v obci vs. 4,3 % v ČR).
Při předchozím sněmovním hlasování v roce 2021 se síly rozdělily jinak. Tehdy prvenství oslavila koalice SPOLU se ziskem 31,95 % hlasů, zatímco druhé skončilo hnutí ANO s 25,77 % a třetí SPD se 14,43 %. Celorepublikově tehdy zvítězila koalice SPOLU s 27,79 % před hnutím ANO s 27,12 %. Pro detailní přehled o tom, jak dopadly celostátní volby do Poslanecké sněmovny, navštivte hlavní zpravodajské stránky. Informace o výsledcích v okolním regionu naleznete v přehledu pro okres Ústí nad Orlicí a pokud vás zajímají širší regionální data, podívejte se na výsledky za Pardubický kraj. Kompletní historický vývoj v místě nabízí samostatná stránka pro hlasování ve Stradouni.
V roce 2023 se pozornost voličů upřela k volbě hlavy státu. V prvním kole prezidentského klání v obci zvítězil Andrej Babiš, který obdržel 39,25 % hlasů. Druhé místo tehdy obsadil Petr Pavel se ziskem 28,97 %. S výraznějším odstupem pak následovali Pavel Fischer (10,28 %), Marek Hilšer (7,47 %), Danuše Nerudová (7,47 %), Karel Diviš (3,73 %) a Jaroslav Bašta s 2,80 % hlasů.
Ve druhém kole se situace obrátila a celkovým vítězem v obci se stal Petr Pavel, který získal 56,75 % hlasů, zatímco Andrej Babiš získal zbylých 43,24 % hlasů. Podrobnosti o celostátním průběhu pro prezidentské volby jsou dostupné na hlavním webu. Výsledky hlasování v širším okolí naleznete v přehledu za okres Ústí nad Orlicí a také za celý Pardubický kraj. Pro specifická historická data můžete navštívit sekci věnovanou prezidentské volbě ve Stradouni.
V roce 2024 se konaly volby do krajských zastupitelstev, které ukázaly rozložení politických sil v regionu. V obci si největší přízeň získalo hnutí ANO, které obdrželo 33,33 % hlasů. O druhé a třetí místo se se shodným ziskem 17,54 % podělily koalice 3PK-Pro pros. PaK a koalice ODS+TOP 09. Mezi další úspěšné subjekty patřily STAN (8,77 %), koalice STAČILO! (8,77 %) a Koalice pro PaK se ziskem 5,26 % hlasů. Zbývající hlasy si rozdělily strany DSZ-ZA PR.ZVÍŘAT (3,50 %), SPD+Trikol+PRO (3,50 %) a NAŠE PARDUB. (1,75 %).
Pokud se zajímáte o celostátní kontext pro krajské volby, jsou podrobné informace k dispozici na zpravodajském portálu. Regionální souvislosti pak přehledně zobrazují výsledky pro okres Ústí nad Orlicí. Specifické statistické údaje pro samotné sídlo naleznete na stránce věnované krajským volbám ve Stradouni.
Malá obec Stradouň leží v Pardubickém kraji v nadmořské výšce 254 metrů. První písemná zmínka o tomto sídle pochází již z roku 1160. Rozloha celého území činí 5,1 kilometru čtverečního. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) z roku 2024 zde žije 179 obyvatel. V roce 2021 se v obci nacházelo celkem 99 domů. Pro doručování pošty slouží poštovní směrovací číslo 538 63.
Demografická data z roku 2024 ukazují mírný růst populace. Celkový přírůstek činil 5 obyvatel, což bylo způsobeno kombinací přirozeného přírůstku (1 osoba) a kladného salda migrace, kdy se přistěhovalo o 4 osoby více, než se odstěhovalo. Z hlediska věkové struktury tvořily v roce 2021 děti do 14 let 12,3 % obyvatel (4235. z 6254 v ČR), produktivní věková skupina od 15 do 64 let představovala 68,1 % (4166. z 6254) a lidé starší 65 let činili 19,7 % (1424. z 6254). Celorepublikový průměr v té době vykazoval 12,9 % dětí, 69,7 % lidí v produktivním věku a 17,4 % seniorů.
Otázka náboženského vyznání byla v roce 2021 rozložena tak, že 52,5 % obyvatel se označilo jako bez vyznání (2004. z 6254), 22,4 % respondentů se přihlásilo k věřícím (2832. z 6254) a zbývajících 25,1 % dotázaných tuto otázku nezodpovědělo a spadá do kategorie neuvedeno (5529. z 6254). V celé České republice byl tehdy podíl osob bez vyznání 47,8 %, věřících 22,2 % a u 30,1 % obyvatel nebylo vyznání uvedeno.
Mezi pamětihodnosti v místě patří venkovská usedlost, u níž se zachovaly cenné prostory síně s pecí a sýpkou v patře. Národní památkový ústav (NPÚ) u této stavby vyzdvihuje zejména dochované relikty složitého stavebního vývoje, které se utvořily při přestavbě z roku 1907 do podoby štítového průčelí s kulisovou branou a brankou. Pro více informací o chodu samosprávy můžete navštívit oficiální webové stránky obce.
Volební účast ve Stradouni ve většině sledovaných voleb převyšuje celostátní průměr. V posledních komunálních volbách v roce 2022 přišlo k volebním urnám 53,85 % oprávněných voličů, což výrazně převyšuje celostátní průměrnou účast, která tehdy v rámci celé České republiky činila 46,07 %.
Vysoký zájem o politické dění se potvrdil i při sněmovních volbách v roce 2025, kdy účast dosáhla 73,47 % oproti celostátním 68,95 %. V předchozích volbách do Sněmovny v roce 2021 byla účast v obci 64,67 %, což bylo naopak mírně pod celostátním průměrem 65,43 %. Během prezidentských voleb v roce 2023 přišlo v prvním kole hlasovat 72,67 % občanů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole dokonce 75,17 % (v ČR 70,25 %). Při krajských volbách v roce 2024 odevzdalo svůj hlas 38,26 % místních voličů, což bylo opět více než celorepublikový průměr 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
