69,12 %
30,88 %
Pavel Teleki starosta, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 1
13,34 % (419 hlasů)
Ing. Jiří Žižka vedoucí technického útvaru, věk: 60 let
pořadí na kandidátce: 2
12,67 % (398 hlasů)
Filip Holiš podnikatel, věk: 35 let
pořadí na kandidátce: 3
12,13 % (381 hlasů)
Ing. Lenka Kučerová projektová manažerka, věk: 42 let
pořadí na kandidátce: 4
11,24 % (353 hlasů)
David Bastl stavbyvedoucí, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 5
10,22 % (321 hlasů)
Richard Vágner elektromontér, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 6
10,85 % (341 hlasů)
Ing. Mgr. Jan Kutner DiS., MBA příslušník bezpečnostních sborů, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 1
16,67 % (234 hlasů)
František Kuchař školník, věk: 62 let
pořadí na kandidátce: 2
14,18 % (199 hlasů)
Pavel Rychlík elektromontér, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 3
10,62 % (149 hlasů)
Pavel Teleki starosta, věk: 48 let
Ing. Jiří Žižka vedoucí technického útvaru, věk: 60 let
Filip Holiš podnikatel, věk: 35 let
Ing. Lenka Kučerová projektová manažerka, věk: 42 let
David Bastl stavbyvedoucí, věk: 48 let
Richard Vágner elektromontér, věk: 61 let
Ing. Josef Žižka projektant, věk: 35 let
Petr Schneider řidič, jeřábník, věk: 44 let
Renata Krejčí asistentka v MŠ, věk: 53 let
Ing. Mgr. Jan Kutner DiS., MBA příslušník bezpečnostních sborů, věk: 48 let
František Kuchař školník, věk: 62 let
Pavel Rychlík elektromontér, věk: 52 let
Tomáš Vyskočil ředitel, věk: 54 let
Marcela Škárková operátor, věk: 53 let
Michal Adamov kameník, věk: 39 let
Ladislav Svatoň manažer, věk: 46 let
Vladimír Forejt OSVČ, věk: 57 let
MUDr. Luděk Chloupek MSc. lékař, věk: 56 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
V Suchohrdlech rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o budoucím složení místní samosprávy. Dějiny osídlení sahají hluboko do minulosti, neboť nejstarší písemná zpráva pochází již z roku 1190.
Voliči v Suchohrdlech chodí k urnám častěji, než je celostátní průměr – při komunálních volbách v roce 2022 jich dorazilo 49,77 %, zatímco v celém Česku 46,07 %.
Volební klání o místní mandáty mělo v roce 2022 tři samostatné kandidátní listiny. Jednoznačným vítězem se stalo Sdružení občanů Suchohrdly, které obdrželo 54,74 % hlasů (celkem 2334 hlasů). Pomyslné stříbro a bronz si rozdělily další dvě kandidátní listiny. Druhou pozici obsadila kandidátka s názvem OBČANÉ SUCHOHRDEL se ziskem 28,56 % (1218 hlasů). Třetí příčka pak připadla KDU-ČSL, pro niž se vyslovilo 16,70 % voličů (712 hlasů).
Jak hlasovaly okolní obce, ukazuje přehled za znojemský okres. Širší regionální souvislosti pak přináší souhrn pro Jihomoravský kraj.
V celostátních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 získalo v obci největší podporu hnutí ANO s 38,63 % hlasů (318 hlasů). Na druhém místě skončila koalice SPOLU, které dalo hlas 19,92 % voličů (164 hlasů), následovaná hnutím STAN s 12,39 % (102 hlasů). Další pozice obsadily SPD s 9,23 % (76 hlasů), MOTO se 6,80 % (56 hlasů) a PIRÁTI s 5,46 % (45 hlasů). Kandidátka STAČILO! si připsala 4,37 % (36 hlasů), PŘÍSAHA získala 1,57 % (13 hlasů), ŠVÝC. DEM. 0,48 % (4 hlasy) a uskupení SMSKA 0,36 % (3 hlasy). Vítězství hnutí ANO odpovídalo i celostátnímu výsledku, kde toto hnutí zvítězilo s 34,51 % před koalicí SPOLU s 23,36 % a hnutím STAN s 11,23 %.
Při dřívějším sněmovním hlasování v roce 2021 dopadly preference místních občanů odlišně od celorepublikového pořadí. Zatímco v Suchohrdlech vyhrálo hnutí ANO se ziskem 30,98 % (229 hlasů) před koalicí SPOLU s 25,71 % (190 hlasů), na celostátní úrovni slavila těsné prvenství koalice SPOLU s 27,79 % před hnutím ANO s 27,12 %. Třetí příčku v obci tehdy obsadila koalice Piráti+STAN s 10,28 % (76 hlasů), čtvrté bylo hnutí SPD s 10,14 % (75 hlasů), následovala ČSSD s 6,35 % (47 hlasů), PŘÍSAHA s 4,46 % (33 hlasů), KSČM s 3,78 % (28 hlasů), TSS s 3,65 % (27 hlasů) a Volný blok s 2,02 % (15 hlasů).
Detailní čísla z posledního hlasování zachycují parlamentní volby v Suchohrdlech. Pohled na hlasování v rámci celého okresu nabízejí výsledky ve znojemském okrese a situaci v krajském měřítku přibližuje souhrn za Jihomoravský kraj.
V přímých prezidentských volbách v roce 2023 vedl po prvním kole Andrej Babiš, který obdržel 38,64 % hlasů (296 hlasů). Druhý skončil Petr Pavel s 28,45 % (218 hlasů) a třetí Danuše Nerudová s 12,53 % (96 hlasů). Pavel Fischer obdržel 8,35 % (64 hlasů), Jaroslav Bašta 8,22 % (63 hlasů), Marek Hilšer 2,74 % (21 hlasů), Karel Diviš 0,91 % (7 hlasů) a Tomáš Zima 0,13 % (1 hlas). O postupu obou finalistů do závěrečného duelu rozhodlo celorepublikové hlasování.
Ve druhém kole došlo k obratu a nejvíce hlasů získal Petr Pavel, jenž obdržel 50,58 % (386 hlasů). Andrej Babiš za ním zaostal s 49,41 % hlasů (377 hlasů), přičemž oba kandidáty dělilo devět odevzdaných lístků.
Zájemci mohou prozkoumat kompletní prezidentské volby v Suchohrdlech. Hlasování v celém regionu dokumentují výsledky za okres Znojmo a k dispozici je také krajský prezidentský přehled.
Krajské volby v roce 2024 přinesly v obci prvenství koalici SPOLU, pro niž hlasovalo 38,61 % voličů (151 hlasů). Druhou příčku obsadilo hnutí ANO se ziskem 28,38 % (111 hlasů) a třetí skončilo uskupení NESTR. PRO JM, které podpořilo 8,69 % hlasujících (34 hlasů). Dále se umístily formace STAČILO! s 6,64 % (26 hlasů), SPD+Tri+PRO+Svo s totožným výsledkem 6,64 % (26 hlasů), STAN PRO JM s 3,58 % (14 hlasů), PŘÍSAHA s 3,32 % (13 hlasů), Piráti s 1,79 % (7 hlasů) a SOCDEM s 1,53 % (6 hlasů).
Způsob, jakým voliči rozhodli, shrnují krajské volby v Suchohrdlech. Pro srovnání se zbytkem regionu poslouží výsledky za okres Znojmo.
Katastr obce se rozkládá na ploše 13,7 km² v nadmořské výšce 290 metrů a její poštovní směrovací číslo je 669 02. K roku 2024 zde podle zjištění Českého statistického úřadu žilo 1419 obyvatel Suchohrdel, přičemž při sčítání lidu v roce 2021 bylo v katastru evidováno 469 domů. V roce 2024 zaznamenalo sídlo celkový přírůstek 26 osob, k němuž přispěl přirozený přírůstek 2 lidí a zejména kladné saldo migrace, kdy přistěhovalí převýšili vystěhované o 24 obyvatel. Na okraji zástavby stojí kamenný kříž z roku 1897, který Národní památkový ústav popisuje jako dobovou kamenickou práci, jíž v současnosti chybí litinový korpus Krista.
Při sčítání lidu v roce 2021 tvořily děti do 14 let věku 15,8 % místní populace (celorepublikový průměr byl 12,9 %), obyvatelé ve věku 15 až 64 let představovali 69,5 % (v ČR 69,7 %) a podíl seniorů od 65 let činil 14,8 % (celostátně 17,4 %). Otázku náboženského vyznání zodpověděli obyvatelé v tomtéž roce tak, že 51,1 % se deklarovalo bez vyznání (v celém Česku 47,8 %), věřících bylo 20,3 % (v ČR 22,2 %) a zbývajících 28,6 % lidí údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %). Aktuální informace o dění a činnosti samosprávy zveřejňují oficiální stránky obce Suchohrdly.
Při komunálních volbách v roce 2022 přišlo k volebním urnám 49,77 % zapsaných voličů. Tato hodnota převýšila celorepublikový průměr komunálního hlasování, jenž dosáhl 46,07 %.
Vyšší účast ve srovnání s celostátním průměrem vykázaly Suchohrdly také při dalších hlasováních. Ve sněmovních volbách v roce 2025 přišlo volit 75,96 % oprávněných voličů (v ČR 68,95 %) a v roce 2021 to bylo 68,61 % (v ČR 65,43 %). Během prezidentské volby v roce 2023 činila účast v prvním kole 73,04 % oproti celostátním 68,24 % a ve druhém kole dosáhla 73,45 % při republikovém průměru 70,25 %. Při volbách do krajského zastupitelstva v roce 2024 pak odevzdalo hlas 36,11 % oprávněných voličů, zatímco v celé České republice účast činila 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
