98,96 %
1,04 %
Alena Hasmanová starostka obce, věk: 66 let
pořadí na kandidátce: 1
14,17 % (189 hlasů)
Jan Holeček technolog, věk: 37 let
pořadí na kandidátce: 2
13,20 % (176 hlasů)
Zuzana Hejnalová administrativní pracovnice, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 3
12,60 % (168 hlasů)
Jana Jonáková učitelka MŠ, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 4
10,72 % (143 hlasů)
Věra Matoušková obsluha čerpací stanice, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 5
11,55 % (154 hlasů)
Dana Weissová koordinátorka aktivizačních činností, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 6
11,85 % (158 hlasů)
Helga Sainerová administrativní pracovnice, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 7
9,97 % (133 hlasů)
Sdružení nezávislých kandidátů R… Demokratická strana zelených - Z…
Alena Hasmanová starostka obce, věk: 66 let
Jan Holeček technolog, věk: 37 let
Zuzana Hejnalová administrativní pracovnice, věk: 61 let
Jana Jonáková učitelka MŠ, věk: 48 let
Věra Matoušková obsluha čerpací stanice, věk: 45 let
Dana Weissová koordinátorka aktivizačních činností, věk: 53 let
Helga Sainerová administrativní pracovnice, věk: 53 let
Vladimír Hasman řidič, věk: 44 let
Jiří Mojdl mechanik, věk: 44 let
Ing. Oľga Bruncková aktivní dočaskářka, ochránce zvířat, věk: 69 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Politika je o marketingu a opozice nemůže nabízet blahobyt a ekonomickou kompetenci, protože za čtyři roky dodrbala, co šlo. Těmito slovy hodnotil ve vysílání CNN Prima NEWS šance opozičních stran v dalších volbách komentátor Thomas Kulidakis. Minulá vláda nebyla ekonomicky neúspěšná, ale neuměla své úspěchy prodat, oponoval jeho kolega Martin Schmarcz. Podle něj se lidem po Fialově kabinetu už stýská.
Vyjednávací tým pražských Pirátů si v pondělí vyslechl nabídku vítězného STAN na možnou magistrátní koalici, odpoví do středečního večera. Novinářům to po pondělní schůzce řekli lídr STAN Petr Hlaváček a lídryně Pirátů Tereza Nislerová. Ta dále uvedla, že Piráti nevyžadují gesci dopravy, kterou měli v dosluhující radě. Piráti by tak mohli být třetím koaličním partnerem Starostů a Spolu pro Prahu (ODS a TOP 09) – jak Hlaváček, tak lídr Spolu Tomáš Portlík (ODS) již dříve dávali najevo, že by spolu v koalici rádi zasedli. Praha sobě, která ve volbách skončila třetí, by naopak zamířila do opozice. S Prahou sobě se STAN sejde ve středu, ve čtvrtek má na programu další jednání se Spolu. Podle Hlaváčka by o koaličním formátu mohlo být jasno v pátek.
Neúspěšný kandidát do Senátu na Žďársku Radek Černý (ODS) podá k Nejvyššímu správnímu soudu návrh na neplatnost hlasování. Do druhého kola voleb, které se konalo 16. a 17. října, neprošel o jediný hlas. Volby v obvodu Žďár vyhrál Josef Klement (KDU-ČSL), který mandát obhajoval. Do druhého kola voleb ho dostalo 11 373 hlasů, třetí Černý měl 11 372 hlasů.
Hnutí STAN v pondělí podepsalo v Olomouci koaliční smlouvu s ProOlomouc, KDU-ČSL, spOLečně a Milujeme Olomouc. Primátorem se stane lídr STAN Marek Zelenka. Dohodnutá pětikoalice bude mít v pětačtyřicetičlenném zastupitelstvu Olomouce 25 mandátů. Nové zastupitelstvo by mělo zvolit vedení města v první polovině listopadu. Vítězné ANO jde spolu s ODS a SPD do opozice. V uplynulých čtyřech letech v Olomouci vládlo ANO spolu s ProOlomouc, spOLečně a Piráty.
Všech 34 zastupitelů za ANO, STAN a Pro Plzeň s podporou lidovců podepsalo v Plzni koaliční smlouvu. V zastupitelstvu se 47 členy má koalice pohodlnou většinu. Koalice se dohodla, že sníží počet radních z dosavadních jedenácti na devět, ze 13 na 11 klesne také počet poradních komisí. Koalice zatím zveřejnila pouze jméno primátora, kterým bude opět Roman Zarzycký z ANO, jeho prvního náměstka Aleše Tolara ze STAN a náměstka Tomáše Morávka z Pro Plzeň. Jména ostatních radních budou známá v tomto týdnu, řekl v pondělí Zarzycký.
Výsledky senátních voleb jsou pro hnutí ANO ťafka a budíček. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl poslanec Radek Vondráček (ANO), podle kterého je namístě otevřít debatu o volebním systému a jeho možné změně na jednokolový. S touto myšlenkou ale v debatě nesouhlasil poslanec Karel Dvořák (STAN) ani první místopředseda ODS Tomáš Portlík.
Rpety, obec v berounském okrese, vstupují do komunálních voleb 2026, jimiž se rozhoduje o složení místního zastupitelstva a o směřování správy obce na příští čtyři roky. Přitom jde o obec s bohatou historií — první písemná zmínka o Rpetech pochází z roku 1115.
Obyvatelé obce se ke sněmovním volbám stavějí svědomitě: u voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo k urnám 79,70 % oprávněných voličů, což je o více než deset procentních bodů nad celorepublikovým průměrem 68,95 %. Na stránce najdete také výsledky parlamentních, prezidentských a krajských voleb, které dokreslují politické naladění obce v širším kontextu.
Komunální volby 2022 v Rpetech měly neobvyklý průběh: na hlasovacích lístcích figurovalo jediné uskupení — kandidátka Nezávislých — a ta proto získala všech 100 % odevzdaných hlasů, celkem 1 106 hlasů. Kdo chce porovnat, jak komunální volby dopadly v dalších obcích okresu Beroun, může nahlédnout do přehledu komunálních voleb okresu Beroun, případně do souhrnného pohledu za komunální volby ve Středočeském kraji, kde jsou výsledky seřazeny po jednotlivých obcích.
Výsledky komunálních voleb v Rpetech z let 2006 až 2022 jsou přístupné přes odkazy níže.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 si v Rpetech nejlépe vedlo ANO se 38,12 % hlasů (122 hlasů). Za ním s výrazným odstupem skončilo SPOLU s 19,06 %, třetí příčku obsadilo MOTO s 10,62 %. Na dalších místech se umístily SPD (9,37 %), STAN (8,75 %) a Piráti (6,56 %). Výsledek z roku 2025 tak potvrdil trend nastolený už ve volbách 2021, kdy ANO vedlo s 34,18 % před SPOLU (19,63 %) a koalicí Piráti+STAN (12,72 %).
Dominance ANO v Rpetech je přitom v souladu s celostátním výsledkem: i na úrovni celé republiky skončilo ANO v roce 2025 na prvním místě s 34,51 %, zatímco v roce 2021 bylo pořadí obrácené a na celostátní úrovni těsně zvítězilo SPOLU (27,79 %) před ANO (27,12 %). Rpety tedy byly v roce 2021 v jasném protisměru s celorepublikovým výsledkem — místní voliči dali ANO 34,18 %, přestože celostátně vyhrála koalice SPOLU. Podrobné výsledky pro obec za různá volební období shrnují níže odkazované stránky. Kdo se chce podívat na sněmovní výsledky v celém berounském okrese, najde je v přehledu parlamentních voleb okresu Beroun, a v kontextu celého Středočeského kraje pak na stránce parlamentních voleb Středočeského kraje.
V prvním kole prezidentských voleb 2023 získal v Rpetech nejvíc hlasů Andrej Babiš s 39,27 % (119 hlasů), za ním Petr Pavel s 31,35 % (95 hlasů) a třetí skončila Danuše Nerudová s 15,84 % (48 hlasů). Zbylé hlasy připadly Pavlu Fischerovi, Jaroslavu Baštovi, Karlu Divišovi, Marku Hilšerovi a Tomáši Zimovi. Ve druhém kole se pořadí obrátilo: Petr Pavel zvítězil s 54,05 % (160 hlasů) před Andrejem Babišem, který získal 45,94 % (136 hlasů).
Výsledky prezidentských voleb za celý okres Beroun jsou dostupné v přehledu prezidentských voleb okresu Beroun, v krajském srovnání pak na stránce prezidentských voleb Středočeského kraje. Historické výsledky pro samotné Rpety jsou odkazovány níže.
V krajských volbách 2024 obsadilo v Rpetech první místo ANO s 33,09 % hlasů (47 hlasů). Druhý STAN získal 18,30 % (26 hlasů) a třetí koalice SPOLU 16,90 % (24 hlasů). Za nimi se pak seřadily STAČILO! (8,45 %), SPD+Trikol+PRO a PŘÍSAHA (obě po 6,33 %) a několik dalších uskupení. Výsledek dokumentuje, že místní voliči přistupují ke krajským volbám s jiným vzorcem preferencí než k volbám sněmovním — podobnost v čele tabulky (ANO) sice přetrvává, avšak rozložení zbylých hlasů je napříč ostatními stranami výrazně rozptýlené.
Jak dopadly krajské volby u sousedních obcí v berounském okrese, ukazuje přehled krajských voleb v okrese Beroun. Starší výsledky pro samotné Rpety jsou přístupné přes seznam níže.
Rpety jsou obcí v okrese Beroun, Středočeský kraj, s první dochovanou písemnou zmínkou z roku 1115. Leží v nadmořské výšce 360 metrů a s rozlohou 5,9 km² jde o menší obec. K roku 2024 tu žilo 491 obyvatel ve 172 domech (stav domů k roku 2021). Poštovní směrovací číslo je 268 01.
Na katastru obce se skrývá zajímavá středověká památka evidovaná Národním památkovým ústavem: tvrziště Ostrý. V zalesněném prostoru v extravilánu obce se zachovaly výrazné terénní pozůstatky hrádku z 13. až 15. století — sídla venkovské drobné šlechty. Žádné zbytky zdiva tu nenajdete, ale valy a příkopy dobře vymezují dvoudílnou dispozici zaniklého sídla. Statistická data o obci poskytuje Český statistický úřad; z jeho dat vychází i demografický obraz níže.
Co se týče věkové struktury (data za rok 2021), má obec ve srovnání s celou republikou o něco méně dětí ve věku 0–14 let (11,8 % oproti celorepublikovým 12,9 %) a méně seniorů nad 65 let (15,5 % oproti 17,4 % v ČR), zato výrazně silnější produktivní skupinu 15–64 let — ta tvoří 72,7 % obyvatel, zatímco celorepublikový průměr je 69,7 %. Toto složení odpovídá 679. místu ze 6 254 obcí v podílu produktivního obyvatelstva. V oblasti náboženského vyznání (taktéž rok 2021) je obec výrazně sekulárnější než republika jako celek: bez vyznání se hlásí 58,5 % obyvatel oproti 47,8 % v celé ČR, věřících je pouhých 7,1 % (celorepublikový průměr přitom dosahuje 22,2 %) a zbylých 34,4 % obyvatel vyznání neuvedlo (v ČR 30,1 %). V žebříčku obcí jde o 917. místo z 6 254 v podílu obyvatel bez vyznání, tedy řazení hluboko v sekulárním křídle.
V roce 2024 vzrostl počet obyvatel o 7 osob. Přirozený přírůstek — rozdíl mezi narozenými a zemřelými — přispěl jen jedním člověkem, zatímco rozhodující roli sehrálo kladné saldo migrace: do obce se přistěhovalo o 6 lidí více, než se vystěhovalo. Obec tedy reálně roste díky přílivu nových obyvatel. Oficiální webové stránky obce jsou dostupné na webu obce Rpety.
V komunálních volbách 2022 se v Rpetech zúčastnilo 44,27 % voličů, což je mírně pod celorepublikovým průměrem komunálních voleb téhož roku, který dosáhl 46,07 %. Rozdíl je ale malý — jen necelé dva procentní body.
U ostatních typů voleb je obraz Rpet naopak jednoznačně nadprůměrný. Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2021 přišlo k urnám 70,48 % voličů (republikový průměr 65,43 %), v roce 2025 pak dokonce 79,70 % oproti celostátním 68,95 % — zájem o sněmovní volby v obci mezi lety 2021 a 2025 zřetelně vzrostl a výrazně překonává průměr. V prezidentských volbách 2023 dosáhla účast v prvním kole 78,06 % (republikový průměr 68,24 %) a ve druhém kole 75,32 % (průměr ČR 70,25 %) — obě kola tedy skončila podstatně nad celostátní normou. Krajské volby 2024 pak přinesly 36,20% účast, přičemž celorepublikový průměr byl nižší, jen 32,91 % — takže i tady Rpety přeskočily republikový průměr o více než tři procentní body.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
