100,00 %
Jiří Kricner důchodce, věk: 66 let
pořadí na kandidátce: 1
16,31 % (31 hlasů)
Milan Ineman důchodce, věk: 65 let
pořadí na kandidátce: 2
23,68 % (45 hlasů)
Josef Čihák důchodce, věk: 63 let
pořadí na kandidátce: 3
15,26 % (29 hlasů)
Zbyněk Krev řidič, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 4
15,26 % (29 hlasů)
Jiří Tláskal důchodce, věk: 65 let
pořadí na kandidátce: 5
18,42 % (35 hlasů)
Jiří Kricner důchodce, věk: 66 let
Milan Ineman důchodce, věk: 65 let
Josef Čihák důchodce, věk: 63 let
Zbyněk Krev řidič, věk: 48 let
Jiří Tláskal důchodce, věk: 65 let
Anna Čiháková OSVČ, věk: 57 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
V malebné obci Ostrovec-Lhotka se nadcházející komunální volby v roce 2026 stanou klíčovým okamžikem pro budoucí směřování místní samosprávy a složení zastupitelstva.
Tato klidná vesnice na Rokycansku se vyznačuje mimořádně vysokým podílem starších obyvatel, neboť lidé ve věku 65 a více let zde v roce 2021 tvořili více než čtvrtinu populace, což ji řadí na přední příčky v rámci celé České republiky. Tradičně silný zájem o veřejné dění se zde projevuje vysokou účastí nejen při výběru místních zastupitelů, ale také v dalších typech hlasování, jejichž historické výsledky nabízejí zajímavý pohled na politické preference obyvatel.
V roce 2022 v obecním hlasování jasně dominovalo uskupení Nezávislí kandidáti, které získalo 59,92 % všech odevzdaných hlasů. Na druhé pozici skončila kandidátka Společně pro Lhotku a Ostrovec se ziskem 40,08 %.
Pokud vás zajímá, jak volili lidé v okolních obcích, můžete se podívat na celkový přehled za rokycanský okres, případně prozkoumat širší regionální data na stránce pro Plzeňský kraj. Starší výsledky přímo z této lokality jsou k dispozici v níže uvedeném přehledu minulých volebních období.
Poslední volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přinesly v obci Ostrovec-Lhotka vítězství koalice SPOLU, která obdržela 33,72 % hlasů. Těsně za ní se umístilo hnutí ANO se ziskem 31,39 %. Tento výsledek se liší od celostátního trendu, neboť v celé České republice hnutí ANO jasně zvítězilo, zatímco koalice SPOLU skončila druhá. Na dalších místech v obci skončilo hnutí STAN s 10,46 % a koalice STAČILO! s 6,97 %. Pětiprocentní hranici zde překročilo ještě hnutí SPD, které získalo 5,81 % hlasů.
Při srovnání s předchozím hlasováním v roce 2021 je patrná stabilita na prvních místech. Tehdy zde koalice SPOLU vyhrála s 33,82 % hlasů před hnutím ANO, které získalo 23,52 %. Aktuální výsledky pro celou spádovou oblast najdete přes odkaz na rokycanský okresní přehled a prozkoumat lze také krajské výsledky. Kompletní přehled sněmovních hlasování nabízí také stránka pro samotnou obec.
Volba hlavy státu v roce 2023 ukázala jasné preference zdejších obyvatel. V prvním kole prezidentských voleb získal nejvíce hlasů Petr Pavel, pro kterého se rozhodlo 51,76 % voličů. Na druhém místě skončil Andrej Babiš se ziskem 32,94 % hlasů. Třetí příčku obsadila Danuše Nerudová, která oslovila 9,41 % hlasujících.
Druhé kolo přineslo potvrzení tohoto trendu a Petr Pavel zde zvítězil s výrazným ziskem 63,52 % hlasů, zatímco Andrej Babiš obdržel 36,47 %. Pro srovnání vývoje v regionu můžete navštívit výsledky za celý okres nebo se podívat na data pro Plzeňský kraj. K dispozici je také detailní pohled přímo na místní úroveň.
Při posledních volbách do zastupitelstva kraje v roce 2024 se na prvním místě umístilo hnutí STAN, které získalo 31,48 % hlasů. Velmi těsný souboj o prvenství svedla koalice ODS+TOP 09, pro kterou se rozhodlo 29,62 % voličů, což představovalo minimální rozdíl oproti vítězi. Na třetím místě skončilo hnutí ANO se ziskem 24,07 % hlasů. Žádný další subjekt již výrazněji neuspěl, když uskupení PRO NÁŠ KRAJ a SOCDEM získala shodně po 5,55 % hlasů.
Průběh a výsledky těchto voleb v širším územním celku ukazuje přehled za rokycanský okres. Podrobnější pohled na minulé volební cykly přímo v obci pak zprostředkovává podrobná stránka pro místní výsledky. Celostátní kontext a významné události ze všech regionů pak pokrývají celorepublikové krajské volby jako samostatné téma.
Obec Ostrovec-Lhotka má bohatou historii, jejíž počátky sahají až do roku 1379, kdy o ní pochází první písemná zmínka. V roce 2024 zde žilo 115 obyvatel. Celé území se rozkládá na ploše 20,1 kilometru čtverečního a v roce 2021 zde bylo evidováno 83 domů. Nadmořská výška obce činí 395 metrů a pro poštovní styk se používá směrovací číslo 338 08. Oficiální informace o dění samosprávy lze dohledat na webových stránkách obce.
Demografický vývoj v roce 2024 charakterizuje přirozený úbytek obyvatel, kdy přirozený přírůstek činil -1, avšak díky kladnému saldu migrace, které dosáhlo hodnoty 8, zaznamenala obec celkový přírůstek 7 osob. Z hlediska věkové struktury v roce 2021 tvořily děti do 14 let 12,5 % populace (v ČR 12,9 %), produktivní věkovou skupinu od 15 do 64 let reprezentovalo 60,4 % obyvatel (v ČR 69,7 %) a senioři nad 65 let tvořili výrazně nadprůměrných 27,1 % místní populace, což výrazně převyšuje celorepublikový průměr 17,4 %. Při sčítání lidu v roce 2021 se k náboženskému vyznání 61,8 % obyvatel přihlásilo jako bez vyznání (v ČR 47,8 %), věřící tvořili 10,9 % (v ČR 22,2 %) a 27,3 % dotázaných tuto otázku nezodpovědělo (v ČR 30,1 %). Tyto statistické údaje byly čerpány z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).
V památkové péči vyniká především barokní zděná poutní kaple sv. Vojtěcha o velikosti menšího kostela, která stojí o samotě na návrší jihozápadně od vsi Lhotka a byla vybudována v první polovině 18. století. Velmi vzácným objektem je také roubený vodní mlýn s mansardovou střechou, jenž představuje mimořádně cennou a skvěle dochovanou technickou památku. Informace o těchto kulturních pamětihodnostech pocházejí z podkladů Národního památkového ústavu (NPÚ).
Volební účast v této obci vykazuje dlouhodobě extrémně vysoké hodnoty ve srovnání s celostátním průměrem. Během komunálních voleb v roce 2022 přišlo k volebním urnám mimořádných 86,36 % oprávněných voličů, což zásadně převyšuje celorepublikový průměr, který tehdy dosáhl pouze 46,07 %.
Podobně vysokou angažovanost prokazují občané i při jiných hlasováních. V krajských volbách v roce 2024 činila účast v obci 62,50 % oproti celostátním 32,91 %. Během parlamentních voleb v roce 2025 přišlo odevzdat svůj hlas 83,81 % voličů, přičemž v roce 2021 to bylo 76,09 % (v celé ČR byla účast 68,95 %, respektive 65,43 %). V prezidentských volbách v roce 2023 se v prvním kole účastnilo 87,63 % občanů a ve druhém kole 87,76 %, což opět vysoce překonalo celostátní průměry 68,24 % a 70,25 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
