Komunální volby 2026 ve Strážnici: přehled a souvislosti
Ve Strážnici určí nadcházející komunální volby nové složení městského zastupitelstva a rozhodnou o vedení radnice pro další čtyřleté období. Zdejší prostředí se vyznačuje mimo jiné vysokým podílem lidí hlásících se k náboženské víře, který při sčítání lidu překročil padesát procent a zařadil sídlo na 332. příčku mezi všemi obcemi v zemi.
V posledních volbách všech typů zde byla účast vyšší než celostátní průměr. Vedle lokálního hlasování do městských orgánů nabízí pohled do nedávné minulosti řadu zajímavých momentů i při volbách poslanců, krajských zastupitelů nebo hlavy státu.
Rozložení sil na strážnické radnici
Při hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 zvítězilo SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ se ziskem 24,16 % hlasů (10 634 hlasů). Na druhém místě skončila KDU-ČSL, pro kterou hlasovalo 20,24 % voličů (8 907 hlasů), a třetí pozici obsadilo uskupení HASIČI STRÁŽNICI s podporou 18,40 % (8 098 hlasů). Dále se umístily Občanská demokratická strana se ziskem 16,85 % (7 414 hlasů), Pro Strážnici s 11,87 % (5 222 hlasů) a kandidátka Strážnice Srdcem s pod. Pirátů, jež obdržela 8,48 % hlasů (3 734 hlasů).
Pro zájemce o širší regionální srovnání jsou k dispozici souhrnné komunální výsledky na Hodonínsku a rovněž přehled zahrnující komunální dění v celém kraji. Následující seznam přináší ohlédnutí za minulými ročníky v samotném městě od roku 2010.
Hlasování do Poslanecké sněmovny
Při celostátním měření sil v klání o křesla v Poslanecké sněmovně v roce 2025 se na první příčce umístilo hnutí ANO se ziskem 32,41 % hlasů (1 024 hlasů), čímž kopírovalo celorepublikový trend, kde stejný subjekt zvítězil s 34,51 %. Druhé skončilo uskupení SPOLU, které oslovilo 28,55 % místních voličů (902 hlasů), zatímco v celé republice získalo 23,36 %. Třetí příčku obsadilo hnutí STAN s 12,97 % (410 hlasů, celostátně 11,23 %), následovali PIRÁTI se 7,47 % (236 hlasů), formace MOTO s 6,07 % (192 hlasů) a hnutí SPD s 5,50 % (174 hlasů). Pětiprocentní hranici nepřekročily koalice STAČILO! se 4,02 % (127 hlasů), hnutí PŘÍSAHA s 1,13 % (36 hlasů) ani subjekty MZH a ŠVÝC. DEM., jež shodně získaly 0,22 % (po 7 hlasech).
Situace byla odlišná v předchozích sněmovních volbách roku 2021, kdy ve městě slavila prvenství koalice SPOLU s 33,20 % hlasů (1 000 hlasů), zatímco hnutí ANO skončilo druhé s 25,56 % (770 hlasů). V celorepublikovém součtu tehdy SPOLU těsně vyhrálo s 27,79 % před ANO s 27,12 %. Třetí v pořadí byli Piráti+STAN se ziskem 17,39 % (524 hlasů) a do sněmovních lavic mířila i SPD se 7,80 % (235 hlasů), zatímco ČSSD dosáhla na 4,11 % (124 hlasů), PŘÍSAHA na 3,78 % (114 hlasů), KSČM na 3,45 % (104 hlasů) a TSS na 1,42 % (43 hlasů).
Zájemci mohou prozkoumat podrobné sněmovní výsledky ve Strážnici a porovnat je s okolím. Širší perspektivu poskytují stránky věnované parlamentnímu hlasování na Hodonínsku i celkový souhrn, který zachycuje parlamentní volby v Jihomoravském kraji.
Volba hlavy státu
V roce 2023 se pozornost obrátila k události, jíž byly dvoukolové prezidentské volby. V prvním kole se na čele strážnických preferencí ocitl Andrej Babiš se ziskem 32,01 % hlasů (971 hlasů), těsně před Petrem Pavlem, jenž shromáždil 30,36 % (921 hlasů). Třetí příčku obsadil Pavel Fischer s 15,06 % (457 hlasů) a čtvrtá byla Danuše Nerudová se ziskem 14,34 % (435 hlasů). Zbývající kandidáti dosáhli nižších podílů: Jaroslav Bašta získal 3,39 % (103 hlasů), Marek Hilšer 3,36 % (102 hlasů), Karel Diviš 0,95 % (29 hlasů) a Tomáš Zima 0,49 % (15 hlasů).
Ve finálovém duelu nastal obrat, když Petr Pavel přesvědčivě zvítězil se ziskem 63,46 % hlasů (1 984 hlasů), zatímco Andrej Babiš oslovil 36,53 % hlasujících (1 142 hlasů). Celkový obraz nabízí samostatná stránka mapující prezidentskou volbu ve Strážnici s jejími detaily. Kontext doplňují data dokumentující volbu prezidenta v okrese Hodonín i statistiky ukazující hlasování o prezidentovi v celém kraji.
Rozhodování o krajském zastupitelstvu
Při hlasování o regionální samosprávě reprezentovaném kláním o mandáty v krajském zastupitelstvu v roce 2024 ovládla místní okrsky koalice SPOLU, pro kterou se vyslovilo 49,63 % voličů (748 hlasů). Druhé v pořadí skončilo hnutí ANO se ziskem 27,00 % (407 hlasů). Třetí místo připadlo formaci STAČILO!, jež získala 6,30 % (95 hlasů), a čtvrté uskupení STAN PRO JM s 6,17 % (93 hlasů). Pod pětiprocentní hranicí zůstali Piráti s 2,98 % (45 hlasů), hnutí PŘÍSAHA s 2,58 % (39 hlasů) a koalice SPD+Tri+PRO+Svo s 2,52 % (38 hlasů).
Kompletní údaje o preferencích v tomto klání shrnují krajské volby ve Strážnici přímo na specializované stránce. Větší územní celek pokrývá odkaz zaměřený na výsledky krajských voleb na Hodonínsku. Níže jsou seřazeny odkazy na předešlá krajská hlasování v obci.
Charakteristika města a demografické údaje
První písemná zmínka o městě pochází z roku 1086. Podle dat Českého statistického úřadu mělo sídlo v roce 2024 celkem 5 311 obyvatel a rozkládalo se na ploše 31,4 kilometru čtverečního v nadmořské výšce 177 metrů. Při sčítání lidu v roce 2021 zde stálo 1 497 domů a místní poštovní směrovací číslo je 696 62. Aktuality a praktické informace z radnice jsou dostupné prostřednictvím oficiálního webu města.
Z architektonického dědictví, které dokumentuje Národní památkový ústav, vyniká původně obranná věž z let 1615 až 1617 sloužící později jako zvonice a také barokní farní kostel sv. Martina vystavěný v první polovině 18. století na gotickém jádru. K památkám patří i hodnotný Strážnický vodní mlýn s kořeny v 16. století, kaple sv. Rocha či piaristická kolej s kostelem Panny Marie.
Demografický vývoj za rok 2024 vykázal celkový úbytek o 50 obyvatel, k němuž přispěl přirozený úbytek 32 osob i záporné migrační saldo ve výši 18 obyvatel. Věkové složení k roku 2021 ukazovalo, že děti do 14 let tvořily 11,7 % obyvatelstva (v celé ČR 12,9 %), lidé ve věku 15 až 64 let představovali 67,8 % (ČR 69,7 %) a podíl seniorů nad 65 let činil 20,6 % (ČR 17,4 %). Ve stejném roce se k věřícím přihlásilo 50,4 % místních (naproti tomu celostátní průměr byl 22,2 %), podíl osob bez vyznání činil 26 % (v republice 47,8 %) a 23,6 % obyvatel kolonku nevyplnilo (celorepublikově 30,1 %).
Účast voličů v jednotlivých typech hlasování
Při komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast hodnoty 52,38 %, což znamenalo vyšší zájem než celostátní průměr, který tehdy činil 46,07 %. Lidé ve městě tak přistoupili k volbě místní reprezentace s nadprůměrnou aktivitou.
Vyšší účast oproti republikovému standardu panovala rovněž u ostatních typů voleb. Při sněmovním hlasování v roce 2025 přišlo k urnám 72,86 % oprávněných voličů oproti 68,95 % v celé zemi, přičemž v roce 2021 byla místní účast 68,00 % při celostátních 65,43 %. Prezidentské klání roku 2023 zaznamenalo v prvním kole účast 70,00 % (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole vystoupala na 72,54 % (v ČR 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 přilákaly 35,00 % voličů, což bylo rovněž nad celorepublikovým průměrem 32,91 %.
