Komunální volby 2026 v Plesné: souvislosti a volební přehled
V Plesné rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém obsazení radnice a směřování místní samosprávy. Kořeny tohoto sídla sahají hluboko do minulosti, neboť první písemná zmínka o něm pochází již z roku 1185. Dnes jde o menší město s necelými dvěma tisíci obyvateli, jehož politický život nabízí zajímavý pohled na proměny voličských preferencí v čase.
Tento článek mapuje nejen lokální hlasování, ale zasazuje zdejší politické dění také do kontextu celého regionu a dřívějších volebních klání. Čtenáři tak získají ucelený obrázek o tom, jak se v tomto koutě západních Čech vyvíjela podpora jednotlivých politických proudů od komunální přes krajskou až po celostátní úroveň.
Rozhodování o radnici v Plesné a dosavadní výsledky
Při hlasování do městského zastupitelstva v roce 2022 přesvědčivě dominovalo Sdružení pro Plesnou, které obdrželo 63,39 % hlasů. Druhou příčku obsadilo uskupení SNK PRO PLESNOU se ziskem 23,94 % a třetí skončila kandidátka OBČANÉ PRO PLESNOU, pro niž hlasovalo 12,67 % voličů. Žádný další subjekt se o přízeň voličů v tomto termínu neucházel.
Zájemci o širší regionální souvislosti mohou prozkoumat také celkový přehled za komunální volby na Chebsku, případně se seznámit se souhrnem pokrývajícím všechny obce v Karlovarském kraji. Následující seznam nabízí archivní hlasování z minulých let přímo pro toto město:
Jak v Plesné hlasovali voliči při volbách do Sněmovny
Když se v roce 2025 konaly celostátní volby do Poslanecké sněmovny, v obci s převahou zvítězilo hnutí ANO se ziskem 51,52 % hlasů. Tento výsledek byl výrazně vyšší než celostátní průměr hnutí ANO, který činil 34,51 %, ačkoli v obou případech šlo o vítěznou formaci. Koalice SPOLU brala na místní půdě druhé místo s 12,79 % hlasů, zatímco v celé zemi dosáhla na 23,36 %. Třetí pozici obsadilo hnutí SPD s 10,19 %, následované formacemi MOTO s 9,06 %, hnutím STAN s 5,54 %, koalicí STAČILO! se 4,41 % a uskupením PIRÁTI se ziskem 3,62 %. Méně než procento odevzdaných hlasů pak zaznamenaly PŘÍSAHA (0,56 %), ČSSD (0,45 %) a ŠVÝC. DEM. (0,33 %).
Při dřívějším sněmovním měření sil v roce 2021 byla situace na čelních místech odlišná na celostátní úrovni, avšak v obci vyhrálo hnutí ANO s 39,79 % hlasů, zatímco v celé republice těsně dominovala koalice SPOLU s 27,79 %. Tehdy v městě skončilo na druhém místě hnutí SPD se 14,21 %, koalice SPOLU obdržela 13,04 %, koalice Piráti+STAN měla 10,98 %, KSČM dosáhla na 5,68 % a ČSSD na 4,00 %. Uskupení PŘÍSAHA získalo 3,48 %, TSS 3,35 %, Volný blok 1,93 % a Zelení 1,16 %. Podrobnosti o posledním hlasování nabízí sněmovní přehled pro Plesnou, přičemž regionální data pokrývají také výsledky v okrese Cheb a celokrajský souhrn za parlamentní volby v Karlovarském kraji.
Kdo vedl v prezidentském klání
Kandidáti na funkci hlavy státu se v roce 2023 utkali v rámci přímé prezidentské volby, v níž v prvním kole místní občané nejčastěji volili Andreje Babiše. Ten si připsal 50,38 % hlasů, zatímco Petr Pavel získal 21,10 % a Danuše Nerudová obdržela 14,69 %. Mezi dalšími uchazeči figurovali Jaroslav Bašta (6,74 %), Marek Hilšer (4,08 %), Pavel Fischer (1,87 %), Karel Diviš (0,88 %) a Tomáš Zima (0,22 %).
Ve druhém kole Andrej Babiš své vedení v městě ještě upevnil a zvítězil se ziskem 60,30 %, zatímco Petr Pavel obdržel 39,69 % hlasů. Průběh a detaily tohoto souboje dokumentují výsledky prezidentského hlasování v Plesné, širší pohled na sousední města nabízí prezidentský přehled pro okres Cheb a nechybí ani shrnutí pro prezidentské hlasování v Karlovarském kraji.
Krajské volby a souboj o regionální zastupitelstvo
Při hlasování o složení krajských orgánů v roce 2024 se konaly řádné krajské volby, ve kterých mezi místními voliči jasně triumfovalo hnutí ANO s podporou 56,47 %. Na druhé příčce skončila ODS s 10,74 % a třetí bylo uskupení SPD+Trikolora, které obdrželo 9,09 % hlasů. Další hlasy připadly straně KSČM (4,68 %), hnutí STAN (4,40 %), formaci KDU-ČSL+SNK 1 (2,47 %), Vize KVK (2,20 %), hnutí VOK (1,92 %), uskupení Spr. Vol. PRO kraj (1,65 %) a hnutí PŘÍSAHA (1,37 %).
Úplná čísla a zisky všech kandidujících subjektů shrnují krajské výsledky v Plesné. Zda voliči v okolí hlasovali obdobně, pak ukazuje také přehled krajských voleb na Chebsku. Dřívější rozhodování voličů v této soutěži připomínají následující odkazy:
Portrét města v západních Čechách
Město Plesná leží v nadmořské výšce 499 metrů a jeho rozloha činí 19,3 kilometru čtverečních, přičemž obyvatelé využívají poštovní směrovací čísla 351 34 a 351 35. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 1886 obyvatel. V roce 2021 stálo v sídle 507 domů. Z demografického hlediska zaznamenalo město v roce 2024 celkový úbytek o 23 obyvatel, na čemž se podílel jak záporný přirozený přírůstek dosahující hodnoty -14, tak záporné saldo migrace ve výši -9.
Věkové rozložení populace zjištěné při sčítání lidu ČSÚ v roce 2021 ukázalo, že děti od 0 do 14 let tvořily 14,3 % obyvatel (celostátní průměr byl 12,9 %), lidé v produktivním věku 15 až 64 let představovali 69,7 % (shodně s republikovým průměrem 69,7 %) a senioři nad 65 let činili 15,9 % oproti 17,4 % v celé republice. Pokud jde o náboženské vyznání ze stejného roku, 54,8 % obyvatel se označilo za lidi bez vyznání (v ČR 47,8 %), k věřícím se přihlásilo 11,2 % občanů (v ČR 22,2 %) a zbývajících 33,9 % dotázaných údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
K významným pamětihodnostem patří podle evidence Národního památkového ústavu novorenesanční evangelický kostel z let 1847–1849 od stavitele Adama Haberzettla podle plánů Karla Pražáka, jenž patří k nejstarším protestantským chrámům v kraji, a také historický opevněný vrch Neuhaus s dochovaným valem a příkopem. V katastru lze nalézt i památkově chráněný monolitický kamenný kříž či soubor tří kamenných křížů. Aktuální dění ve správě obce přibližují oficiální stránky Plesné.
Zájem voličů a účast u volebních uren
V komunálním hlasování roku 2022 přišlo k volebním urnám 43,79 % zapsaných voličů. Tento zájem byl o něco nižší než celorepublikový průměr, který v daných volbách dosáhl 46,07 %.
Při sněmovních volbách v roce 2025 byla volební účast 59,55 %, zatímco celostátně hlasovalo 68,95 % oprávněných voličů, přičemž v roce 2021 dorazilo do místností 51,21 % oprávněných voličů oproti 65,43 % v celém Česku. V prezidentském klání roku 2023 odevzdalo hlas v prvním kole 60,29 % voličů při celorepublikové účasti 68,24 % a ve druhém kole to bylo 60,65 % oproti 70,25 % v celostátním měřítku. Krajské volby v roce 2024 přilákaly 23,79 % místních oprávněných voličů, což zaostalo za celorepublikovou účastí 32,91 %.
