Komunální volby 2026 v Kamenné Horce: přehled a souvislosti
V Kamenné Horce se blížící se komunální volby stanou klíčovým momentem pro rozhodování o novém složení místního zastupitelstva a dalším směřování celé samosprávy. Tato malá obec na rozhraní Čech a Moravy se pyšní bohatou historií sahající až do druhé poloviny třináctého století. Přestože se zde nachází významný barokní kostel, statistiky ukazují, že se k věřícím hlásí jen přibližně osm procent obyvatel, zatímco více než třetina lidí vyznání neuvedla.
Místní občané budou moci opětovně rozhodnout o budoucím vedení, přičemž se nabízí jedinečná příležitost srovnat nadcházející vývoj s historickými milníky. Detailní výsledky dřívějších politických klání v regionu ukazují, jakým způsobem se vyvíjel zájem o správu veřejných věcí.
Rozhodování o složení místního zastupitelstva v minulosti
Při posledním rozhodování o obsazení radnice v roce 2022 zvítězilo uskupení Spolu pro Horku, které získalo 41,29 % hlasů. V těsném závěsu za ním skončilo Sdružení nezávislých kandidátů se ziskem 37,15 % hlasů. Třetím uskupením se tehdy stalo Sdružení pro Kamennou Horku, které oslovilo 21,56 % místních voličů.
Pokud vás zajímá, jakým způsobem se volilo v sousedních obcích, můžete se podívat na ucelené výsledky na Svitavsku, kde se detailně zobrazují hlasy pro jednotlivá sídla. Pro komplexní geografický nadhled jsou k dispozici také souhrnné údaje v rámci celého Pardubického kraje, které doplňují celkový obrázek o regionální politice.
Hlasování do Poslanecké sněmovny
Během celostátních politických střetů ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 projevili voliči v Kamenné Horce jasné preference, když hnutí ANO získalo drtivých 59,79 % hlasů. Tento výsledek výrazně překonal celorepublikový průměr téhož hnutí, který činil 34,51 %. Na druhém místě v obci skončilo SPD s podílem 10,55 % hlasů, což je mírně nad celostátním průměrem 7,78 %, zatímco koalice SPOLU s celostátním výsledkem 23,36 % zde získala pouhých 7,03 %.
Tato dominance hnutí ANO není v obci novinkou, neboť již při předchozím sněmovním hlasování v roce 2021 zde toto uskupení zvítězilo s nadpoloviční většinou 51,63 % hlasů, doprovázené druhým SPD s 15,03 %. Pro podrobný přehled aktuálních i historických trendů přímo z této lokality slouží odkaz na parlamentní volby v Kamenné Horce. Širší regionální data lze zkoumat prostřednictvím výsledků v okrese Svitavy a také v rámci celého Pardubického kraje.
Volba hlavy státu
Velkou pozornost obyvatel přilákalo také rozhodování v prezidentských volbách v roce 2023. V prvním kole zdejší voliči jednoznačně podpořili Andreje Babiše, který obdržel výraznou většinu 60,73 % hlasů, zatímco jeho pozdější vyzyvatel Petr Pavel oslovil pouze 16,23 % hlasujících. Třetí příčku v prvním kole obsadila Danuše Nerudová s podílem 10,47 %.
Ve finálním duelu druhého kola se tento trend ještě upevnil, když Andrej Babiš v obci dominoval se ziskem 65,28 % hlasů, kdežto Petr Pavel dosáhl na 34,71 %. Podrobné výsledky hlasování z obou kol najdete přímo na stránce pro volbu prezidenta v Kamenné Horce. Prozkoumat lze rovněž celková čísla v okrese Svitavy či data zpracovaná za celý Pardubický kraj.
Rozhodování o krajském zastupitelstvu
Regionální zastupitelstvo získalo svou novou podobu poté, co v roce 2024 proběhly krajské volby. V místním měřítku zcela suverénně zvítězilo hnutí ANO, které obdrželo vysokých 63,79 % odevzdaných hlasů. S výrazným odstupem za ním skončilo na druhé pozici uskupení 3PK-Pro prosperující Pardubický kraj, jemuž dalo hlas 10,34 % zúčastněných občanů. Shodný zisk 8,62 % hlasů si pak připsaly Koalice pro Pardubický kraj a společná kandidátka SPD, Trikolory a strany PRO.
Výsledky dřívějších krajských voleb v obci jsou dostupné v odkazech níže. Kompletní přehled naleznete na stránce věnované výsledkům pro krajské volby v Kamenné Horce. Pro srovnání vývoje v širším okolí jsou k dispozici také výsledky za celý okres Svitavy.
Základní charakteristika a historie obce
Malebná obec Kamenná Horka leží v okrese Svitavy v Pardubickém kraji, v nadmořské výšce 521 metrů. Její nejstarší dochovaná písemná zmínka pochází z roku 1270, což dokládá hluboké historické kořeny osídlení na pomezí Čech a Moravy. Na celkové rozloze 15,7 kilometru čtverečního zde v roce 2024 žilo 357 obyvatel, přičemž k roku 2021 se v katastru nacházelo celkem 111 domů. Pro doručování pošty slouží jediné PSČ, kterým je 56802.
Významnou památkou, na kterou se vztahují památkově chráněné objekty evidované Národním památkovým ústavem, je areál kostela sv. Máří Magdalény. Tento venkovský svatostánek má středověký původ, prošel barokní úpravou kolem roku 1749 a jeho součástí je ohrazený hřbitov s dochovanou věžovou branou plnící rovněž funkci zvonice. Pro bližší informace o současném dění a samosprávě obce mohou zájemci navštívit oficiální webové stránky Kamenné Horky.
Pokud jde o demografický vývoj a strukturu obyvatelstva podle Českého statistického úřadu, k roku 2024 zaznamenala obec celkový přírůstek dvou obyvatel, což bylo zapříčiněno kladným saldem migrace o velikosti šesti osob, které vykompenzovalo přirozený úbytek čtyř obyvatel. Věková struktura k roku 2021 vykazovala mírně nadprůměrný podíl seniorů nad 65 let, kteří tvořili 20,5 % populace oproti celorepublikovým 17,4 %. V oblasti náboženského vyznání pak v tomtéž roce dominovala skupina obyvatel bez vyznání s podílem 55,9 % a 35,9 % lidí vyznání neuvedlo, zatímco věřících bylo registrováno pouhých 8,1 %.
Zájem občanů o volební účast
Zájem o rozhodování o věcech veřejných se v obci dlouhodobě liší podle typu voleb. V případě posledního komunálního hlasování v roce 2022 byla volební účast mimořádně vysoká a dosáhla 66,05 %, což velmi výrazně překonalo celostátní průměr, který činil 46,07 %. To svědčí o silném zájmu obyvatel o lokální politiku a dění na radnici.
Při celostátních volbách je zapojení občanů také velmi výrazné, avšak někdy se drží lehce pod průměrem republiky. Například v parlamentním klání roku 2025 k urnám přišlo 68,15 % oprávněných voličů, což je téměř na úrovni celorepublikových 68,95 %, zatímco v roce 2021 to bylo 57,52 % oproti 65,43 % v celé zemi. Během prezidentské volby v roce 2023 byla účast v obou kolech mírně nadprůměrná, když v prvním kole dosáhla 70,44 % (ČR 68,24 %) a ve druhém kole 70,80 % (ČR 70,25 %). Naopak nejnižší zájem provázel krajské hlasování v roce 2024, kdy k urnám dorazilo pouhých 21,30 % voličů, což zaostalo za celostátním průměrem 32,91 %.
