99,13 %
0,87 %
Ing. Radmila Houdková starostka, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 1
11,92 % (150 hlasů)
Dana Syrovátková administrativní pracovník, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 2
11,12 % (140 hlasů)
Petr Carda truhlář, věk: 43 let
pořadí na kandidátce: 3
10,81 % (136 hlasů)
Daniela Keilová účetní, věk: 54 let
pořadí na kandidátce: 4
10,89 % (137 hlasů)
Hana Sekeráková důchodce, věk: 70 let
pořadí na kandidátce: 5
11,12 % (140 hlasů)
Jitka Šebková doručovatelka, věk: 58 let
pořadí na kandidátce: 6
11,04 % (139 hlasů)
Petr Švec důchodce, věk: 69 let
pořadí na kandidátce: 7
11,12 % (140 hlasů)
Soňa Vojíková učitelka, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 8
11,20 % (141 hlasů)
Monika Riedlová doručovatelka, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 9
10,73 % (135 hlasů)
SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ Komunistická strana Čech a Morav…
Ing. Radmila Houdková starostka, věk: 50 let
Dana Syrovátková administrativní pracovník, věk: 38 let
Petr Carda truhlář, věk: 43 let
Daniela Keilová účetní, věk: 54 let
Hana Sekeráková důchodce, věk: 70 let
Jitka Šebková doručovatelka, věk: 58 let
Petr Švec důchodce, věk: 69 let
Soňa Vojíková učitelka, věk: 61 let
Monika Riedlová doručovatelka, věk: 52 let
Pavel Navrátil OSVČ, věk: 55 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V Pšově se v komunálních volbách 2026 rozhoduje o složení obecního zastupitelstva a tím i o tom, kdo povede tuto obec v Karlovarském kraji do dalších let. Přitom Pšov patří podle sčítání z roku 2021 k místům, kde se jen velmi málo lidí hlásí k víře — podíl věřících dosahuje pouhých 7,7 %, což jej řadí mezi nejméně věřící obce v celé republice, konkrétně na 5 982. místo z 6 254 obcí. Více než polovina obyvatel uvedla, že nemá žádné vyznání, a přes čtyřicet procent tuto otázku vůbec nezodpovědělo.
Tato stránka shrnuje volební historii Pšova napříč různými typy voleb — od komunálních přes parlamentní a prezidentské až po krajské — a nabízí také stručný portrét obce se zříceninou středověkého hradu.
Souboj o zastupitelstvo v Pšově rozhodlo v roce 2022 Sdružení nezávislých kandidátů, které si odneslo necelých 47 % hlasů. Na druhém místě skončilo uskupení Obec je tu pro vás a bude líp s přibližně 32 % a třetí příčku obsadili Nezávislí kandidáti s více než 21 %. KDU-ČSL se do výsledků promítla jen symbolicky — čtyři hlasy představovaly necelé jedno procento. Výsledky tak naznačují, že volební scéna v Pšově je pevně v rukou místních sdružení bez stranického zázemí, zatímco celostátní strany zde mají jen minimální vliv.
Přehled toho, jak hlasovali obyvatelé sousedních obcí a měst v celém okresu Karlovy Vary, nabízí souhrnný pohled na komunální volby v okrese Karlovy Vary. Výsledky na úrovni celého Karlovarského kraje pak přibližuje přehled komunálních voleb v Karlovarském kraji.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 získalo ANO v Pšově rovných 60 % hlasů, což výrazně převyšuje celostátní výsledek hnutí (34,51 %). Na druhém místě skončilo SPD s 9,81 %, těsně před koalicí SPOLU s 8,72 %. Zatímco v celé republice obsadilo druhé místo SPOLU s více než 23 %, v Pšově tato koalice nedosáhla ani 9 %. Celostátní vítěz i místní vítěz se shodují — ANO vedlo v obou případech — jenže rozdíl v síle tohoto vítězství je podstatný: v Pšově šlo o drtivou převahu, v Česku o zřetelné, ale ne drtivé vítězství před SPOLU.
Dominance ANO v obci není novinkou — již ve volbách 2021 si hnutí odneslo 48 % hlasů, přičemž celostátně tehdy vyhrálo SPOLU s 27,79 % těsně před ANO s 27,12 %. Obec tak v obou posledních sněmovních volbách zřetelně vybočovala z celorepublikového rozložení preferencí. Výsledky parlamentních voleb pro Pšov napříč volebními obdobími jsou dostupné na stránce voleb do Poslanecké sněmovny v Pšově. Širší pohled na to, jak volil celý okres, poskytuje souhrnná stránka parlamentních voleb v okrese Karlovy Vary, a srovnatelný přehled za celý kraj nabídne stránka parlamentních voleb v Karlovarském kraji.
V prezidentských volbách 2023 získal Andrej Babiš v prvním kole v Pšově 61,19 % hlasů, zatímco druhý Petr Pavel zaostal s 19,02 %. Danuše Nerudová obsadila třetí příčku s 10,44 %. Pořadí v druhém kole zůstalo stejné — Babiš posílil na 68,08 %, Pavel obdržel 31,91 %. Výsledek tak byl v obou kolech jednoznačný a pořadí kandidátů se od prvního kola ke druhému nezměnilo.
Výsledky za celý Pšov jsou dostupné na stránce prezidentských voleb v Pšově. Pro porovnání s okolními obcemi okresu poslouží přehled prezidentských voleb v okrese Karlovy Vary a krajský kontext zachycuje stránka prezidentských voleb v Karlovarském kraji.
V krajských volbách 2024 ovládlo Pšov jednoznačně ANO se 63,15 % hlasů. KSČM obsadila druhé místo s 8,27 % a na třetím místě se umístila Vize KVK společně se SPD+Trikolora, obě uskupení shodně s 6,76 %. ODS získala 6,01 %, ostatní kandidující strany nepřekročily hranici 3 %.
Výsledky krajských voleb pro Pšov jsou k dispozici na stránce krajských voleb v Pšově. Jak volil zbytek okresu, ukazuje přehled krajských voleb v okrese Karlovy Vary.
Pšov je obec v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji, první písemná zmínka o ní pochází z roku 1513. Leží v nadmořské výšce 526 metrů a rozkládá se na 48,7 kilometrech čtverečních. Podle údajů z roku 2024 tu žije 608 obyvatel, k roku 2021 bylo evidováno 208 domů. Poštovní směrovací číslo je 364 52.
K památkám obce patří pozůstatky gotického skalního hradu Štědrý hrádek, jenž byl podle Národního památkového ústavu patrně založen v polovině 14. století — první písemná zmínka o hradu pochází z roku 1360. V 15. století byl rozšířen o předhradí s předsunutým opevněním, v 16. století byl opuštěn a dochoval se jako zřícenina s archeologickými stopami. Mezi památky obce patří také původně gotický kostel sv. Jiljí, který byl roku 1758 barokně přestavěn a rozšířen o věž s cibulovou střechou.
Demografická situace Pšova v roce 2024 ukazuje zajímavý vzorec: přirozený přírůstek byl záporný (−4, tedy více úmrtí než narození), ale kladné saldo migrace (+8 přistěhovalých oproti odstěhovaným) celkový počet obyvatel nakonec zvýšilo o 4 osoby. Věková struktura podle sčítání z roku 2021 se od celostátního průměru liší vyšším podílem dětí i seniorů — podíl dětí do 14 let dosahuje 14,3 % oproti 12,9 % v celé republice, zatímco podíl seniorů nad 65 let je 18,4 % oproti celostátním 17,4 %. Statistické údaje o obyvatelstvu a demografii pocházejí z dat Českého statistického úřadu. Podrobnější informace o obci jsou k dispozici na oficiálních stránkách Pšova.
V komunálních volbách 2022 přišlo v Pšově k urnám 58,14 % oprávněných voličů — o více než dvanáct procentních bodů nad celorepublikovým průměrem 46,07 %. Zájem o rozhodování o věcech obce je tu tedy nadprůměrný a výrazně překonává to, co bylo v té době obvyklé napříč celou zemí.
U ostatních typů voleb je situace odlišná. Ve sněmovních volbách 2025 odevzdalo hlas 57,35 % voličů, přičemž celostátní účast dosáhla 68,95 % — místní výsledek tak zaostal za průměrem o více než jedenáct procentních bodů. Stejný vzorec se projevil i v roce 2021, kdy přišlo v Pšově 47,60 % voličů oproti 65,43 % v celé republice. V prezidentských volbách 2023 hlasovalo v prvním kole 56,63 % (celostátně 68,24 %) a ve druhém kole 59,75 % (celostátně 70,25 %) — obec tak v obou kolech citelně zaostávala za republikovým průměrem. V krajských volbách 2024 pak přišlo k urnám jen 28,42 % voličů, zatímco celorepublikový průměr dosáhl 32,91 %, takže i zde byl Pšov mírně podprůměrný.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
