100,00 %
František Bláha starosta, věk: 56 let
pořadí na kandidátce: 1
11,42 % (296 hlasů)
Ing. Josef Hampl OSVČ, věk: 66 let
pořadí na kandidátce: 2
7,45 % (193 hlasů)
Věra Janatová referentka, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 3
7,56 % (196 hlasů)
Mgr. Martina Kamenářová učitelka, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 4
7,60 % (197 hlasů)
David Zoufalý ekolog, věk: 30 let
pořadí na kandidátce: 5
7,49 % (194 hlasů)
Martina Harazínová účetní, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 6
5,90 % (153 hlasů)
Michal Fanta Dis. OSVČ, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 7
6,29 % (163 hlasů)
Petr Ďoubal OSVČ, věk: 64 let
pořadí na kandidátce: 8
5,94 % (154 hlasů)
Ing. Jan Jäger důchodce, věk: 75 let
pořadí na kandidátce: 9
5,90 % (153 hlasů)
Vlastimil Havelka údržbář, věk: 55 let
pořadí na kandidátce: 10
5,86 % (152 hlasů)
Miroslav Kosina důchodce, věk: 64 let
pořadí na kandidátce: 11
5,52 % (143 hlasů)
Věra Rylichová vedoucí kanceláří, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 12
6,06 % (157 hlasů)
Tomáš Náhlovský manažer, věk: 54 let
pořadí na kandidátce: 13
5,79 % (150 hlasů)
Petr Vajgl úředník, věk: 22 let
pořadí na kandidátce: 14
5,48 % (142 hlasů)
Judita Nechvátalová OSVČ, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 15
5,67 % (147 hlasů)
František Bláha starosta, věk: 56 let
Ing. Josef Hampl OSVČ, věk: 66 let
Věra Janatová referentka, věk: 51 let
Mgr. Martina Kamenářová učitelka, věk: 61 let
David Zoufalý ekolog, věk: 30 let
Martina Harazínová účetní, věk: 45 let
Michal Fanta Dis. OSVČ, věk: 46 let
Petr Ďoubal OSVČ, věk: 64 let
Ing. Jan Jäger důchodce, věk: 75 let
Vlastimil Havelka údržbář, věk: 55 let
Miroslav Kosina důchodce, věk: 64 let
Věra Rylichová vedoucí kanceláří, věk: 53 let
Tomáš Náhlovský manažer, věk: 54 let
Petr Vajgl úředník, věk: 22 let
Judita Nechvátalová OSVČ, věk: 50 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V Malešově rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení obecního zastupitelstva i budoucím vedení radnice. Tento středočeský městys se může opřít o dlouhou historii sahající až do roku 1303, kdy pochází jeho první dochovaná písemná zmínka. Dnešní život sídla se odvíjí na ploše 14,3 kilometru čtverečních v nadmořské výšce 330 metrů.
Kromě lokální správy mají voliči v městečku za sebou celou řadu hlasování na regionální i celostátní úrovni, která ukazují dlouhodobější trendy v jejich preferencích. Následující přehled se zaměřuje na výsledky jednotlivých volebních klání z uplynulých let.
Při obecních volbách v roce 2022 se o přízeň voličů ucházela jediná kandidátní listina. Zastupitelstvo tak kompletně ovládlo uskupení STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ, které obdrželo všech 2805 odevzdaných platných hlasů, což odpovídalo zisku 100,00 %.
Širší přehled o hlasování v okolních obcích nabízí výsledkový servis okresu Kutná Hora a situaci v celém regionu mapují volby ve Středočeském kraji. Starší obecní hlasování připomínají níže uvedené odkazy.
V roce 2025 ovládlo hlasování do zákonodárného sboru hnutí ANO, jež získalo 36,24 % (220 hlasů), zatímco druhá koalice SPOLU obdržela 17,95 % (109 hlasů) a hnutí STAN si připsalo 13,83 % (84 hlasů). Přes deset procent dosáhli ještě PIRÁTI se ziskem 10,37 % (63 hlasů). Pořadí na prvních dvou příčkách se shodovalo s celostátním výsledkem, kde rovněž zvítězilo hnutí ANO se ziskem 34,51 % před koalicí SPOLU, která v celém Česku obdržela 23,36 %. V Malešově pak na dalších místech skončilo uskupení SPD se ziskem 7,74 %, formace MOTO s 6,09 % a uskupení STAČILO!, jež získalo 5,10 % hlasů.
Při předchozích sněmovních volbách v roce 2021 bralo v městysi prvenství rovněž hnutí ANO, pro které hlasovalo 28,49 % voličů, zatímco celostátně tehdy zvítězila koalice SPOLU s 27,79 %. Tehdejší druhá koalice Piráti+STAN měla v sídle 22,58 % a třetí koalice SPOLU 17,92 %. Celkový přehled zachycují parlamentní volby v Malešově, přičemž regionální souvislosti přibližuje hlasování na Kutnohorsku a celokrajský pohled přinášejí volby do Poslanecké sněmovny na stránce pro středočeský poslanecký přehled.
Při volbě hlavy státu v roce 2023 vedl v prvním kole Andrej Babiš, kterému odevzdalo hlas 38,54 % zúčastněných (222 voličů). Druhý Petr Pavel získal 33,33 % (192 hlasů) a třetí Danuše Nerudová zaznamenala podporu 13,02 % (75 hlasů). Ve druhém kole se pořadí obrátilo a v Malešově zvítězil Petr Pavel se ziskem 56,42 % (338 hlasů), zatímco Andrej Babiš obdržel 43,57 % (261 hlasů).
Detailní data shrnují prezidentské volby v Malešově, přičemž rámec celého státu poskytuje sekce pro prezidentské volby a regionální výsledky uvádí okresní souhrn Kutnohorska spolu se stránkou zahrnující prezidentské hlasování ve Středočeském kraji. Předchozí prezidentské volby jsou zachyceny v odkazech níže.
V krajském klání roku 2024 dosáhlo na první příčku hnutí ANO se ziskem 38,60 % (105 hlasů). Druhé hnutí STAN podpořilo 20,58 % voličů (56 hlasů) a třetí koalice SPOLU získala 17,64 % (48 hlasů). Hranici pěti procent překročila ještě koalice STAČILO! se 7,35 % a uskupení SPD+Trikol+PRO, které oslovilo 6,98 % hlasujících.
O tom, jak dopadly krajské volby v městysi, informují výsledky krajských voleb v Malešově. Hlasování v širším okolí přibližuje přehled pro krajské volby na Kutnohorsku. Historii krajských voleb v sídle mapuje následující seznam.
V roce 2024 žilo v Malešově celkem 1054 obyvatel a Český statistický úřad k roku 2021 zaznamenal 408 domů. Poštovní směrovací čísla jsou 284 01 a 285 41. Z demografického hlediska zaznamenalo sídlo v roce 2024 kladnou bilanci: celkový přírůstek činil 24 osob, k čemuž přispěl přirozený přírůstek 3 lidí i převažující stěhování se saldem migrace 21 obyvatel. Věkovou strukturu v roce 2021 tvořilo 13,5 % dětí do 14 let (v celé ČR 12,9 %), 68,2 % lidí v produktivním věku od 15 do 64 let (celostátně 69,7 %) a 18,3 % seniorů ve věku 65 a více let (republikový průměr činil 17,4 %). Otázku náboženského vyznání zodpověděli obyvatelé v tomtéž roce tak, že 51,1 % bylo bez vyznání (v ČR 47,8 %), 14 % tvořili věřící (v ČR 22,2 %) a 34,8 % lidí kolonku nevyplnilo (celostátně 30,1 %).
Bohaté kulturní dědictví eviduje Národní památkový ústav, mezi jehož zápisy vyniká areál tvrze ze 14. století s mohutnou obytnou věží tyčící se nad údolím Vrchlice a barokní kostel sv. Václava z let 1731 až 1733 stojící na náměstí. Bližší informace o současném dění i historii městečka zprostředkovávají oficiální webové stránky Malešova.
Při komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v městysi 44,05 %, což bylo mírně pod celorepublikovým průměrem, který činil 46,07 %.
Zájem o sněmovní volby byl naopak v obou posledních obdobích vyšší než celostátní standard: v roce 2021 dorazilo k urnám 68,83 % oprávněných voličů oproti 65,43 % v celém Česku a v roce 2025 účast činila 74,13 % při republikovém průměru 68,95 %. Prezidentská volba v roce 2023 přilákala v prvním kole 69,81 % voličů (celostátně 68,24 %) a ve druhém kole 71,92 % (v celé zemi 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 zaznamenaly účast 33,45 %, což lehce předčilo celorepublikový výsledek 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
