37,93 %
33,50 %
28,57 %
Pro Jimramov, Sedliště, Trhonice… KDU-ČSL Změna pro Jimramov
Dana Pachovská účetní, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 2
13,58 % (367 hlasů)
Ing. František Štursa OSVČ, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 3
8,10 % (219 hlasů)
Petr Vojta OSVČ, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 5
8,17 % (221 hlasů)
Zdeněk Bureš důchodce, věk: 76 let
pořadí na kandidátce: 6
7,84 % (212 hlasů)
Roman Konvalinka OSVČ, věk: 31 let
pořadí na kandidátce: 7
7,36 % (199 hlasů)
Mgr. Ondřej Vomočil ředitel ZŠ, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 8
7,43 % (201 hlasů)
Ing. Josef Homolka starosta, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 1
9,55 % (228 hlasů)
Jiří Just OSVČ, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 2
8,92 % (213 hlasů)
Milan Švarc OSVČ, věk: 58 let
pořadí na kandidátce: 3
8,04 % (192 hlasů)
Mgr. Jitka Šafrová učitelka, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 4
11,98 % (286 hlasů)
Jan Hubert finanční poradce, věk: 57 let
pořadí na kandidátce: 5
5,36 % (128 hlasů)
Mgr. Oldřich Hejtmánek vedoucí oddělení, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 1
10,17 % (207 hlasů)
Mgr. Lenka Machová učitelka, věk: 42 let
pořadí na kandidátce: 2
12,23 % (249 hlasů)
Jarmila Basovníková OSVČ, věk: 67 let
pořadí na kandidátce: 3
9,77 % (199 hlasů)
Alois Čupr OSVČ, věk: 57 let
pořadí na kandidátce: 8
7,96 % (162 hlasů)
Pro Jimramov, Sedliště, Trhonice… KDU-ČSL Změna pro Jimramov
František Vojta OSVČ, věk: 53 let
Dana Pachovská účetní, věk: 61 let
Ing. František Štursa OSVČ, věk: 61 let
Petra Boháčová prodavačka, věk: 43 let
Petr Vojta OSVČ, věk: 50 let
Zdeněk Bureš důchodce, věk: 76 let
Roman Konvalinka OSVČ, věk: 31 let
Mgr. Ondřej Vomočil ředitel ZŠ, věk: 44 let
Mgr. Marie Gregorová učitelka ZŠ pro 1. stupeň, věk: 46 let
Alena Sedláčková jednatelka technologické firmy, věk: 36 let
Jan Halačka stavební technik, věk: 37 let
Ondřej Hes OSVČ, věk: 28 let
Ing. Jan Petr důchodce, věk: 70 let
Jiří Gregor řidič, věk: 50 let
Mgr. Zdeněk Dvořák ředitel výrobního závodu GAMA Group, věk: 47 let
Ing. Josef Homolka starosta, věk: 61 let
Jiří Just OSVČ, věk: 44 let
Milan Švarc OSVČ, věk: 58 let
Mgr. Jitka Šafrová učitelka, věk: 51 let
Jan Hubert finanční poradce, věk: 57 let
Václav Tulis dělník, věk: 44 let
Petr Vícha OSVČ, věk: 48 let
Štěpán Kulka programátor CNC, věk: 49 let
Ing. Vladimír Ostatek stavební technik, věk: 65 let
Ing. arch. David Jiříček architekt, věk: 56 let
Mgr. Antonín Bradáč OSVČ, věk: 68 let
Bronislav Chuchma řidič, věk: 56 let
Věra Břeňová dělnice, věk: 41 let
Mgr. Klára Sobotková pedagog, věk: 29 let
Veronika Novotná obchodnice, věk: 43 let
Mgr. Oldřich Hejtmánek vedoucí oddělení, věk: 41 let
Mgr. Lenka Machová učitelka, věk: 42 let
Jarmila Basovníková OSVČ, věk: 67 let
Jaroslava Kudová důchodce, věk: 67 let
Ivo Teplý důchodce, věk: 68 let
Pavel Kříž technický pracovník, věk: 35 let
Lukáš Vícha architekt, věk: 24 let
Alois Čupr OSVČ, věk: 57 let
Jiří Moravec mistr lisovny, věk: 38 let
Lukáš Buchta OSVČ, věk: 48 let
Jiří Dvořák truhlář, věk: 44 let
Hana Pakostová prodavačka, věk: 48 let
Pavel Krejčí voják z povolání, věk: 28 let
Vojtěch Samek dělník, věk: 43 let
Eva Wolf OSVČ, věk: 62 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V městysi Jimramov přinesou nadcházející komunální volby rozhodování o novém složení místního zastupitelstva a dalším směřování radnice. Podle údajů ze sčítání lidu se sídlo vyznačuje mimo jiné poměrně vysokým podílem věřících obyvatel, který dosahuje 43,7 %, což jej v celostátním měřítku řadí na 599. místo z 6 254 hodnocených sídel.
Zdejší občané v minulosti opakovaně prokazovali živý zájem o správu věcí veřejných nejen na lokální, ale i na krajské či celostátní úrovni. Následující text rekapituluje dosavadní volební chování v městysi a nabízí souvislosti k hlasování do zastupitelstva i do dalších zákonodárných sborů.
Při hlasování o složení místní samosprávy v roce 2022 si nejvyšší podporu zajistila KDU-ČSL, která obdržela 42,22 % hlasů (2 829 hlasů). Druhou příčku obsadilo uskupení ZMĚNA PRO JIM.A JEHO ČÁSTI se ziskem 26,07 % hlasů (1 747 hlasů), následované sdružením Nezávislí Jimramov s 20,03 % hlasů (1 342 hlasů). Čtveřici kandidujících subjektů uzavřelo uskupení Za Jimramov, kterému voliči odevzdali 11,67 % hlasů (782 hlasů).
Kromě dění přímo v městysi lze sledovat i širší situaci v okolních samosprávách prostřednictvím souhrnu pro komunální volby na Žďársku, přičemž regionální pohled nabízí také přehled za obecní zastupitelstva v Kraji Vysočina.
Během hlasování, při němž se rozhodovalo o mandátech, jež přinášejí celostátní volby do Poslanecké sněmovny, zvítězilo v roce 2025 v Jimramově hnutí ANO se ziskem 36,58 % hlasů (240 hlasů). Tento výsledek korespondoval s celorepublikovým trendem, kde hnutí ANO rovněž obsadilo první příčku s 34,51 % hlasů. Druhá pozice v obci patřila koalici SPOLU, jež obdržela 21,64 % hlasů (142 hlasů), což bylo v souladu s jejím druhým místem v celé republice (23,36 %). Dvouciferný výsledek zde zaznamenalo ještě hnutí STAN s 11,12 % (73 hlasů) a uskupení PIRÁTI s 10,67 % (70 hlasů), zatímco MOTO získalo 6,25 %, SPD 4,72 % a STAČILO! 4,42 % hlasů.
Při předchozím sněmovním klání v roce 2021 bylo pořadí na čele v obci těsnější, když hnutí ANO získalo 25,15 % hlasů a koalice SPOLU 23,93 % hlasů, přičemž na celostátní úrovni tehdy koalice SPOLU s 27,79 % hnutí ANO (27,12 %) předstihla. Podrobný přehled zájemcům nabízí stránka mapující sněmovní volby v Jimramově, přičemž k dispozici je i souhrnné zobrazení za okres Žďár nad Sázavou a širší pohled reprezentují parlamentní volby na Vysočině.
Když se v roce 2023 konaly prezidentské volby, vedl v prvním kole v městysi Petr Pavel se ziskem 30,54 % hlasů (197 hlasů). Těsně za ním se umístil Andrej Babiš, kterého podpořilo 29,30 % voličů (189 hlasů), a třetí Danuše Nerudová zaznamenala 21,08 % hlasů (136 hlasů). Další hlasy obdrželi Pavel Fischer (9,30 %), Marek Hilšer (4,80 %), Jaroslav Bašta (3,10 %) a shodně po 0,93 % získali Karel Diviš a Tomáš Zima.
Ve druhém kole potvrdil své prvenství Petr Pavel, který v Jimramově dosáhl na 63,49 % hlasů (407 hlasů), zatímco Andrej Babiš obdržel 36,50 % hlasů (234 hlasů). Konkrétní rozložení hlasů zachycuje odkaz na prezidentské volby v Jimramově. Zájemci o širší kontext mohou nahlédnout na celkový výsledek za okres Žďár nad Sázavou nebo prozkoumat hlasování v rámci celého Kraje Vysočina.
Rok 2024 přinesl krajské volby, v nichž se v Jimramově prosadilo hnutí ANO s podílem 36,24 % hlasů (112 hlasů). Druhou příčku si připsala kandidátka Společně se Starosty, pro niž hlasovalo 16,18 % voličů (50 hlasů). KDU-ČSL skončila na třetím místě se ziskem 11,97 % hlasů (37 hlasů) a hranici deseti procent překonala ještě SOCDEM s 10,03 % hlasů (31 hlasů).
Z dalších politických subjektů obdrželi Piráti 6,79 %, STAN PRO VYS 6,14 % a STAČILO! 5,82 % hlasů. Data pro samotné sídlo shrnuje přehled zaměřený na krajské volby v Jimramově, přičemž regionální souvislosti zachycují výsledky hlasování v rámci celého okresu Žďár nad Sázavou.
První písemná zmínka o Jimramově pochází z roku 1365. Městys leží v nadmořské výšce 495 metrů, zaujímá rozlohu 22 kilometrů čtverečních a obsluhuje jej poštovní směrovací číslo 592 42. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 1 176 obyvatel, přičemž k roku 2021 se v zástavbě nacházelo 524 domů. Demografická dynamika za rok 2024 vykázala úbytek: přirozený přírůstek činil -6 osob a saldo migrace dosáhlo hodnoty -25 osob, což vedlo k celkovému přírůstku -31 obyvatel.
Architektonické dědictví zachycuje Národní památkový ústav, v jehož soupisu figuruje například mohutná klasicistní budova radnice s renesančním jádrem nebo barokní kostel Narození Panny Marie s vrcholně gotickým jádrem a hranolovou věží. Z hlediska věkové struktury tvořily v roce 2021 děti do 14 let 12,9 % obyvatel (v ČR 12,9 %), osoby ve věku 15 až 64 let představovaly 64,8 % (v ČR 69,7 %) a skupina od 65 let výše tvořila 22,3 % populace (v ČR 17,4 %). Otázku náboženského vyznání v témže roce zodpověděli místní tak, že 43,7 % se přihlásilo k věřícím (celostátně 22,2 %), podíl osob bez vyznání činil 28,9 % (v ČR 47,8 %) a 27,3 % respondentů údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %). Aktuality ze života samosprávy zprostředkovávají oficiální stránky Jimramova.
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Jimramově 58,92 %. Místní účast tak převýšila celorepublikový průměr těchto voleb, který tehdy činil 46,07 %.
Při sněmovních volbách v roce 2025 odevzdalo svůj hlas 71,86 % zapsaných voličů, což bylo více než celostátních 68,95 %, a rovněž v roce 2021 byla zdejší účast 68,97 % nad republikovým údajem 65,43 %. V prezidentském klání roku 2023 přišlo v prvním kole k urnám 71,54 % oprávněných občanů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 71,04 % (v ČR 70,25 %). Při volbách do krajského zastupitelstva v roce 2024 pak účast dosáhla 33,95 %, zatímco celorepublikový průměr činil 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
