0,00 %
0,00 %
0,00 %
Společně pro Ronovsko - tři obce… DEJME ŠANCI RONOVU Lidovci a nezávislí
Bc. Jan Opasek vedoucí pracovník Policie ČR, věk: 42 let
Kateřina Pokorná asistentka servisu, věk: 42 let
Martin Vilím konfigurační servisní technik, věk: 26 let
Matěj Hutla policejní inspektor Policie ČR, věk: 31 let
Mgr. Lenka Karlíková DiS. učitelka ZŠ, věk: 46 let
David Čevela pracovník údržby, věk: 50 let
Petr Vojtíšek servisní technik, věk: 41 let
Kateřina Havránková studentka právnické fakulty, věk: 22 let
Jakub Klemák student všeobecného lékařství, věk: 20 let
Ing. Štěpán Bochníček vedoucí technologie slévárny, věk: 37 let
Ing. Petr Němec technický konzultant, věk: 41 let
Tereza Novotná vedoucí technického oddělení, věk: 40 let
Ing. Veronika Šindelářová personalistka, věk: 24 let
Lubomír Kučera OSVČ v oboru stavebnictví, věk: 51 let
Karel Kouba zámečník, věk: 50 let
Ing. Marcel Lesák starosta, věk: 62 let
Mgr. Ota Minařík Národní památkový ústav, věk: 55 let
Mgr. Jana Auersvaldová učitelka ZŠ Ronov, věk: 63 let
PaedDr. Zdeněk Sejček důchodce, věk: 72 let
Jiří Šindelář vedoucí údržby MÚ Ronov n. D., věk: 55 let
Vojtěch Čejka DiS., BBA, MBA OSVČ - rozhlasové a varovné systémy, věk: 37 let
Petr Pokorný SÚS Pk - Třemošnice, věk: 51 let
Nataša Moravová Kovolis-Hedvikov expedice, věk: 52 let
Aleš Široký obchodní zástupce, věk: 60 let
Jaroslav Sequardt Electropoli - obchodní manager, věk: 45 let
Jakub Kramář letecký mechanik, věk: 34 let
Petr Trnka důchodce, věk: 64 let
Andrea Oleksíková úřednice, věk: 47 let
Jakub Barták OSVČ - elektrikář, věk: 53 let
Marie Dražilová Diakonie Čáslav - asistentka pedagoga, věk: 55 let
Mgr. Bc. Barbora Mrázková ředitelka MŠ Ronov n. D., učitelka ZUŠ Čáslav, věk: 48 let
Ing. Jiří Šidák DiS. IT pracovník, věk: 47 let
Martin Novotný jednatel stavební firmy, věk: 47 let
Bc. Jitka Doležalová učitelka MŠ, věk: 49 let
Kamila Ochtinská administrativní pracovnice, věk: 49 let
Tereza Havránková obchodní a marketingový manažer, věk: 42 let
Jana Úlomová důchodkyně, věk: 65 let
Dušan Holas strojní technik, věk: 52 let
Bc. Petra Kabeláčová učitelka, věk: 36 let
Jiřina Černíková důchodkyně, věk: 67 let
Bc. Jaroslav Šmíd student, věk: 24 let
Jana Ševčíková učitelka MŠ, věk: 61 let
Anna Koutná administrativní pracovnice, věk: 49 let
Jitka Štoková kreslířka, věk: 61 let
Františka Daňková důchodkyně, věk: 76 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
V Ronově nad Doubravou se v komunálních volbách 2026 rozhoduje o složení zastupitelstva tohoto města v okrese Chrudim — a tato stránka shrnuje vše, co ke zdejším volbám stojí za pozornost. Město leží v Pardubickém kraji a jeho první písemná zmínka sahá až do roku 1307, tedy do období vrcholného středověku. Ronov nad Doubravou má 1 668 obyvatel (2024), rozkládá se na ploše 17 km² a Národní památkový ústav v něm eviduje řadu historických památek.
Vedle komunálních voleb přináší tato stránka i přehled výsledků voleb do Poslanecké sněmovny, prezidentských a krajských voleb — s kontextem, který pomáhá pochopit, jak město volí v čase i v porovnání se zbytkem Česka.
Komunální volby 2022 v Ronově nad Doubravou přinesly jednoznačný výsledek: uskupení DEJME ŠANCI RONOVU získalo 84,31 % hlasů, zatímco KDU-ČSL sebrala zbývajících 15,69 %. Tak výrazný náskok ukazuje, že v roce 2022 místní scéně jasně dominovala jediná kandidátka.
Kdo chce sledovat, jak volily i okolní obce, najde souhrnný přehled komunálních voleb v okrese Chrudim nebo si může srovnat výsledky v rámci celého Pardubického kraje.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 vedlo v Ronově nad Doubravou ANO se 45,63 % hlasů, daleko před SPOLU s 15,02 % a STAN s 13,70 %. Shoda s celostátním pořadím je zde zjevná — ANO vyhrálo i v celé republice, kde získalo 34,51 %, v Ronově ovšem s citelně vyšším podílem, než byl celostátní výsledek. Zatímco v Česku jako celku dostalo ANO zhruba každý třetí hlas, v tomto městě si přišlo na téměř každý druhý.
O čtyři roky dříve, ve volbách 2021, byl obraz podobný: ANO tehdy v Ronově zvítězilo se 37,13 %, zatímco celostátně koalice SPOLU překonala ANO těsně o necelý procentní bod a obsadila první místo. Místní výsledky tedy opakovaně ukazují výraznější příklon k ANO, než odpovídá celorepublikovému průměru. Podrobnější srovnání nabízí přehled sněmovních voleb v Ronově, širší regionální kontext pak výsledky za celý okres Chrudim. Kdo chce vidět, jak hlasoval Pardubický kraj jako celek, najde data v přehledu sněmovních voleb za Pardubický kraj.
V prezidentských volbách 2023 vedl v Ronově nad Doubravou Andrej Babiš již po prvním kole — se 44,93 % hlasů před Petrem Pavlem (26,61 %) a Danuší Nerudovou (16,70 %). Ve druhém kole se Babiš s Pavlem utkali přímo a Babiš místní přízeň potvrdil: získal 55,02 % hlasů proti 44,97 % pro Petra Pavla.
Výsledky obou kol za město samotné jsou dostupné v přehledu prezidentských voleb v Ronově. Pro srovnání s okolními obcemi slouží výsledky prezidentských voleb v okrese Chrudim a v ještě širším záběru pak přehled za Pardubický kraj.
V krajských volbách 2024 skončilo v Ronově nad Doubravou ANO s 43,33 % hlasů daleko před zbytkem kandidátů. Koalice 3PK-Pro pros. PaK obsadila druhé místo s 15,12 % a STAN třetí s 13,33 %. Další subjekty — ODS+TOP 09, STAČILO!, SPD+Trikol+PRO a Koalice pro PaK — se pohybovaly v rozmezí přibližně 3–10 %, Piráti dostali pouhé 1,02 %. Výsledek jasně ukazuje, že ANO oslovovalo téměř každého druhého voliče, zatímco ostatní uskupení si porcovala zbývající hlasy bez výraznějšího soupeře.
Aktuální výsledky za Ronov jsou k nalezení na stránce krajských voleb v Ronově. Jak dopadl celý okres, ukazuje přehled krajských voleb za okres Chrudim.
Ronov nad Doubravou je město v nadmořské výšce 255 metrů, jehož katastr zabírá 17 km². Podle dat Českého statistického úřadu mělo ke konci roku 2024 celkem 1 668 obyvatel ve 666 domech (stav k roku 2021) a jeho poštovní směrovací čísla jsou 538 42 a 538 43. Přes svou nevelkou velikost disponuje pozoruhodným souborem památek evidovaných Národním památkovým ústavem: vyniká mezi nimi románský kostel sv. Kříže, doklad raně středověkého osídlení zaniklé vsi Protivenice — jde o tribunový kostel z druhé poloviny 12. století s gotickým závěrem a renesanční věží, doplněný o významné mramorové epitafy. Neméně zajímavá je secesní vila navržená sochařem Františkem Bílkem pro jeho švagra, dnes sloužící jako galerie Antonína Chittussiho, s dochovanými Bílkovými autorskými reliéfy.
Věková struktura města podle sčítání z roku 2021 ukazuje, že podíl dětí do 14 let (11,4 %) je mírně pod celorepublikovým průměrem (12,9 %), zatímco podíl seniorů 65 a více let (18,4 %) mírně překračuje celostátní hodnotu 17,4 % — Ronov tedy patří mezi mírně starší česká sídla. Co se náboženského vyznání týče (data také z roku 2021), 45,7 % obyvatel je bez vyznání, 31,1 % jej neuvedlo a 23,2 % se označilo jako věřící — to je jen mírně výše než celostátních 22,2 %, město tedy z hlediska religiozity zhruba kopíruje průměr Česka.
Demografická bilance za rok 2024 hovoří jasně: přirozený přírůstek byl −3 (mírně více úmrtí než narození), saldo migrace pak −38, tedy podstatně více lidí se z Ronova odhlásilo, než přihlásilo. Celkový úbytek dosáhl 41 osob. Město tak v tomto roce ztrácelo obyvatele především odchodem do jiných míst, nikoli přirozeným vývojem populace. Aktuální informace o životě v Ronově najdete na oficiálních stránkách města.
V komunálních volbách 2022 přišlo v Ronově nad Doubravou k volebním urnám 42,28 % oprávněných voličů — o téměř čtyři procentní body méně, než byl celorepublikový průměr 46,07 %. Zájem o komunální volby byl tedy v tomto volebním období v Ronově pod průměrem české účasti.
Jiný obrázek ale nabízejí ostatní typy voleb. Ve sněmovních volbách 2021 se do hlasování zapojilo 63,35 % voličů, mírně pod celostátním průměrem 65,43 %; v roce 2025 ovšem Ronov celostátní průměr přeskočil — 72,48 % oproti 68,95 % v celé republice, což je znatelně nadprůměrná aktivita. V prezidentských volbách 2023 předčil Ronov celé Česko v obou kolech: v prvním přišlo 73,19 % voličů (celostátně 68,24 %) a ve druhém kole 73,94 % (celostátně 70,25 %). V krajských volbách 2024 pak Ronov zaznamenal 30,87 %, tedy jen o něco méně než celostátní průměr 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
