60,29 %
37,58 %
2,13 %
Jan Goš technolog, věk: 33 let
pořadí na kandidátce: 1
10,59 % (153 hlasů)
Marie Vychodilová starostka obce, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 2
13,08 % (189 hlasů)
Michal Vybíral OSVČ, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 3
9,34 % (135 hlasů)
Ivoš Milenovský OSVČ, věk: 34 let
pořadí na kandidátce: 4
11,01 % (159 hlasů)
Luboš Dudek řidič, věk: 35 let
pořadí na kandidátce: 5
10,80 % (156 hlasů)
Jarmila Haberlandová školnice, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 6
11,91 % (172 hlasů)
Ivo Lujka technik kontroly kvality, věk: 34 let
pořadí na kandidátce: 5
13,00 % (117 hlasů)
Jiří Stárek technik kontroly kvality, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 8
13,11 % (118 hlasů)
Zdeněk Zatloukal IT technik, věk: 28 let
pořadí na kandidátce: 9
12,88 % (116 hlasů)
Sdružení nezávislých kandidátů o… OBEC V POHYBU TOMÁŠ HABERLAND
Jan Goš technolog, věk: 33 let
Marie Vychodilová starostka obce, věk: 52 let
Michal Vybíral OSVČ, věk: 49 let
Ivoš Milenovský OSVČ, věk: 34 let
Luboš Dudek řidič, věk: 35 let
Jarmila Haberlandová školnice, věk: 53 let
Petr Dudek řidič, věk: 45 let
Petr Nárovec kontrolor výroby, věk: 53 let
Ing. Michal Šmerák voják z povolání, věk: 47 let
Radomil Plhák OSVČ, věk: 51 let
Roman Hladil OSVČ, věk: 48 let
Martin Kočí dělník, věk: 48 let
Petra Kolářová invalidní důchodce, věk: 54 let
Ivo Lujka technik kontroly kvality, věk: 34 let
Karel Schreiber OSVČ, věk: 53 let
Renáta Schreiberová účetní, věk: 54 let
Jiří Stárek technik kontroly kvality, věk: 44 let
Zdeněk Zatloukal IT technik, věk: 28 let
Tomáš Haberland svářeč, věk: 53 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
Ve Vranové Lhotě určí nadcházející komunální volby nové složení obecního zastupitelstva. Dějiny tohoto sídla sahají hluboko do středověku, přičemž první písemná zmínka o něm pochází již z roku 1258. Zdejší voliči budou rozhodovat o dalším směřování obecní samosprávy.
Při pohledu na politické dění lze sledovat nejen místní hlasování, ale také to, jak se v tomto venkovském prostředí projevují celostátní trendy. Následující přehled shrnuje výsledky různých typů voleb a doplňuje je o základní statistická i historická data.
Při volbách do obecního zastupitelstva v roce 2022 kandidovala v obci pouze jediná kandidátní listina. Bylo jí sdružení nezávislých kandidátů SNK obce Vranová Lhota, které získalo všech 574 odevzdaných hlasů, což znamenalo plných 100,00 %.
Pro zájemce o širší regionální souvislosti nabízí přehled také komunální volby v okrese Svitavy, které mapují situaci v okolních městech a obcích. Celkový pohled na region pak zachycují komunální volby v Pardubickém kraji. Vývoj na místní radnici v dřívějších obdobích přibližují níže uvedené odkazy na hlasování v samotné obci.
Běžný rytmus politického života doplňují celostátní volby do Poslanecké sněmovny, při nichž se projevují sympatie místních voličů k celostátním stranám. V roce 2025 v obci zvítězilo hnutí ANO se ziskem 100 hlasů, což představovalo 44,24 %. Na druhém místě skončila koalice SPOLU s 35 hlasy (15,48 %) a třetí pozici obsadilo hnutí SPD s 26 hlasy (11,50 %). Následovala uskupení MOTO a hnutí STAN, která obdržela shodně 15 hlasů (6,63 %), uskupení STAČILO! se 14 hlasy (6,19 %) a PIRÁTI s 11 hlasy (4,86 %). Uskupení ŠVÝC. DEM. získalo 3 hlasy (1,32 %) a shodně po 2 hlasech (0,88 %) obdržela uskupení PŘÍSAHA a VOLUNTIA. Vítězství hnutí ANO korespondovalo s celostátním výsledkem, kde toto hnutí rovněž vyhrálo se ziskem 34,51 %, zatímco druhá koalice SPOLU měla v celé republice 23,36 %.
V předchozích sněmovních volbách v roce 2021 získalo hnutí ANO ve Vranové Lhotě 59 hlasů (28,92 %). Druhá skončila koalice Piráti+STAN s 30 hlasy (14,70 %) a těsně za ní koalice SPOLU s 29 hlasy (14,21 %). Hnutí SPD obdrželo 23 hlasů (11,27 %), KSČM 22 hlasů (10,78 %), hnutí PŘÍSAHA 12 hlasů (5,88 %), ČSSD 11 hlasů (5,39 %), TSS 7 hlasů (3,43 %) a strana Moravané 6 hlasů (2,94 %). Na celostátní úrovni přitom tehdy zvítězila koalice SPOLU s 27,79 % před hnutím ANO s 27,12 %. Pro zájemce jsou k dispozici sněmovní volby ve Vranové Lhotě na samostatné stránce, přičemž regionální kontext nabízejí parlamentní volby v okrese Svitavy i souhrnné parlamentní volby v Pardubickém kraji.
V roce 2023 se pozornost obrátila k přímé volbě hlavy státu, kterou představují celorepublikové prezidentské volby. V prvním kole obdržel nejvíce hlasů Andrej Babiš, konkrétně 105 hlasů (43,93 %). Na druhém místě skončil Petr Pavel s 52 hlasy (21,75 %) a třetí Danuše Nerudová se 41 hlasy (17,15 %). Z dalších kandidátů získali Jaroslav Bašta 18 hlasů (7,53 %), Pavel Fischer 9 hlasů (3,76 %), Marek Hilšer 7 hlasů (2,92 %), Karel Diviš 4 hlasy (1,67 %) a Tomáš Zima 3 hlasy (1,25 %).
Do druhého kola postoupili na základě celostátních výsledků Andrej Babiš a Petr Pavel. V místním hlasování zvítězil Andrej Babiš, kterému dalo hlas 134 voličů (54,69 %), zatímco Petr Pavel obdržel 111 hlasů (45,30 %). Podrobnosti přinášejí prezidentské volby ve Vranové Lhotě a situaci v širším okolí popisují prezidentské volby v okrese Svitavy i krajské výsledky, které přinášejí prezidentské volby v Pardubickém kraji.
Jednou za čtyři roky se konají také regionální krajské volby, které rozhodují o zastoupení v krajském zastupitelstvu. V roce 2024 ve vsi vyhrálo uskupení 3PK-Pro pros. PaK se ziskem 36 hlasů (34,28 %). Druhé místo obsadilo hnutí ANO, jež získalo 25 hlasů (23,80 %), a třetí skončila koalice ODS+TOP 09 s 12 hlasy (11,42 %).
Z dalších kandidujících subjektů obdrželo hnutí STAN 8 hlasů (7,61 %). Shodně po 6 hlasech (5,71 %) si připsala uskupení Koalice pro PaK, STAČILO! a SPD+Trikol+PRO. Piráti obdrželi 3 hlasy (2,85 %) a uskupení NAŠE PARDUB. získalo 2 hlasy (1,90 %). Místní hlasování přibližují krajské volby ve Vranové Lhotě a srovnání v rámci okresu umožňují krajské volby v okrese Svitavy.
Vranová Lhota je obcí ležící v nadmořské výšce 292 metrů a rozkládá se na ploše 14,1 kilometru čtverečních. K roku 2024 zde žilo 436 obyvatel, přičemž podle údajů za rok 2021 se v sídle nacházelo 167 domů. Zdejší poštovní směrovací číslo je 571 01. Demografické statistiky Českého statistického úřadu ukazují za rok 2024 celkový úbytek o 5 obyvatel, který byl tvořen přirozeným úbytkem o 3 osoby a záporným saldem migrace o 2 osoby.
Kulturní dědictví evidované Národním památkovým ústavem zahrnuje zříceninu hradu Vraní Hora, což jsou terénní pozůstatky hradu ze druhé poloviny 13. století založeného v době kolonizace ke kontrole stezky údolím Třebůvky, a místní tvrz neboli zámek, představující torzo feudálního sídla se středověkým jádrem z konce 14. století upravené po roce 1507 jako jedna z nejstarších renesančních tvrzí v českých zemích. Mezi další památky patří vrcholně barokní kostel sv. Kateřiny z roku 1712, socha sv. Jana Nepomuckého i pískovcový Cyrilometodějský smírčí kříž.
Podle sčítání lidu ČSÚ z roku 2021 tvořily děti do 14 let 12,7 % obyvatel (celostátně 12,9 %), věková skupina 15 až 64 let představovala 70,1 % (v ČR 69,7 %) a lidé ve věku 65 a více let tvořili 17,2 % (v celé zemi 17,4 %). V otázce náboženského vyznání se v témže roce 28,2 % obyvatel označilo za věřící (v ČR 22,2 %), 34,4 % bylo bez vyznání (celorepublikově 47,8 %) a 37,4 % lidí údaj neuvedlo (v celém Česku 30,1 %). Aktuality ze života samosprávy zveřejňuje oficiální web obce.
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast hodnoty 37,57 %, což bylo méně než celorepublikový průměr 46,07 %. V obci tehdy kandidovala pouze jediná listina.
V parlamentních volbách v roce 2025 přišlo volit 63,59 % zapsaných voličů, zatímco v celé České republice účast činila 68,95 %. Při sněmovních volbách v roce 2021 byla účast 55,86 % oproti celostátním 65,43 %. V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 hlasovalo 65,57 % voličů při celorepublikovém průměru 68,24 % a ve druhém kole účast dosáhla 68,52 %, zatímco v celé zemi činila 70,25 %. V krajských volbách v roce 2024 odevzdalo hlas 28,95 % voličů, což bylo pod celostátní úrovní 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
