0,00 %
0,00 %
0,00 %
MVDr. Olga Kozáková důchodce, věk: 68 let
Bc. Antonín Hobl student, věk: 22 let
Karel Šindelář důchodce, věk: 66 let
Marie Krýslová důchodce, věk: 64 let
Irena Hoblová uklízečka, věk: 52 let
Ing. Tereza Kozáková asistentka ředitele, věk: 34 let
Vlastimil Fortelný vedoucí provozu, věk: 39 let
Petr Vokáč řidič, věk: 46 let
Lubomír Milota elektromechanik, věk: 46 let
Ing. Lenka Bočanová starostka, věk: 59 let
Jaroslav Vraný důchodce, věk: 71 let
Lukáš Běl řidič, věk: 45 let
Taťána Wohlmutová administrativní pracovnice, věk: 51 let
Ing. Ladislav Pejchar programátor, věk: 59 let
Lenka Rondevaldová fotografka, věk: 46 let
Jiří Plachý důchodce, věk: 68 let
Bc. Rostislav Šesták státní zaměstnanec, věk: 46 let
Josef Zábran živnostník, věk: 46 let
Ing. Milan Kůs technik, věk: 63 let
Ing. Milan Baxa podnikatel, věk: 61 let
Mgr. Pavel Novák MBA vedoucí TO, věk: 45 let
Ing. Zbyšek Nový podnikatel, věk: 61 let
Bc. Ondřej Lukavský OSVČ, věk: 45 let
Martin Kasl státní zaměstnanec, věk: 40 let
Karel Peroutka mechanik, věk: 47 let
Ing. Stanislav Šec programátor, věk: 43 let
Ing. Lukáš Brůha stavbyvedoucí, věk: 47 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
V malebné západočeské obci Letiny se v nadcházejících komunálních volbách rozhodne o tom, kdo v příštích letech povede místní radnici a určí směr dalšího rozvoje. Tato poklidná vesnice vyniká v celorepublikovém srovnání mimořádným podílem starších obyvatel, neboť lidé nad pětašedesát let zde tvoří téměř třetinu populace. Demografické zvláštnosti i historické dědictví dávají zdejšímu společenskému životu osobitý ráz.
Výsledky zdejších voleb se přitom v řadě případů liší od celostátních trendů. Na této stránce naleznete detailní přehled o tom, jak se v tomto sídle vyvíjely politické preference napříč různými typy volebních klání v posledních letech.
Poslední souboj o místní zastupitelstvo v roce 2022 přinesl jednoznačného vítěze, kterým se stalo hnutí Starostové a nezávislí se ziskem více než padesáti čtyř procent hlasů. S velkým odstupem za ním skončilo uskupení Za lepší život, které oslovilo přibližně čtvrtinu hlasujících, a trojici kandidátek uzavřelo sdružení Prokop s necelými dvaceti procenty.
Pro zájemce o širší regionální kontext jsou k dispozici podrobné výsledky za okres Plzeň-jih a také celkový přehled za celý Plzeňský kraj. Historické výsledky z minulých let si můžete detailně prostudovat pod níže uvedenými odkazy.
Při hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 získalo dominantní postavení hnutí ANO, které obdrželo téměř jednačtyřicet procent hlasů, což výrazně převyšuje jeho celostátní výsledek. Druhé koalici SPOLU se v obci naopak dařilo znatelně méně než v celé republice, když získala pouze necelých patnáct procent. Na dalších místech se s malými odstupy umístily subjekty SPD, Motoristé sobě a STAN, které shodně překročily devítiprocentní hranici.
Tento trend navázal na předchozí sněmovní volby z roku 2021, kdy zde hnutí ANO rovněž zvítězilo s devětadvaceti procenty, zatímco druhé SPOLU tehdy získalo přes třiadvacet procent hlasů. Pro podrobný pohled na lokální politické preference si můžete prohlédnout výsledky v Letinech a porovnat je s údaji pro celý přilehlý okres nebo sledovat statistiky za širší Plzeňský kraj.
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 získal největší podporu Andrej Babiš, kterému dalo hlas více než jednačtyřicet procent voličů. Na druhé pozici skončil Petr Pavel s necelými dvaatřiceti procenty a třetí místo obsadila Danuše Nerudová, která oslovila desetinu hlasujících.
Rozhodující druhé kolo přineslo mimořádně vyrovnaný souboj, v němž v Letinech nakonec těsně zvítězil Andrej Babiš se ziskem padesáti jedna procent hlasů, zatímco jeho protikandidát získal přes osmačtyřicet procent. Kompletní přehled o této volbě nabízí stránka pro prezidentské volby v Letinech, přičemž porovnat místní nálady můžete i přes výsledky v celém okrese nebo nahlédnout na data za celý Plzeňský kraj.
Zatímco v komunálních volbách zvítězili Starostové a nezávislí, v krajských volbách v roce 2024 dalo nejvíce voličů přednost hnutí ANO, které obdrželo přes dvaatřicet procent hlasů. Na druhém místě skončilo uskupení Pro náš kraj s necelými patnácti procenty a třetí pozici obsadili Starostové a nezávislí se ziskem dvanácti procent.
Pokud vás zajímají detailní výsledky a přehled jednotlivých stran, můžete navštívit stránku pro krajské volby v Letinech, nebo se podívat na data pro celý okres Plzeň-jih.
Vesnice Letiny leží v nadmořské výšce 470 metrů a rozkládá se na ploše 19,3 čtverečního kilometru, přičemž první písemná zmínka o ní pochází z roku 1248. V roce 2024 zde žilo 691 obyvatel a v roce 2021 obec čítala 276 domů, které obsluhuje jediné poštovní směrovací číslo 33601. Demografický vývoj za rok 2024 ukazuje zajímavý trend, kdy přirozený úbytek obyvatel dosáhl 25 osob, avšak tento pokles byl částečně kompenzován kladným saldem migrace ve výši 16 osob, což ve výsledku vedlo k celkovému snížení populace o pouhých 9 osob.
K nejvýraznějším historickým skvostům zapsaným v registrech Národního památkového ústavu patří gotický kostel svatého Prokopa, poprvé zmiňovaný již v roce 1239, a také lázeňský areál se dvěma novorenesančními budovami a parkem. Podle dat z Českého statistického úřadu k roku 2021 vykazuje sídlo specifické složení obyvatelstva; lidé bez vyznání tvořili 38,6 % populace, zatímco věřících bylo 9,7 % a nadpoloviční většina 51,7 % své vyznání neuvedla. Detailní informace a novinky z každodenního života najdete na oficiálním webu Letin.
Zájem o správu obecních záležitostí je mezi místními obyvateli vysoký, což se jasně projevilo při posledních komunálních volbách v roce 2022. Tehdy k hlasovacím urnám dorazilo mimořádných 63,47 % oprávněných voličů, čímž obec výrazně předstihla celorepublikový průměr, který činil pouhých 46,07 %.
Chuť podílet se na rozhodování o budoucnosti se promítá i do dalších typů hlasování. V roce 2025 dosáhla účast ve sněmovních volbách 69,95 %, což bylo mírně nad celostátním průměrem 68,95 %, zatímco v roce 2021 zde hlasovalo 62,74 % občanů oproti republikovým 65,43 %. Během prezidentské volby v roce 2023 přišlo v prvním kole k urnám 67,98 % voličů a ve druhém kole 65,94 % lidí, což v obou případech zaostalo za celostátním průměrem. Naopak krajské volby v roce 2024 zaznamenaly účast 36,80 %, což převýšilo celorepublikovou hodnotu 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
