0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Jan Otradovec Ing. Šárka Černá Martin Prchal Tomáš Slepička Lenka Písaříková Zdeňka Mrázková Jiří Kubka Ing. Josef Kocura Zdeněk Černý Jiří Kavka
Jan Otradovec mistr, věk: 46 let
Ing. Šárka Černá učitelka, věk: 30 let
Martin Prchal dispečer dopravy, věk: 51 let
Tomáš Slepička řidič, věk: 46 let
Lenka Písaříková administrativní pracovnice, věk: 27 let
Zdeňka Mrázková OSVČ, věk: 55 let
Jiří Kubka strojní zámečník, věk: 44 let
Ing. Josef Kocura důchodce, věk: 70 let
Zdeněk Černý řidič, věk: 48 let
Jiří Kavka instalatér, věk: 51 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
V Oldřichově rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení obecního zastupitelstva. Obec na Táborsku zaujme mimo jiné demografickým složením, neboť podíl dětí do 14 let zde při sčítání lidu dosáhl 16,9 %, což znamenalo 532. pozici z 6 254 hodnocených sídel v republice.
Zdejší voliči přistupují k hlasování ve velkém počtu, přičemž v obecních i celostátních hlasováních bývá účast znatelně vyšší než celostátní průměr. Následující text rekapituluje dosavadní výsledky jednotlivých volebních klání i celkový profil této jihočeské obce.
V obecních volbách v roce 2022 obdržela nejvíce hlasů Zdeňka Mrázková, která získala 116 hlasů, což představovalo 16,76 %. Následovali Josef Otradovec a Jiří Kavka, kteří shodně zaznamenali 91 hlasů (13,15 %). Přes deset procent hlasů si připsali také Zdeněk Černý s 90 hlasy (13,01 %), Josef Kocura s 80 hlasy (11,56 %), Tomáš Slepička se 75 hlasy (10,84 %) a Martin Prchal se 73 hlasy (10,55 %). Méně hlasů pak získali Jiří Novotný (49 hlasů; 7,08 %) a Zdeněk Zelený (27 hlasů; 3,90 %).
Pro zájemce o širší regionální souvislosti je k dispozici celkový přehled za komunální volby na Táborsku a sledovat lze rovněž souhrnné dění pokrývající komunální volby v Jihočeském kraji. Výsledky hlasování v dřívějších obdobích přibližují níže uvedené odkazy.
Zájem voličů provázel i hlasování, kterým byly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025. V obci zvítězilo hnutí ANO se ziskem 62 hlasů (41,05 %), což odpovídalo i jeho celostátnímu prvenství, kde obdrželo 34,51 %. Druhá skončila koalice SPOLU s 30 hlasy (19,86 %), zatímco v celé zemi měla 23,36 %. Třetí pozici obsadilo hnutí STAN s 20 hlasy (13,24 %), následované hnutím SPD se 14 hlasy (9,27 %) a uskupením MOTO se 13 hlasy (8,60 %). Strana PIRÁTI si připsala 5 hlasů (3,31 %), hnutí GENERACE a koalice STAČILO! měly po 3 hlasech (1,98 %) a hnutí PŘÍSAHA získalo 1 hlas (0,66 %).
Při předchozím sněmovním klání v roce 2021 v obci rovněž vyhrálo hnutí ANO se ziskem 28,57 % (34 hlasů), zatímco celorepublikovým vítězem se stala koalice SPOLU s 27,79 %, která v místě brala 21,00 % (25 hlasů). Pro detailnější rozbor je dostupná stránka zachycující sněmovní volby v Oldřichově, případně lze nahlédnout na přehled pro parlamentní volby na Táborsku i širší výsledky za parlamentní volby v Jihočeském kraji.
Při hlasování pro prezidentské volby v roce 2023 se v prvním kole na čele usadil Andrej Babiš se ziskem 67 hlasů (44,96 %). Druhý Petr Pavel obdržel 37 hlasů (24,83 %) a třetí Danuše Nerudová zaznamenala 24 hlasů (16,10 %). Pavel Fischer dostal 6 hlasů (4,02 %), shodně po 4 hlasech (2,68 %) si připsali Marek Hilšer, Karel Diviš a Jaroslav Bašta, zatímco Tomáš Zima obdržel 3 hlasy (2,01 %).
Ve druhém kole byl souboj mimořádně vyrovnaný. Andrej Babiš uhájil prvenství s 69 hlasy (50,36 %), zatímco Petr Pavel získal 68 hlasů (49,63 %), dělil je tedy jediný hlas. Výsledky přibližuje samostatná stránka pro prezidentské volby v Oldřichově, přičemž k dispozici je i souhrn za prezidentské volby na Táborsku nebo krajský pohled na volbu prezidenta v Jihočeském kraji.
Také pro krajské volby v roce 2024 platilo, že v obci dominovala dvě nejsilnější uskupení. Vítězství si připsalo hnutí ANO, které obdrželo 30 hlasů (40,54 %). Na druhém místě skončila ODS s 26 hlasy (35,13 %). Koalice SPD+Trikol+PRO zaznamenala 7 hlasů (9,45 %) a po 4 hlasech (5,40 %) obdržely subjekty JIH 12 a STAČILO!.
Zbývající hlasy si rozdělily Piráti, Jihočeská veřejnost a Společně pro JČ, které získaly shodně po 1 hlasu (1,35 %). Průběh hlasování přibližuje stránka pro krajské volby v Oldřichově a kontext celého okresu nabízí odkaz na krajské volby na Táborsku.
První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1352. V současnosti má obec Oldřichov rozlohu 10,1 km² a leží v nadmořské výšce 503 metrů. Podle údajů, které zpracoval Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 245 obyvatel a při sčítání v roce 2021 se zde nacházelo 85 domů. Využíváno je poštovní směrovací číslo 391 43 a oficiální informace samospráva zveřejňuje na stránkách obecního webu.
V roce 2024 činil celkový přírůstek 12 obyvatel, přičemž přirozený přírůstek dosáhl hodnoty -1, avšak saldo migrace vykázalo kladných 13 osob. Věková skladba v roce 2021 zahrnovala 16,9 % dětí ve věku 0 až 14 let (v ČR 12,9 %), 64,6 % obyvatel v produktivním věku 15 až 64 let (celostátně 69,7 %) a 18,5 % seniorů ve věku 65 a více let (v ČR 17,4 %). Z hlediska náboženského vyznání se v témže roce 25,1 % obyvatel označilo za věřící (celorepublikově 22,2 %), 39 % bylo bez vyznání (v ČR 47,8 %) a zbývajících 35,9 % údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Místní pamětihodnosti eviduje Národní památkový ústav, mezi nimiž vyniká raně gotický kostel sv. Filipa a Jakuba z 2. poloviny 13. století, upravený rožmberskou stavební hutí v 80. letech 14. století. Pozoruhodnou stavbou je rovněž roubený a zděný špýchar na kamenné podezdívce u usedlosti čp. 12 z počátku 19. století.
Při komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast 73,86 %, což výrazně převýšilo celorepublikový průměr, který činil 46,07 %. Obyvatelé tak projevili o správu místních záležitostí znatelně vyšší zájem, než bylo v zemi obvyklé.
Vyšší účast provázela i ostatní typy hlasování. Ve sněmovních volbách v roce 2025 přišlo k urnám 82,61 % voličů oproti 68,95 % v celé České republice, zatímco v roce 2021 činila místní účast 68,79 % při celostátních 65,43 %. V prezidentské volbě roku 2023 dorazilo v prvním kole 83,24 % oprávněných osob (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 78,77 % (v ČR 70,25 %). V krajských volbách roku 2024 pak účast dosáhla 41,34 %, zatímco celorepublikový průměr představoval 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
