0,00 %
Libuše Šimralová starostka, věk: 65 let
Ing. Jaromír Maleček OSVČ, věk: 58 let
Ing. Mgr. Jiří Drahorád MBA advokát, věk: 30 let
Tomáš Macek správce areálu NOCVS, věk: 29 let
Zuzana Ransdorfová BBus (Hons) dokumentační specialista, věk: 40 let
Bc. Nikola Váňová strážný Městské policie Praha, věk: 38 let
Andrea Hlaváčková účetní, věk: 47 let
Mgr. Kateřina Doktorová ředitelka základní školy, věk: 52 let
Jaroslav Běloubek zámečník, věk: 36 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
V obci Račice rozhodnou komunální volby 2026 o budoucím složení místního zastupitelstva a dalším směřování samosprávy. Zajímavým rysem zdejšího obyvatelstva je vysoká míra sekularity, neboť podle sčítání lidu se k životu bez náboženského vyznání přihlásilo 66,2 % lidí, což sídlo zařadilo na 130. místo z 6 254 hodnocených sídel v republice. Tato obec v okrese Litoměřice měla v roce 2024 celkem 407 obyvatel.
Tento přehled přináší detailní ohlédnutí za minulými hlasováními do zastupitelstev i celostátních institucí, které dokreslují politické preference místních voličů v průběhu let.
Při volbách do obecního zastupitelstva v roce 2022 získalo plnou důvěru jediné kandidující uskupení SNK ZA ZÁJMY občanů Račic, které si připsalo 717 hlasů a dosáhlo tak na 100,00 %. Jednotná kandidátka znamenala jednoznačný mandát pro správu obce.
Pro zasazení do širšího regionálního rámce nabízejí srovnání komunální volby na Litoměřicku, které mapují situaci v okolních městech a obcích. Celkový pohled na regionální úroveň pak doplňuje přehled pro komunální volby v Ústeckém kraji.
V klání o poslanecká křesla, které přinesly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, si prvenství připsalo hnutí ANO se ziskem 35,06 % (81 hlasů). Druhou příčku obsadila koalice SPOLU s 18,61 % (43 hlasů) a na třetím místě skončilo hnutí MOTO, jež volilo 12,98 % voličů (30 hlasů). Dvouciferného výsledku dosáhlo ještě hnutí STAN s 11,68 % (27 hlasů), zatímco uskupení PIRÁTI podpořilo 6,06 % (14 hlasů), hnutí SPD obdrželo 5,62 % (13 hlasů) a koalice STAČILO! získala 4,76 % (11 hlasů). Pětiprocentní hranici nepřekonala uskupení PŘÍSAHA s 2,16 % (5 hlasů), strana ČR1 s 1,29 % (3 hlasy) ani uskupení HOP HYDRA s 0,86 % (2 hlasy). Vítězství hnutí ANO korespondovalo se situací v celé zemi, kde toto hnutí rovněž zvítězilo s 34,51 %, přičemž druhá koalice SPOLU v celostátním měřítku dosáhla na 23,36 %.
Při předchozím sněmovním měření sil v roce 2021 byl souboj v obci nesmírně těsný, neboť hnutí ANO získalo 32,48 % (64 hlasů) a koalice SPOLU zaostala o jediný hlas se ziskem 31,97 % (63 hlasů), přestože v rámci celé republiky tehdy koalice SPOLU zvítězila s 27,79 % před hnutím ANO s 27,12 %. Třetí pozici tehdy obsadilo hnutí SPD s 8,12 % (16 hlasů), koalice Piráti+STAN měla 6,09 % (12 hlasů) a hnutí PŘÍSAHA získalo 5,07 % (10 hlasů). Pod pěti procenty se ocitly KSČM se 4,06 % (8 hlasů), TSS se 3,04 % (6 hlasů), shodně Zelení a ČSSD s 2,53 % (po 5 hlasech) a Volný blok s 1,01 % (2 hlasy). Zájemci mohou prozkoumat sněmovní volby v Račicích s kompletními daty. Pokud hledáte širší regionální data, projděte si sněmovní volby na Litoměřicku. Krajský kontext celého volebního dění pak dokumentují poslanecké volby v Ústeckém kraji.
Když se v roce 2023 konaly prezidentské volby, přineslo úvodní kolo vedení kandidátovi, jímž byl Andrej Babiš se ziskem 39,82 % (92 hlasů). Druhý skončil Petr Pavel, který obdržel 35,06 % (81 hlasů). Třetí Danuše Nerudová zaznamenala 9,52 % (22 hlasů), zatímco Jaroslav Bašta a Pavel Fischer získali shodně 4,76 % (oba po 11 hlasech). Další hlasy připadly Marku Hilšerovi se 4,32 % (10 hlasů), Karlu Divišovi s 1,29 % (3 hlasy) a Tomáši Zimovi s 0,43 % (1 hlas).
Rozhodující druhé kolo přineslo obrat v pořadí, když zvítězil Petr Pavel s výsledkem 51,31 % (117 hlasů), zatímco Andrej Babiš získal 48,68 % (111 hlasů). Vývoj hlasování zachycují prezidentské volby v Račicích v podrobném rozpisu. Prozkoumat lze také souhrnné prezidentské volby na Litoměřicku v rámci okresu. Celokrajskou perspektivu a souhrn nabízejí prezidentské volby v Ústeckém kraji.
Při hlasování o regionální samosprávě reprezentovaly krajské volby v roce 2024 jasné prvenství pro hnutí ANO, jež získalo 40,74 % (33 hlasů). Druhá skončila ODS se ziskem 16,04 % (13 hlasů) a třetí pozici obsadila koalice STAČILO! s 8,64 % (7 hlasů). Následovala uskupení LEPŠÍ SEVER a PŘÍSAHA, obě se shodným ziskem 7,40 % (po 6 hlasech), koalice SPD+Trikol+PRO obdržela 6,17 % (5 hlasů) a uskupení STAN PRO ÚLK zaznamenalo 4,93 % (4 hlasy). Menší podporu získali Piráti se 3,70 % (3 hlasy), Spojenci pro kraj se 2,46 % (2 hlasy) a shodně po 1,23 % (po 1 hlasu) obdržely kandidátky HLAS Regionů a Svob+Švýc.dem.
Místní výsledky přehledně rekapitulují krajské volby v Račicích pro celou obec. V širším rámci okresu Litoměřice jsou pak k dispozici krajské volby na Litoměřicku.
První písemná zmínka o obci Račice pochází z roku 1295. Zdejší katastr se rozkládá na ploše 5,3 km² v nadmořské výšce 158 metrů a k doručování pošty slouží směrovací číslo 411 08. Podle statistických evidencí z roku 2021 stálo na tomto území celkem 140 domů. Aktuální informace o samosprávě i dění v lokalitě zpřístupňují oficiální stránky obce.
V roce 2024 čítala populace 407 obyvatel, přičemž celkový přírůstek dosáhl hodnoty 6 osob. Tento růst byl tažen stěhováním, neboť saldo migrace činilo 9 osob, což převážilo nad záporným přirozeným přírůstkem s hodnotou -3. Demografické složení v roce 2021 ukázalo, že skupina dětí ve věku 0 až 14 let tvořila 12,5 % obyvatel (celostátně 12,9 %, 4012. pozice z 6 254 sídel), produktivní věk od 15 do 64 let zastupovalo 73,6 % (v Česku 69,7 %, 427. pozice) a senioři nad 65 let představovali 13,9 % (v celé zemi 17,4 %, 5245. pozice). Otázka náboženského vyznání při témže šetření vykázala 66,2 % osob bez vyznání (celorepublikově 47,8 %, 130. příčka), věřících bylo 7,6 % (v Česku 22,2 %, 5995. příčka) a podíl 26,2 % tvořili lidé s neuvedenou odpovědí (v ČR 30,1 %, 5257. příčka). Veškerá tato demografická a sídelní data eviduje Český statistický úřad.
Při komunálních volbách v roce 2022 přišlo k volebním urnám 48,44 % oprávněných voličů, což byla účast mírně převyšující celorepublikový průměr, který dosáhl 46,07 %. Obyvatelé tak projevili o správu svých místních záležitostí solidní zájem.
Volební aktivita při sněmovních volbách v roce 2025 vystoupala na 74,12 % a překonala tak celostátní výsledek 68,95 %, stejně jako v roce 2021, kdy zde hlasovalo 71,48 % voličů oproti 65,43 % v celém Česku. Ještě výraznější byla účast při prezidentské volbě v roce 2023, kde v prvním kole odevzdalo hlas 79,52 % oprávněných voličů (v republice 68,24 %) a ve druhém kole dokonce 79,79 % (v celé ČR 70,25 %). Naopak u krajských voleb v roce 2024 byl zájem podstatně slabší, když k urnám dorazilo 27,39 % oprávněných osob, což zůstalo za celorepublikovým průměrem 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
