Rozhodování o budoucnosti: Komunální volby 2026 v obci Rodná
V jihočeské obci Rodná se v nadcházejících komunálních volbách rozhodne o tom, kdo usedne v novém obecním zastupitelstvu a povede radnici. Tato obec, která leží v nadmořské výšce 655 metrů, má zajímavé charakteristiky a zpravidla nadprůměrnou volební účast.
Místní statistiky ukazují, že obec vyniká poměrně vysokým podílem starších generací, jelikož lidé ve věku šedesáti pěti a více let zde tvoří bezmála čtvrtinu obyvatelstva. Rozhodování u volebních uren tu mívá velkou váhu, přičemž zájem o veřejné dění potvrzuje i pohled do minulosti prostřednictvím výsledků různých typů hlasování.
Jak se dříve volilo do místního zastupitelstva
Při posledním rozhodování o obsazení obecních křesel v roce 2022 byla situace v obci Rodná specifická tím, že se o přízeň voličů ucházelo pouze jedno uskupení. Kandidátka nesoucí stejný název jako samotná obec získala všech 314 odevzdaných hlasů, což znamenalo stoprocentní zisk. Zájemci o širší kontext v regionu mohou nahlédnout na přehled komunálních voleb na Táborsku nebo prozkoumat celkovou politickou mapu v celém Jihočeském kraji.
Pro ty, kteří chtějí detailně sledovat vývoj v dřívějších letech, jsou k dispozici statistické údaje z minulých období, které zachycují průběh jednotlivých místních hlasování:
Jak se volilo do Poslanecké sněmovny
Při volbách do dolní komory parlamentu vykazují místní voliči specifické preference při volbách do Poslanecké sněmovny. Během posledního hlasování v roce 2025 v obci Rodná jasně dominovalo hnutí ANO, které získalo 46,55 % hlasů, což představovalo 27 odevzdaných lístků. Tento zisk byl podstatně vyšší než celostátní průměr hnutí, který činil 34,51 %. Na druhém místě skončilo hnutí STAN s 18,96 % hlasů (11 hlasů), zatímco koalice SPOLU v obci oslovila pouze 12,06 % voličů, což výrazně zaostalo za jejím celorepublikovým výsledkem 23,36 %. Uskupení STAČILO! si připsalo 10,34 % (6 hlasů) a MOTO získalo 5,17 % (3 hlasy).
Oproti tomu v roce 2021 získalo hnutí ANO v obci 38,46 % hlasů (celostátně 27,12 %) a koalice SPOLU tehdy oslovila 19,23 % voličů, což bylo méně než celorepublikových 27,79 %. Pro ty, kteří chtějí porovnat místní data s regionem, doporučujeme navštívit výsledky sněmovních voleb v obci. Dostupné jsou také souhrnné údaje za celý okres Tábor. Pro úplnost je možné sledovat i širší situaci, kterou nabízí přehled za celý Jihočeský kraj.
Historii politických sil v dřívějších obdobích v této lokalitě si lze připomenout díky odkazu na dřívější sněmovní volby:
Volba hlavy státu a prezidentský úřad
Při rozhodování o tom, kdo obsadí nejvyšší státní post, se místní občané zapojili do prezidentských voleb s výrazným zájmem. První kolo přineslo prvenství Andreji Babišovi, který získal 45,31 % hlasů, zatímco Danuše Nerudová i Petr Pavel obdrželi shodně po 23,43 % hlasů. Ve druhém kole však v obci Rodná došlo ke zvratu, neboť Petr Pavel zvítězil se ziskem 57,81 % hlasů nad Andrejem Babišem, který obdržel 42,18 %. Kompletní údaje o tomto hlasování si můžete prohlédnout v detailním přehledu prezidentské volby.
Pokud vás zajímá, jak hlasovali lidé v okolí, můžete prozkoumat také výsledky za okres Tábor. Širší pohled na chování voličů v regionu nabízí statistiky za Jihočeský kraj.
Dřívější nálady voličů v prezidentských kláních jsou přehledně zaznamenány v těchto odkazech:
Rozhodování o směřování Jihočeského kraje
Voličské preference na regionální úrovni se projevují při pravidelných krajských volbách, kde obyvatelé spolurozhodují o směřování celého regionu. Během voleb do krajského zastupitelstva v roce 2024 získalo v obci Rodná nejvíce hlasů hnutí ANO, které oslovilo 39,47 % hlasujících. O druhou příčku se podělila uskupení JIH 12 a STAN PRO JČK, která obě získala po 15,78 % hlasů (shodně 6 hlasů), zatímco ODS si připsala 10,52 %.
Pokud vás zajímají podrobné statistiky pro tuto lokalitu, můžete navštívit stránku s výsledky krajských voleb pro samotnou obec. Pro srovnání s širším okolím jsou k dispozici také data za celý okres Tábor.
Chcete-li nahlédnout do starších krajských výsledků z minulých volebních období, využijte následující přehledy:
Ráz a demografický portrét obce
První písemná zmínka o této lokalitě pochází z roku 1394. Jihočeská obec Rodná se rozkládá na ploše 9,1 kilometru čtverečního v nadmořské výšce 655 metrů. Podle údajů z roku 2024 zde žije 94 obyvatel a v roce 2021 se v místě nacházelo 45 domů, přičemž místní poštovní směrovací číslo je 391 43.
Z hlediska demografického vývoje v roce 2024 byl přirozený přírůstek obyvatel nulový, avšak kvůli zápornému saldu migrace, které činilo minus jedna, byl celkový přírůstek rovněž minus jedna. Tyto statistické údaje pocházejí z databází, které spravuje Český statistický úřad. Zájemci o další informace o chodu obce mohou navštívit oficiální webové stránky obce.
Složení obyvatelstva podle věku v roce 2021 vykazovalo, že podíl dětí do čtrnácti let činil 11,3 %, lidé v produktivním věku od patnácti do šedesáti čtyř let tvořili 65,7 % a senioři nad šedesát pět let představovali 23 %. Pokud se podíváme na náboženské vyznání z téhož roku, pak bez vyznání bylo 43 % místních obyvatel, věřící tvořili 26,9 % a zbylých 30,1 % obyvatel se k této otázce nevyjádřilo. Český statistický úřad, zkráceně ČSÚ, je hlavním garantem těchto demografických a socioekonomických dat.
Zájem občanů o hlasování u volebních uren
Volební účast v obci Rodná ve většině sledovaných voleb převyšuje celostátní průměr. Například při komunálních volbách v roce 2022 přišlo odevzdat svůj hlas 66,28 % oprávněných voličů, což výrazně převyšuje celorepublikovou účast, která dosáhla pouze 46,07 %.
Vysoký zájem o politické dění se potvrdil i při sněmovních volbách v roce 2025, kdy účast v obci dosáhla 78,67 %, zatímco v celé České republice to bylo 68,95 %. Oproti tomu v roce 2021 byla účast v parlamentních volbách znatelně nižší a činila 60,23 %, čímž zaostala i za celostátními 65,43 %. Při volbě prezidenta v roce 2023 se v prvním kole k urnám dostavilo 73,56 % místních občanů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 71,91 % (v ČR 70,25 %). Zájem o rozhodování o krajském zastupitelstvu v roce 2024 přilákal 52,05 % voličů, což bylo podstatně více než celorepublikový průměr 32,91 %.