0,00 %
Josef Pazdera soukromý zemědělec, věk: 54 let
Kristýna Šťastná referentka, věk: 58 let
Helena Kučerová důchodce, věk: 65 let
Alena Jarkovská zdravotní sestra, věk: 54 let
Jiří Kovář důchodce, věk: 64 let
Zdeněk Semerád OSVČ, věk: 47 let
Josef Pazdera soukromý zemědělec, věk: 32 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
V malé středočeské obci Masojedy se nadcházející komunální volby stanou klíčovým momentem pro určení nového složení místního zastupitelstva. Podle údajů ze sčítání lidu se toto sídlo vyznačuje mimořádně vysokým podílem obyvatel v produktivním věku od 15 do 64 let, který dosahuje 77,2 % a řadí obec na 66. místo z více než šesti tisíc hodnocených územních celků v České republice.
Naopak zastoupení věřících občanů je zde velmi nízké, neboť k nim náleží pouhých 5,4 % obyvatel. Kromě lokálního rozhodování hlasují místní lidé i ve sněmovních, prezidentských a krajských volbách.
Poslední volby do samosprávy se odehrály v roce 2022, kdy voliči v obci rozhodovali o budoucím směřování své radnice. Celou podporu získalo jediné kandidující uskupení, jímž bylo Sdružení nezávislých kandidátů, které obdrželo všech 244 odevzdaných hlasů a zajistilo si tak stoprocentní zisk.
Chcete-li vidět, jak dopadl souboj v širším okolí, můžete prozkoumat celkový přehled za celé Kolínsko. K dispozici jsou rovněž souhrnná data mapující komunální politiku v rámci celého Středočeského kraje.
Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 v obci dominovala koalice SPOLU, která získala 33,33 % hlasů, což představovalo 22 hlasovacích lístků. Na druhé příčce skončilo hnutí ANO se ziskem 22,72 % (15 hlasů), následované SPD s 18,18 % (12 hlasů). Výrazný zájem vzbudila také strana MOTO, jež oslovila 15,15 % zúčastněných voličů, zatímco STAN obdržel 7,57 % a uskupení PŘÍSAHA a STAČILO! si připsala shodně po 1,51 % hlasů. Tento výsledek se částečně odlišoval od celorepublikového průměru, v němž zvítězilo hnutí ANO s 34,51 %, zatímco druhá koalice SPOLU získala celostátně 23,36 % hlasů.
Čtyři roky předtím, v roce 2021, měla koalice SPOLU v obci ještě silnější pozici a zvítězila s 45,00 % hlasů, druhé hnutí ANO tehdy obdrželo 20,00 % a SPD společně s koalicí Piráti+STAN získaly shodně po 11,66 % hlasů. Podrobné statistiky o tomto vývoji nabízí přímo přehled sněmovních voleb, kde lze prozkoumat preference místních občanů. Pro porovnání s regionem je k dispozici výsledková listina za okres, vedle níž můžete sledovat také celý Středočeský kraj.
Při volbě hlavy státu se místní lidé zapojili do hlasování o obsazení postu na Pražském hradě. V prvním kole prezidentského klání, kterého se týkají i obecné prezidentské volby, získal nejvíce hlasů Petr Pavel se ziskem 40,35 % (23 hlasů). Za ním se umístil Andrej Babiš, kterého podpořilo 19,29 % voličů (11 hlasů), a Jaroslav Bašta se ziskem 17,54 % (10 hlasů). Danuše Nerudová oslovila 15,78 % občanů a Pavel Fischer obdržel 7,01 % hlasů.
Ve druhém kole se souboj zúžil na dva hlavní kandidáty. Vítězství si nakonec odnesl Petr Pavel, pro kterého hlasovalo 66,66 % zúčastněných, což odpovídalo 40 hlasům. Andrej Babiš získal podporu 33,33 % voličů, tedy 20 hlasů. Aktuální přehled o této volbě nabízí přímo místní statistická stránka. Srovnat data můžete také s výsledky, které vykázal celý okres Kolín, případně si prohlédnout celkové výsledky za celé středočeské území.
Při hlasování do regionálního zastupitelstva v roce 2024 se místní voliči rozhodovali o novém vedení kraje. První místo obsadila koalice SPOLU se ziskem 33,33 % (12 hlasů). Druhé místo získalo hnutí ANO, které obdrželo 22,22 % hlasů (8 hlasů), zatímco o třetí pozici se podělilo uskupení SPD+Trikol+PRO a hnutí STAN, z nichž každé získalo shodně po 16,66 % (6 hlasů). Zbývající hlasy byly rozděleny mezi další subjekty, které získaly po jednom hlasu (2,77 %). Tyto krajské volby tak v obci vyhrála stejná koalice jako sněmovní volby o rok později.
Pokud vás zajímá detailnější pohled na krajskou úroveň, můžete navštívit výsledkový přehled kraje určený přímo pro tuto obec. Pro širší geografické srovnání je navíc k dispozici celkový souhrn, který zaznamenal celý okres Kolín.
Masojedy jsou klasifikovány jako obec s první písemnou zmínkou datovanou do roku 1342. Na jejím území, které se rozkládá na celkové rozloze 1,8 kilometru čtverečního, žilo v roce 2024 celkem 114 obyvatel. V roce 2021 zde bylo evidováno 61 domů, přičemž celá lokalita leží v nadmořské výšce 354 metrů. Pro doručování pošty slouží směrovací číslo 282 01 a aktuální dění v samosprávě lze sledovat přes oficiální web obce.
Podle statistik z roku 2024 byl zaznamenán celkový přírůstek 1 obyvatele, který byl plně zapříčiněn přirozeným přírůstkem o hodnotě 1, zatímco saldo migrace vykázalo nulovou hodnotu. Věkové složení místní populace v roce 2021 tvořily tři hlavní kategorie: děti do 14 let tvořily 10,4 % (v celé ČR 12,9 %), obyvatelé v produktivním věku od 15 do 64 let představovali 77,2 % (celostátně 69,7 %) a senioři nad 65 let tvořili 12,5 % (v ČR 17,4 %). Podle stejného šetření z roku 2021 se k náboženskému vyznání přihlásilo 5,4 % věřících (v ČR 22,2 %), skupinu bez vyznání tvořilo 47,3 % obyvatel (celostátně 47,8 %) a zbývajících 47,3 % respondentů své vyznání neuvedlo (v celé republice 30,1 %). Tyto demografické struktury dlouhodobě shromažďuje Český statistický úřad.
Při komunálních volbách v roce 2022 byla v obci zaznamenána volební účast ve výši 50,55 %. Tento zájem o lokální politické rozhodování převýšil celorepublikový průměr, který tehdy u voleb do obecních zastupitelstev dosahoval hodnoty 46,07 %.
V případě sněmovních voleb dosáhla účast v roce 2025 hodnoty 67,68 %, což bylo mírně pod celorepublikovým průměrem 68,95 %, zatímco v roce 2021 činila účast 67,42 % oproti celostátním 65,43 %. Hlasování o hlavě státu v roce 2023 přilákalo v prvním kole 64,44 % oprávněných voličů (celostátně 68,24 %) a ve druhém kole se účast zvýšila na 66,67 % (v celé České republice 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 zaznamenaly v obci účast 37,89 %, což bylo nad celostátním průměrem 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
