Komunální volby 2026 ve Vrčni: přehled a souvislosti
V obci Vrčeň rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení obecního zastupitelstva a dalším směřování místní samosprávy. Kořeny osídlení této vesnice sahají hluboko do minulosti, neboť první písemná zmínka o ní pochází již z roku 1189.
Poklidné sídlo v západních Čechách představuje typickou menší venkovskou komunitu, jejíž obyvatelé pravidelně projevují své preference v různých typech hlasování. Následující text nabízí ucelený pohled na předchozí volební rozhodování i základní statistické ukazatele.
Rozhodování o vedení obce a výsledky zastupitelstva
V obecních volbách v roce 2022 se o hlasy voličů ucházela dvě místní uskupení. Jednoznačnou podporu tehdy získalo sdružení PRO VRČEŇ, které obdrželo 796 hlasů, což představovalo 63,78 % všech odevzdaných hlasů. Druhá kandidátní listina nesoucí název TRADICE - VIZE - PROSPERITA si připsala 452 hlasů, tedy 36,22 %.
Pro zájemce o širší regionální souvislosti jsou k dispozici také souhrnné výsledky v okrese Plzeň-jih a přehlédnout nelze ani celkový přehled, který nabízí Plzeňský kraj na radniční úrovni.
Hlasování do Poslanecké sněmovny
Při celostátním klání, jímž jsou volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, si prvenství ve vsi připsalo hnutí ANO se ziskem 59 hlasů (33,14 %). Druhé místo obsadilo hnutí STAN, pro které hlasovalo 32 voličů (17,97 %), zatímco koalice SPOLU získala 22 hlasů (12,35 %) a hnutí SPD podpořilo 21 občanů (11,79 %). Pětiprocentní hranici dále překonaly subjekty MOTO se 17 hlasy (9,55 %) a PIRÁTI s 12 hlasy (6,74 %). Méně hlasů pak obdržela uskupení STAČILO! (8 hlasů; 4,49 %), PŘÍSAHA (3 hlasy; 1,68 %), KČ (2 hlasy; 1,12 %) a ČSSD (1 hlas; 0,56 %). Zatímco hnutí ANO zvítězilo ve vesnici v souladu s celostátním prvenstvím (v republice dosáhlo 34,51 %), STAN si v místním měřítku vedlo lépe než v celé zemi, kde skončilo na třetí příčce s 11,23 %, a koalice SPOLU naopak zaostala za celorepublikovým druhým místem se ziskem 23,36 %.
Předchozí sněmovní volby v roce 2021 nabídly ve Vrčni mimořádně vyrovnaný souboj tří hlavních sil. Nejvíce hlasů tehdy posbírala koalice Piráti+STAN (37 hlasů; 20,67 %), za níž se shodným počtem 36 hlasů (20,11 %) skončily koalice SPOLU a hnutí ANO. Další podporu získaly formace TSS a KSČM (obě 14 hlasů; 7,82 %), SPD a PŘÍSAHA (obě 11 hlasů; 6,14 %), ČSSD (8 hlasů; 4,46 %), Zelení (4 hlasy; 2,23 %) a Volný blok (3 hlasy; 1,67 %).
Zájemci mohou detailně prozkoumat poslanecké volby ve Vrčni a porovnat je s okolím, k čemuž slouží parlamentní výsledky okresu Plzeň-jih i širší data, která prezentuje Plzeňský kraj v poslaneckém klání.
Volba hlavy státu a obrat mezi koly
Když se v roce 2023 konaly prezidentské volby, v prvním kole ve Vrčni těsně vedl Andrej Babiš s 59 hlasy (33,52 %) před Petrem Pavlem, který obdržel 55 hlasů (31,25 %). Třetí místo zaujala Danuše Nerudová s 29 hlasy (16,47 %) a Pavel Fischer oslovil 17 voličů (9,65 %). Zbytek odevzdaných lístků si rozdělili Jaroslav Bašta (11 hlasů; 6,25 %), Marek Hilšer a Karel Diviš (oba shodně 2 hlasy; 1,13 %) a Tomáš Zima (1 hlas; 0,56 %).
Ve druhém kole však nastal výrazný obrat, kdy Petr Pavel získal 117 hlasů (65,00 %) a Andreje Babiše, jemuž dalo hlas 63 občanů (35,00 %), jasně předstihl. Podrobný přehled uchovávají prezidentské volby ve Vrčni, přičemž regionální čísla nabízejí výsledky prezidentského hlasování na jihu Plzeňska i krajská statistika pokrývající prezidentskou volbu v celém kraji.
Souboj o krajské zastupitelstvo
V roce 2024 se uskutečnily krajské volby, v nichž mezi místními voliči dominovalo hnutí ANO se ziskem 34 hlasů, což odpovídalo 37,36 %. Na druhém místě skončilo hnutí STAN se 16 hlasy (17,58 %) a třetí pozici obsadila koalice STAČILO! s 10 hlasy (10,98 %). Následovala kandidátka PRO NÁŠ KRAJ s 9 hlasy (9,89 %), zatímco uskupení SPD+Trikolora a koalice ODS+TOP 09 získaly shodně po 6 hlasech (6,59 %). Pět voličů (5,49 %) podpořilo Piráty, 3 hlasy (3,29 %) obdržela SOCDEM a po jednom hlasu (1,09 %) zaznamenaly Koruna Česká a PŘÍSAHA.
Konkrétní rozložení sil přibližují krajské volby ve Vrčni a situaci v širším okolí dokumentují krajské výsledky za okres Plzeň-jih.
Základní údaje a charakteristika sídla
Obec Vrčeň se rozkládá na ploše 7,1 km² v nadmořské výšce 520 metrů a doručovací adresy obsluhuje PSČ 335 41. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 386 obyvatel a při sčítání lidu v roce 2021 se v zástavbě nacházelo 141 domů. Z hlediska demografického vývoje v roce 2024 vykázala obec celkový přírůstek -10 obyvatel, k němuž přispěl mírně záporný přirozený přírůstek -1 člověk a především záporné saldo migrace ve výši -9 osob. Informace ze samosprávy zveřejňuje obecní webová stránka obce Vrčeň.
Místní věková struktura z roku 2021 vykazovala 12,9 % dětí do 14 let, 69,7 % obyvatel v produktivním věku 15 až 64 let a 17,4 % seniorů ve věku 65 a více let, což se přesně shodovalo s tehdejším celorepublikovým rozložením. V otázce náboženského vyznání se v témže roce 50 % obyvatel označilo jako bez vyznání (v ČR 47,8 %), 19 % tvořili věřící (v ČR 22,2 %) a zbývajících 31 % dotázaných údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Architektonickou dominantou obce je kostel sv. Vavřince, jehož původně gotická stavba prošla v letech 1866 až 1869 výraznou pseudogotickou přestavbou. Zápisy, které spravuje Národní památkový ústav, připomínají také raně barokní osmibokou kapli sv. Vojtěcha se sanktuskou, jednu z řady svatovojtěšských kaplí stavěných při pramenech nebo nad balvany, kde podle legend světec odpočíval.
Účast voličů při hlasováních
Zájem o správu věcí veřejných se v obecních volbách v roce 2022 projevil velmi výrazně. K volebním urnám dorazilo 76,60 % zapsaných voličů, což představovalo hodnotu podstatně převyšující celorepublikový průměr, který činil 46,07 %.
Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 byla účast ve vsi na úrovni 68,05 %, zatímco celostátně dosáhla 68,95 %, a v roce 2021 činila 68,32 % oproti 65,43 % v celém Česku. V prezidentských volbách roku 2023 hlasovalo v prvním kole 66,92 % voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 68,82 % (v ČR 70,25 %). V krajských volbách roku 2024 pak volební místnost navštívilo 35,74 % oprávněných občanů, což bylo mírně nad celorepublikovým průměrem 32,91 %.
