Komunální volby 2026 v Horním Poříčí: přehled a souvislosti
V Horním Poříčí přinesou nadcházející komunální volby rozhodnutí o budoucí podobě místního zastupitelstva pro další čtyřleté období. Obec se podle sčítání lidu z roku 2021 vyznačuje poměrně vysokým zastoupením starší generace, kdy podíl obyvatel ve věku 65 a více let dosáhl 23,2 %, což znamenalo 454. pozici z 6254 hodnocených sídel v republice.
Tato jihočeská obec na Strakonicku vykázala v posledních komunálních, sněmovních, prezidentských i krajských volbách vyšší účast, než byl celostátní průměr. Následující přehled přibližuje dosavadní volební historii i širší kontext života v této lokalitě.
Místní radnice a předchozí hlasování do zastupitelstva
Při obecních volbách v roce 2022 se o hlasy voličů ucházela jediná kandidátní listina. Uskupení SNK 1 získalo všech 797 odevzdaných platných hlasů, tedy rovných 100,00 %, a obsadilo tak všechna místa v obecním zastupitelstvu.
Pokud vás zajímá situace v okolních obcích, můžete prozkoumat komunální volby v okrese Strakonice, případně si projít celkový přehled, který nabízí krajský souhrn komunálních voleb v celém regionu. Starší hlasování v samotné vsi mapují níže uvedené odkazy.
Hlasování do Poslanecké sněmovny
Zájemci o parlamentní dění mohou sledovat celostátní volby do Poslanecké sněmovny, které v obci v roce 2025 přinesly prvenství hnutí ANO se ziskem 55 hlasů, což odpovídalo 28,49 %. Druhá příčka patřila koalici SPOLU se 44 hlasy a podílem 22,79 %, třetí skončilo hnutí STAN s 32 hlasy neboli 16,58 %. Následovali PIRÁTI s 23 hlasy a 11,91 %, uskupení MOTO s 19 hlasy a 9,84 %, hnutí SPD se 7 hlasy a 3,62 %, hnutí PŘÍSAHA se 6 hlasy a 3,10 %, formace GENERACE se 3 hlasy a 1,55 % a po 1 hlasu neboli 0,51 % obdržely LEVICE a ŠVÝC. DEM. Na celostátní úrovni zvítězilo stejně jako zde hnutí ANO s 34,51 % hlasů před koalicí SPOLU s 23,36 %.
V předchozím volebním klání do dolní komory parlamentu v roce 2021 v obci rovněž dominovalo hnutí ANO, které obdrželo 51 hlasů, což znamenalo 28,81 %, zatímco celostátním vítězem byla koalice SPOLU s 27,79 %. Tehdy v obci druhé uskupení Piráti+STAN získalo 44 hlasů neboli 24,85 % a třetí koalice SPOLU brala 39 hlasů, tedy 22,03 %. Následovaly ČSSD se 13 hlasy (7,34 %), dále shodně po 8 hlasech (4,51 %) SPD, PŘÍSAHA a KSČM a nakonec TSS se 2 hlasy (1,12 %). Konkrétní data přímo z místa zachycují parlamentní volby v Horním Poříčí, přičemž regionální souvislosti přibližují parlamentní výsledky strakonického okresu i krajská stránka pro parlamentní volby v Jihočeském kraji.
Volba hlavy státu
Při souboji o prezidentský úřad v roce 2023, který provázel celostátní zájem o prezidentské volby, vedl v obci v prvním kole Petr Pavel se 67 hlasy (35,07 %). Druhý Andrej Babiš získal 57 hlasů (29,84 %), Danuše Nerudová obdržela 31 hlasů (16,23 %), Marek Hilšer 15 hlasů (7,85 %), Pavel Fischer 10 hlasů (5,23 %), Karel Diviš 7 hlasů (3,66 %) a Jaroslav Bašta 4 hlasy (2,09 %).
Ve druhém kole potvrdil své místní vedení Petr Pavel, pro něhož hlasovalo 127 voličů, což představovalo 66,14 % hlasů, zatímco Andrej Babiš obdržel 65 hlasů neboli 33,85 %. Podrobnosti o hlasování shrnují prezidentské volby v Horním Poříčí, přičemž regionální pohled nabízí přehled pro prezidentské volby na Strakonicku a také souhrnná stránka zaměřená na jihočeský přehled prezidentských voleb.
Krajské volby a regionální zastupitelstvo
Běžný chod regionální samosprávy určují krajské volby, jež se naposledy uskutečnily v roce 2024. V obci dosáhla nejvyššího výsledku ODS s 51 hlasy a podílem 54,83 %, na druhém místě skončilo hnutí ANO se 17 hlasy a 18,27 % a třetí pozici obsadili shodně Piráti a hnutí PŘÍSAHA se ziskem 6 hlasů a 6,45 %. Další příčky patřily subjektům Společně pro JČ, STAN PRO JČK a SPD+Trikol+PRO, které obdržely po 3 hlasech (3,22 %), zatímco JIH 12 získal 2 hlasy (2,15 %) a uskupení SOCDEM i DSZ-ZA PR.ZVÍŘAT shodně po 1 hlasu (1,07 %).
Místní voličské preference přehledně ukazují krajské volby v Horním Poříčí a kontext celého okolí přibližují krajské výsledky strakonického okresu. Starší hlasování v rámci kraje zaznamenávají odkazy níže.
Charakteristika obce a pamětihodnosti
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1315. Podle zjištění, která publikuje Český statistický úřad, mělo sídlo v roce 2024 celkem 307 obyvatel a rozkládalo se na ploše 7,1 kilometru čtverečního v nadmořské výšce 412 metrů, přičemž místní poštovní směrovací číslo je 386 01. V roce 2021 zde stálo 133 domů. V roce 2024 byl přirozený přírůstek na hodnotě -4 a saldo migrace činilo 3, což ve výsledku znamenalo celkový přírůstek -1 obyvatel.
Sčítání lidu v roce 2021 ukázalo, že skupina dětí od 0 do 14 let tvořila 11,4 % obyvatel (celostátně 12,9 %, 5072. místo z 6254 obcí), věková kategorie 15 až 64 let představovala 65,4 % (v ČR 69,7 %, 5541. místo) a lidé ve věku 65 a více let dosahovali 23,2 % (v ČR 17,4 %). Ve stejném roce se k lidem bez vyznání hlásilo 52,7 % obyvatel (celostátně 47,8 %, 1977. místo), věřících bylo 20,6 % (v ČR 22,2 %, 3140. místo) a zbývajících 26,7 % obyvatel kolonku neuvedlo (v ČR 30,1 %, 5080. místo). Informace ze správy obce a další aktuality přinášejí webové stránky Horního Poříčí.
Z historických staveb eviduje Národní památkový ústav návesní kapli sv. Máří Magdaleny z druhé poloviny 19. století, postavenou v barokně-klasicistním vzhledu s trojbokým závěrem a zvoničkou. Pozoruhodností v okolí je také Žižkův most, jednoobloukový kamenný most pravděpodobně ze 17. století, který původně přemosťoval Březový potok a dnes stojí volně v terénu zhruba kilometr jihovýchodně od Dolního Poříčí.
Účast voličů při hlasováních
V komunálních volbách roku 2022 přišlo k volebním urnám 57,43 % oprávněných voličů. Zdejší účast tak byla citelně vyšší než celorepublikový průměr těchto voleb, jenž činil 46,07 %.
Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 dosáhla volební účast v obci 75,10 %, což bylo více než celostátních 68,95 %, a rovněž v roce 2021 zdejších 71,89 % převýšilo republikovou úroveň 65,43 %. V prezidentských volbách 2023 dorazilo v prvním kole 77,42 % voličů oproti 68,24 % v celé České republice a ve druhém kole účast činila 77,60 % ve srovnání se 70,25 % celostátně. V krajských volbách 2024 se k urnám dostavilo 38,00 % místních voličů, zatímco průměr za celou zemi byl 32,91 %.