69,47 %
27,81 %
2,72 %
Aleš Kňazovčík montér plynovodu, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 1
14,96 % (126 hlasů)
Monika Juříková učitelka, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 3
13,53 % (114 hlasů)
David Šeregély strojní mechanik, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 4
13,77 % (116 hlasů)
Lubomír Malačka předák směny, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 5
14,01 % (118 hlasů)
Josef Balík osoba samostatně výdělečně činná, věk: 30 let
pořadí na kandidátce: 6
13,77 % (116 hlasů)
Tomáš Mareček manager skladu, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 1
19,58 % (66 hlasů)
Kateřina Šigutová důchodkyně, věk: 65 let
pořadí na kandidátce: 3
18,39 % (62 hlasů)
Aleš Kňazovčík montér plynovodu, věk: 51 let
Jana Fousková dělnice, věk: 59 let
Monika Juříková učitelka, věk: 53 let
David Šeregély strojní mechanik, věk: 52 let
Lubomír Malačka předák směny, věk: 44 let
Josef Balík osoba samostatně výdělečně činná, věk: 30 let
Michal Šeregély skladník, věk: 32 let
Markéta Dvořáčková hotelová pokojská, věk: 38 let
Pavel Kolesa důchodce, věk: 63 let
Tomáš Mareček manager skladu, věk: 45 let
Jana Kloudová důchodkyně, věk: 65 let
Kateřina Šigutová důchodkyně, věk: 65 let
Jiří Varga ředitel závodu, věk: 44 let
Libor Novotný opravář, věk: 52 let
Jana Pölderlová důchodkyně, věk: 67 let
Dušan Varga důchodce, věk: 69 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Výsledky senátních voleb jsou pro hnutí ANO ťafka a budíček. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl poslanec Radek Vondráček (ANO), podle kterého je namístě otevřít debatu o volebním systému a jeho možné změně na jednokolový. S touto myšlenkou ale v debatě nesouhlasil poslanec Karel Dvořák (STAN) ani první místopředseda ODS Tomáš Portlík.
Ještě v pátek nepanovala mezi představiteli ODS s ohledem na výsledek komunálních voleb a prvního kola těch senátních příliš dobrá nálada. Volební sobota a zisk sedmi mandátů z devíti ale rozpoložení občanských demokratů značně zlepšily. Druhé kolo sice vyhráli Starostové a nezávislí. Ze čtyř obvodů, kde soupeřili s ODS, ale ve třech prohráli. To může znovu oživit debaty o tom, kdo je lídrem opozice. Druhé kolo zároveň přineslo velký debakl pro hnutí ANO. Poprvé v senátních volbách nezískalo ani jeden mandát; v ANO zřejmě nastanou velké změny. Což už avizoval předseda hnutí Andrej Babiš.
V Senátu po letošních volbách bude méně žen. Po minulých volbách zasedalo v horní parlamentní komoře 17 žen, nyní jich bude jen 14. Dvě senátorky neobhájily svůj mandát a dvě již nekandidovaly. Nově zasedne do senátní lavice senátorka za ODS Zuzana Ceralová Petrofová za obvod Hradec Králové. Dosavadních 17 senátorek byl dosud nejvyšší počet a ženy tvořily 21 procent všech senátorů. Nyní jich bude asi 17 procent. Ve Sněmovně tvoří ženy třetinu.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan považuje zisk deseti mandátů za jednoznačné vítězství Starostů v letošních senátních volbách. Výsledek hnutí STAN je podle něj absolutně nad očekávání. Řekl to novinářům při příchodu do volebního štábu. Na tiskové konferenci následně uvedl, že Starostové chtějí být hlavním vyzyvatelem hnutí ANO pro příští roky i v parlamentních volbách a dokázat, že jsou mu schopni konkurovat.
Výsledek senátních voleb je pro hnutí ANO katastrofální. Na tiskovém brífinku to v sobotu novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Hnutí se podle něj musí zamyslet nad svým restartem a nad tím, kdo v něm skutečně odvádí práci.
Česko už zná nové složení Senátu. V senátních volbách 2026 neobhájilo nakonec ani jeden mandát hnutí ANO, uspěly naopak opoziční strany ODS či STAN. Podívejte se, jak se změnila politická mapa Senátu, a projděte si nové či staronové senátory jméno po jméně v naší přehledné grafice.
Obec Havraníky se připravuje na nadcházející komunální volby v roce 2026, ve kterých místní občané rozhodnou o novém složení obecního zastupitelstva. První písemná zmínka o této malebné vsi na Znojemsku pochází již z roku 1269.
Místní obyvatelé se aktivně podílejí na rozhodování o budoucnosti svého domova, což dokazuje i vysoká účast v posledních komunálních volbách. Kromě detailních pohledů na komunální politiku nabízíme v širších souvislostech také výsledky z dalších typů hlasování, které v minulosti v regionu proběhly.
V posledním místním hlasování v roce 2022 si nejvýraznější podporu odneslo uskupení JISTOTA OBČANŮM, které získalo drtivých 81,42 % hlasů. Na druhém místě skončilo Sdružení Havraníky se ziskem 17,42 % hlasů a trojici kandidujících subjektů uzavřeli Svobodní, pro které se rozhodlo 1,17 % voličů.
Pokud vás zajímá, jak hlasovali lidé v okolních obcích, můžete se podívat na souhrnné výsledky za okres Znojmo. Pro srovnání v rámci celého regionu je k dispozici také přehled pro celý Jihomoravský kraj.
Poslední volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přinesly v Havraníkách jasné vítězství hnutí ANO, které obdrželo 40,76 % hlasů. Druhou nejúspěšnější formací se stala koalice SPOLU s 21,73 %, následovaná hnutím STAN se ziskem 10,32 %. Obyvatelé obce tak hlasovali v podstatě v souladu s celorepublikovým trendem, kde hnutí ANO rovněž zvítězilo se ziskem 34,51 % a koalice SPOLU obsadila druhou příčku s 23,36 % hlasů.
Při srovnání s předchozím sněmovním hlasováním z roku 2021 je patrný stabilní zájem o hnutí ANO, které tehdy v obci zvítězilo s 37,27 % hlasů, zatímco celostátně těsně vyhrála koalice SPOLU. Prozkoumat kompletní data pro obec můžete přímo na stránce pro parlamentní volby v Havraníkách, případně se podívejte na celkové statistiky, které nabízí okresní přehled na Znojemsku nebo krajské statistiky pro celý Jihomoravský kraj.
Během prezidentských voleb v roce 2023 se v prvním kole na prvním místě umístil Andrej Babiš se ziskem 40,52 % hlasů, za nímž s odstupem skončil Petr Pavel, který získal 29,41 % hlasů. Významnou podporu získala také Danuše Nerudová, pro kterou hlasovalo 14,37 % voličů.
Ve druhém kole se karta obrátila a vítězem se stal Petr Pavel, který obdržel 51,78 % hlasů, zatímco Andrej Babiš získal 48,21 % hlasů, což představovalo velmi vyrovnaný souboj. Pro detailní pohled na toto hlasování navštivte stránku pro prezidentské volby v Havraníkách. Výsledky v širším regionálním kontextu pak přináší okresní sumář ze Znojma a také statistický přehled pro celý Jihomoravský kraj.
Při krajských volbách v roce 2024 se největší přízni voličů těšila koalice SPOLU, která si připsala rovných 40,00 % hlasů. Druhé místo obsadilo hnutí ANO se ziskem 31,42 % a jako třetí nejúspěšnější skončila koalice STAČILO! s podporou 11,42 % hlasů.
Kompletní volební historii a rozložení hlasů naleznete na stránce pro krajské volby v Havraníkách. Pro zobrazení výsledků v celém spádovém regionu se můžete podívat také na okresní statistiky ze Znojemska.
Tato malebná obec se rozkládá na ploše 9,2 kilometru čtverečního v nadmořské výšce 288 metrů. Podle údajů Českého statistického úřadu k roku 2024 zde žije celkem 306 obyvatel, kteří pro poštovní styk využívají směrovací číslo 669 02. K roku 2021 se na území obce nacházelo 121 domů. Zajímavostí z hlediska demografické dynamiky za rok 2024 je, že přirozený přírůstek činil 2 osoby, což však přesně vyrovnalo záporné saldo migrace ve výši -2 obyvatel, a celkový roční přírůstek tak zůstal na nule.
Věková struktura místní populace zjištěná při sčítání v roce 2021 ukazuje, že děti do 14 let tvořily 12,2 % obyvatel, lidé v produktivním věku od 15 do 64 let tvořili 71,6 % a senioři starší 65 let představovali 16,2 %. Ve stejném roce se obyvatelé vyjádřili také k náboženskému vyznání, přičemž 49,2 % dotázaných se označilo jako bez vyznání, 24,6 % tvořili věřící a zbývajících 26,2 % respondentů tuto otázku nezodpovědělo.
Uprostřed návsi stojí klasicistní kostel sv. Linharta s mohutnou věží, který spolu s intaktně zachovaným pozdně barokním areálem fary z roku 1776 tvoří podle Národního památkového ústavu architektonicky působivý celek. Další informace o životě a dění v obci naleznete na oficiálních stránkách obce.
Při posledních volbách do zastupitelstva v roce 2022 prokázali obyvatelé Havraník mimořádný zájem o lokální dění, když k volebním urnám dorazilo vysokých 76,68 % oprávněných voličů. Tento výsledek výrazně překonal celorepublikový průměr účasti u komunálních voleb, který tehdy činil 46,07 %.
U ostatních typů hlasování je obraz pestřejší. Při sněmovních volbách v roce 2025 přišlo odevzdat svůj hlas 69,40 % voličů, zatímco v celé České republice to bylo 68,95 %. V předchozích volbách do Sněmovny v roce 2021 byla účast v obci 65,64 % ve srovnání s celostátními 65,43 %. U prezidentských voleb v roce 2023 se v prvním kole účastnilo 62,50 % občanů (celorepublikově 68,24 %) a ve druhém kole zájem vzrostl na 69,14 % (v celé zemi 70,25 %). U krajských voleb v roce 2024 byl zájem se svými 28,57 % rovněž slabší než celostátní průměr činící 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
