100,00 %
Ing. Barbora Jelínková administrativní pracovník, věk: 35 let
pořadí na kandidátce: 1
10,84 % (46 hlasů)
Petr Tomšů řidič, silničář, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 2
15,56 % (66 hlasů)
Jana Řádová sociální pracovnice, věk: 40 let
pořadí na kandidátce: 3
11,08 % (47 hlasů)
Martin Dalík OSVČ, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 4
12,50 % (53 hlasů)
Ing. Jaroslav Maroušek CSc. konzultant v energetice, věk: 75 let
pořadí na kandidátce: 5
6,60 % (28 hlasů)
Josef Pánek důchodce, věk: 74 let
pořadí na kandidátce: 7
12,50 % (53 hlasů)
Ing. Martin Kohout vedoucí střediska Vodak Humpolec, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 8
13,20 % (56 hlasů)
Ing. Barbora Jelínková administrativní pracovník, věk: 35 let
Petr Tomšů řidič, silničář, věk: 49 let
Jana Řádová sociální pracovnice, věk: 40 let
Martin Dalík OSVČ, věk: 49 let
Ing. Jaroslav Maroušek CSc. konzultant v energetice, věk: 75 let
Bc. Iveta Jarošová DiS. vedoucí sociální pracovnice, věk: 46 let
Josef Pánek důchodce, věk: 74 let
Ing. Martin Kohout vedoucí střediska Vodak Humpolec, věk: 38 let
Petr Montana učitel, věk: 45 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
V Dehtářích přinesou nadcházející komunální volby v roce 2026 nové rozdělení mandátů v místním zastupitelstvu. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1379.
Následující text přibližuje dosavadní hlasování místních občanů v různých typech volebních klání i základní statistické údaje o tomto sídle.
Při obecních volbách v roce 2022 se o hlasy voličů ucházela jediná kandidátní listina. Bylo jí Sdružení nezávislých kandidátů, které obdrželo všech 251 odevzdaných hlasů, což znamenalo stoprocentní zisk.
Pro zájemce o širší regionální souvislosti je k dispozici celkový přehled komunálních voleb na Pelhřimovsku a rovněž souhrnné zprávy pokrývající komunální volby v Kraji Vysočina. Odkazy níže pak dokumentují hlasování místních voličů v dřívějších letech.
Při celostátních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 se na prvním místě v obci umístilo hnutí ANO se ziskem 26 hlasů (28,57 %), stejně jako v celé České republice, kde hnutí rovněž zvítězilo s podílem 34,51 %. Druhou příčku v Dehtářích obsadila koalice SPOLU s 18 hlasy (19,78 %) a třetí hnutí STAN se 17 hlasy (18,68 %). Další hlasy získaly formace MOTO (8 hlasů; 8,79 %), STAČILO! (7 hlasů; 7,69 %), PIRÁTI (6 hlasů; 6,59 %), hnutí SPD (4 hlasy; 4,39 %), PŘÍSAHA (4 hlasy; 4,39 %) a ČSSD (1 hlas; 1,09 %).
O čtyři roky dříve, při sněmovních volbách v roce 2021, voliči v obci přisoudili prvenství hnutí ANO (17 hlasů; 25,00 %), zatímco v celostátním měřítku byla nejúspěšnější koalice SPOLU. Ta v obci skončila druhá se ziskem 15 hlasů (22,05 %). Následovaly ČSSD (9 hlasů; 13,23 %), hnutí SPD (8 hlasů; 11,76 %), koalice Piráti+STAN (7 hlasů; 10,29 %), PŘÍSAHA (6 hlasů; 8,82 %), Volný blok (3 hlasy; 4,41 %), KSČM (2 hlasy; 2,94 %) a TSS (1 hlas; 1,47 %).
Zájemci mohou prozkoumat podrobné výsledky sněmovních voleb v Dehtářích a porovnat je s okolím přes sněmovní volby na Pelhřimovsku či celokrajská data zahrnující výsledky ve sněmovních volbách na Vysočině.
V roce 2023 se pozornost obrátila k prezidentským volbám. V úvodním kole v obci získal nejvíce hlasů Andrej Babiš (26 hlasů; 34,66 %), následován Petrem Pavlem (17 hlasů; 22,66 %) a Pavlem Fischerem (15 hlasů; 20,00 %). Danuši Nerudové dalo hlas 6 voličů (8,00 %), Karlu Divišovi 5 (6,66 %) a po 3 hlasech (4,00 %) si připsali Marek Hilšer a Jaroslav Bašta.
Rozhodující druhé kolo přineslo změnu pořadí, když v Dehtářích zvítězil Petr Pavel se ziskem 41 hlasů (54,66 %), zatímco Andrej Babiš obdržel 34 hlasů (45,33 %). Kontext celého regionu nabízejí prezidentské volby v okrese Pelhřimov i krajská stránka mapující prezidentské volby na Vysočině. Konkrétní čísla z obce ukazuje stránka věnovaná prezidentským volbám v Dehtářích.
V roce 2024 proběhly krajské volby, ve kterých v obci obdrželo největší podporu hnutí ANO se 14 hlasy (22,95 %). Uskupení Společně se Starosty oslovilo 10 voličů (16,39 %) a třetí skončila SOCDEM s 9 hlasy (14,75 %).
Hlasy v Dehtářích obdržely také subjekty PŘÍSAHA (8 hlasů; 13,11 %), KDU-ČSL (7 hlasů; 11,47 %), STAČILO! (5 hlasů; 8,19 %), STAN PRO VYS (4 hlasy; 6,55 %), koalice SPD+Trikol+PRO (3 hlasy; 4,91 %) a Piráti (1 hlas; 1,63 %). Údaje o hlasování v širším okolí shrnují krajské volby v okrese Pelhřimov, přičemž samotné místní výsledky zachycují krajské volby v Dehtářích.
Obec leží v nadmořské výšce 524 metrů a rozkládá se na ploše 8 kilometrů čtverečních, přičemž místní poštovní směrovací číslo je 393 01. K roku 2024 zde podle zjištění Českého statistického úřadu žilo 121 obyvatel a při sčítání lidu v roce 2021 zde stálo 50 domů. Demografický vývoj za rok 2024 vykázal přirozený přírůstek 0 obyvatel, avšak díky saldu migrace ve výši 1 obyvatele dosáhl celkový přírůstek hodnoty 1.
Věková struktura obyvatel v Dehtářích v roce 2021 zahrnovala 10,9 % dětí do 14 let (celorepublikový průměr činil 12,9 %), dále 71,7 % obyvatel v produktivním věku od 15 do 64 let (v ČR 69,7 %) a 17,4 % seniorů ve věku 65 a více let, což se přesně shodovalo s celostátním podílem 17,4 %. Při témže sčítání se k věřícím přihlásilo 35,3 % obyvatel (celostátně 22,2 %), podíl osob bez vyznání činil 31,9 % (v ČR 47,8 %) a zbývajících 32,8 % respondentů tuto kolonku nevyplnilo (v ČR 30,1 %). Aktuality ze života samosprávy zveřejňují oficiální stránky obce Dehtáře.
V komunálních volbách roku 2022 přišlo k volební urně 58,24 % oprávněných voličů, což představovalo zřetelně vyšší zájem než celorepublikový průměr, který dosáhl 46,07 %.
Také v dalších hlasováních byla účast nadprůměrná. Do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo volit 86,67 % oprávněných voličů oproti celostátním 68,95 % a v roce 2021 to bylo 75,56 % při celorepublikové účasti 65,43 %. Obě kola prezidentské volby 2023 zaznamenala shodnou účast 80,65 %, což v prvním kole překonalo celostátních 68,24 % a ve druhém kole 70,25 %. Při krajských volbách v roce 2024 dosáhla volební účast 63,00 %, zatímco celorepublikový průměr činil 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
