39,95 %
32,04 %
28,01 %
Michal Štědronský Facility manager, věk: 55 let
pořadí na kandidátce: 1
16,43 % (83 hlasů)
Mgr. Bc. Lukáš Nový učitel, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 2
15,64 % (79 hlasů)
Tomáš Vach stavební dělník, věk: 34 let
pořadí na kandidátce: 4
15,24 % (77 hlasů)
Milan Hrych státní zaměstnanec, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 3
16,54 % (67 hlasů)
Jiří Hlavsa důchodce, věk: 71 let
pořadí na kandidátce: 6
15,80 % (64 hlasů)
Aleš Plojhar správce počítačové sítě Univerzity Karlovy, věk: 35 let
pořadí na kandidátce: 1
20,05 % (71 hlasů)
Jan Toman pasterant - farma Struhy, věk: 37 let
pořadí na kandidátce: 4
17,23 % (61 hlasů)
Michal Štědronský Facility manager, věk: 55 let
Mgr. Bc. Lukáš Nový učitel, věk: 50 let
Jakub Bednarčik plánovač výroby, věk: 40 let
Tomáš Vach stavební dělník, věk: 34 let
Jaroslav Mařík důchodce, věk: 80 let
Pavla Vokatá nezaměstnaná, věk: 60 let
Jakub Cízl operátor zem. strojů, věk: 32 let
Ing. Lumír Marcin důchodce, věk: 71 let
Petr Moravec personální pracovník, věk: 45 let
Karel Barabáš státní zaměstnanec, věk: 52 let
Milan Hrych státní zaměstnanec, věk: 49 let
Marie Chocholová mateřská dovolená, věk: 31 let
Jaroslav Kučera veterinární technik, věk: 63 let
Jiří Hlavsa důchodce, věk: 71 let
Václava Kučerová asistentka advok. kanceláře, věk: 56 let
Aleš Plojhar správce počítačové sítě Univerzity Karlovy, věk: 35 let
Mgr. Magdalena Marie Bednářová specialista investičního bankovnictví KB, věk: 41 let
Eva Moravcová referentka majetkové správy - krajská hygienická stanice, věk: 37 let
Jan Toman pasterant - farma Struhy, věk: 37 let
Marie Kučerová důchodce, věk: 70 let
Bc. Tereza Plojharová porodní asistentka - VFN u Apolináře, věk: 34 let
Mgr. Jana Kučerová lékárnice v BENU, věk: 34 let
Barbora Vach obsluha tiskařských strojů - Linhardt DE, věk: 32 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
Obec Vráž z okresu Písek vstupuje do komunálních voleb 2026 jako jedna z jihočeských obcí, kde se hlasování bere smrtelně vážně — to potvrzují čísla o volební účasti z posledních let. Vráž přitom patří k místům s výrazně vyšším podílem seniorů, než je v Česku běžné: podle sčítání z roku 2021 tvoří obyvatelé ve věku 65 a více let téměř čtvrtinu všech místních, konkrétně 23,5 %, zatímco celorepublikový průměr dosahuje 17,4 %. To řadí obec do horních 7 % z více než šesti tisíc srovnatelných jednotek v zemi.
Stránka přináší nejen kontext k volbám do místního zastupitelstva v roce 2026, ale odkazuje i na výsledky parlamentních, prezidentských a krajských voleb, aby byl pohled na volební chování v obci co nejucelenější.
V komunálních volbách 2022 si nejvíce přízně voličů odneslo uskupení Vráž náš domov, které získalo 53,33 % hlasů — tedy nadpoloviční většinu, jež ho jasně odlišila od ostatních kandidujících. Druhé místo obsadilo SNK – Hasiči s 30,30 % a třetí SDRUŽENÍ OBČANŮ VRÁŽE s 16,36 %. Tři kandidující subjekty si mezi sebou rozdělily všechny hlasy, a výsledek tak byl přehledný: jedno uskupení s jasným mandátem, dvě menší v roli protiváhy.
Kdo sleduje komunální politiku v širším regionu, může srovnat místní výsledky s výsledky sousedních obcí — přehled komunálních voleb za celý okres Písek nabízí stránka komunálních voleb v okrese Písek. Jihočeský kontext pak shrnuje souhrn komunálních voleb v Jihočeském kraji.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 suverénně vedlo ANO se 37,29 % hlasů — a v tomto ohledu se obec shoduje s celostátním obrazem, kde ANO také obsadilo první místo (34,51 %). Za vítězem se umístilo SPOLU s 22,95 %, SPD s 11,06 %, MOTO s 9,83 %, Piráti se 6,96 % a STAN s 6,14 %. Pozoruhodné je, že STAN, který v celé zemi skončil třetí s 11,23 %, zaznamenal ve Vráži výrazně slabší výsledek a obsadil pozici za Piráty.
O čtyři roky dřív, v roce 2021, vedlo ANO ve Vráži rovněž — s 33,19 %, přičemž SPOLU tehdy skončilo druhé s 24,18 %. Celostátně přitom bylo pořadí v roce 2021 opačné: SPOLU tehdy vyhrálo s 27,79 % a ANO skončilo těsně za ním se 27,12 %. Výsledky ve Vráži se tedy od celostátního průměru v obou sněmovních volbách mírně odchylují v síle hnutí ANO, jehož náskok byl lokálně zřetelnější. Podrobné výsledky obsahuje stránka sněmovních voleb ve Vráži. Jihočeský krajský pohled na parlamentní volby nabízí přehled voleb do sněmovny v Jihočeském kraji, srovnání v rámci okresu pak shrnuje souhrn sněmovních výsledků za okres Písek.
V prvním kole prezidentských voleb 2023 vedl ve Vráži Petr Pavel se 36,75 % hlasů, za ním těsně Andrej Babiš s 32,97 %. Třetí skončila Danuše Nerudová s 9,72 %, dále Pavel Fischer se 6,48 %, Marek Hilšer s 5,40 %, Karel Diviš s 4,86 % a Jaroslav Bašta se 3,78 %. Rozdíl mezi Pavlem a Babišem byl přitom necelé čtyři procentní body — výsledek prvního kola byl tedy zřetelný, ale nikoli jednoznačný.
Druhé kolo rozhodlo jasněji: Petr Pavel získal 60,28 % a Andrej Babiš 39,71 %. Výsledky za celý Jihočeský kraj přibližuje přehled prezidentských voleb v Jihočeském kraji, srovnání s ostatními obcemi okresu pak nabízí souhrn prezidentských voleb za okres Písek.
V krajských volbách 2024 zaznamenala ODS ve Vráži výrazný výsledek — 57,14 % hlasů, tedy nadpoloviční většinu ze všech odevzdaných hlasů v obci. ANO skončilo druhé se 26,89 %, za nimi se s odstupem umístily STAČILO! a SOCDEM shodně po 4,20 %, Piráti s 3,36 % a SPD+Trikol+PRO s 1,68 %. Podrobné výsledky za samotnou obec shrnuje přehled krajských voleb ve Vráži.
Kdo chce srovnat, jak podobně nebo odlišně volil zbytek píseckého okresu, nalezne potřebný kontext na stránce krajských voleb za okres Písek. Historické výsledky pro samotnou obec za uplynulá volební období jsou dostupné níže.
Vráž je obec v okrese Písek, jejíž první písemná zmínka pochází z roku 1323. K roku 2024 zde žilo 320 obyvatel na rozloze 7,4 km², obec se rozkládá v nadmořské výšce 435 metrů. Podle sčítání z roku 2021 evidoval Český statistický úřad (ČSÚ) ve Vráži 137 domů. Obec spadá pod poštovní směrovací čísla 39701 a 39832. Oficiální web obce je dostupný na stránkách obce Vráž.
Dominantou obce je zámek v novogotickém stylu, který nechal v letech 1869–1875 postavit Jiří Kristián z Lobkovic na místě staršího loveckého zámečku. Stavitelem byl vídeňský architekt Bedřich Flohr a zámek doplňuje krajinářský park, jenž byl založen na konci 19. století — údaje o této kulturní památce spravuje Národní památkový ústav (NPÚ). Demografická bilance obce za rok 2024 ukazuje, že přirozený přírůstek byl vyrovnaný (nula — stejný počet narozených a zemřelých), avšak obec vykázala záporné saldo migrace –9 osob, což se promítlo i do celkového přírůstku –9 obyvatel: obec tedy v daném roce mírně ztrácela, a to výhradně z důvodu odlivu obyvatel.
Věková struktura Vráže se podle dat ČSÚ z roku 2021 výrazně odlišuje od celostátního průměru: dětí do 14 let bylo v obci jen 9,7 %, přičemž celorepublikový průměr dosahuje 12,9 %. Produktivní věk (15–64 let) zastupovalo 66,7 % obyvatel oproti 69,7 % za celou republiku. Naopak podíl seniorů ve věku 65 a více let byl 23,5 %, tedy výrazně nad celorepublikovým průměrem 17,4 %. V otázce náboženského vyznání (data rovněž z roku 2021) tvoří osoby bez vyznání 60,2 % obyvatel — podstatně více než průměr za celou zemi, kde bez vyznání žije 47,8 % lidí. Věřících je ve Vráži 18 %, v celé republice pak 22,2 %. Zbylých 21,8 % obyvatel vyznání neuvedlo (celostátně 30,1 %).
V komunálních volbách 2022 přišlo k urnám 74,25 % oprávněných voličů ve Vráži — číslo, které celostátní průměr 46,07 % překonává o více než 28 procentních bodů. Zájem místních o volbu zastupitelů je tedy mimořádně vysoký a zdaleka přesahuje to, co je v České republice běžné.
Podobně výrazný zájem o volby se projevuje i u ostatních typů hlasování. Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 volilo 78,19 % voličů, přičemž celorepublikový průměr byl 68,95 %; v roce 2021 činila místní účast 74,92 % oproti 65,43 % v celé zemi. V prezidentských volbách 2023 dorazilo v prvním kole 69,03 % voličů (celorepublikově 68,24 %), ve druhém kole pak 80,45 % — oproti 70,25 % za celou republiku. V krajských volbách 2024 hlasovalo 44,78 % voličů, zatímco celostátní průměr dosahoval 32,91 %. Napříč všemi typy voleb Vráž konzistentně překonává republikové průměry, a to nezřídka o více než deset procentních bodů.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
