Komunální volby 2026 v Kladně: přehled a souvislosti
V Kladně určí nadcházející komunální volby nové složení zastupitelstva, které následně zvolí vedení radnice. První písemná zmínka o tomto středočeském statutárním městě pochází již z roku 1318.
V roce 2024 zde žilo 69 664 obyvatel. V posledních sněmovních volbách v roce 2025 tu zvítězilo hnutí ANO s 34,85 % hlasů.
Rozložení sil na kladenské radnici a výsledky komunálních voleb
Při hlasování do městského zastupitelstva v roce 2022 zvítězilo hnutí VOLBA PRO KLADNO, které obdrželo 36,68 % hlasů (celkem 222 609 hlasů). Druhou příčku obsadila Občanská demokratická strana se ziskem 16,90 % (102 571 hlasů), těsně následovaná hnutím ANO 2011, jež podpořilo 14,30 % voličů (86 782 hlasů). Uskupení OPRAVÍME KLADNO-PIRÁTI A STAN získalo 13,74 % (83 396 hlasů) a pětiprocentní hranici překročila ještě Svoboda a př. demokracie (SPD) se ziskem 8,35 % hlasů (50 679 hlasů). Další kandidátky, mezi nimiž byly Komunistická str.Čech a Moravy (3,04 %), PŘÍSAHA Roberta Šlachty (2,90 %), SPOLEČNĚ pro Kladno (2,42 %) a Koalice Kladno(ČSSD a Zelení) (1,65 %), již zastoupení nezískaly.
Pokud vás zajímá hlasování v širším kontextu celého regionu, můžete si prohlédnout výsledky komunálních voleb na Kladensku nebo celkový přehled, který nabízí souhrnné komunální volby ve Středočeském kraji.
Poslanecká sněmovna a hlasování místních voličů
Poslední řádné volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přinesly ve městě prvenství hnutí ANO, které obdrželo 34,85 % hlasů, což korespondovalo s celostátním vítězstvím tohoto hnutí se ziskem 34,51 %. Druhá skončila koalice SPOLU s 20,65 % (v celé ČR měla 23,36 %), třetí hnutí STAN s 11,06 % (v ČR 11,23 %) a přes hranici pěti procent se dostali ještě PIRÁTI s 9,55 %, hnutí SPD s 8,76 % a uskupení MOTO se ziskem 7,26 % hlasů. Pod potřebnou hranicí zůstaly subjekty STAČILO! (4,33 %), PŘÍSAHA (1,40 %), GENERACE (0,43 %) a ŠVÝC. DEM. (0,27 %).
Ve srovnání s předchozím hlasováním v roce 2021 posílilo vedoucí uskupení svou pozici, neboť tehdy zvítězilo hnutí ANO s 27,29 % hlasů před koalicí SPOLU, která měla 25,11 %, zatímco celorepublikově tehdy koalice SPOLU těsně vyhrála s 27,79 % před ANO s 27,12 %. Prozkoumat můžete detailní parlamentní volby v Kladně na samostatné stránce. Zajímat by vás mohl také přehled za sněmovní volby na Kladensku nebo celokrajské výsledky, jež zachycují volby do Sněmovny ve Středočeském kraji.
Volba prezidenta republiky a souboj kandidátů
Přímé prezidentské volby v roce 2023 se v Kladně konaly ve dvou kolech. V úvodním kole získal nejvíce hlasů Petr Pavel, kterého podpořilo 39,35 % voličů (12 463 hlasů), zatímco Andrej Babiš skončil na druhém místě se ziskem 35,75 % (11 324 hlasů). Třetí Danuše Nerudová oslovila 11,85 % hlasujících (3 753 hlasů), následovali Pavel Fischer s 5,08 % (1 611 hlasů), Jaroslav Bašta s 3,92 % (1 244 hlasů), Marek Hilšer s 2,24 % (711 hlasů), Karel Diviš s 1,20 % (383 hlasů) a Tomáš Zima s 0,57 % (181 hlasů).
Ve finálovém druhém kole zvítězil Petr Pavel, který obdržel 58,86 % hlasů (19 160 hlasů), zatímco Andrej Babiš získal 41,13 % (13 389 hlasů). Jak přesně vypadaly prezidentské volby v Kladně, si lze prohlédnout na dedikovaném odkazu, přičemž regionální data pokrývá přehled za prezidentské volby na Kladensku i krajská stránka pro volbu prezidenta ve Středočeském kraji.
Krajské volby v Kladně a podpora stran v regionu
Při hlasování o složení krajského zastupitelstva v roce 2024 ovládlo krajské volby v Kladně hnutí ANO, které obdrželo 38,01 % hlasů (5 257 hlasů). Na druhém místě se umístilo hnutí STAN s 20,34 % (2 813 hlasů) a třetí skončila koalice SPOLU se ziskem 14,73 % (2 038 hlasů). Z dalších kandidujících stran se prosadily koalice SPD+Trikol+PRO se ziskem 6,91 %, uskupení STAČILO! s 6,14 % a Piráti, kteří zaznamenali 5,90 % hlasů, zatímco pod pětiprocentní hranicí zůstaly PŘÍSAHA (3,71 %) i SOCDEM (1,18 %).
Kompletní údaje o tom, jak dopadly krajské volby v Kladně, shrnuje samostatný profil. Pohled na hlasování v okolních obcích pak zprostředkovává odkaz na krajské volby v okrese Kladno.
Stručný portrét a charakteristika města
Kladno je statutární město ležící v nadmořské výšce 381 metrů a rozkládající se na ploše 37 kilometrů čtverečních. Podle informací, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 69 664 obyvatel, přičemž počet domů při sčítání v roce 2021 dosáhl 8 570. Městskou infrastrukturu doplňují čtyři poštovní směrovací čísla ve tvaru 272 01, 272 03, 272 04 a 273 09. V roce 2024 dosáhl celkový přírůstek 586 obyvatel, na čemž se podílelo výrazně kladné saldo migrace ve výši 842 osob, které převážilo nad záporným přirozeným přírůstkem činícím -256 osob.
Věková struktura obyvatel k roku 2021 vykazovala 12,3 % dětí ve věku 0 až 14 let (v celé ČR 12,9 %), 70,2 % lidí v produktivním věku od 15 do 64 let (v ČR 69,7 %) a 17,5 % seniorů starších 65 let (v ČR 17,4 %). Z hlediska náboženského vyznání bylo ve stejném roce evidováno 56,1 % obyvatel bez vyznání (celostátní podíl činil 47,8 %), věřících bylo 13,8 % (v ČR 22,2 %) a zbývajících 30,1 % obyvatel kolonku nevyplnilo, což odpovídá celorepublikovému podílu 30,1 %. Z památek, o nichž vede záznamy Národní památkový ústav, vyniká barokně přestavěný zámek od K. I. Dienzenhofera s přilehlým parkem a novorenesanční radnice Jana Vejrycha z konce 19. století s výzdobou Adolfa Liebschera. Oficiální zprávy a novinky zveřejňuje radnice na adrese městského webu Kladna.
Volební účast a zájem obyvatel o hlasování
V komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast hodnoty 37,13 %, což zaostalo za celostátním průměrem komunálního hlasování, který činil 46,07 %. Do rozhodování o složení zastupitelstva se tak zapojila o něco víc než třetina oprávněných voličů.
Při sněmovních volbách v roce 2025 přišlo odevzdat hlas 62,64 % voličů, což bylo méně než celorepublikových 68,95 %, ačkoli oproti roku 2021 s účastí 58,43 % (ČR 65,43 %) zájem vzrostl. V prezidentském klání roku 2023 činila účast v prvním kole 62,19 % oproti celostátním 68,24 % a ve druhém kole dosáhla 63,54 %, zatímco v celé zemi činila 70,25 %. Krajské volby v roce 2024 pak zaznamenaly účast 27,16 % voličů, což bylo pod republikovým průměrem dosahujícím 32,91 %.