54,46 %
45,54 %
Roman Motáček starosta obce, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 1
21,83 % (164 hlasů)
Bc. Jana Pokorná důchodkyně, bývalá vedoucí MŠ, věk: 65 let
pořadí na kandidátce: 2
12,11 % (91 hlasů)
Petr Sobotka řidič, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 3
13,58 % (102 hlasů)
Petr Krutiš OSVČ, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 5
16,37 % (123 hlasů)
Pavel Nováček voják z povolání, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 1
22,61 % (142 hlasů)
Martina Krčálová učitelka mateřské školy, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 3
18,15 % (114 hlasů)
Martin Mařík obchodně technický pracovník, věk: 37 let
pořadí na kandidátce: 6
20,06 % (126 hlasů)
Roman Motáček starosta obce, věk: 45 let
Bc. Jana Pokorná důchodkyně, bývalá vedoucí MŠ, věk: 65 let
Petr Sobotka řidič, věk: 44 let
Radek Pokorný OSVČ, věk: 39 let
Petr Krutiš OSVČ, věk: 48 let
Pavel Blažek OSVČ, věk: 57 let
Pavel Kaďůrek OSVČ, věk: 63 let
Pavel Nováček voják z povolání, věk: 38 let
Vladimír Kousal živnostník, věk: 41 let
Martina Krčálová učitelka mateřské školy, věk: 50 let
Pavel Krčál OSVČ, věk: 57 let
Martin Krejčí údržbář, věk: 54 let
Martin Mařík obchodně technický pracovník, věk: 37 let
Vojtěch Krejčí policista, věk: 24 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Politika je o marketingu a opozice nemůže nabízet blahobyt a ekonomickou kompetenci, protože za čtyři roky dodrbala, co šlo. Těmito slovy hodnotil ve vysílání CNN Prima NEWS šance opozičních stran v dalších volbách komentátor Thomas Kulidakis. Minulá vláda nebyla ekonomicky neúspěšná, ale neuměla své úspěchy prodat, oponoval jeho kolega Martin Schmarcz. Podle něj se lidem po Fialově kabinetu už stýská.
Vyjednávací tým pražských Pirátů si v pondělí vyslechl nabídku vítězného STAN na možnou magistrátní koalici, odpoví do středečního večera. Novinářům to po pondělní schůzce řekli lídr STAN Petr Hlaváček a lídryně Pirátů Tereza Nislerová. Ta dále uvedla, že Piráti nevyžadují gesci dopravy, kterou měli v dosluhující radě. Piráti by tak mohli být třetím koaličním partnerem Starostů a Spolu pro Prahu (ODS a TOP 09) – jak Hlaváček, tak lídr Spolu Tomáš Portlík (ODS) již dříve dávali najevo, že by spolu v koalici rádi zasedli. Praha sobě, která ve volbách skončila třetí, by naopak zamířila do opozice. S Prahou sobě se STAN sejde ve středu, ve čtvrtek má na programu další jednání se Spolu. Podle Hlaváčka by o koaličním formátu mohlo být jasno v pátek.
Neúspěšný kandidát do Senátu na Žďársku Radek Černý (ODS) podá k Nejvyššímu správnímu soudu návrh na neplatnost hlasování. Do druhého kola voleb, které se konalo 16. a 17. října, neprošel o jediný hlas. Volby v obvodu Žďár vyhrál Josef Klement (KDU-ČSL), který mandát obhajoval. Do druhého kola voleb ho dostalo 11 373 hlasů, třetí Černý měl 11 372 hlasů.
Hnutí STAN v pondělí podepsalo v Olomouci koaliční smlouvu s ProOlomouc, KDU-ČSL, spOLečně a Milujeme Olomouc. Primátorem se stane lídr STAN Marek Zelenka. Dohodnutá pětikoalice bude mít v pětačtyřicetičlenném zastupitelstvu Olomouce 25 mandátů. Nové zastupitelstvo by mělo zvolit vedení města v první polovině listopadu. Vítězné ANO jde spolu s ODS a SPD do opozice. V uplynulých čtyřech letech v Olomouci vládlo ANO spolu s ProOlomouc, spOLečně a Piráty.
Všech 34 zastupitelů za ANO, STAN a Pro Plzeň s podporou lidovců podepsalo v Plzni koaliční smlouvu. V zastupitelstvu se 47 členy má koalice pohodlnou většinu. Koalice se dohodla, že sníží počet radních z dosavadních jedenácti na devět, ze 13 na 11 klesne také počet poradních komisí. Koalice zatím zveřejnila pouze jméno primátora, kterým bude opět Roman Zarzycký z ANO, jeho prvního náměstka Aleše Tolara ze STAN a náměstka Tomáše Morávka z Pro Plzeň. Jména ostatních radních budou známá v tomto týdnu, řekl v pondělí Zarzycký.
Výsledky senátních voleb jsou pro hnutí ANO ťafka a budíček. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl poslanec Radek Vondráček (ANO), podle kterého je namístě otevřít debatu o volebním systému a jeho možné změně na jednokolový. S touto myšlenkou ale v debatě nesouhlasil poslanec Karel Dvořák (STAN) ani první místopředseda ODS Tomáš Portlík.
V Dlouhé Brtnici rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení místního zastupitelstva a dalším směřování samosprávy. Kořeny této vesnice ležící na Vysočině sahají hluboko do středověku, přičemž první dochovaná písemná zmínka pochází již z roku 1349.
V současnosti zde žije necelá čtyři sta obyvatel, kteří vedle lokální politiky pravidelně rozhodují také o obsazení krajských i celostátních funkcí. Následující text nabízí ucelený pohled na to, jak se v tomto sídle hlasovalo v minulých letech a jaké politické preference místní lidé vyjádřili.
Při hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 změřila v Dlouhé Brtnici síly dvě místní uskupení. Větší podporu získalo sdružení SBOR DOB.HAS. DLOUHÁ BRTNICE, které obdrželo 564 hlasů, což představovalo 55,79 % všech odevzdaných hlasů. Konkurenční kandidátka s názvem Nezávislí příznivci rybolovu si připsala 447 hlasů, tedy 44,21 %.
Pro zájemce o širší regionální souvislosti je k dispozici přehled komunálních voleb na Jihlavsku a sledovat lze také celkový vývoj, který zachycují komunální volby v Kraji Vysočina.
Zatím poslední volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přinesly v obci prvenství hnutí ANO, které obdrželo 84 hlasů, což odpovídalo 39,62 %. Druhé místo obsadila koalice SPOLU se ziskem 38 hlasů (17,92 %) a třetí skončilo hnutí STAN, pro které hlasovalo 31 voličů (14,62 %). Následovala formace MOTO s 18 hlasy (8,49 %), hnutí SPD se 16 hlasy (7,54 %) a uskupení STAČILO!, jež získalo 12 hlasů (5,66 %). Menší podporu zaznamenala strana PIRÁTI s 5 hlasy (2,35 %), hnutí PŘÍSAHA se 4 hlasy (1,88 %) a po jednom hlasu (0,47 %) získala uskupení JASAN a LEVICE. Vítězství hnutí ANO se shodovalo s celostátním výsledkem, kde toto hnutí rovněž zvítězilo se ziskem 34,51 % před koalicí SPOLU s 23,36 %.
Při předchozím sněmovním klání v roce 2021 byla situace odlišná, neboť v obci vyhrála koalice SPOLU s 25,60 % (53 hlasů), zatímco hnutí ANO skončilo těsně druhé s 23,18 % (48 hlasů) a koalice Piráti+STAN brala 15,45 % (32 hlasů). Tehdejší triumf koalice SPOLU kopíroval celorepublikové pořadí, kde toto uskupení dosáhlo na 27,79 %. Jak přesně dopadly parlamentní volby v Dlouhé Brtnici, dokládají podrobné obecní statistiky, které doplňuje také souhrn za poslanecké volby na Jihlavsku i celkový přehled pro sněmovní volby v Kraji Vysočina.
Rok 2023 přinesl celostátní prezidentské volby, v jejichž prvním kole dali místní voliči nejvíce hlasů Andreji Babišovi, pro kterého hlasovalo 74 občanů (34,25 %). Na druhém místě skončil Petr Pavel se ziskem 65 hlasů (30,09 %) a třetí pozici obsadila Danuše Nerudová s 26 hlasy (12,03 %). Další hlasy si rozdělili Marek Hilšer (21 hlasů; 9,72 %), Pavel Fischer (18 hlasů; 8,33 %), Jaroslav Bašta (7 hlasů; 3,24 %), Tomáš Zima (3 hlasy; 1,38 %) a Karel Diviš (2 hlasy; 0,92 %).
Ve finálním druhém kole se pořadí obrátilo a celkovým vítězem se v obci stal Petr Pavel, jemuž dalo hlas 122 voličů, což činilo 57,54 %. Andrej Babiš obdržel 90 hlasů, tedy 42,45 %. Výsledné rozložení sil zachycují prezidentské volby v Dlouhé Brtnici, přičemž regionální data nabízejí jak prezidentské volby na Jihlavsku, tak i souhrn za prezidentské volby v Kraji Vysočina.
Při hlasování v roce 2024 ovládlo krajské volby v obci hnutí ANO, které obdrželo 29 hlasů, což znamenalo 34,93 %. Jako druhá se umístila kandidátka Společně se Starosty se 16 hlasy (19,27 %) a třetí příčku obsadila KDU-ČSL, pro niž se vyslovilo 11 voličů (13,25 %).
Z dalších politických subjektů uspěla koalice STAČILO! s 9 hlasy (10,84 %), zatímco uskupení STAN PRO VYS i koalice SPD+Trikol+PRO zaznamenaly shodně po 5 hlasech (6,02 %). Samostatné krajské volby v Dlouhé Brtnici ukazují specifika místní scény, jež lze porovnat s tím, jak vypadaly krajské volby na Jihlavsku jako celku.
Venkovská obec Dlouhá Brtnice se rozkládá na ploše 11,4 kilometru čtverečních v nadmořské výšce 610 metrů a její poštovní směrovací číslo je 588 34. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 378 obyvatel, přičemž při sčítání v roce 2021 bylo napočítáno 135 domů. V roce 2024 sice přirozený přírůstek dosáhl hodnoty 1, avšak záporné saldo migrace ve výši -2 vedlo k celkovému přírůstku -1 obyvatele. Oficiální informace ze života samosprávy zveřejňuje webová stránka obce.
Architektonické dědictví zachycuje Národní památkový ústav, v jehož rejstříku figuruje především kostel sv. Václava s pozdně gotickým jádrem a klasicistní věží doplněný budovou fary z roku 1871, a dále památkově chráněná venkovská usedlost z roku 1836 s dochovanou štukovou fasádou. Při sčítání lidu v roce 2021 tvořily děti do 14 let 14,2 % populace (celostátně 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let zastupovalo 71,4 % občanů (v ČR 69,7 %) a lidé ve věku 65 a více let představovali 14,4 % (v republice 17,4 %). Z hlediska náboženského vyznání se ve stejném roce 32,8 % obyvatel označilo za věřící (celorepublikový průměr činil 22,2 %), podíl osob bez vyznání dosáhl 32,5 % (v ČR 47,8 %) a 34,7 % respondentů údaj neuvedlo (v celém Česku 30,1 %).
Zájem o správu věcí veřejných se v obci projevuje stabilní návštěvností volebních místností. V komunálních volbách roku 2022 dosáhla volební účast v Dlouhé Brtnici 61,77 %, což zřetelně převýšilo celorepublikový průměr, který činil 46,07 %.
Také při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo volit 70,96 % zapsaných voličů, zatímco v celé zemi to bylo 68,95 % (v roce 2021 účast dosáhla 72,13 % oproti 65,43 % v ČR). V prezidentském klání roku 2023 hlasovalo v prvním kole 72,67 % voličů při celostátní účasti 68,24 % a ve druhém kole účast vystoupala na 74,05 %, zatímco celorepublikový průměr představoval 70,25 %. Odlišná situace nastala pouze u krajských voleb v roce 2024, kdy k urnám dorazilo 27,72 % voličů, což zůstalo pod celostátní hodnotou 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
