0,00 %
Jaroslav Bošek podnikatel, OSVČ, věk: 63 let
Ondřej Drapák obchodní zástupce, OSVČ, věk: 31 let
Jan Kanta zámečník, věk: 49 let
Věra Kantová asistent pedagoga, věk: 51 let
Mgr. Alena Kaňáková učitelka na ZŠ, věk: 40 let
Zdeněk Klička řidič, věk: 45 let
Ing. Jan Měsíček servisní technik, věk: 49 let
Ing. Václav Měsíček jednatel společnosti, věk: 51 let
Milan Vlasák opravář zemědělských strojů, věk: 49 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
V Ostřeticích se v komunálních volbách 2026 rozhoduje o složení obecního zastupitelstva v obci, která si drží nápadně mladou věkovou strukturu — s podílem dětí a mladistvých do 14 let dosahujícím 20 % se Ostřetice řadí na 73. místo z 6 254 obcí v Česku, zatímco celorepublikový průměr se pohybuje kolem 12,9 %.
Jde o malou obec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji s méně než stovkou obyvatel, a přesto zájem zdejších voličů o volby dlouhodobě výrazně překračuje vše, co statistiky zaznamenávají v průměru za celou zemi. Tato stránka shrnuje výsledky komunálních, parlamentních, prezidentských i krajských voleb spolu s portrétem obce.
V komunálních volbách 2022 mělo hlasování v Ostřeticích jednoduché vyústění: na kandidátní listině bylo jediné uskupení — Sdružení nezávislých kandidátů — a to získalo všech 234 odevzdaných hlasů, tedy plných 100 %. V takto malé obci to není výsledek souboje, ale spíše obraz komunity, která se v lokální samosprávě shoduje na jediném společném týmu. Průběh komunálních voleb za celý okres Klatovy zachycuje přehled na webu CNN Prima NEWS, kde je možné srovnat výsledky jednotlivých obcí v regionu. Souhrnný pohled na všechny obce Plzeňského kraje pak najdete na krajské stránce.
Historické výsledky komunálních voleb za Ostřetice od roku 2006 jsou dostupné v přehledu níže.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 získalo v Ostřeticích nejvíc hlasů ANO s 37,25 %, před koalicí SPOLU a hnutím MOTO, které se dělily o druhé místo se shodným ziskem 17,64 %. Na dalších místech se umístily STAN (9,80 %), SPD (7,84 %) a Piráti (5,88 %). Celostátně ANO vyhrálo také s 34,51 %, takže výsledek v obci kopíruje republikového vítěze — jen s o něco výraznějším náskokem před ostatními.
Ve volbách 2021 to bylo v Ostřeticích jinak: SPOLU a ANO skončily naprosto shodně se 16 hlasy a 33,33 % každý — šlo o matematicky dokonalou remízu, přičemž celostátně SPOLU těsně přeskočilo ANO (27,79 % vs. 27,12 %). Zřetelný posun, který se mezi oběma volebními obdobími udál, zachycuje aktuální přehled parlamentních voleb v Ostřeticích. Sněmovní výsledky za celý okres Klatovy a za Plzeňský kraj jsou dostupné zvlášť.
V prvním kole prezidentských voleb 2023 vedl v Ostřeticích Andrej Babiš se 40,81 % hlasů, za ním s odstupem Petr Pavel (34,69 %), Pavel Fischer (10,20 %) a Danuše Nerudová (8,16 %). Do druhého kola postoupili oba nejsilnější kandidáti a výsledek se tentokrát otočil: Petr Pavel obdržel 52,17 % hlasů, zatímco Andrej Babiš 47,82 %. Rozdíl byl jen něco málo přes čtyři procentní body.
Úplné výsledky obou kol jsou dostupné v přehledu prezidentských voleb v Ostřeticích. Pro srovnání s výsledky v celém okrese Klatovy a za Plzeňský kraj odkazují příslušné stránky CNN Prima NEWS.
V krajských volbách 2024 suverénně zvítězilo v Ostřeticích ANO se 14 hlasy a 41,17 %, přičemž druhá koalice ODS+TOP 09 zaostala se 17,64 % o více než dvacet procentních bodů. Třetí SPD+Trikolora dosáhla na 14,70 %, zatímco zbývající uskupení — STAN, DSZ-Za práva zvířat, STAČILO!, Piráti a PRO NÁŠ KRAJ — se pohybovala v rozmezí 2,94 až 8,82 %. Šlo tedy o volby se zřetelným vítězem, i když počet kandidujících uskupení byl v téhle malé obci pozoruhodně pestrý.
Výsledky krajských voleb za samotnou obec shrnuje přehled krajských voleb v Ostřeticích. Pohled na celý okres Klatovy nabízí souhrnná stránka za region.
Ostřetice jsou malou obcí v okrese Klatovy, která leží v nadmořské výšce 415 metrů. První písemná zmínka pochází z roku 1379 a v roce 2024 zde žilo 76 obyvatel ve 32 domech (stav k roku 2021). Poštovní směrovací číslo je 339 01. Demografická data sledovaná v roce 2024 ukazují, že přirozený přírůstek byl nulový (stejný počet narozených a zemřelých), ale saldo migrace dosáhlo +4, takže celkový přírůstek obce byl 4 obyvatelé — obec tedy v tomto roce mírně rostla díky přílivu nových obyvatel.
Z hlediska věkové struktury — dle údajů ze sčítání 2021, které zpracoval Český statistický úřad — patří Ostřetice k obcím s nadprůměrně mladou populací: děti a mládež do 14 let tvoří 20 % obyvatel, zatímco celorepublikový průměr je 12,9 %. Produktivní věková skupina (15–64 let) dosahuje 60,6 %, oproti průměru 69,7 % za celou zemi, a senioři nad 65 let tvoří 19,4 % obyvatel (průměr ČR: 17,4 %). Co se vyznání týče, bez náboženského vyznání je 48,6 % obyvatel (celorepublikový průměr 47,8 %), věřících je 25,7 % (ČR: 22,2 %) a 25,7 % vyznání neuvedlo — data pocházejí rovněž ze sčítání 2021. Podrobnosti o obci najdete na oficiálních stránkách obce.
Kulturní dědictví Ostřetic je na tak malou obec výjimečně bohaté. Nejvýraznější dominantou je mohutná věžová čtyřpodlažní sýpka z lomového kamene u čp. 4, pravděpodobně pocházející ze 16. století — Národní památkový ústav ji řadí k nejstarším dochovaným zemědělským lidovým stavbám na našem území, zachovalým bez pozdějších úprav. K památkám obce patří také mohylové pohřebiště Myť z mladší doby bronzové, prozkoumané koncem 19. století.
V komunálních volbách 2022 přišlo v Ostřeticích k urnám 74,51 % oprávněných voličů, zatímco celorepublikový průměr se zastavil na 46,07 %. Zájem zdejší komunity o místní samosprávu tedy výrazně převyšuje průměr za celou zemi — rozdíl činí přes 28 procentních bodů.
Ještě výraznější mobilizace voličů je patrná u ostatních typů voleb. Ve sněmovních volbách 2025 dosáhla účast 85,00 % (celorepublikový průměr: 68,95 %), kdežto v předchozích volbách 2021 se k urnám dostavilo úctyhodných 94,12 % — o téměř 29 procentních bodů více, než byl tehdejší celostátní průměr 65,43 %. Prezidentské volby 2023 přivedly v prvním kole do volební místnosti 92,45 % voličů (ČR: 68,24 %) a ve druhém kole hlasovalo 90,20 % (ČR: 70,25 %). Krajské volby 2024 pak zaznamenaly účast 62,50 %, přičemž celostátní průměr byl 32,91 % — Ostřetice se tedy i tady pohybovaly téměř dvojnásobně nad republikovým průměrem.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
