Komunální volby 2026 v obci Zhoř: souvislosti a historický přehled
V jihočeské obci Zhoř se nadcházející komunální volby stanou klíčovým momentem, který určí nové složení místního zastupitelstva.
Tato poklidná víska s bohatou historií vyniká mimo jiné vysokým podílem věřících obyvatel, který podle statistik z roku 2021 dosahuje 35,1 %, což ji řadí na výrazně nadprůměrné 1180. místo z více než šesti tisíc sídel v České republice. Místní obyvatelé i přespolní pozorovatelé mohou sledovat, jak se proměňovaly sympatie voličů v uplynulých letech napříč různými typy politických klání.
Historické bitvy o místní radnici
Při pohledu do nedávné minulosti, konkrétně do roku 2022, se voliči v obci rozhodovali mezi čtyřmi kandidátními listinami. Největší podporu získalo uskupení s názvem Zhoř, které si připsalo 34,19 % všech odevzdaných hlasů a stalo se tak vítězem hlasování. V těsném závěsu za ním skončil Blehov s podílem 24,71 % hlasů, následovaný uskupením Zbislav, jež oslovilo 22,25 % hlasujících. Čtveřici kandidátek uzavřelo Březí se ziskem 18,85 %.
Pokud chceme vidět tyto výsledky v širším kontextu celého regionu, je zajímavé prozkoumat celkový přehled za okres Písek, kde se střetávaly různé lokální síly. Podobně pestrý obrázek nabízí také komplexní srovnání situace v celém Jihočeském kraji, kde komunální politika odráží specifika jednotlivých jihočeských oblastí.
Hlasování o složení Poslanecké sněmovny
Zatímco na celostátní úrovni vládlo jiné rozložení sil, v obci při posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 triumfovala koalice SPOLU. Ta si připsala 32,93 % hlasů, čímž porazila hnutí ANO, které skončilo těsně druhé se ziskem 29,94 %. Místní voliči tak otočili celostátní pořadí těchto dvou rivalů, neboť v celé České republice jasně dominovalo hnutí ANO se ziskem 34,51 %, zatímco koalice SPOLU oslovila celorepublikově jen 23,36 % voličů. Třetí a čtvrtou příčku v obci obsadili shodně Piráti a hnutí STAN, když každá z těchto stran získala 9,58 % hlasů, a následovala je koalice Motoristů sobě se ziskem 8,38 %.
Předchozí parlamentní volby v roce 2021 přinesly podobný vzorec podpory, když ve Zhoři zvítězila koalice SPOLU s podílem 35,66 % hlasů před druhým hnutím ANO, které obdrželo 21,01 %, a uskupením Piráti+STAN se ziskem 17,83 %. Tato stabilní voličská základna se odrazila i na tom, jak dopadl sněmovní souboj v obci. Chcete-li se podívat na širší regionální data, jsou k dispozici výsledky za celý písecký okres a také celkové skóre v Jihočeském kraji.
Prezidentské souboje a cesta na Hrad
Při volbě hlavy státu v roce 2023 se pozornost místních soustředila na dramatické momenty obou kol prezidentských voleb. V prvním kole zde zvítězil Petr Pavel, který získal 37,64 % hlasů, zatímco jeho nejvážnější konkurent Andrej Babiš obdržel 23,52 %. Třetí příčka patřila Danuši Nerudové, která oslovila 22,94 % hlasujících obyvatel, a na čtvrtém místě se umístil Pavel Fischer se ziskem 10,58 %.
Druhé kolo přineslo ve Zhoři výrazný triumf Petra Pavla, jenž zde získal drtivých 74,26 % hlasů, zatímco Andrej Babiš obdržel zbylých 25,73 %. Všechny podrobné statistiky nabízí volba prezidenta v obci, kde si můžete prohlédnout detailní rozbory. Můžete se také podívat na to, jak volili lidé v celém píseckém okresním regionu nebo v širším měřítku v Jihočeském kraji.
Krajské volby a volba krajského zastupitelstva
Volební klání v roce 2024 přineslo jasné odpovědi na otázku, koho místní preferují v rámci krajských voleb do zastupitelstva. Jednoznačným vítězem se v obci stala ODS, která získala silných 41,37 % všech odevzdaných hlasů. Na druhé příčce se umístilo hnutí ANO se ziskem 21,83 % a za ním shodně s 9,19 % hlasů skončily subjekty JIH 12 a Společně pro JČ, zatímco Piráti oslovili 6,89 % voličů.
Pro podrobnou analýzu toho, jak volili lidé přímo v této jihočeské lokalitě, můžete prostudovat krajské výsledky v obci. Zajímavé srovnání s okolními vesnicemi a městy nabízí také komplexní přehled za celý písecký okres.
Profil a charakteristika jihočeské obce
Malebná obec Zhoř se rozkládá na ploše 12,2 kilometru čtverečního v průměrné nadmořské výšce 563 metrů. První písemná zmínka o tomto sídle s poštovním směrovacím číslem 39901 pochází již z roku 1392. Podle údajů z roku 2024 zde žije 318 obyvatel, přičemž počet domů k roku 2021 činil 148. Demografická data z roku 2024 ukazují mírný pokles počtu obyvatel, neboť celkový přírůstek dosáhl hodnoty -2, což bylo způsobeno jak přirozeným úbytkem o jednoho člověka, tak i záporným saldem migrace ve výši -1 obyvatele.
Věkové složení zdejších obyvatel v roce 2021 bylo vcelku vyrovnané, kdy podíl dětí do 14 let činil 12,3 % oproti celostátním 12,9 % a skupina lidí ve věku 15 až 64 let představovala 70,1 %, což je mírně nad republikovým průměrem 69,7 %. Obyvatelé v seniorském věku nad 65 let tvořili 17,6 % populace, což téměř přesně odpovídá celostátnímu podílu 17,4 %. Významné odchylky od celorepublikových hodnot však vykazuje náboženské vyznání z téhož roku, kdy se k věřícím přihlásilo 35,1 % místních, zatímco v celé České republice to bylo pouze 22,2 %. Bez vyznání bylo v obci pouhých 22,4 % lidí ve srovnání s celostátními 47,8 %, a zbylých 42,5 % obyvatel svou víru neuvedlo.
Pokud se vydáte za pamětihodnostmi, vaši pozornost jistě upoutá návesní kaple Panny Marie se zvoničkou pravděpodobně z 18. století nebo památkově cenné usedlosti s dochovaným roubením a historickými konstrukcemi, o nichž eviduje podrobné záznamy Národní památkový ústav. Mnoho dalších informací o každodenním životě a aktuálním dění naleznete na oficiálních stránkách, kterými jsou webové stránky obce. Všechna zde prezentovaná demografická a statistická data čerpají z oficiálních evidencí, které dlouhodobě zpracovává Český statistický úřad.
Účast obyvatel u volebních uren
Při rozhodování o budoucnosti místní samosprávy projevují obyvatelé nadprůměrný zájem, což dokládá volební účast v roce 2022. K urnám tehdy dorazilo 55,38 % oprávněných voličů, což výrazně převyšuje celorepublikový průměr komunálních voleb, který činil 46,07 %.
Zájem o celostátní politiku byl v obci rovněž vysoký, což potvrzuje účast u voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2025 s hodnotou 69,14 % (ČR 68,95 %), zatímco v roce 2021 činila 61,72 % oproti celostátním 65,43 % u tehdejšího sněmovního hlasování. V prezidentských volbách roku 2023 se v prvním kole aktivně zapojilo 69,23 % místních voličů oproti 68,24 % v celé republice, ve druhém kole pak účast mírně klesla na 68,80 %, což bylo těsně pod celorepublikovým průměrem 70,25 %. Při krajských volbách v roce 2024 pak k urnám přišlo 35,08 % oprávněných občanů, čímž místní opět překonali průměr celé České republiky, který dosáhl 32,91 %.