100,00 %
Ing. Petr Janoušek rybář, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 1
21,79 % (34 hlasů)
Antonín Drs agronom, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 2
19,23 % (30 hlasů)
Miroslav Svoboda strojírenský technik, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 3
17,30 % (27 hlasů)
Veronika Matoušková živočišná výroba, věk: 43 let
pořadí na kandidátce: 4
10,89 % (17 hlasů)
Filip Drs mechanik, věk: 36 let
pořadí na kandidátce: 5
19,23 % (30 hlasů)
Ing. Petr Janoušek rybář, věk: 38 let
Antonín Drs agronom, věk: 61 let
Miroslav Svoboda strojírenský technik, věk: 41 let
Veronika Matoušková živočišná výroba, věk: 43 let
Filip Drs mechanik, věk: 36 let
Jiří Trpák důchodce, věk: 66 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
Ve Vícemili určí nadcházející komunální volby nové složení místního zastupitelstva, které povede tuto jihočeskou obec v dalším volebním období. Z demografického hlediska zaujme sídlo nadprůměrným zastoupením dětí do 14 let, které podle údajů ze sčítání lidu tvoří 16,4 % obyvatel, což vesnici řadí na 700. místo z 6254 sídel v republice.
Život v malé obci s několika desítkami obyvatel se odráží i ve volebním dění, kde se na rozhodování podílí úzká komunita. Kromě obecních voleb se místní voliči pravidelně účastní také hlasování do dalších zastupitelských sborů a volby hlavy státu.
Při hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 podalo kandidátní listinu pouze jediné uskupení, jímž bylo SNK Vícemiláci. Tato kandidátka získala všech 175 odevzdaných hlasů, což znamenalo stoprocentní zisk mandátů v zastupitelstvu.
Zájemci o širší regionální souvislosti mohou nahlédnout na výsledky v okrese Jindřichův Hradec, které zachycují hlasování ve všech okolních obcích. Pohled na situaci v celém kraji potom přináší přehled za Jihočeský kraj.
Při celostátním hlasování, jakým jsou volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, získalo v obci nejvíce hlasů hnutí ANO, pro které hlasovalo 14 voličů, což představovalo 41,17 %. Stejně jako v celorepublikovém souhrnu, kde hnutí ANO vyhrálo s 34,51 %, tak obsadilo první příčku i zde. Na druhém místě skončila koalice SPOLU s 8 hlasy (23,52 %), celostátně druhá s 23,36 %. Následovaly PIRÁTI a uskupení STAČILO!, jež obdržely shodně po 4 hlasech (11,76 %). Po jednom hlasu (2,94 %) si připsala hnutí SPD, ČR1, MOTO a STAN.
V předchozích sněmovních volbách v roce 2021 byl souboj vyrovnanější. V obci tehdy zvítězila koalice SPOLU s 12 hlasy (27,90 %) před hnutím ANO, které obdrželo 11 hlasů (25,58 %), což rovněž odpovídalo pořadí na celostátní úrovni, kde koalice SPOLU zvítězila se ziskem 27,79 % hlasů a hnutí ANO obdrželo 27,12 %. Hnutí SPD tehdy podpořilo 6 voličů (13,95 %), hnutí PŘÍSAHA a koalice Piráti+STAN získaly po 5 hlasech (11,62 %), ČSSD obdržela 3 hlasy (6,97 %) a hnutí Volný blok 1 hlas (2,32 %).
Zájemci mohou prozkoumat podrobné parlamentní výsledky pro Vícemil přímo na speciální stránce. Širší data z okolí shromažďuje souhrn za okres Jindřichův Hradec a situaci v celém regionu mapuje stránka za Jihočeský kraj.
Přímé prezidentské volby v roce 2023 přilákaly k volebním urnám většinu oprávněných občanů. V prvním kole obdržel nejvyšší podporu Petr Pavel, pro kterého hlasovalo 23 voličů (48,93 %). Na druhém místě skončil Andrej Babiš se ziskem 13 hlasů (27,65 %). Danuše Nerudová a Pavel Fischer získali shodně po 4 hlasech (8,51 %). Jednotlivé hlasy (2,12 %) pak obdrželi Marek Hilšer, Tomáš Zima a Jaroslav Bašta.
Ve druhém kole zvítězil Petr Pavel, jenž získal 25 hlasů, což odpovídalo 65,78 %. Protikandidát Andrej Babiš obdržel 13 hlasů, tedy 34,21 %. Kompletní přehled nabízí výsledky prezidentské volby ve Vícemili, přičemž regionální data dokumentuje přehled okresu Jindřichův Hradec i souhrnné zhodnocení, které obsahuje hlasování za Jihočeský kraj.
Zatím poslední krajské volby proběhly v roce 2024 a v obci v nich uspěla strana ODS, která získala 20 hlasů, což představovalo 68,96 %. Druhou pozici obsadilo hnutí ANO se 4 hlasy (13,79 %) a třetí skončilo uskupení STAČILO!, jež si připsalo 3 hlasy (10,34 %). Po jednom hlasu (3,44 %) pak obdržely subjekty Jihočeská veřejnost a LEPŠÍ ŽIVOT.
Zájemci mohou prozkoumat krajské hlasování ve Vícemili na samostatné stránce s podrobnými údaji. Pokud je cílem porovnání s okolními sídly, k dispozici jsou rovněž výsledky krajských voleb v okrese Jindřichův Hradec.
První písemná zmínka o obci Vícemil pochází z roku 1378. Obec se rozkládá na ploše 3,8 kilometru čtverečního v nadmořské výšce 540 metrů a pro doručování pošty slouží směrovací číslo 378 21. Bližší informace o místní samosprávě a aktuálním dění zveřejňují oficiální stránky obce.
Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, žilo v obci v roce 2024 celkem 71 obyvatel. V roce 2021 se na jejím území nacházelo 55 domů. V roce 2024 byl přirozený přírůstek nulový, avšak kvůli zápornému saldu migrace ve výši -2 osob činil celkový přírůstek obyvatel -2.
Struktura obyvatelstva podle věku ze sčítání lidu v roce 2021 ukazuje, že skupina od 0 do 14 let tvořila 16,4 % obyvatel (v celé ČR 12,9 %, řazení 700. z 6254 obcí), věková kategorie 15 až 64 let představovala 66,2 % (v ČR 69,7 %, řazení 5270. z 6254 obcí) a lidé ve věku 65 a více let tvořili 17,4 % (v ČR 17,4 %, řazení 2872. z 6254 obcí). Otázku náboženského vyznání zodpověděli místní obyvatelé v tomtéž roce tak, že se 20,3 % označilo za věřící (v ČR 22,2 %, řazení 3200. z 6254 obcí), 49,4 % bylo bez vyznání (v ČR 47,8 %, řazení 2569. z 6254 obcí) a zbývajících 30,4 % respondentů údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %, řazení 3385. z 6254 obcí).
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast ve Vícemili 73,33 %, což bylo výrazně více ve srovnání s celostátním průměrem komunálních voleb, který činil 46,07 %.
Zájem o ostatní typy hlasování byl různorodý. V krajských volbách roku 2024 přišlo k urnám 50,88 % voličů, zatímco v celé České republice účast dosáhla 32,91 %. V prvním kole prezidentských voleb roku 2023 hlasovalo 81,03 % oprávněných osob oproti celostátním 68,24 %, ve druhém kole pak účast klesla na 62,30 %, což bylo méně než celorepublikových 70,25 %. Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 byla volební účast 67,19 % (v ČR 65,43 %), zatímco v roce 2025 činila 60,71 % oproti celostátnímu průměru 68,95 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
