Komunální volby 2026 v Radostíně nad Oslavou: přehled a souvislosti
Radostín nad Oslavou se chystá na nadcházející komunální volby v roce 2026, ve kterých místní voliči rozhodnou o novém složení obecního zastupitelstva. Tento městys na Žďársku vyniká mimořádně vysokým podílem věřících, protože se při sčítání lidu v roce 2021 k věřícím přihlásilo 69,6 % obyvatel, což z něj tehdy učinilo dvacátou obec s nejvyšším podílem věřících v celém Česku.
Zájem o veřejné dění se promítá i do volební účasti, která v posledních komunálních, sněmovních, prezidentských i krajských volbách převyšovala celorepublikový průměr. Vedle rozhodování o směřování radnice se v sídle s bohatou historií těší pozornosti také další typy voleb, jejichž výsledky utvářejí širší politický obraz regionu.
Boj o místní radnici a hlasy sousedů
V roce 2022 ovládlo komunální hlasování uskupení KDU-ČSL, které si připsalo 2598 hlasů, tedy 40,04 %. Za ním se odehrál neobyčejně vyrovnaný souboj dvou kandidátek, v němž uskupení RADOSTÍNŠTÍ obdrželo 1577 hlasů (24,31 %) a formace K.R.O.K. skončila s odstupem pouhých dvou hlasů na výsledku 1575 hlasů (24,28 %). Čtveřici kandidujících subjektů uzavřelo Sdružení nezávislých kandidátů se ziskem 738 hlasů, což znamenalo 11,37 %.
Pro srovnání místního hlasování s okolními obcemi slouží přehled komunálních voleb na Žďársku, přičemž celkový pohled na region přináší také souhrnné zhodnocení komunálních voleb na Vysočině. Předchozí hlasování v samotném městysi mapují následující odkazy:
Poslanecká sněmovna a rozložení sil
Souboj o poslanecké mandáty, který reprezentují celostátní volby do Poslanecké sněmovny, přinesl v roce 2025 v městysi prvenství koalici SPOLU se ziskem 33,86 % (191 hlasů). Těsně za ní se umístilo hnutí ANO, které obdrželo 31,02 % (175 hlasů), následované hnutím STAN s 10,46 % (59 hlasů), formací MOTO s 8,51 % (48 hlasů) a hnutím SPD s 5,31 % (30 hlasů). V celorepublikovém měřítku však bylo pořadí na prvních dvou příčkách opačné: celostátně zvítězilo hnutí ANO se ziskem 34,51 %, zatímco koalice SPOLU skončila druhá s 23,36 %. Menší podporu v místě zaznamenaly strany PIRÁTI (4,07 %; 23 hlasů), STAČILO! (3,36 %; 19 hlasů), PŘÍSAHA (2,83 %; 16 hlasů), VÝZVA (0,35 %; 2 hlasy) a SMSKA (0,17 %; 1 hlas).
Také v předchozích parlamentních volbách v roce 2021 stála na čele koalice SPOLU, jež tehdy v obci brala 39,47 % hlasů (210 voličů), zatímco druhé hnutí ANO získalo 23,12 % (123 hlasů). Třetí příčku tehdy obsadila koalice Piráti+STAN s 10,52 % a následovaly ČSSD s 8,08 %, SPD se 6,20 %, KSČM s 5,07 %, PŘÍSAHA s 3,94 % a TSS s 1,69 %. Podrobné výsledky posledního hlasování přibližují parlamentní volby v Radostíně nad Oslavou. Pro zájemce o širší souvislosti jsou k dispozici také sněmovní volby na Žďársku a krajská data nabízí stránka pro parlamentní volby na Vysočině.
Hlasování o hlavě státu
Výběr hlavy státu v roce 2023, který představovaly prezidentské volby, nabídl v prvním kole vyrovnané pořadí. Nejvíce hlasů získal Andrej Babiš se ziskem 28,46 % (160 voličů), za nímž se seřadili Pavel Fischer s 26,69 % (150 hlasů) a Petr Pavel s 24,37 % (137 hlasů). Z dalších kandidátů oslovila voliče Danuše Nerudová s 11,20 % (63 hlasů), Marek Hilšer s 3,91 % (22 hlasů), Jaroslav Bašta se 3,20 % (18 hlasů), Karel Diviš s 1,24 % (7 hlasů) a Tomáš Zima s 0,88 % (5 hlasů).
Druhé kolo však přineslo výrazný obrat, když Petr Pavel přesvědčivě zvítězil se ziskem 65,09 % (373 hlasů), zatímco Andrej Babiš obdržel 34,90 % (200 hlasů). Konkrétní čísla z městyse shrnují prezidentské volby v Radostíně nad Oslavou, zatímco okresní výsledky reprezentují prezidentské volby na Žďársku a souhrn za region doplňují prezidentské volby na Vysočině.
Krajské zastupitelstvo a regionální preference
Volební klání o mandáty v krajském zastupitelstvu v roce 2024, spadající pod krajské volby, vyznělo jednoznačně ve prospěch KDU-ČSL, pro niž hlasovalo 39,29 % voličů (123 hlasů). Druhou pozici obsadilo hnutí ANO se ziskem 30,99 % (97 hlasů) a třetí skončila koalice Společně se Starosty, jež obdržela 9,58 % (30 hlasů). Další kandidující subjekty již nepřekročily pětiprocentní hranici: STAN PRO VYS (4,47 %; 14 hlasů), SPD+Trikol+PRO (3,83 %; 12 hlasů), Piráti i STAČILO! (shodně 2,87 %; 9 hlasů), SOCDEM (2,55 %; 8 hlasů), PŘÍSAHA (1,59 %; 5 hlasů) a MÁ VLAST ČMS (1,27 %; 4 hlasy).
Zpětný pohled na lokální hlasování nabízejí krajské volby v Radostíně nad Oslavou, přičemž regionální kontext celého okresu přibližují krajské volby v okrese Žďár nad Sázavou. Níže jsou dostupné dřívější krajské výsledky:
Život v městysi a jeho pamětihodnosti
První písemná zmínka o místě pochází z roku 1390. Radostín nad Oslavou má status městyse, rozkládá se na ploše 15,5 km² v nadmořské výšce 526 metrů a jeho poštovní směrovací číslo je 594 44. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 945 obyvatel a při sčítání v roce 2021 stálo na jeho území 278 domů. Z demografického hlediska zaznamenalo sídlo v roce 2024 přírůstek, kdy přirozený přírůstek činil 7 osob a saldo migrace dosáhlo hodnoty 3, což v souhrnu znamenalo celkový přírůstek 10 obyvatel.
Věkové složení obyvatelstva podle ČSÚ z roku 2021 vykazovalo 16,3 % dětí ve věku 0 až 14 let (celorepublikový průměr byl 12,9 %), 69,2 % lidí ve věku 15 až 64 let (v ČR 69,7 %) a 14,5 % seniorů od 65 let výše (v ČR 17,4 %). Mimořádnou kapitolou je náboženské vyznání z téhož roku: celkem 69,6 % obyvatel se označilo za věřící (naproti 22,2 % v celé zemi), 9,7 % bylo bez vyznání (v ČR 47,8 %) a 20,7 % lidí údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
K významnému kulturnímu dědictví, které eviduje Národní památkový ústav, patří areál barokního kostela sv. Bartoloměje vystavěný na gotickém jádru se samostatně stojící věží završenou cibulovou bání, a také trojice kamenných křížů na Šibeničním vrchu s typickým trojlistým zakončením břevna. Aktuální informace a úřední zprávy přinášejí oficiální stránky městyse Radostín nad Oslavou.
Zájem o volební urny
Při komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Radostíně nad Oslavou 67,74 %, což představovalo výrazný nadprůměr ve srovnání s celostátní hodnotou, jež činila 46,07 %.
Vysoká ochota přicházet k volebním urnám provázela i ostatní typy hlasování. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo volit 78,22 % oprávněných voličů oproti 68,95 % v celé republice, zatímco v roce 2021 to bylo 75,82 % ku celostátním 65,43 %. Prezidentské volby roku 2023 přilákaly v prvním kole 79,21 % voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole dokonce 80,28 % (v ČR 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 pak zaznamenaly účast 42,49 %, což rovněž převýšilo celorepublikový průměr 32,91 %.
