0,00 %
Martin Pala starosta, věk: 40 let
Kateřina Raševová DiS. zdravotní sestra, věk: 46 let
Pavel Divila mechanik forem, věk: 49 let
Ing. Martin Vývoda stavbyvedoucí, věk: 40 let
Radek Hrbáček mechanik forem, věk: 48 let
Aleš Kráčalík projektant, věk: 38 let
MUDr. Filip Bartl praktický lékař, věk: 53 let
MUDr. Vendula Valentová zubní lékařka, věk: 43 let
Marcela Vinklárková zdravotní sestra, věk: 49 let
Nejnovější příspěvky k tématu
V nadcházejících komunálních a senátních volbách budou kromě velkých stran bojovat o slibné umístění i menší politické subjekty. Týká se to i stran, které v poslední době vstupovaly do voleb v úspěšných koalicích. V úterní debatě na CNN Prima NEWS od 20:20 diskutují lídři čtyř politických uskupení – Naše Česko, KDU-ČSL, TOP 09 a KSČM.
Redakce CNN Prima NEWS se kandidátů na pražského primátora zeptala na několik anketních otázek na témata, která hýbou metropolí. Jejich odpovědi publikujeme na pokračování. V tomto článku přinášíme odpovědi na palčivou otázku: měla by Praha regulovat platformy, jako je Airbnb? Většina lídrů v hlavním městě je pro, Milan Urban z SPD však před regulací varuje a tvrdí, že se může „obrátit v neprospěch“.
Při pondělní superdebatě na CNN Prima NEWS došlo k několika ostrým střetům mezi poslancem a předsedou hnutí PRO Jindřichem Rajchlem a poslankyní a předsedkyní strany Zelených Gabrielou Svárovskou. Představitel vládní koalice svou oponentku osočil z toho, že sosala veřejné finance a nikdy nepodnikala. Ta opáčila, že tak jako on nikdy nepodnikala a tázala se, zda nyní sosá peníze, když dostává poslanecký plat. Oba politici se střetli i kolem tématu větrných elektráren.
Kdo zvítězí v boji o Senát? To vám na CNN Prima NEWS řekneme dřív než ostatní. Favorita druhého kola se dozvíte už během prvního volebního víkendu díky předpovědi analytiků společnosti STEM. Ti jsou schopni spočítat šance na výhru už při sečtení osmdesáti procent hlasů z prvního kola.
Zdravotní úřady v Pensylvánii k pondělku hlásí 1 004 případů spalniček, píše agentura Reuters. Vysoce nakažlivé nemoci v tomto americkém státě letos podlehlo pět lidí, přičemž nikdo z nich proti ní nebyl očkován. Spojené státy se potýkají s největší nákazou spalniček za několik desetiletí. Guvernérka New Yorku Kathy Hochulová ve svém státě kvůli spalničkám vyhlásila stav nouze poté, co tam letos bylo zaznamenáno 108 případů. V USA bylo letos zaznamenáno už 3 887 případů nemoci.
Jedním z favoritů blížících se komunálních voleb je v Ústí nad Labem hnutí ANO. Redakce se s jeho lídrem Tomášem Hrubým vydala do ulic krajského města, kde se spolustraníky rozdával letáčky v rámci kontaktní kampaně. Hrubý v rozhovoru pro CNN Prima NEWS mimo jiné slíbil, že Ústí zbaví takzvané „díry“, kterou označil za vřed. Místo ní by měla na místě vzniknout ukázka světové architektury. Na život v severočeském městě, kde ANO vládne již osm let, si přitom během kampaně stěžovala i členka hnutí.
V Březové určí nadcházející komunální volby 2026 nové složení obecního zastupitelstva. Podle údajů ze sčítání lidu se obec vyznačuje mimořádně vysokým zastoupením věřících obyvatel, kteří tvoří 48,9 % zdejší populace, což představuje 382. pozici z 6 254 sídel v České republice.
Obec s přibližně pěti sty obyvateli vykazuje při hlasováních trvale vysoký zájem občanů o věci veřejné. Následující přehled přibližuje nejen lokální politickou scénu, ale zasazuje ji do kontextu výsledků parlamentních, prezidentských i krajských voleb z uplynulých let.
V komunálních volbách v roce 2022 se o přízeň voličů ucházela dvě místní uskupení. Jednoznačné vítězství si připsalo SDRUŽ.NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ I., které obdrželo 1 625 hlasů, což odpovídalo 65,79 % všech odevzdaných lístků. Druhou pozici obsadila kandidátka SNK pro Březovou se ziskem 845 hlasů, což představovalo 34,21 %.
Širší pohled na hlasování v okolních místech nabízí přehled za okres Zlín. Stejně tak lze prozkoumat celkovou situaci v širším regionu prostřednictvím výsledků za Zlínský kraj.
Když se v roce 2025 konaly volby do Poslanecké sněmovny, vyneslo hlasování místních občanů na první příčku hnutí ANO, které obdrželo 112 hlasů (39,43 %). Druhé místo obsadila koalice SPOLU se 73 hlasy (25,70 %), následovaná hnutím STAN s 31 hlasy (10,91 %) a stranou PIRÁTI s 26 hlasy (9,15 %). Pětiprocentní hranici překročilo ještě hnutí SPD s 18 hlasy (6,33 %), zatímco pod ní zůstala uskupení MOTO s 12 hlasy (4,22 %), STAČILO! se 7 hlasy (2,46 %) a se shodným jedním hlasem (0,35 %) subjekty JASAN, PŘÍSAHA a ŠVÝC. DEM. Vítězství hnutí ANO i druhá příčka koalice SPOLU odpovídaly celostátnímu pořadí, kde hnutí ANO dosáhlo 34,51 % a koalice SPOLU 23,36 %, v obou případech však v obci zaznamenaly vyšší procentní zisky.
Při předchozích sněmovních volbách v roce 2021 v Březové rovněž zvítězilo hnutí ANO se ziskem 31,36 % (85 hlasů), zatímco koalice SPOLU skončila druhá s 24,35 % (66 hlasů), koalice Piráti+STAN měla 18,08 % (49 hlasů) a hnutí SPD 12,17 % (33 hlasů). Menší podporu měly tehdy ČSSD s 8 hlasy (2,95 %), KSČM se 7 hlasy (2,58 %), TSS a PŘÍSAHA s 6 hlasy (2,21 %) a Volný blok s 5 hlasy (1,84 %). V rámci celé republiky tehdy naopak vyhrála koalice SPOLU s 27,79 % před hnutím ANO, které obdrželo 27,12 %.
Zájemci mohou prostudovat parlamentní volby v Březové podrobněji na samostatné stránce. V širším rámci jsou dostupné také sněmovní výsledky v okrese Zlín a pro kompletní krajský kontext poslouží souhrn za Zlínský kraj.
Při volbě hlavy státu, kterou představují prezidentské volby v roce 2023, přineslo první kolo nejvíce hlasů Andreji Babišovi, pro kterého hlasovalo 124 voličů (41,75 %). Druhý skončil Petr Pavel s 88 hlasy (29,62 %), následovaný Danuší Nerudovou se 34 hlasy (11,44 %) a Pavlem Fischerem se 30 hlasy (10,10 %). Méně hlasů si připsali Jaroslav Bašta s 10 hlasy (3,36 %), Marek Hilšer se 7 hlasy (2,35 %) a Karel Diviš se 4 hlasy (1,34 %). Ve druhém kole se však pořadí obrátilo a vítězem v obci se stal Petr Pavel se ziskem 159 hlasů (52,82 %), zatímco Andrej Babiš obdržel 142 hlasů (47,17 %).
Celkový průběh zachycují prezidentské volby v Březové na příslušném odkazu. Údaje z okolí zprostředkovává souhrn za okres Zlín, přičemž regionální data shrnují výsledky ve Zlínském kraji.
Do krajského zastupitelstva směřovaly krajské volby v roce 2024. První příčku v obci obsadilo hnutí ANO se ziskem 60 hlasů (39,21 %). Na dalších místech se umístily kandidátky STAN PRO ZLK s 29 hlasy (18,95 %) a KDU-ČSL+Z21 s 27 hlasy (17,64 %). Koalice STAČILO! si připsala 7 hlasů (4,57 %), zatímco ODS, SPD a Piráti obdrželi shodně po 6 hlasech (3,92 %). Menší zisky patřily uskupením PRO 2022 se 4 hlasy (2,61 %), Nez. HLAS pro ZLK se 3 hlasy (1,96 %) a po 2 hlasech (1,30 %) měly Za Moravu a SOCDEM.
Detailní data přinášejí krajské volby v Březové na vlastní stránce. Regionální pohled doplňují výsledky za okres Zlín.
První písemná zmínka o Březové pochází z roku 1407. Tato obec leží v nadmořské výšce 348 metrů nad mořem a její katastrální území zaujímá rozlohu 2,7 km². K roku 2024 zde žilo 504 obyvatel, přičemž podle údajů z roku 2021 se v sídle nacházelo 159 domů a pro poštovní doručování slouží jediné PSČ 763 15.
Demografická bilance Českého statistického úřadu za rok 2024 zaznamenala nulový přirozený přírůstek, kdy se počet narozených rovnal počtu zemřelých. Saldo migrace však dosáhlo hodnoty -2 obyvatele, což vedlo k celkovému přírůstku -2 osob. Ze sčítání lidu v roce 2021 vyplývá, že podíl dětí do 14 let činil 15,7 % (celostátně 12,9 %), obyvatelé ve věku 15 až 64 let tvořili 68,9 % (celostátně 69,7 %) a skupina od 65 let představovala 15,3 % (celostátně 17,4 %). V otázce náboženského vyznání se k věřícím přihlásilo 48,9 % respondentů (v celé ČR 22,2 %), podíl osob bez vyznání činil 16,9 % (v ČR 47,8 %) a 34,2 % lidí odpověď neuvedlo (v ČR 30,1 %). Aktuality a úřední informace zveřejňuje samospráva na oficiálních webových stránkách obce.
V komunálních volbách v roce 2022 přišlo k volebním urnám 74,62 % oprávněných voličů. Tato hodnota výrazně předčila celorepublikový průměr, který dosáhl 46,07 %.
Také v dalších typech hlasování se účast držela nad celostátní úrovní. Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 činila účast v Březové 73,97 % oproti celostátním 68,95 %, zatímco v roce 2021 to bylo 71,96 % vůči 65,43 % v celé republice. V prezidentských volbách 2023 odevzdalo v prvním kole hlas 75,77 % voličů při celostátním průměru 68,24 % a ve druhém kole účast stoupla na 77,58 % proti 70,25 % v celém Česku. Krajské volby v roce 2024 přilákaly 38,89 % voličů, což bylo rovněž více než celostátní výsledek 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
