15,05 %
14,73 %
12,23 %
12,23 %
11,60 %
10,97 %
10,34 %
6,90 %
5,96 %
Ing. Marek Jann Antonín FIŠER FRANTIŠEK RADA JAN RADA RADIM ADAM Ing. Petr Jiráček MARCELA ADAMOVÁ
Ing. Marek Jann vodohospodář, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (48 hlasů)
Antonín Fišer sádrokartonář, věk: 57 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (47 hlasů)
František Rada OSVČ, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (39 hlasů)
Jan Rada elektrikář, věk: 31 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (39 hlasů)
Radim Adam OSVČ, zajištění kulturních akcí, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (37 hlasů)
Ing. Petr Jiráček vedoucí oddělení tesařských konstrukcí a oken, věk: 39 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (35 hlasů)
Marcela Adamová OSVČ, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (33 hlasů)
Ing. Marek Jann Antonín FIŠER FRANTIŠEK RADA JAN RADA RADIM ADAM Ing. Petr Jiráček MARCELA ADAMOVÁ RADOVAN HANTA ING. ŠTĚPÁN POLANSKÝ
Ing. Marek Jann vodohospodář, věk: 44 let
Antonín Fišer sádrokartonář, věk: 57 let
František Rada OSVČ, věk: 53 let
Jan Rada elektrikář, věk: 31 let
Radim Adam OSVČ, zajištění kulturních akcí, věk: 49 let
Ing. Petr Jiráček vedoucí oddělení tesařských konstrukcí a oken, věk: 39 let
Marcela Adamová OSVČ, věk: 51 let
Radovan Hanta voják, věk: 60 let
Ing. Štěpán Polanský OSVČ, věk: 41 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
V Pístině se v nadcházejících komunálních volbách 2026 rozhodne o novém složení místní samosprávy. Zdejší obyvatelstvo je výrazně starší než celorepublikový průměr: podílem obyvatel ve věku 65 a více let se obec řadí na 425. místo ze všech 6 254 obcí v České republice.
Život v nevelkém jihočeském sídle se dlouhodobě odráží také v tom, jak se místní lidé staví k hlasování v různých typech volebních klání. Následující text nabízí ucelený přehled o hlasování na radnici i o tom, jak v této lokalitě dopadly souboje o křesla v parlamentu, kraji či na Pražském hradě.
Při obecních volbách v roce 2022 kandidovaly v obci jednotlivé osobnosti. Nejvyšší podporu voličů tehdy získal Marek Jann se ziskem 32 hlasů, což představovalo 18,93 %. Za ním se umístil Radim Adam, pro kterého hlasovalo 28 voličů, tedy 16,57 %. Třetí nejvyšší výsledek zaznamenal Antonín Fišer s 26 hlasy a podílem 15,38 %.
Mezi další kandidáty patřili František Rada s 24 hlasy (14,20 %), Petr Jiráček s 23 hlasy (13,61 %), Radovan Hanta s 20 hlasy (11,83 %) a Štěpán Polanský, jenž obdržel 16 hlasů (9,47 %). Kdo chce prozkoumat dění v okolí, může nahlédnout na komunální volby v okrese Jindřichův Hradec, případně projít celokrajský souhrn, který představují komunální volby v Jihočeském kraji.
Místní voliči dali při hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 největší podporu koalici SPOLU, která obdržela 22 hlasů, což odpovídalo 31,88 %. Na druhé příčce skončilo hnutí ANO se 16 hlasy a ziskem 23,18 %, zatímco třetí hnutí STAN oslovilo 11 voličů, tedy 15,94 %. Zatímco v obci slavila prvenství koalice SPOLU, celostátním vítězem se stalo hnutí ANO se ziskem 34,51 %.
Také o čtyři roky dříve, při sněmovních volbách v roce 2021, zde byla nejúspěšnější koalice SPOLU se ziskem 16 hlasů (26,66 %), což ladilo s jejím celorepublikovým prvenstvím na úrovni 27,79 %. O druhou a třetí pozici se tehdy v obci podělily koalice Piráti+STAN a strana KSČM, které obě získaly po 9 hlasech, tedy shodně 15,00 %.
Zájemci o detailní data z tohoto i předchozích hlasování mohou navštívit sněmovní volby v Pístině. Pro srovnání v rámci širšího regionu jsou k dispozici sněmovní volby na Jindřichohradecku a rovněž přehled zahrnující sněmovní volby v Jihočeském kraji.
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 vedl Andrej Babiš, kterému odevzdalo hlas 30 občanů, což představovalo 44,11 %. Petr Pavel získal v tomto kole 21 hlasů, tedy 30,88 %, a Danuše Nerudová obdržela 8 hlasů (11,76 %). Do finálového měření sil pak postoupili dva nejúspěšnější kandidáti z celostátního kola.
Ve druhém kole došlo k obratu a v obci zvítězil Petr Pavel, pro kterého hlasovalo 35 voličů, což činilo 51,47 %. Andrej Babiš obdržel 33 hlasů a podíl 48,52 %. Kompletní výsledky přinášejí prezidentské volby v Pístině, přičemž regionální souhrn poskytují prezidentské volby v okrese Jindřichův Hradec i krajská data přes prezidentské volby v Jihočeském kraji.
Při hlasování, v němž občané vybírali zástupce regionu, dominovala strana ODS. Ta v rámci krajských voleb v roce 2024 získala v obci 21 hlasů, což odpovídalo 44,68 %. Na druhém místě skončilo hnutí ANO se 14 hlasy a podílem 29,78 % a třetí uskupení STAČILO! si připsalo 4 hlasy, tedy 8,51 %.
Podrobná čísla o rozložení hlasů v jednotlivých letech dokumentují krajské volby v Pístině. Pro širší přehled o hlasování v okolních městech a vesnicích slouží odkaz na krajské volby v okrese Jindřichův Hradec.
Pístina je obec rozkládající se na ploše 10,1 km² v nadmořské výšce 458 metrů. První písemná zmínka o tomto sídle pochází z roku 1397. K roku 2024 zde žilo 110 obyvatel, přičemž podle údajů ze sčítání lidu v roce 2021 stálo v katastru 69 domů. Zdejší adresy obsluhují poštovní směrovací čísla 378 02 a 378 18 a samospráva provozuje webové stránky obce Pístina.
V záznamech, které vede Národní památkový ústav, figuruje návesní kaple sv. Kateřiny s empirovými prvky z roku 1824 a také Rožmberská rybniční soustava budovaná v průběhu 16. století. Podle statistik Českého statistického úřadu byl celkový přírůstek v roce 2024 záporný s hodnotou -5 osob, na čemž se podílel přirozený přírůstek -1 i saldo migrace -4.
Věková struktura obyvatelstva z roku 2021 ukazuje, že děti od 0 do 14 let tvořily 14,8 % obyvatel (v celé ČR 12,9 %), skupina 15 až 64 let představovala 61,7 % (ČR 69,7 %) a lidé ve věku 65 a více let dosahovali podílu 23,4 % (ČR 17,4 %). Ve stejném roce se k otázce náboženského vyznání vyjádřilo 42,7 % obyvatel jako bez vyznání (celostátně 47,8 %), podíl věřících činil 17,5 % (celostátně 22,2 %) a položku neuvedeno zvolilo 39,8 % dotázaných (v ČR 30,1 %).
Při komunálních volbách v roce 2022 přišlo k volebním urnám 50,59 % zapsaných voličů. Zdejší zájem o obsazení radnice tak převýšil celorepublikový průměr, který dosáhl 46,07 %.
Při sněmovních volbách v roce 2025 byla účast 80,46 % výrazně nad celostátní úrovní 68,95 %, přičemž v roce 2021 přišlo volit poslance 68,18 % voličů oproti republikovému průměru 65,43 %. Hlasování o hlavě státu v roce 2023 provázela v prvním kole účast 81,93 % (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole dosáhla 83,13 % (v ČR 70,25 %). V krajských volbách roku 2024 odevzdalo hlas 53,41 % voličů, což bylo podstatně více než celostátních 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
