38,92 %
30,62 %
30,46 %
Jan Rada DiS. vedoucí vodohospodářského provozu, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 3
15,92 % (115 hlasů)
Miroslav Grüner provozní technik vodovody, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 4
16,20 % (117 hlasů)
Lubomír Fryc dělník, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 7
13,15 % (95 hlasů)
Přemysl Seidl OSVČ, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 1
11,09 % (63 hlasů)
Ladislav Zandler operátor ve výrobě, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 4
18,30 % (104 hlasů)
Zdeňka Šedová v důchodu, věk: 63 let
pořadí na kandidátce: 7
18,13 % (103 hlasů)
Ing. arch. Václav Machů architekt a projektant, věk: 36 let
pořadí na kandidátce: 1
13,80 % (78 hlasů)
Ing. arch. Martin Karlík architekt a projektant, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 4
13,62 % (77 hlasů)
Ing. David Zandler ředitel zámeckého návrší, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 8
15,04 % (85 hlasů)
Jana Javůrková finanční poradce, věk: 42 let
Josef Veselý pracovník nákupu a evidence, věk: 34 let
Jan Rada DiS. vedoucí vodohospodářského provozu, věk: 47 let
Miroslav Grüner provozní technik vodovody, věk: 46 let
Marcel Paťava dělník, věk: 44 let
Oldřich Famfulík stavební dělník, věk: 52 let
Lubomír Fryc dělník, věk: 46 let
Ing. Martin Hašek vedoucí oddělení majetkoprávního vypořádání pozemků, Správa a údržba silnic, věk: 36 let
Ivana Marková Kavková pedikérka, věk: 41 let
Přemysl Seidl OSVČ, věk: 49 let
Tomáš Jadrný pedagog ICT, věk: 49 let
Petr Košín vedoucí práškové lakovny, věk: 34 let
Ladislav Zandler operátor ve výrobě, věk: 52 let
Kateřina Jouklová gastro, věk: 29 let
Ing. Ivo Jiránek ředitel střední školy, věk: 64 let
Zdeňka Šedová v důchodu, věk: 63 let
Eva Horáková ošetřovatelka koní, jezdec, věk: 34 let
Roman Vomáčka projektový manager, věk: 46 let
Ing. arch. Václav Machů architekt a projektant, věk: 36 let
MUDr. Jiří Vospěl lékař, věk: 50 let
Jaroslava Nechvílová vedoucí prodejny, věk: 53 let
Ing. arch. Martin Karlík architekt a projektant, věk: 44 let
Šimon Machů mistr údržby, věk: 36 let
Zdeňka Hondlová důchodce, věk: 63 let
Martin Karlík operátor výroby, věk: 35 let
Ing. David Zandler ředitel zámeckého návrší, věk: 44 let
Jiří Kašpárek důchodce, věk: 63 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Česko už zná nové složení Senátu. V senátních volbách 2026 neobhájilo nakonec ani jeden mandát hnutí ANO, uspěly naopak opoziční strany ODS či STAN. Podívejte se, jak se změnila politická mapa Senátu, a projděte si nové či staronové senátory jméno po jméně v naší přehledné grafice.
Česko má za sebou komunální volby i první kolo senátních. Co jejich výsledky budou znamenat pro budoucnost země? Kdo je vítěz a kdo poražený? O tom budou v nedělní Partii Terezie Tománkové debatovat poslanec Radek Vondráček (ANO), ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé), místopředseda ODS Tomáš Portlík a poslanec Karel Dvořák (STAN). Partii můžete sledovat živě na CNN Prima NEWS nebo přímo v tomto článku.
Během pátku a soboty proběhne druhé kolo senátních voleb, v nichž nás čeká celkově 22 soubojů. Podle společnosti Tipsport jsou největšími favority starosta Kolína Michael Kašpar (STAN) a historik Jiří Padevět (za STAN). Naopak velmi vyrovnaný souboj bookmakeři očekávají mezi exministrem pro evropské záležitosti Martinem Dvořákem (STAN) a podnikatelkou Zuzanou Ceralovou Petrofovou (za ODS). Z kandidátů, kteří v prvním kole získali nejvíce hlasů, Tipsport nejméně věří poslankyni Jitce Volfové (ANO), někdejšímu šéfovi SOCDEM Michalu Šmardovi (za Volt) a senátorce Adéle Sucharda Šípové (za Piráty).
Kandidáti do Senátu, kteří postoupili z prvního kola, měli týden na přesvědčení občanů, že jsou správnou volbou. V pátek a sobotu se rozhodne v druhém kole. Ať už dopadne jakkoli, je jisté, že opozice udrží v horní komoře parlamentu většinu. Rozhodovat se bude například o tom, zda ODS a TOP 09 udrží pozici nejsilnějšího klubu, nebo jestli naplní své ambice nové hnutí Naše Česko, které by rádo vlastní klub. Mezi zajímavé souboje druhého kola patří tři pražské obvody, ale i ostré střety kandidátů za ANO se soupeři z opozice v Plzni nebo Ostravě. Volební místnosti se otevírají v pátek ve 14 hodin.
Už tento víkend rozhodnou voliči o tom, kdo zasedne ve třetině Senátu. Ve druhém kole dojde často na „bratrovražedný“ souboj mezi kandidáty ODS a Starostů a v řadě obvodů se utkají představitelé vládního ANO s opozičními favority. CNN Prima NEWS pro vás jednotlivé obvody monitoruje a nabízí vám i sérii debat mnoha protikandidátů. Jaká témata rezonují a co rozhodne o budoucích senátorech?
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
V Benátkách rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení obecního zastupitelstva. Podle údajů ze sčítání lidu v roce 2021 patřilo zdejší prostředí k místům s velmi nízkým zastoupením seniorů, neboť lidé ve věku 65 a více let tvořili pouze 8,8 % obyvatelstva, což znamenalo 6187. příčku z 6254 hodnocených sídel v republice.
Kromě lokálního dění nabízí pohled do nedávné volební historie také obrázek o tom, jak se v obci utvářely preference ve sněmovních, krajských i prezidentských volbách.
Při hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 se o hlasy ucházela jediná kandidátní listina. Uskupení s názvem SNK 1 získalo všech 945 odevzdaných hlasů, tedy plných 100,00 %, a obsadilo tak všechna volená místa bez soupeření dalších volebních stran.
Zajímá-li vás situace v okolních obcích, můžete prozkoumat komunální volby na Svitavsku a pro sledování regionálních souvislostí je k nahlédnutí souhrnný přehled pro komunální volby v Pardubickém kraji.
Během klání o křesla v dolní komoře Parlamentu ČR, které představují volby do Poslanecké sněmovny, byla situace v obci odlišná od celostátního výsledku. V roce 2025 v Benátkách zvítězila koalice SPOLU se ziskem 32,93 % (83 hlasů), zatímco v celé zemi vyhrálo hnutí ANO se ziskem 34,51 %. Na druhém a třetím místě se v obci shodně umístily subjekty ANO a hnutí STAN, které obdržely po 19,44 % (shodně 49 hlasů). Následovali PIRÁTI s 9,92 % (25 hlasů), hnutí SPD s 8,33 % (21 hlasů), formace MOTO se 7,14 % (18 hlasů), uskupení STAČILO! s 1,58 % (4 hlasy), uskupení GENERACE s 0,79 % (2 hlasy) a hnutí PŘÍSAHA s 0,39 % (1 hlas).
Při předchozím sněmovním hlasování v roce 2021 v obci rovněž dominovala koalice SPOLU, pro niž se vyslovilo 41,20 % voličů (96 hlasů), zatímco na celostátní úrovni brala tato formace prvenství s 27,79 %. Druhá skončila koalice Piráti+STAN se 16,30 % (38 hlasů), třetí bylo hnutí ANO se 14,59 % (34 hlasů) a čtvrté hnutí SPD s 8,15 % (19 hlasů). Menší počty hlasů si tehdy připsaly ČSSD s 6,00 % (14 hlasů), formace TSS s 4,72 % (11 hlasů), hnutí PŘÍSAHA se 4,29 % (10 hlasů), KSČM s 1,71 % (4 hlasy) a uskupení Volný blok s 1,28 % (3 hlasy).
Kompletní data přinášejí parlamentní volby v Benátkách a širší pohled na oblast nabízejí parlamentní volby na Svitavsku spolu s odkazem na parlamentní volby v Pardubickém kraji.
V roce 2023 přilákaly pozornost občanů celostátní prezidentské volby. V prvním kole obdržel v obci nejvíce hlasů Petr Pavel, který získal 35,48 % (88 hlasů). Druhá příčka patřila Danuši Nerudové s 23,79 % (59 hlasů) a třetí skončil Andrej Babiš se ziskem 17,74 % (44 hlasů). Další hlasy připadly Pavlu Fischerovi (10,48 %, 26 hlasů), Jaroslavu Baštovi (6,85 %, 17 hlasů), Marku Hilšerovi (4,43 %, 11 hlasů), Karlu Divišovi (0,80 %, 2 hlasy) a Tomáši Zimovi (0,40 %, 1 hlas).
Do druhého kola postoupili na základě celostátních výsledků Petr Pavel a Andrej Babiš. Místní voliči v rozhodujícím souboji podpořili Petra Pavla, který dosáhl na 73,68 % (182 hlasů), zatímco Andrej Babiš obdržel 26,31 % (65 hlasů).
Detailní přehled přinášejí prezidentské volby v Benátkách, přičemž regionální data dokumentují prezidentské volby na Svitavsku a krajská čísla shrnují prezidentské volby v Pardubickém kraji.
Při hlasování o složení krajského zastupitelstva v roce 2024, do něhož spadají pravidelné krajské volby, byl souboj na čele velmi těsný. Uskupení ODS+TOP 09 obdrželo 21,55 % (25 hlasů) a těsně o jediný hlas předstihlo subjekt Koalice pro PaK, který získal 20,68 % (24 hlasů). Třetí místo obsadilo hnutí STAN se 17,24 % (20 hlasů).
Z dalších kandidujících stran získalo hnutí ANO 12,93 % (15 hlasů), uskupení 3PK-Pro pros. PaK 12,06 % (14 hlasů), koalice STAČILO! 6,89 % (8 hlasů), formace SPD+Trikol+PRO 6,03 % (7 hlasů) a Piráti 2,58 % (3 hlasy).
Místní výsledky zachycují krajské volby v Benátkách a pro srovnání s okolím slouží krajské volby na Svitavsku.
První písemná zmínka o obci Benátky pochází z roku 1547. Obec se rozkládá na ploše 4,8 km² v nadmořské výšce 350 metrů a její poštovní směrovací číslo je 570 01. V roce 2024 zde podle zjištění, která publikuje Český statistický úřad, žilo 403 obyvatel, přičemž v tomtéž roce se narodilo o 2 lidi více, než kolik jich zemřelo (přirozený přírůstek činil 2), avšak záporné saldo migrace dosáhlo hodnoty -2, takže celkový přírůstek skončil na nule. Při sčítání v roce 2021 obec evidovala 132 domů.
Věková struktura obyvatel v roce 2021 vykazovala 14,6 % dětí ve věku 0 až 14 let (v celé ČR 12,9 %), 76,6 % lidí v produktivním věku 15 až 64 let (celostátně 69,7 %) a 8,8 % seniorů nad 65 let (v ČR 17,4 %). V otázce náboženského vyznání se v témže roce 48,4 % obyvatel označilo jako bez vyznání (ČR 47,8 %), věřících bylo 17,4 % (celorepublikově 22,2 %) a zbylých 34,2 % respondentů položku neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Z hlediska kulturního dědictví eviduje Národní památkový ústav v katastru kamenný krucifix z roku 1887, který byl postaven soukromými donátory před venkovskou usedlostí a představuje tradiční kamenosochařské dílo doplněné reliéfy světců. Oficiální zprávy a aktuality zveřejňují webové stránky obce Benátky.
Při komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 41,35 %, což bylo méně než celostátní průměr, který činil 46,07 %.
Při dalších typech hlasování byla účast naopak vyšší než celostátní průměr. Ve sněmovních volbách v roce 2025 přišlo k urnám 80,63 % oprávněných občanů (celorepublikový průměr byl 68,95 %) a v roce 2021 to bylo 78,67 % (oproti 65,43 % v ČR). V prezidentské volbě v roce 2023 činila účast v prvním kole 79,81 % (ČR 68,24 %) a ve druhém kole 80,52 % (ČR 70,25 %). V krajských volbách roku 2024 dosáhla účast 38,39 %, zatímco celostátní průměr činil 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
