67,45 %
32,55 %
Mgr. Renata Priesterrathová MBA starostka, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 1
11,28 % (351 hlasů)
Bc. Martin Vlk DiS. státní zaměstnanec, věk: 54 let
pořadí na kandidátce: 2
11,83 % (368 hlasů)
Ing. Věra Šúňová inženýrka chemie, věk: 62 let
pořadí na kandidátce: 3
11,54 % (359 hlasů)
Ing. Dagmar Čujanová Šťastná projektová konzultantka, věk: 36 let
pořadí na kandidátce: 4
11,28 % (351 hlasů)
Lukáš Příborský OSVČ, věk: 25 let
pořadí na kandidátce: 5
11,86 % (369 hlasů)
Bc. Petra Kořízková ředitelka DS, věk: 34 let
pořadí na kandidátce: 6
10,64 % (331 hlasů)
Mgr. Vojtěch Struhár programátor, věk: 26 let
pořadí na kandidátce: 1
12,40 % (186 hlasů)
Ing. Jaroslav Čech IT analytik, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 2
12,80 % (192 hlasů)
Mgr. Petra Sauer Laubová zástupkyně ředitele MŠ, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 4
12,26 % (184 hlasů)
Mgr. Renata Priesterrathová MBA starostka, věk: 61 let
Bc. Martin Vlk DiS. státní zaměstnanec, věk: 54 let
Ing. Věra Šúňová inženýrka chemie, věk: 62 let
Ing. Dagmar Čujanová Šťastná projektová konzultantka, věk: 36 let
Lukáš Příborský OSVČ, věk: 25 let
Bc. Petra Kořízková ředitelka DS, věk: 34 let
Josef Pulkrábek státní zaměstnanec, věk: 57 let
Stanislav Krůtil důchodce, věk: 73 let
Nataša Málková invalidní důchodce, věk: 62 let
Mgr. Vojtěch Struhár programátor, věk: 26 let
Ing. Jaroslav Čech IT analytik, věk: 45 let
Ing. Vít Černý programátor, věk: 48 let
Mgr. Petra Sauer Laubová zástupkyně ředitele MŠ, věk: 50 let
Jana Nováková zdravotní sestra, věk: 47 let
Lenka Uhrová prodavačka, věk: 57 let
Jaroslav Strouhal důchodce, věk: 65 let
Radek Michlovský zlatič, věk: 35 let
Jan Vintrlík podnikatel, věk: 46 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V obci Ladná se v nadcházejících komunálních volbách rozhodne o budoucí podobě místního zastupitelstva a novém vedení radnice. Zdejší kořeny sahají hluboko do minulosti, neboť nejstarší dochovaná písemná zmínka pochází již z roku 1270.
Tato jihomoravská obec s více než tisícovkou obyvatel nabízí zajímavý pohled na volební preference, které se v průběhu let utvářely při různých hlasováních. Následující text přináší detailní ohlédnutí za minulými volebními kláními i základní charakteristiku obce.
Při obecním hlasování v roce 2022 se o hlasy voličů ucházela dvě uskupení. Jednoznačné vítězství tehdy zaznamenalo Sdružení občanů Ladné, které si připsalo 72,19 % hlasů, zatímco uskupení KDU-ČSL získalo 27,81 % hlasů.
Pro zájemce o širší regionální souvislosti nabízí ucelený obrázek také komunální volby v okrese Břeclav, přičemž celkový krajský kontext zachycují komunální volby v Jihomoravském kraji. Vývoj hlasování v samotné obci v dřívějších letech ukazují archivní záznamy z jednotlivých období.
Při celostátním měření sil v roce 2025 vyhrálo v obci hnutí ANO se ziskem 39,66 % hlasů, následované koalicí SPOLU, která obdržela 19,69 % hlasů. Na dalších místech skončilo hnutí STAN s 9,07 %, hnutí SPD s 7,96 %, strana PIRÁTI s 7,82 %, hnutí MOTO s 6,84 % a formace STAČILO!, jež získala 5,58 % hlasů. Uskupení PŘÍSAHA dosáhlo 1,67 %, zatímco strany MZH a LEVICE shodně obdržely po 0,27 % hlasů. Stejně jako v celé zemi, kde hnutí ANO zvítězilo s 34,51 % před koalicí SPOLU s 23,36 %, tak i v místním prostředí obsadila tato dvě uskupení první dvě příčky.
V předchozím klání roku 2021 v obci rovněž dominovalo hnutí ANO s 35,06 % hlasů, zatímco druhá koalice SPOLU získala 23,66 %. Třetí pozici obsadila koalice Piráti+STAN s 13,27 %, čtvrté skončilo hnutí SPD s 7,79 % a páté uskupení PŘÍSAHA s 6,06 % hlasů. Místní výsledek se tehdy od celostátního lišil v pořadí na čele, neboť v celé republice vyhrála koalice SPOLU s 27,79 % před hnutím ANO s 27,12 %. Prozkoumat můžete sněmovní volby v obci Ladná, přičemž regionální pohled nabízí sněmovní volby v okrese Břeclav i krajské shrnutí pro sněmovní volby v Jihomoravském kraji v rámci obecných voleb do Poslanecké sněmovny.
V roce 2023 provázely prezidentské volby dva napínavé volební víkendy. V prvním kole získal největší podporu Andrej Babiš se ziskem 45,30 % hlasů, na druhém místě skončil Petr Pavel s 20,40 % a třetí Danuše Nerudová obdržela 15,91 % hlasů. Další příčky obsadili Pavel Fischer s 8,43 %, Jaroslav Bašta s 5,57 %, Marek Hilšer s 2,72 % a Karel Diviš s 1,63 % hlasů.
Druhé kolo potvrdilo převahu kandidáta, který vedl už v kole prvním. Andrej Babiš v něm obdržel 53,89 % hlasů a porazil Petra Pavla, který dosáhl na 46,10 %. Podrobnosti zachycují prezidentské volby v obci Ladná, okolní dění shrnují prezidentské volby v okrese Břeclav a celou oblast mapují prezidentské volby v Jihomoravském kraji.
V roce 2024 proběhly krajské volby, v nichž se místní voliči přiklonili především k hnutí ANO, které obdrželo 43,38 % hlasů. Druhá skončila koalice SPOLU se ziskem 28,45 % a třetí formace STAČILO!, jež oslovila 6,19 % hlasujících. Další hlasy připadly uskupení PŘÍSAHA s 5,63 %, koalici SPD+Tri+PRO+Svo s 4,78 %, uskupení NESTR. PRO JM s 4,50 %, straně Piráti s 3,94 % a koalici STAN PRO JM s 1,69 %.
Celkový výsledek i rozložení hlasů prezentují krajské volby v obci Ladná a širší regionální data nabízí přehled pro krajské volby v okrese Břeclav. Níže uvedený seznam odkazuje na předchozí ročníky krajských voleb.
Jihomoravská obec Ladná se rozkládá na ploše 10,1 km² v nadmořské výšce 160 metrů a k doručování pošty slouží PSČ 691 46. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 1261 obyvatel a při sčítání v roce 2021 se v obci nacházelo 479 domů. Z demografického pohledu za rok 2024 byl přirozený přírůstek mírně záporný s hodnotou -2, avšak díky kladnému saldu migrace ve výši 6 dosáhl celkový přírůstek kladné hodnoty 4 obyvatel.
Z hlediska věkového složení podle dat ze sčítání lidu v roce 2021 tvořily děti do 14 let 10,9 % obyvatel (celostátní průměr byl 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let zastupovalo 68,9 % (v ČR 69,7 %) a skupina seniorů od 65 let představovala 20,2 %, což překračovalo celorepublikových 17,4 %. Otázku náboženského vyznání v témže roce zodpověděli místní obyvatelé tak, že 36,9 % se označilo jako věřící (oproti celostátním 22,2 %), 36,3 % bylo bez vyznání (v ČR 47,8 %) a 26,8 % údaj neuvedlo (v celé zemi 30,1 %).
Mezi místní architektonické skvosty, jež dokumentuje Národní památkový ústav, patří pozdně barokní poklona sv. Vendelína z druhé poloviny 18. století či klasicistní kaple sv. Michala se čtyřbokou zvonicí z roku 1849. U nádraží stojí rovněž čtyřboká boží muka s půlkruhovými nikami. Aktuální dění a obecní záležitosti přibližují oficiální stránky obce.
V obecních volbách v roce 2022 přišlo k volebním urnám 51,80 % oprávněných voličů, což byla hodnota zřetelně nad celorepublikovým průměrem, který činil 46,07 %. Obyvatelé tak projevili o správu své obce vyšší zájem, než bylo v zemi obvyklé.
Vyšší účast provázela i ostatní typy hlasování. V parlamentních volbách roku 2025 dosáhla účast 71,80 % oproti 68,95 % v celé ČR, přičemž v roce 2021 to bylo 69,55 % při celostátním průměru 65,43 %. Prezidentské volby roku 2023 přilákaly v prvním kole 72,64 % voličů (celostátně 68,24 %) a ve druhém kole 73,18 % (v ČR 70,25 %). V krajských volbách 2024 se k urnám dostavilo 36,04 % voličů, zatímco republikový průměr představoval 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
