0,00 %
Ing. Markéta Chroboková vedoucí oddělení, věk: 49 let
Roman Kulička obchodní manažer, věk: 54 let
Pavel Morkes technický pracovník, věk: 59 let
Pavla Růžičková administrativní pracovník, věk: 38 let
Eva Šejvlová důchodkyně, věk: 73 let
Michal Zajíc pracovník v zemědělství, věk: 36 let
Ing. Jiří Černohorský IT správce, věk: 32 let
MVDr. Lenka Machková veterinární inspektor, věk: 39 let
Václav Jirout skladník, věk: 30 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
V Bukovině nad Labem určí nadcházející komunální volby 2026 nové složení místního zastupitelstva. Tato nevelká vesnice na Pardubicku se podle demografických dat vyznačuje vysokým podílem obyvatel v produktivním věku, který v roce 2021 dosahoval 73,6 % a řadil ji na 427. místo z 6 254 sídel v republice. První dochovaná zmínka o osídlení přitom spadá již do roku 1340.
Kromě voleb do obecního zastupitelstva přibližuje tento text i další typy hlasování z minulých let. Zachyceny jsou vazby na výsledky sněmovních, prezidentských i krajských soubojů.
Hlasování do místního zastupitelstva v roce 2022 mělo jednoznačný průběh, neboť kandidovala pouze jedna volební strana. Uskupení Nezávislí pro Bukovinu n. L. získalo všech 385 odevzdaných hlasů a obsadilo celých 100,00 %. Vzhledem k absenci protikandidátů tak voliči potvrdili jedinou předloženou sestavu.
Pro porovnání s okolními městy a vesnicemi slouží přehled komunálních voleb na Pardubicku. Širší regionální situaci pak zachycuje samostatný souhrn za komunální volby v Pardubickém kraji.
Při hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 se na první pozici umístilo hnutí ANO, které obdrželo 53 hlasů (36,80 %). Druhá skončila koalice SPOLU se ziskem 28 hlasů (19,44 %), následovaná hnutím STAN s 19 hlasy (13,19 %) a stranou PIRÁTI se 16 hlasy (11,11 %). Do pořadí promluvilo také uskupení MOTO, kterému voliči odevzdali 12 hlasů (8,33 %), a uskupení STAČILO! se 7 hlasy (4,86 %), zatímco hnutí SPD získalo 6 hlasů (4,16 %). Po jednom hlasu (0,69 %) pak zaznamenaly formace VÝZVA, ČSSD a GENERACE. Stejně jako v celé České republice, kde hnutí ANO zvítězilo s 34,51 % a koalice SPOLU dosáhla na 23,36 %, se i v této obci pořadí na prvních dvou příčkách shodovalo s celostátním výsledkem.
V předchozích volbách v roce 2021 hlasování v obci ovládlo hnutí ANO s 36,42 % (55 hlasů) před koalicí SPOLU s 24,50 % (37 hlasů), zatímco na celostátní úrovni zvítězila koalice SPOLU s 27,79 % těsně před hnutím ANO s 27,12 %. Podrobnosti nabízí sněmovní výsledky v Bukovině nad Labem. Zájemci mohou prozkoumat také sněmovní volby na Pardubicku a stejně tak i souhrn za hlasování v Pardubickém kraji.
V roce 2023 se konaly prezidentské volby, v jejichž prvním kole získal nejvíce hlasů Andrej Babiš s podporou 39,59 % (59 hlasů). Na druhém místě skončil Petr Pavel, pro kterého hlasovalo 33,55 % voličů (50 hlasů), zatímco Danuše Nerudová obdržela 10,73 % (16 hlasů) a Pavel Fischer 6,71 % (10 hlasů). Marek Hilšer si připsal 4,69 % (7 hlasů), Jaroslav Bašta 3,35 % (5 hlasů) a shodně po 0,67 % (1 hlas) získali Karel Diviš a Tomáš Zima. Druhé kolo však přineslo obrat v pořadí. Petr Pavel si polepšil na 54,60 % (83 hlasů) a zvítězil, zatímco Andrej Babiš obdržel 45,39 % (69 hlasů).
Úplné číselné údaje za obě kola nabízí přehled pro prezidentské volby v Bukovině nad Labem. Pro srovnání v rámci regionu jsou dostupné také prezidentské volby na Pardubicku a souhrnné výsledky za prezidentské volby v celém kraji.
V roce 2024 se uskutečnily krajské volby, ve kterých v obci odevzdalo platný hlas celkem 57 voličů. Nejvíce hlasů obdrželo hnutí ANO, které podpořilo 31 voličů (54,38 %). Na dalších místech se shodně se 6 hlasy (10,52 %) umístily koalice 3PK-Pro pros. PaK, hnutí STAN a koalice ODS+TOP 09. Dva hlasy (3,50 %) pak shodně získaly Koalice pro PaK, Piráti a uskupení STAČILO!, zatímco uskupení NAŠE PARDUB. a DSZ-ZA PR.ZVÍŘAT obdržela po 1 hlasu (1,75 %).
Podrobné rozdělení všech hlasů zachycují krajské volby v Bukovině nad Labem. Širší okresní souvislosti ukazuje přehled za krajské volby na Pardubicku.
Bukovina nad Labem je obec ležící v nadmořské výšce 240 metrů a její katastr zaujímá rozlohu 4,5 km². První písemná zmínka o tomto sídle pochází z roku 1340. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 246 obyvatel, přičemž při sčítání v roce 2021 bylo napočítáno 87 domů. V roce 2024 byl přirozený přírůstek záporný s hodnotou -3, avšak díky kladnému saldu migrace, jež dosáhlo 9 osob, činil celkový přírůstek 6 obyvatel. Poštovní směrovací číslo sídla je 533 52 a obec provozuje své oficiální webové stránky.
Věková struktura obyvatelstva v roce 2021 ukazovala, že děti ve věku 0 až 14 let tvořily 10,4 % populace (v celé České republice to bylo 12,9 %), produktivní skupina od 15 do 64 let představovala 73,6 % (celostátně 69,7 %) a lidé ve věku 65 a více let činili 16 % obyvatel (celorepublikový průměr dosahoval 17,4 %). Ze sčítání lidu v témže roce vyplynulo také rozložení náboženského vyznání: 52,1 % obyvatel bylo bez vyznání (v celém Česku 47,8 %), k věřícím se přihlásilo 15,8 % osob (oproti celostátním 22,2 %) a zbývajících 32,1 % respondentů údaj neuvedlo (v celorepublikovém měřítku 30,1 %).
V obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Bukovině nad Labem 40,51 %, což bylo méně než celorepublikový průměr, který činil 46,07 %.
U dalších typů hlasování se zájem voličů výrazně lišil podle charakteru voleb. Ve volbách do Poslanecké sněmovny byla účast nadprůměrná: v roce 2025 přišlo k urnám 74,23 % oprávněných voličů při celorepublikové účasti 68,95 %, zatímco v roce 2021 činila 77,44 % oproti 65,43 % v celém státě. Vysoký zájem provázel také volbu prezidenta v roce 2023, kde se v prvním kole účast vyšplhala na 76,41 % (v republice 68,24 %) a ve druhém kole na 79,79 % (celostátně 70,25 %). Naopak v krajských volbách v roce 2024 byla účast slabší a dosáhla 28,22 %, což zaostalo za celorepublikovým průměrem 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
