16,52 %
16,09 %
15,65 %
13,48 %
13,04 %
13,04 %
12,17 %
0,00 %
Martin Kobera Milena Bínová JANA DOUDOVÁ ZDENĚK HAŠKOVEC Eliška Pokorná Černá JANA MATYÁSKOVÁ LUKÁŠ BÍNA
Martin Kobera mistr v Jaderné elektrárně Temelín, věk: 30 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (38 hlasů)
Milena Bínová odborný pracovník v dopravní firmě, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (37 hlasů)
Jana Doudová zootechnik, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (36 hlasů)
Zdeněk Haškovec řidič, věk: 57 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (31 hlasů)
Eliška Pokorná Černá administrativní pracovnice, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (30 hlasů)
Jana Matyásková OSVČ, věk: 43 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (30 hlasů)
Lukáš Bína student, věk: 18 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (28 hlasů)
Martin Kobera Milena Bínová JANA DOUDOVÁ ZDENĚK HAŠKOVEC Eliška Pokorná Černá JANA MATYÁSKOVÁ LUKÁŠ BÍNA RADEK DOUDA
Martin Kobera mistr v Jaderné elektrárně Temelín, věk: 30 let
Milena Bínová odborný pracovník v dopravní firmě, věk: 46 let
Jana Doudová zootechnik, věk: 49 let
Zdeněk Haškovec řidič, věk: 57 let
Eliška Pokorná Černá administrativní pracovnice, věk: 41 let
Jana Matyásková OSVČ, věk: 43 let
Lukáš Bína student, věk: 18 let
Radek Douda OSVČ, věk: 47 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V obci Haškovcova Lhota rozhodnou nadcházející komunální volby 2026 o novém složení místního zastupitelstva. Podle údajů ze sčítání lidu se toto sídlo řadí k místům s výrazným podílem obyvatel bez náboženského vyznání, který dosáhl 61,5 %. Zdejší voliči dlouhodobě projevují o správu veřejných věcí značný zájem, což se projevuje vysokou účastí nejen v obecních volbách, ale i v celostátních hlasováních.
Při obecních volbách v roce 2022 obdržela nejvíce hlasů Vendula Müllerová se ziskem 13,67 % (38 hlasů). Druhé a třetí místo obsadili se shodným počtem 35 hlasů Milena Bínová a Radek Douda, kteří získali shodně 12,59 %. Hranici deseti procent překonala také Jana Doudová s výsledkem 11,87 % (33 hlasů), následovaná Janou Matyáskovou s 9,71 % (27 hlasů) a Zdeňkem Kočím s 9,35 % (26 hlasů).
Zájemci mohou prozkoumat také celkový přehled pro komunální volby na Táborsku a širší kontext nabízí rovněž souhrnné zhodnocení za komunální volby v Jihočeském kraji. Následující seznam obsahuje odkazy na hlasování v obci v předchozích volebních obdobích.
V celostátních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 v obci dominovalo hnutí ANO, které získalo 51,16 % hlasů (22 hlasů). Druhé místo obsadila strana PIRÁTI se ziskem 16,27 % (7 hlasů) a třetí skončilo hnutí SPD s 11,62 % (5 hlasů). Hnutí STAN podpořilo 6,97 % voličů (3 hlasy), zatímco koalice SPOLU i hnutí STAČILO! zaznamenaly shodně po 4,65 % (2 hlasy). Hnutí PŘÍSAHA a hnutí MOTO získaly po 2,32 % (1 hlas). Zatímco hnutí ANO zvítězilo jak místně, tak celostátně s 34,51 %, na celorepublikové úrovni skončila druhá koalice SPOLU se ziskem 23,36 %, která v obci obdržela podstatně menší podíl hlasů.
Pro srovnání, při sněmovních volbách v roce 2021 byla situace odlišná a zvítězila koalice SPOLU, pro niž hlasovalo 32,72 % voličů (18 hlasů). Druhé tehdy skončilo hnutí ANO se ziskem 18,18 % (10 hlasů) a třetí byla koalice Piráti+STAN se 14,54 % (8 hlasů). Podrobné rozložení hlasů v obci dokumentují sněmovní volby v obci Haškovcova Lhota, přičemž regionální data zachycují přehledy pro parlamentní volby na Táborsku i celkový souhrn, který nabízejí parlamentní volby v Jihočeském kraji.
V roce 2023 se pozornost obrátila k prezidentským volbám, které přinesly dynamický vývoj. V prvním kole byl nejúspěšnější Andrej Babiš se ziskem 38,77 % (19 hlasů), za nímž skončila Danuše Nerudová s 24,48 % (12 hlasů) a Petr Pavel, který obdržel 20,40 % (10 hlasů). Pavel Fischer získal 8,16 % (4 hlasy), Jaroslav Bašta 4,08 % (2 hlasy) a Marek Hilšer spolu s Tomášem Zimou shodně po 2,04 % (1 hlas). Ve druhém kole však nastal výrazný obrat a vítězství si připsal Petr Pavel se ziskem 59,18 % (29 hlasů), zatímco Andrej Babiš obdržel 40,81 % (20 hlasů).
Výsledky obou kol přehledně ukazují prezidentské volby v obci Haškovcova Lhota, okresní souvislosti poskytují prezidentské volby na Táborsku a pro krajský rozměr slouží prezidentské volby v Jihočeském kraji.
Krajské volby v roce 2024 přinesly v obci jasný výsledek pro stranu ODS, která zvítězila se ziskem 41,93 % (13 hlasů). Druhé místo obsadilo hnutí ANO, které obdrželo 19,35 % (6 hlasů). Následovala tři uskupení se shodným výsledkem 9,67 % (3 hlasy), konkrétně koalice STAČILO!, hnutí STAN PRO JČK a strana Piráti. Uskupení Společně pro JČ podpořilo 6,45 % voličů (2 hlasy) a hnutí PŘÍSAHA získalo 3,22 % (1 hlas).
Kompletní údaje o podpoře jednotlivých kandidátek nabízejí krajské volby v obci Haškovcova Lhota, přičemž regionální kontext v rámci celého okresu přibližují krajské volby na Táborsku. Starší hlasování v rámci kraje lze procházet prostřednictvím odkazů níže.
První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1511. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 74 obyvatel. Území obce se rozkládá na ploše 3 kilometrů čtverečních v nadmořské výšce 417 metrů a v roce 2021 zde stálo 42 domů. Pro poštovní styk slouží PSČ 391 65 a samospráva provozuje oficiální webové stránky obce.
Z pohledu demografického vývoje byl v roce 2024 celkový přírůstek obyvatel na hodnotě 0. Přirozený úbytek činil 2 osoby, avšak toto snížení bylo plně vyváženo stěhováním, neboť saldo migrace dosáhlo kladné hodnoty 2. Věková struktura zjištěná při sčítání lidu v roce 2021 ukazuje, že děti od 0 do 14 let tvořily 13,4 % populace (v celé ČR 12,9 %), skupina ve věku 15 až 64 let představovala 66,5 % (celostátně 69,7 %) a lidé starší 65 let činili 20,1 % (celorepublikový průměr byl 17,4 %). Z hlediska náboženského vyznání se ve stejném roce 61,5 % obyvatel označilo jako bez vyznání (v ČR 47,8 %), 20 % se přihlásilo k věřícím (v ČR 22,2 %) a zbývajících 18,5 % občanů údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
V komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 77,59 %. Zdejší občané tak přistoupili k urnám v mnohem vyšší míře, než činil celorepublikový průměr u komunálních voleb, který se pohyboval na úrovni 46,07 %.
Nadprůměrná volební účast byla patrná i u ostatních typů hlasování. Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo volit 79,63 % oprávněných osob (v celé zemi 68,95 %) a v roce 2021 činila účast 84,62 % oproti celorepublikovým 65,43 %. V prezidentské volbě roku 2023 dorazilo v prvním kole 84,48 % voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 83,33 % (v ČR 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 přilákaly 50,00 % místních voličů, což rovněž převyšuje celostátní průměr 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
