14,78 %
13,46 %
12,23 %
10,91 %
10,50 %
9,79 %
9,68 %
7,14 %
6,83 %
Ing. Michal Radla Mgr. Jan Kramář Ing. Vladimír Michálek Ing. Olga Hynková Tomáš Bíža Renata Hošková Petr Vařečka
Ing. Michal Radla lesník, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (145 hlasů)
Mgr. Jan Kramář učitel, věk: 55 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (132 hlasů)
Ing. Vladimír Michálek kurátor, věk: 59 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (120 hlasů)
Ing. Olga Hynková účetní, věk: 54 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (107 hlasů)
Tomáš Bíža hasič, věk: 42 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (103 hlasů)
Renata Hošková laborant, věk: 58 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (96 hlasů)
Petr Vařečka OSVČ, věk: 55 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (95 hlasů)
Ing. Michal Radla Mgr. Jan Kramář Ing. Vladimír Michálek Ing. Olga Hynková Tomáš Bíža Renata Hošková Petr Vařečka Ing. Tomáš Patočka Michal Petráň Otto Vančura Marcel Karkoš
Ing. Michal Radla lesník, věk: 50 let
Mgr. Jan Kramář učitel, věk: 55 let
Ing. Vladimír Michálek kurátor, věk: 59 let
Ing. Olga Hynková účetní, věk: 54 let
Tomáš Bíža hasič, věk: 42 let
Renata Hošková laborant, věk: 58 let
Petr Vařečka OSVČ, věk: 55 let
Ing. Tomáš Patočka inženýr kvality, věk: 45 let
Michal Petráň OSVČ, věk: 38 let
Otto Vančura OSVČ, věk: 49 let
Marcel Karkoš obsluha CNC, věk: 32 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Výsledky senátních voleb jsou pro hnutí ANO ťafka a budíček. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl poslanec Radek Vondráček (ANO), podle kterého je namístě otevřít debatu o volebním systému a jeho možné změně na jednokolový. S touto myšlenkou ale v debatě nesouhlasil poslanec Karel Dvořák (STAN) ani první místopředseda ODS Tomáš Portlík.
Ještě v pátek nepanovala mezi představiteli ODS s ohledem na výsledek komunálních voleb a prvního kola těch senátních příliš dobrá nálada. Volební sobota a zisk sedmi mandátů z devíti ale rozpoložení občanských demokratů značně zlepšily. Druhé kolo sice vyhráli Starostové a nezávislí. Ze čtyř obvodů, kde soupeřili s ODS, ale ve třech prohráli. To může znovu oživit debaty o tom, kdo je lídrem opozice. Druhé kolo zároveň přineslo velký debakl pro hnutí ANO. Poprvé v senátních volbách nezískalo ani jeden mandát; v ANO zřejmě nastanou velké změny. Což už avizoval předseda hnutí Andrej Babiš.
V Senátu po letošních volbách bude méně žen. Po minulých volbách zasedalo v horní parlamentní komoře 17 žen, nyní jich bude jen 14. Dvě senátorky neobhájily svůj mandát a dvě již nekandidovaly. Nově zasedne do senátní lavice senátorka za ODS Zuzana Ceralová Petrofová za obvod Hradec Králové. Dosavadních 17 senátorek byl dosud nejvyšší počet a ženy tvořily 21 procent všech senátorů. Nyní jich bude asi 17 procent. Ve Sněmovně tvoří ženy třetinu.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan považuje zisk deseti mandátů za jednoznačné vítězství Starostů v letošních senátních volbách. Výsledek hnutí STAN je podle něj absolutně nad očekávání. Řekl to novinářům při příchodu do volebního štábu. Na tiskové konferenci následně uvedl, že Starostové chtějí být hlavním vyzyvatelem hnutí ANO pro příští roky i v parlamentních volbách a dokázat, že jsou mu schopni konkurovat.
Výsledek senátních voleb je pro hnutí ANO katastrofální. Na tiskovém brífinku to v sobotu novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Hnutí se podle něj musí zamyslet nad svým restartem a nad tím, kdo v něm skutečně odvádí práci.
Česko už zná nové složení Senátu. V senátních volbách 2026 neobhájilo nakonec ani jeden mandát hnutí ANO, uspěly naopak opoziční strany ODS či STAN. Podívejte se, jak se změnila politická mapa Senátu, a projděte si nové či staronové senátory jméno po jméně v naší přehledné grafice.
V malebné středočeské obci Rohozec se letos konají komunální volby 2026, které rozhodnou o novém složení místního zastupitelstva a dalším směřování zdejší radnice. Tato víska se může pochlubit bohatou historií, jejíž kořeny sahají minimálně do roku 1407, přičemž jejím nejvýraznějším symbolem je raně gotický kostel svaté Maří Magdalény s historií spojenou se sedleckými cisterciáky.
Při pohledu na politické dění je patrné, že zdejší obyvatelé se o správu veřejných věcí živě zajímají a k urnám chodí ve velmi hojném počtu. Kromě lokálních témat se zde pravidelně odrážejí i celostátní politické trendy, jak ukazují výsledky z jiných typů hlasování.
Při posledním rozhodování o obsazení obecního zastupitelstva v roce 2022 získal nejvíce hlasů Mgr. Jan Kramář, který oslovil 14,62 % voličů. Těsně za ním se umístil Ing. Michal Radla s podílem 13,45 % a trojici nejúspěšnějších kandidátů uzavřel Ing. Vladimír Michálek, pro něhož se rozhodlo 12,92 % hlasujících. Další výrazné zisky si připsali například Petr Vařečka či Tomáš Bíža.
Zajímavé srovnání s širším okolím nabízejí celkové výsledky za Kutnohorsko, na které se můžete podívat v okresním přehledu komunálního hlasování. Pokud vás zajímá situace v celém regionu, je k dispozici také odkaz na krajský sumář komunálních voleb, kde lze prozkoumat data z ostatních sídel.
Při celostátních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 v obci přesvědčivě zvítězilo hnutí ANO, které obdrželo 38,57 % hlasů. Druhou nejúspěšnější formací se v Rohozci stalo hnutí STAN se ziskem 18,78 % a na třetím místě skončila koalice SPOLU, pro kterou hlasovalo 15,73 % voličů. Tento výsledek se v zásadě shodoval s celostátním triumfem hnutí ANO, které napříč republikou získalo 34,51 % hlasů, avšak druhé hnutí STAN si v této středočeské vísce vedlo výrazně lépe než v celorepublikovém průměru, kde obsadilo třetí příčku s 11,23 %.
Srovnáme-li tato čísla s předchozím hlasováním z roku 2021, zjistíme, že hnutí ANO obhájilo své prvenství, i když tehdy zvítězilo s o něco nižším ziskem 26,55 % hlasů. Podrobné statistiky a vývoj nálad voličů nabízí profil parlamentních voleb v Rohozci. Regionální kontext v rámci celého okresu pak přináší okresní přehled sněmovních výsledků a data za celé Středočesko najdete pod odkazem na krajské výsledky parlamentního hlasování.
Během prezidentských voleb v roce 2023 se v obci odehrál mimořádně těsný souboj už v prvním kole. Nejvíce hlasů tehdy obdržel Andrej Babiš, pro kterého se rozhodlo 36,86 % voličů, avšak v těsném závěsu za ním skončil Petr Pavel s podporou 36,36 %. Třetí pozici obsadila Danuše Nerudová, která oslovila 10,10 % hlasujících.
Ve druhém kole se pak karty obrátily a celkovým vítězem se v této obci stal Petr Pavel se ziskem 52,68 % hlasů, zatímco Andrej Babiš obdržel 47,31 %. Kompletní přehled naleznete na stránce věnované prezidentské volbě v Rohozci. Pokud vás zajímá, jak hlasovalo širší okolí, můžete navštívit také okresní přehled prezidentských hlasů či prozkoumat celková data v krajských výsledcích prezidentských voleb.
Při posledních krajských volbách v roce 2024 dalo nejvíce místních voličů hlas hnutí ANO, které obdrželo 35,55 % hlasů. Druhou pozici obsadila koalice SPOLU s podílem 21,11 % a na třetím místě se umístila koalice STAČILO! se ziskem 15,55 % hlasů.
Kompletní historický vývoj krajských hlasování mapuje speciální stránka věnovaná krajským volbám v Rohozci. Pro porovnání s výsledky v okolních městech a obcích doporučujeme navštívit okresní přehled krajských výsledků, který shrnuje preference v celém regionu.
Středočeská obec Rohozec se nachází v okrese Kutná Hora a rozkládá se na území o rozloze 5,3 km². Podle oficiálních údajů z roku 2024 zde trvale žije 315 obyvatel a k dispozici je tu 144 domů, jejichž počet byl evidován v roce 2021. Celé území se nachází v nadmořské výšce 218 metrů a pro doručování pošty slouží jedno poštovní směrovací číslo 28401. Z hlediska demografického vývoje v roce 2024 zaznamenala obec přirozený přírůstek ve výši -4 obyvatel a saldo migrace skončilo na hodnotě -1, což ve výsledku znamenalo celkový přírůstek -5 osob.
Mezi významné historické pamětihodnosti patří raně gotický kostel sv. Maří Magdalény s dochovanou ohradní zdí, jehož vznik je historicky spjat s cisterciáckým řádem v Sedlci. V obci se nachází také hodnotná výklenková kaplička z počátku 19. století, která se vyznačuje trojbokým půdorysem a barokním tvaroslovím. Informace o památkách vycházejí z podkladů Národního památkového ústavu. Pokud vás zajímají další podrobnosti ze života obce, můžete navštívit oficiální webové stránky Rohozce.
Z hlediska věkové struktury tvořily k roku 2021 děti do 14 let 14,7 % obyvatelstva, dospělí ve věku 15 až 64 let představovali 67,2 % a senioři nad 65 let tvořili 18,1 % populace, což je mírně nad celorepublikovým průměrem 17,4 %. Při sčítání lidu v témže roce se 57,1 % obyvatel přihlásilo k životu bez vyznání, zatímco věřící tvořili 10,7 % místní populace a zbývajících 32,1 % podíl neuvedlo. Tyto demografické a statistické údaje jsou čerpány z datových přehledů Českého statistického úřadu.
Při posledních komunálních volbách v roce 2022 dosáhla účast v této obci mimořádných 66,01 %. Tento zájem o lokální politiku výrazně převyšuje celorepublikový průměr, který tehdy činil pouze 46,07 %.
Vysoká účast doprovází i ostatní typy hlasování. V parlamentních volbách v roce 2025 přišlo k urnám 75,76 % oprávněných voličů, zatímco v roce 2021 to bylo 71,49 % (oba údaje převyšují tehdejší celorepublikové průměry 68,95 % a 65,43 %). Při prezidentské volbě v roce 2023 činila účast v prvním kole 78,88 % a ve druhém kole 74,40 % (oproti celostátním 68,24 % a 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 pak zaznamenaly účast 36,61 % voličů, což bylo rovněž nad republikovým průměrem 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
