61,66 %
20,25 %
18,08 %
Radim Haitl starosta, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 1
14,66 % (341 hlasů)
Mgr. Jiří Jordán ředitel ZŠ, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 2
15,43 % (359 hlasů)
Martin Perůtka DiS. hasič, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 3
13,32 % (310 hlasů)
Ing. Petr Pajdla technik, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 4
13,71 % (319 hlasů)
Ludmila Šrámková finanční poradce, věk: 57 let
pořadí na kandidátce: 5
10,66 % (248 hlasů)
Josef Čoček zámečník, věk: 57 let
pořadí na kandidátce: 6
8,46 % (197 hlasů)
Ing. Jitka Konečná chemik, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 2
13,87 % (106 hlasů)
MUDr. Martin Kutěj Ph.D., LL.M. lékař, věk: 40 let
pořadí na kandidátce: 6
27,09 % (207 hlasů)
Ing. Josef Hynčica konstruktér, věk: 42 let
pořadí na kandidátce: 2
25,36 % (173 hlasů)
Radim Haitl starosta, věk: 48 let
Mgr. Jiří Jordán ředitel ZŠ, věk: 53 let
Martin Perůtka DiS. hasič, věk: 41 let
Ing. Petr Pajdla technik, věk: 61 let
Ludmila Šrámková finanční poradce, věk: 57 let
Josef Čoček zámečník, věk: 57 let
Ing. Lenka Dubová administrativní pracovnice, věk: 42 let
Michal Haitl živnostník, věk: 46 let
Pavla Maléřová účetní, věk: 59 let
Bc. Marie Haitlová pedagog, věk: 39 let
Ing. Jitka Konečná chemik, věk: 41 let
Bc. Karel Šváček elektrotechnik, věk: 40 let
Radek Čech konstruktér, věk: 31 let
Eva Škrhlová příslušník bezpečnostních složek, věk: 43 let
MUDr. Martin Kutěj Ph.D., LL.M. lékař, věk: 40 let
Miloslav Konečný expedient - CZO, věk: 41 let
Michaela Šváčková vychovatel, věk: 33 let
Lucie Maléřová administrativní pracovník, věk: 36 let
Marek Mynář místostarosta, věk: 63 let
Ing. Josef Hynčica konstruktér, věk: 42 let
Hynek Šatánek opravář, věk: 57 let
Ing. Václav Mikulík chemik, věk: 47 let
Libor Mík stolař, věk: 62 let
Bohumír Škrhla stolař, věk: 69 let
Jan Šenk elektrikář, věk: 59 let
Jaromír Hapala traktorista, věk: 58 let
Ivo Kubica zámečník, věk: 62 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
Ústecký krajský soud řeší stížnost neúspěšného kandidáta do městského zastupitelstva Jakuba Ihnačince. Člen vítězného uskupení ProMOST ve volbách skončil na 23. místě kandidátky, přičemž se do zastupitelstva dostalo prvních 22 kandidátů. Hlasy podle něj nebyly správně sečtené a jeho hnutí mělo získat 23 mandátů. Ve stížnosti, kterou od něj obdržel soud, Ihnačinec mimo jiné uvedl, že hlasy přibližně 30 kandidátů byly zapsány jako nula, došlo tak podle něj k chybě při přepisu výsledků ze sčítacích archů do zápisu o průběhu a výsledku hlasování. Kromě toho eviduje ústecký soud stížnosti i z Chomutova a také Kryr na Lounsku.
Hlasitá kritika ze strany koalice pomohla předsedovi lidovců a hejtmanovi Jihomoravského kraje Janu Grolichovi (KDU-ČSL) k volebnímu úspěchu. V úterním pořadu 360° ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher (ANO). Grolich následně připomněl slova ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka v podcastu Sorry jako, v němž po boku premiéra Andreje Babiše vyzýval Grolichovu soupeřku o senátní křeslo Petru Absolonovou (všichni ANO), aby jihomoravskému hejtmanovi „natrhla zadek“. Podle Grolicha tato vyjádření nebyla důstojná a lidovci je tak hnutí ANO vrátili zvolením svého kandidáta hned v prvním kole voleb.
Povolební vyjednávání na pražském magistrátu jsou i třetí den po sečtení volebních hlasů teprve v začátcích. Vyjednávací tým hnutí STAN se sešel se třemi možnými koaličními partnery: SPOLU pro Prahu, Prahou sobě a Piráty. Důležité budou podle možného příštího primátora Petra Hlaváčka nejenom programové priority, ale i osobní sympatie.
Hnutí ANO se dostává do fáze, kdy začíná z vítězné křivky sestupovat dolů. V novém pořadu Zpravodajské centrum ve vysílání CNN Prima NEWS to v úterý řekl kandidát na senátora postupující do druhého kola voleb Martin Dvořák (STAN). Vysvětluje si to mimo jiné únavou ministerského předsedy Andreje Babiše (ANO). Do druhého kola ve 45. obvodu za Hradec Králové kromě Dvořáka postoupila také kandidátka ODS Zuzana Ceralová Petrofová, ANO tak v krajském městě a přidruženém okolí zůstalo mimo klání o křeslo v horní komoře.
V obci Střítež nad Ludinou přinesou nadcházející komunální volby rozhodování o novém složení obecního zastupitelstva i budoucím vedení obce. Zdejší prostředí se vyznačuje mimo jiné tím, že se při sčítání lidu v roce 2021 zařadilo k místům s výrazným zastoupením věřících, kdy se k nim přihlásilo 43,1 % obyvatel, což znamenalo 634. pozici mezi 6 254 hodnocenými obcemi České republiky.
Kromě lokální správy v této části Olomouckého kraje ovlivňují rozhodování voličů i širší souvislosti celostátního dění. Následující přehled mapuje jak výsledky hlasování na radnici, tak chování místních voličů při výběru poslanců, hlavy státu či krajských zastupitelů.
Při obecních volbách v roce 2022 se na čele výsledkové listiny umístilo uskupení Společně PRO Střítež, které získalo 1 947 hlasů, což představovalo 51,24 %. Druhou příčku obsadila KDU-ČSL se ziskem 672 hlasů (17,68 %), těsně následovaná uskupením STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ, pro které hlasovalo 654 voličů (17,21 %). Čtvrté místo obsadili OPTIMISTÉ 2018 s podporou 527 hlasů (13,87 %).
Hlasování v obci se odehrává v rámci širšího regionu, jehož souhrnný obraz nabízejí komunální volby na Přerovsku v okresním měřítku. Celkový krajský kontext zachycují komunální volby v Olomouckém kraji na úrovni všech zúčastněných sídel.
Při celostátním měření sil, jaké představují volby do Poslanecké sněmovny, zaznamenalo v roce 2025 prvenství hnutí ANO se ziskem 177 hlasů (33,90 %), přičemž stejný vítěz uspěl také v celé republice se ziskem 34,51 %. Druhá koalice SPOLU obdržela 116 hlasů (22,22 %), následovalo hnutí STAN s 57 hlasy (10,91 %), uskupení MOTO s 54 hlasy (10,34 %) a hnutí SPD s 51 hlasy (9,77 %). Z dalších subjektů získali PIRÁTI 29 hlasů (5,55 %), uskupení STAČILO! 24 hlasů (4,59 %), PŘÍSAHA 5 hlasů (0,95 %), ŠVÝC. DEM. 3 hlasy (0,57 %) a uskupení GENERACE 2 hlasy (0,38 %).
O čtyři roky dříve, v roce 2021, zde panovala jiná situace, protože v obci zvítězila koalice SPOLU s 29,23 % (152 hlasů) před hnutím ANO, které obdrželo 27,69 % (144 hlasů), což rovněž odpovídalo celostátnímu pořadí těchto dvou uskupení. Třetí tehdy skončilo hnutí SPD s 16,15 % (84 hlasů) a čtvrtá koalice Piráti+STAN s 9,80 % (51 hlasů). Pětiprocentní hranici nepřekročily ČSSD se 4,23 % (22 hlasů), KSČM se 3,65 % (19 hlasů), PŘÍSAHA s 3,07 % (16 hlasů), TSS s 1,92 % (10 hlasů), Moravané s 1,53 % (8 hlasů) a Volný blok s 1,34 % (7 hlasů).
Konkrétní čísla z jednotlivých sněmovních klání shrnují sněmovní volby ve Stříteži nad Ludinou v dlouhodobém přehledu. Regionální souvislosti doplňují volby do Poslanecké sněmovny v okrese Přerov a pro pohled na celé hejtmanství slouží volby do Poslanecké sněmovny v Olomouckém kraji s kompletními daty.
Když se v roce 2023 konaly prezidentské volby, vyhrál v prvním kole Andrej Babiš s 37,40 % (199 hlasů). Druhý skončil Petr Pavel, kterého podpořilo 26,12 % voličů (139 hlasů). Na dalších místech figurovali Danuše Nerudová se 14,28 % (76 hlasů), Pavel Fischer s 9,77 % (52 hlasů), Jaroslav Bašta se 7,14 % (38 hlasů), Marek Hilšer se 3,00 % (16 hlasů), Karel Diviš s 1,87 % (10 hlasů) a Tomáš Zima s 0,37 % (2 hlasy).
Ve druhém kole nastal obrat, když Petr Pavel získal 54,98 % (298 hlasů), zatímco Andrej Babiš obdržel 45,01 % (244 hlasů). Celkové výsledky tohoto hlasování přibližují prezidentské volby ve Stříteži nad Ludinou na samostatné stránce. Pokud vás zajímá širší okolí, jsou k dispozici také prezidentské volby v okrese Přerov a souhrn za hejtmanství nabízejí prezidentské volby v Olomouckém kraji s konečnými čísly.
V roce 2024 proběhly krajské volby, v nichž v obci dosáhlo nejvyššího zisku hnutí ANO, které obdrželo 84 hlasů (34,00 %). Na druhém místě skončila koalice Spojenci 24 se ziskem 43 hlasů (17,40 %) a v těsném závěsu za ní uskupení STAN PRO OLK, které oslovilo 42 voličů (17,00 %).
Další hlasy získala koalice SPD+Tri+PRO+Svo s 8,90 % (22 hlasů), hnutí PŘÍSAHA s 5,66 % (14 hlasů), uskupení STAČILO! se 4,85 % (12 hlasů), Moravané se 4,45 % (11 hlasů), Piráti s podporou se 4,04 % (10 hlasů) a ODS s 2,42 % (6 hlasů). Záznam o místním hlasování představují krajské volby ve Stříteži nad Ludinou a pohled na okresní úroveň přinášejí krajské volby v okrese Přerov s podrobnými údaji.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1371. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 866 obyvatel na celkové rozloze 14,8 km². Katastr leží v nadmořské výšce 338 metrů a k doručování pošty slouží směrovací číslo 753 63. Při sčítání lidu v roce 2021 bylo v obci napočteno 293 domů.
Z hlediska populačního vývoje za rok 2024 byl přirozený přírůstek záporný s hodnotou -11 a záporné bylo i saldo migrace činící -6, což v součtu vedlo k celkovému úbytku vyjádřenému hodnotou -17. Věkové rozložení místních obyvatel v roce 2021 zahrnovalo 12,7 % dětí ve věku 0 až 14 let (v celé ČR 12,9 %, 3800. místo z 6 254 obcí), 69,3 % lidí v produktivním věku 15 až 64 let (v ČR 69,7 %, 3116. místo) a 18 % obyvatel ve věku 65 a více let (v ČR 17,4 %, 2436. místo).
Při stejném šetření ČSÚ v roce 2021 tvořili věřící 43,1 % obyvatel (celostátně 22,2 %), osoby bez vyznání představovaly 26,5 % (v ČR 47,8 %, řazení 5560 z 6 254) a zbývajících 30,3 % obyvatel své vyznání neuvedlo (v ČR 30,1 %, řazení 3434 z 6 254). Další podrobnosti o samosprávě a chodu obce lze najít na webu striteznl.cz.
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 64,14 %, čímž výrazně převýšila celorepublikový průměr, který tehdy činil 46,07 %.
Vyšší účast oproti celostátnímu průměru panovala také v dalších hlasováních. U sněmovních voleb v roce 2025 přišlo odevzdat hlas 75,14 % voličů oproti 68,95 % v celé republice, přičemž v roce 2021 činila místní účast 75,36 % oproti 65,43 % celostátně. V prezidentských volbách 2023 se v prvním kole účast vyšplhala na 77,01 % (ČR 68,24 %) a ve druhém dosáhla 78,16 % (ČR 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 zaznamenaly účast 34,78 %, zatímco celorepublikový průměr byl 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
