0,00 %
Ing. Zdeněk Brabec učitel, věk: 56 let
Daniel Holeta lesník, věk: 42 let
Marie Časarová důchodkyně, věk: 64 let
Radek Beneš kameník - osazovač, věk: 49 let
Petr Hrubý obecní zaměstnanec, věk: 66 let
Milan Janák důchodce, věk: 74 let
Jan Jindra důchodce, věk: 63 let
Jaroslav Prokop důchodce, věk: 73 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
V Horní Pasece přinesou nadcházející komunální volby v roce 2026 nové složení místního zastupitelstva, které bude rozhodovat o dalším směřování samosprávy. Podle demografických dat ze sčítání lidu se zdejší lokalita vyznačuje mimořádně vysokým podílem seniorů, neboť obyvatelé ve věku 65 a více let tvořili 28,9 % populace, což sídlo zařadilo na 100. místo z 6254 hodnocených obcí v České republice.
Tato malá víska s několika desítkami stálých obyvatel se rozkládá v malebném prostředí nedaleko vodní nádrže Švihov. Následující text nabízí detailní pohled na dosavadní hlasování občanů v různých typech volebních klání i stručný přehled o životě v obci.
Při obecních volbách v roce 2022 měli voliči v Horní Pasece volbu velmi přímočarou, protože se o přízeň ucházela pouze jedna volební strana. Uskupení SNK obce HORNÍ PASEKA obdrželo všech 193 odevzdaných hlasů a získalo tak plných 100,00 % podpory, čímž bez konkurence obsadilo všechna křesla.
Pro zájemce o širší regionální souvislosti je k dispozici celkový přehled za havlíčkobrodský okres, na nějž tematicky navazuje také souhrnný výsledek za Kraj Vysočina zachycující hlasování ve všech městech a obcích kraje.
Když se v roce 2025 konaly celostátní volby do Poslanecké sněmovny, v obci se odehrál vyrovnaný duel. Na první příčce zde skončila koalice SPOLU se ziskem 34,14 % (14 hlasů), zatímco hnutí ANO obsadilo druhou pozici s 31,70 % (13 hlasů). Na celostátní úrovni přitom hnutí ANO zvítězilo s 34,51 %, kdežto koalice SPOLU dosáhla v celé zemi na 23,36 %. Další hlasy v obci posbíralo hnutí STAN (14,63 %; 6 hlasů), hnutí SPD (12,19 %; 5 hlasů), strana PIRÁTI (4,87 %; 2 hlasy) a koalice STAČILO! (2,43 %; 1 hlas), přičemž v celé republice se do pořadí promítly i zisky stran MOTO a PŘÍSAHA.
Pro srovnání, při sněmovním hlasování v roce 2021 v obci rovněž dominovala koalice SPOLU s 34,78 % (16 hlasů), před hnutím ANO s 21,73 % (10 hlasů). Tehdy se o další hlasy podělily subjekty ČSSD (10,86 %; 5 hlasů), koalice Piráti+STAN (10,86 %; 5 hlasů), hnutí SPD (8,69 %; 4 hlasy), hnutí PŘÍSAHA (6,52 %; 3 hlasy) a po jednom hlasu (2,17 %) si připsaly Zelení, Volný blok a TSS, přičemž v celostátním měřítku získala hlasy i KSČM. Výsledkový vývoj dokumentují parlamentní volby v Horní Pasece, zájemci mohou porovnat rovněž souhrnná data za okres Havlíčkův Brod či celkový výsledek za Kraj Vysočina.
Přímé prezidentské volby v roce 2023 přinesly mezi prvním a druhým kolem zajímavou změnu pořadí. V úvodním kole získal nejvíce hlasů Andrej Babiš (37,50 %; 15 hlasů), následovaný Danuší Nerudovou s 30,00 % (12 hlasů) a Petrem Pavlem s 25,00 % (10 hlasů). Po jednom hlasu (2,50 %) tehdy obdrželi Marek Hilšer, Jaroslav Bašta i Pavel Fischer.
Finálové klání ovšem vyhrál Petr Pavel, pro kterého se vyslovilo 53,65 % voličů (22 hlasů), zatímco Andrej Babiš získal 46,34 % (19 hlasů). Kompletní čísla shrnuje přehled pro prezidentské volby v Horní Pasece a širší regionální pohled nabízí okresní souhrn Havlíčkobrodska společně se stránkou pro prezidentské hlasování v Kraji Vysočina.
V roce 2024 se uskutečnily krajské volby, ve kterých místní voliči rozdělili své hlasy pouze mezi tři kandidující subjekty. Vítězem se stalo hnutí ANO, kterému dalo hlas 46,15 % zúčastněných (12 hlasů). Druhá příčka patřila koalici Společně se Starosty se ziskem 30,76 % (8 hlasů) a třetí skončilo uskupení STAN PRO VYS, jež podpořilo 23,07 % hlasujících (6 hlasů).
Zájemci mohou prozkoumat podrobné krajské výsledky za obec a pro širší srovnání s okolními sídly je dostupný také celkový přehled za okres Havlíčkův Brod.
První písemná zmínka o Horní Pasece pochází z roku 1265. Obec leží v nadmořské výšce 596 metrů a rozkládá se na ploše 9,3 kilometrů čtverečních, přičemž k doručování pošty slouží PSČ 584 01. V roce 2024 zde žilo celkem 67 obyvatel a při sčítání v roce 2021 bylo v obci evidováno 53 domů. Nejvýznamnější kulturní památkou v katastru je kostel sv. Víta se sochou Panny Marie, v jádru románský, goticky a barokně upravený jednolodní chrám s pravoúhlým presbytářem a atypicky přistavěnou věží, který stojí na břehu vodního díla Švihov na řece Želivce jako poslední pozůstatek zatopené obce Zahrádka, jak uvádí Národní památkový ústav.
Demografická data, jež zpracovává Český statistický úřad, ukazují pro rok 2024 pokles počtu obyvatel, kdy přirozený úbytek činil -2 osoby a shodné záporné saldo migrace dosáhlo hodnoty -2, což vedlo k celkovému přírůstku -4 obyvatel. Věkové rozložení populace v roce 2021 zahrnovalo 9,6 % dětí do 14 let (v ČR 12,9 %, 5837. příčka v republice), 61,4 % lidí v produktivním věku 15 až 64 let (v ČR 69,7 %, 6063. příčka) a 28,9 % seniorů nad 65 let (v ČR 17,4 %). V otázce náboženského vyznání se v témže roce 44,1 % obyvatel označilo za věřící (v ČR 22,2 %, 583. pozice), zatímco 30,9 % uvedlo, že je bez vyznání (v ČR 47,8 %, 5221. pozice), a zbývajících 25 % dotázaných údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %, 5549. pozice). Aktuality a kontakty na samosprávu zveřejňuje oficiální web obce.
V komunálním hlasování roku 2022 byla účast v obci nadprůměrná. K volebním urnám přišlo 69,84 % oprávněných voličů, což výrazně převýšilo celorepublikový průměr těchto voleb, který dosáhl 46,07 %.
Také v dalších typech hlasování se zájem obyvatel pohyboval na solidní úrovni. V parlamentních volbách v roce 2025 činila účast 68,33 %, což bylo těsně pod celorepublikovým průměrem 68,95 %, zatímco v roce 2021 dosáhla 75,41 % a republikový průměr 65,43 % znatelně předčila. V prezidentské volbě roku 2023 dorazilo v 1. kole 63,49 % voličů (celostátně 68,24 %) a ve 2. kole 67,21 % (celostátně 70,25 %). V krajských volbách 2024 pak účast dosáhla 44,07 %, čímž znatelně překonala celorepublikových 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
