Komunální volby 2026 v Miličíně: přehled a souvislosti
V Miličíně určí nadcházející komunální volby nové složení městského zastupitelstva a rozhodnou o budoucím vedení radnice. Město položené v nadmořské výšce 617 metrů se vyznačuje mimo jiné tím, že podíl seniorů ve věku od 65 let dosahoval při sčítání lidu v roce 2021 hodnoty 21,2 %, což sídlo zařadilo na 836. místo z 6 254 hodnocených sídel v České republice.
Zdejší volební historie ukazuje stabilní zájem obyvatel o správu věcí veřejných i specifické rozložení sil mezi celostátními stranami a lokálními sdruženími. Následující přehled rekapituluje dosavadní hlasování do zastupitelstev i výsledky prezidentských, krajských a sněmovních klání.
Rozdělení sil v miličínském zastupitelstvu
Při hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 získalo přesvědčivou většinu sdružení PRO MILIČÍNSKO, které obdrželo 1 922 hlasů, což představovalo 60,18 %. Druhou pozici obsadila kandidátka Za rozvoj osad města Miličín se ziskem 1 165 hlasů (36,47 %). Samostatně kandidující Ladislav Zástěra pak oslovil 107 voličů a dosáhl na 3,35 % odevzdaných hlasů.
Pro zájemce o širší regionální souvislosti je k dispozici souhrn komunálních voleb na Benešovsku, a pokud chcete prozkoumat celou oblast, poslouží také přehled hlasování ve Středočeském kraji. Starší výsledky místních voleb v jednotlivých obdobích zachycují níže uvedené odkazy.
Hlasování o složení Poslanecké sněmovny
Při volbách do zákonodárného sboru v roce 2025 zvítězilo hnutí ANO se ziskem 40,83 % (205 hlasů), na druhém místě skončila koalice SPOLU s 19,92 % (100 hlasů). Stejné pořadí na prvních dvou příčkách nastalo také v celostátním měřítku, kde hnutí ANO obdrželo 34,51 % a koalice SPOLU 23,36 %. Třetí pozici ve městě obsadilo hnutí STAN s 9,76 % (49 hlasů), následovali PIRÁTI s 8,96 % (45 hlasů), hnutí SPD s 6,57 % (33 hlasů) a uskupení MOTO s 5,57 % (28 hlasů). Pod pětiprocentní hranicí se ocitly formace STAČILO! s 3,78 % (19 hlasů), hnutí PŘÍSAHA s 2,39 % (12 hlasů), hnutí VOLT s 0,59 % (3 hlasy) a uskupení GENERACE s 0,39 % (2 hlasy).
V předchozím sněmovním měření sil v roce 2021 v sídle rovněž uspělo hnutí ANO (36,49 % a 173 hlasů), druhá skončila koalice SPOLU (26,58 % a 126 hlasů), zatímco celostátně v roce 2021 zvítězila koalice SPOLU s 27,79 % před hnutím ANO s 27,12 %. Třetí místo v obci tehdy patřilo koalici Piráti+STAN (14,13 % a 67 hlasů), dále bodovala ČSSD (5,06 % a 24 hlasů), hnutí SPD (4,64 % a 22 hlasů), KSČM (4,43 % a 21 hlasů), hnutí PŘÍSAHA (3,58 % a 17 hlasů) a shodně po 1,68 % (8 hlasů) si připsaly TSS a formace OtČe. Podrobnosti o celostátním dění nabízí kategorie voleb do Poslanecké sněmovny, přičemž lokální data shrnují sněmovní volby v Miličíně. Regionální souvislosti dokumentují výsledky za okres Benešov v parlamentních volbách i sumarizace pro celý Středočeský kraj.
Výběr hlavy státu v obou kolech
Při prezidentských volbách v roce 2023 vedl v prvním kole Andrej Babiš se ziskem 38,28 % (196 hlasů). Druhý skončil Petr Pavel, kterému dalo hlas 28,12 % voličů (144 hlasů), a třetí byla Danuše Nerudová se 17,38 % (89 hlasů). Následovali Pavel Fischer s 6,64 % (34 hlasů), Marek Hilšer s 4,68 % (24 hlasů), Karel Diviš s 2,14 % (11 hlasů), Jaroslav Bašta s 1,75 % (9 hlasů) a Tomáš Zima s 0,97 % (5 hlasů).
Ve finálovém duelu došlo k obratu v pořadí a zvítězil Petr Pavel, který shromáždil 55,33 % (285 hlasů), zatímco Andrej Babiš získal 44,66 % (230 hlasů). Kontext celorepublikového klání přibližují obecné prezidentské volby a místní výsledky zachycují prezidentské volby v Miličíně. Širší okresní pohled zprostředkovává okres Benešov v prezidentské volbě a krajský rozměr nabízí souhrn pro středočeskou prezidentskou volbu.
Krajské volby a souboj o regionální mandáty
Hlasování o obsazení krajského zastupitelstva v roce 2024 ovládlo hnutí ANO, jež oslovilo 43,69 % voličů (104 hlasů). Druhé místo získalo hnutí STAN se ziskem 23,10 % (55 hlasů) a třetí skončila koalice SPOLU s 10,50 % (25 hlasů). Uskupení SPD+Trikol+PRO i formace STAČILO! shodně obdržely po 5,46 % (po 13 hlasech), SOCDEM a Piráti zaznamenali po 2,94 % (po 7 hlasech) a strany mimozemstani.eu a JAB získaly po 1,26 % (po 3 hlasech).
Význam regionální politiky mapují celostátní krajské volby a místní bilanci ukazuje odkaz na krajské volby v Miličíně. Jak v témže roce hlasovalo širší okolí, lze ověřit přes výsledky za okres Benešov v krajském hlasování.
Charakteristika města a pamětihodnosti
První písemná zmínka o Miličínu pochází z roku 1284. Toto město se rozkládá na ploše 25,7 km² a podle Českého statistického úřadu zde v roce 2024 žilo 885 obyvatel. V roce 2021 se zde nacházelo 443 domů a poštovní směrovací číslo je 257 86. V roce 2024 byl zaznamenán mírný růst obyvatelstva: přirozený přírůstek činil 1 osobu a saldo migrace činilo 18 osob, což vytvořilo celkový přírůstek 19 obyvatel. Oficiální informace o samosprávě přinášejí webové stránky města.
Historickou tvář zástavby dokládá Národní památkový ústav, podle jehož záznamů patří mezi přední památky v jádru gotický, v 18. století barokně přestavěný kostel Narození Panny Marie s farou, a také kaple Utrpení Kristova na oktogonálním půdorysu z let 1747–1749 na vrchu severozápadně od centra, obnovená po požáru v roce 1897. Ze statistických zjištění ČSÚ při sčítání lidu 2021 vyplývá, že děti do 14 let tvořily 12,2 % populace (ČR 12,9 %, 4 347. pozice mezi obcemi), lidé ve věku 15 až 64 let představovali 66,6 % (ČR 69,7 %, 5 114. pozice) a senioři od 65 let 21,2 % (ČR 17,4 %). V otázce náboženského vyznání bylo 36,6 % obyvatel bez vyznání (ČR 47,8 %, 4 593. pozice), věřících bylo 28,3 % (ČR 22,2 %, 1 921. pozice) a zbývajících 35,2 % lidí údaj neuvedlo (ČR 30,1 %, 1 413. pozice).
Volební účast při jednotlivých hlasováních
Při komunálních volbách v roce 2022 přišlo k volebním urnám v Miličíně 61,09 % zapsaných voličů, což představovalo hodnotu výrazně převyšující celorepublikový průměr, který činil 46,07 %.
V ostatních typech hlasování byla situace rozmanitá. Ve sněmovních volbách v roce 2025 byla účast 68,32 % téměř na úrovni celorepublikového průměru 68,95 %, zatímco v roce 2021 se k urnám dostavilo 66,07 % oprávněných osob oproti celostátním 65,43 %. Prezidentské volby v roce 2023 přilákaly v prvním kole 73,08 % voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole účast stoupla na 74,29 % (v ČR 70,25 %). V krajských volbách 2024 odevzdalo hlas 32,97 % místních voličů, což odpovídalo celostátnímu průměru 32,91 %.
